← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji Vám krásný nedělní podvečer. Vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu. Tak jako vždy, jedeme opět živě. Děkuji moc krát za všechny dotazy, které už, myslím, průběžně padají. Doufám, že jste si užili trochu víkend, že se trošku sklidnili už volební emoce. Já jsem byl o víkendu v Jižních Čechách. Dával jsem I něco na sociální sítě, jezdil jsem lokálkou. Bylo tam hodně sněhu v neděli, ale už jsem byl zpátky v Praze a dopoledne jsem byl na Nově. Teď jsem opět na Chodově a budu rád, když budeme moci I dnes diskutovat v tomto pravidelném pořadu. Co jsem si připravil? Jakož to téma, které vykopávám, je stav českého školství. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: To, co mi trápí úplně nejvíce, a to je to, jak se stavíme k učitelům, pedagogům, případně nepedagogickým pracovníkům v těch posledních měsících. Asi bychom mohli dlouze diskutovat, co všechno se dá zlepšit v českém školství. Mohli bychom se bavit o tom, že na základních školách je třeba vychovávat více prozvoje vlastního myšlení k tomu, abychom posilovali silné strhanky jedinců. Možná bychom se mohli opět vrátit k tomu, že by se měly zavést předměty typu praktická výuka, byť s novými technologiemi, což je to, co jsme třeba připravili v rámci naší vlády. Určitě bychom našli mnoho témat k střednímu školství, ať už ve smyslu průmyslovek, které vždycky byly do značné míry naší vizitkou, nebo k učňovskému školství, kde máme velký problém, zejména, aby tam chodili mladí lidé, což však začíná I na těch základních školách. Určitě by to bylo o diskuzi v rámci takzvaného duálního vzdělávání, což je opět to, co jsme začali připravovat s naší vládou. Asi bychom se měli o čem bavit v rámci vysokého školství. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Jsem přesvědčen, že nás nemůže nechat chladným je to, že naše prestižní univerzita, Karlova univerzita, je až ve třetí stovce, a to na konci, v mezinárodním žebříčku univerzit. Mohliby jsme otevřít otázku vědecké práce a výzkumných aktivit na vysokých školách, protože ty jsou základem toho, jak se vůbec potom v tom mezinárodním srovnání vysoké školy nahodnotí. Ale já to nebudu dělat, protože zaprvé se necítím ve všem úplně kompetentní, byť mnoho let, 20 let už přednáším na vysoké škole, ale myslím si, že jsou povolenější. V každém případě se shodneme asi na tom, že klíčovou roli v tom se hrává ministr. A tady si porovnejme našeho, já říkám našeho, ale ministra z Babiševy vlády, Roberta Plagu, který z mého pohledu byl člověk, který měl velký respekt ve školství, byl to člověk, který měl obrovský výtlak, který měl kompetence a který měl jasnou vizi. A říkám to přesto, že jakožto člen stejné vlády, jsem s ním často v uvozovkách bojoval, že jsme se hádali velmi často, ale bylo to ku prospěchu věci. Já jsem respektoval to, že on hájí zájmy školství, já zase průmyslu, takže ne vždycky. Nám to se hladilo úplně dohromady, ale musím říct, že jsem ho jako člověka respektoval. A s odstupem času ho vnímám jako jednoho z nejlepších ministrů vůbec po revoluční době. Jak tato vláda zabojovala, tak nejdříve tam byl pan ministr Gazdík, ten měl taky výtlak, ale k něčemu úplně jinému. Nyní je tam pan ministr Balaš, což je v zásadě slušný člověk, alespoň já ho tak vnímám, ale ten ty změny určitě neudělá, tím jsem si jistý. Tak zůstává to nyní v rukou učitelů. Tím spíše v této době, v náročné době, kdy vidíme, že žádná extravize zde není, tak musíme sázet na to, že zde máme srcaře, že zde máme desítky, dokonce nízké stovky, tisíc pedagogických či nepedagogických pracovníků, Mluvčí 1: Kteří. Mluvčí 0: To dělají možná nejen kvůli svým výdělkům, ale proto, že tou prací žijí. A myslím si, že I když se možná shodneme na tom, že stav našeho školství není žádná sláva, takže to do značné míry není jenom dáno systémem, ale I individuálním přístupem pedagogů. Já si určitě vzpomínám, že I v době totalitní jsem měl skvělé učitele na některé předměty a dodnes na ně vzpomínám a mnoho mě naučili, prostě proto, že to vzali trochu po svém a že nás vztáhli do ději, že to byly srcaři a že to byly lidé, kteří nám přiblížili danou oblast. A je nesmírně důležité, abychom tyhle lidi měli, abychom je nestrácili, aby ti kvalitní zůstávali na těch školách, ať už jsou to základní, střední nebo vysoké školy, nebo lidé ve vědi, a aby tam také měli chuť chodit mladí lidé. No a to je to, co jsme si velmi dobře uvědomovali, protože všechny ty změny jsou delšího charakteru a snažili jsme se motivovat mladé lidi, a nejenom mladé, ale I stávejcí pedagogy, aby zůstávaly. Chtěli jsme, aby jejich mzdy byly důstojné, aby se cítili alespoň přiměřeně komfortně. No a jak to vypadalo a jak to vypadá, vám ukážu teď na dvou grafech. Takže já bych poprosil pana kolegu, jestli by tam mohl dát první graf, to je takzvaný Medián. A tam vidíte vývoj. Mluvčí 1: Mest ve školství. Mluvčí 0: V různých kategoriích od učitele, mateřský škol, základní škol až po vysokoškolské pedagogy. A díváme se na to právě z uhlu pohledu Mediánu, což je takový nejvíce spravedlivý parametr asi, který zahrnuje největší množství učitelů. No a co vidíme? V roce 2017, když se podíváme například, typická profesor, učitel na druhém stupni základní školy nebo středoškolský pedagog, tak v roce 2017 byl jeho příjem jeho mzda se všimšili 31 750. A v roce 2021 už to bylo 49 250. A teď pozor, vidíte, jak se to v roce 2021 začíná lámat. A v roce 2022, čili už za nové vlády, to šlo dolu a je na 47 250. Když k tomu ale vezmu ještě to, že byla inflace v roce 2022 naprosto nebývalá, tak fakticky můžeme říct, že dotyční přišel skoro od čtvrtinu své reálné mzdy. A takhle se můžeme podívat I na třeba typickou profesi vysokoškolského odborného statná asistenta, což je asi ta nejčastější. Takže v roce 2017 36 900 a v roce 2021 45 900. A v roce 2022 opět poklesl 43 400. A opět vlastně stejná logika. Takže v zásadě všechny pedagogické profesory, když se podíváte na ten graf, tak v tom medianu poklesly. Ale když se na to podíváme a poprosím o další graf, a to je ten tzv. průměr, což je častěji skloněvané, to znamená, je to asi nejvíce používaný parametr, teď si nemyslím, že je úplně nejobjektivnější, ale když se na to podíváme, je to velmi podobné. Opět od roku 2017 do roku 2021 nárůst, poté poklesl. Takže zase učitel třeba té střední školy nebo druhého stupňu základní školy. 32 200 v roce 2017, 50 000 v roce 2021 a nyní poklesl v roce 2022 na 47 900. A takhle můžeme jít dál a dál. Takže žádná sláva, motivace ve sklize, žádná. A můžete mi říct dobře, ale jsme v mimořádné situace. Je zde kousek od nás válka, je zde mimořádná energetická, ekonomická situace, musí se všichni uskromnit. Já bych toto možná vzal, ovšem nikoliv za předpokladu, že ve stejném období si pětě kvalice schválila nárůst mez pro ústavní činitele, čili tím pádemi pro poslance atd. o 13 %. Nevím, jak to vysvětlíme učitelům, nevím, jak to vysvětlíme pedagogickým, nepedagogickým pracovníkům a nevím, jak to bude chápat I společnost. Protože asi se shodneme na tom, že pokud chceme posunout školoství, tak je to především o tom, že budeme investovat do lidí a že vytvoříme takové podmínky, které pro ně nebudou demotivační. Takže toliko asi pětě kvalice v praxi a její přístup ke školství. No a teď pojďme na vaše dotazy. Míra, dobrý večer. Omlouvám se, že je to mimo téma, ale moc vás prosím, ať vaše hnutí hlasuje pro schválení labe kritickou infrastrukturou. Já nechci přijít za rok do zaměstnání, kde nejenže budou trápit mě problémy s válkou na východě, ale I ekonomické výkyvy kvůli nárůstu cen atd. Já vím, k čemu míříte a mohu vám slíbit, že to podpoříme. My jsme té labské cestě věnovali obrovské úsilí. A když jsem byl na ministerstvu dopravy, tak to pro mě byla jedna z těch vodních cest možná největší priorita. Myslím tím z vodních cest. My jsme dokonce podepsali dohodu s Němci, která do značné míry nás povinuje, je to prezidentská dohoda, která nás povinuje v tom, že musíme vytvořit podmínky, že bude splavné labe na naší straně po celý rok, což znamená, že musí tam být ta hloubka alespoň 140 centimetrů. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Dokonce jsme šli ještě tak daleko, že jsme konečně rozhýbali ten úzlový bod a to je jest v děčíně, což bylo téma, o kterém odmítalo ministerstvo životního prostředí jakokoliv diskutovat, bez jeho postavení se to v podstatě nedá udělat. A tam jsme skutečně udělali průlom, kdy jsme se dohodli s tehdyčím ministerstvem životního prostředí na určitých krocích, které budou následovat a které toto celé umožní. Takže ano, pokud byste zařadil do krizické infrastruktury, tak je to další pozitivní krok k tomu, že by se ta labská cesta skutečně zrealizovala, tak jak si všichni přejeme. Mimo jiné, to může alternovat právě železniční dopravu a tak dále. Míra ještě pokračuje. Pokud se vám kouknout na školství, jde spíše o obecných nezájemých prestevníků, prakticky o cokoliv a to, že se řadí mezi stávející generaci maturantů. Nemyslíte si, že by bylo efektivnější u oboru, jako je třeba doprava, především kdy o železnice a městskou hrbarnou dopravu, že by dané dopravní podniky měly začít s programy pro cirka šestí ročník základních škol, aby jsme udrželi ekonomické fungování státu, protože do fabrik nebo kanceláří jde dost lidí, ale nejsou pomalou lidi, kteří by to odvezli po železnice nebo aby odvezli lidi z práce do práce a tak dále. Míříte asi k tomu, aby už výuka na základní škola, vypřijete v šestém ročníku, nějakým způsobem akcentovala to, že by jsme měli vychovávat lidi právě pro tyto obory. Já teď neumím říct a necítím se na to povolaný, jestli třeba nějakou základní dopravní výchovu, jestli míříte k tomuhle dát do výuky základních škol, vím, jak je to náročné, protože ty osnovy jsou přesně definovány a cokoliv tam nového vtěsnat, tak každý má pocit, že když tam dá ještě jazyky nebo nějakou výpočetní techniku nebo nějakou finanční kremotnost, případně praktickou výuku, to je to, co jsme prosazovali, jak je náročné to do těch osnov dostat. Já se spíš kloním k tomu, abychom navrátili předměty, které jsou technicky orientované. My jsme ten předmět nazvali, a dokonce studijní oblast, technika. Prosadili jsme po mnoha letech to, že se navrátí ten předmět a že to bude něco, jako kdysi bývalo, pracovní vyučování, ale samozřejmě s využitím nových technologií, to znamená lasery a tak dále. Dokonce jsme na to pořídili kamion, jezdili po celé České republice, pendlovali a ukazovali, jak by ta výuka mohla vypadat. Dal se dohromady kompletně celý výukový program, se vším se s tím zpěto. A v nejbližší době by to ministerstvo školství, aspoň věřím, že to udělá, že v tom bude pokračovat, mělo spustit studijní oblast, která se bude jmenovat Člověk a technika. Což je jaký se základ k tomu, že bychom mohli motivovat mladé lidi přirozeným způsobem k tomu, že by třeba šli na technické obory, což na dopravní obory je pochvytelně. Tak, Marek. Zdravím, chci se zeptat, souhlasíte s výstavbou Gigafactory v Líních? A proč zrovna se chce stavět tady na tomto místě, kde je letiště Děkuji? U Gigafactory jsem stál, svým působem to byl jeden z, nechci říct z mých projektů, ale z projektu, který byl v mé kompetenci, jakožto ministra průmyslu. Jsem toho názoru, že by Gigafactory měla být v České republice, protože nebude-li u nás, bude v Maďarsku, bude v Polsku a možná by jsme pak byli jednou z mála zemí, kde Gigafactory není. Věc druhá je tak, kde má být, protože těch investorů není zase tolik, my jsme jednali s Volkswagenem, my jsme jednali s LG, víceméně každý z nich chce, aby se mu připravili podmínky na míru, čemuž částečně rozumím, ale má-li ten stát něco zadotovat, to znamená poskytnout nějakou přímou podporu, nepřímou podporu, zajistit infrastrukturu, protože to všechno je s tím spojeno, silnice, někdy dokonce železnici a tak dále, tak to byly stát jednotky, možná I nízké desítky miliard korun, ale skutečně nízké, spíš to je třeba kolem deseti miliard korun, tak by to také mělo být v regionu, kterému to zásadním působem pomůže, to znamená tam, kde je vyšší míra nezaměstnanosti, tam, kde se to bude s ohledem na třeba sociální klimat v tom regionu hodit. Takže na jednu stranu stát by měl přispět, ale na druhou stranu tak je to dát tam, kde mu to bude vyhovovat. A mě překvapilo to, že nová vláda šla do úplně jiného regionu, my jsme tomu I připraveno v regionu Ústeckém, případně Karlovarském, nakonec vláda šla do regionu Takřka, do města Plzně, to jsou ty líně, s tím, že je pravda, že se opřela o argument Volkswagenu, který mezi tím zvýšil požadavek na plochu, to znamená, k tomu prodneřovi by to možná už nestačilo. No v každém případě vláda ale na to kývla, to znamená, dneska je to velmi nejednoduché, protože jsme v situaci, kdy se místní bouří, je to v regionu, kde je nízká míra nezaměstnanosti, podnikatele jsou zásadně proti, protože jim to vycucne třeba I několik tisíc pracovníků a to se nebavíme o tom, že to je na místě, kde je letiště, s čímž má problém armáda, já jsem tam byl podívat na tom letišti, samozřejmě jsou tam různé zájmové skupiny, které s tím mají velký problém, které tam o značné míry mnoho let fungují a v danou chvíli se hledá nějaká snad varianta, kdyby se tam ponechalo to, co tam je a současně by se tam toto vytvořilo mezi tím tím ta Gigafactory. Jinak ta Gigafactory by měla být investice přes 100 miliard korun a měla by zaměstnávat skutečně tisíce lidí. Takže úplně nadšen tou lokalitou v Líních nejsem a pokud si tam nedejde nějaký kompromis, že tam zůstane to letiště a současně bude ta Gigafactory, tak si myslím, že to bude velmi, velmi složitá diskuze, protože ty strany jsou hodně znesvářené a v každém případě vláda prošvihla asi plů roku, kdy to více méně nechávala a pak se do ní asi dupne a bude to místo, aby se průběžně jednalo. Tak Budete pozván na inauguraci nového prezidenta? Ptá se pan Čech. Pozvánka mi nepřišla, ale obytelně jednali jsme o tom už na úrovni vedení sněmovny, takže ano a určitě se zúčastním. Vladimír. Dobrý den, pane Havlíčku. Proč se neřeší důležité téma, jako je nedostatek léku? Proč s nimi kupčí lékárny? Lékárník mi pak tvrdí, že buď není obalový materiál, nebo léky kupujeme my. No tak je to Ať jsme objektivní. Je to problém celoevropský, věc druhá je ta, že všude v Evropě se snažili s tím zavčasu něco dělat, nikoliv tak u nás. Přičemž je třeba připomenout, že už pan ministr Adam Vojtěch, komistr zdravotnictví, dokonce před pandemii, před tímhletím varoval, vymyslel jakýsi specifický systém, nebo navrhnul tento systém, který byl založen na tom, že lékárny musí být ve spojení s jednotlivými výrobci a ti musí garantovat určité nezbytné minimální množství, které v lékárnách bude od konkrétních léků. Ten systém nakonec nová vláda nezabezpečila, nepokračovala v té koncepci vytvoření tohoto mechanizmu, z mého pohledu docela dobrého. Navíc ale pan ministr Vojtěch jednal průběžně s jednotlivými výrobci a to zavčasu, jakmile cítil, že se cosi odehrává, okamžitě s nimi začal jednat, okamžitě na ně přitlačil a snažil se předcházet tímhletěm problému. Čímž neříkám, že by to 100% předešlo, protože znovu říkám, ten problém je v celé Evropě. Co mě mrzí možná úplně nejvíc, je to, že před předsednictvím ministr Vojtěch, myslím tím Evropské unie, navrhoval, že Česká republika půjde v uvozovkách k řízení Evropské unie s tím, že jedním z prioritních bodů právě ministrstva zdravotnictví bude to, aby se Evropská unie začala urychleně dostávat do situace, kdy sníží závislost na lécich dovážených ze třetích zemí, to znamená posílit sobě stačno zjednoušeně řečeno. Ku podivu nový minister toto nevzal za své a nešlo se do Evropské unie a nevyužilo se těch šest měsíců k tomu, že by se toto začalo prosazovat jako priorita. Já neříkám, že by to vyřešilo tu současnou situaci, já jenom skládám dohromady celou tu mozaiku a to, že dneska se snaží pan minister to zajistit, je sice fakt, ale faktem je to, že bohužel už je pozdě, protože když se podíváme tak jednotlivé Evropské země a trochu mi to předpomíná covidovou dobu, k tomu šli takzvaně po svém, to znamená celá řada z nich nekompromisně zakázala vyvážet určitá léčiva. Takže do značné míry si pozichrovalo to, že v té či oné zemi bude alespoň přiměřené množství daných léku. Takže z mého pohledu je to selhání a ten tlak na pana ministra zdravotnictví je naprosto pochopitelný, který dneska je. Indigo. Zdravím pane Havličku. Co byste proveděl mladým lidem, kteří chtějí vstoupit do politiky? Díky moc, fanoušek Jakub. No Jakube, já tady nechci být ten, kdo tady bude dávat hraběcí rady, ale jednu bych přece jenom měl. Nechoďte do politiky rovnou ze školy. Odslužte si něco v nějaké normální profesi, ať už v nějakého businessu nebo ve státní sféře. Mluvčí 1: Nebo. Mluvčí 0: Nějaké třeba neziskovce, to je jedno. Ale odslužte si v několik let, když říkám několik, tak aspoň třeba deset let. Žijte normálním životem, pochopte, co je to úspěch, co je to neúspěch, co je to poprace, trošku místo na výsluní, o práci, co je to běžný pracovní režim. A teprve poté běžte do politiky, protože poté budete schopen rozpoznat to, co se vlastně hraje v normálním světě. Lidé, kteří v té politice jsou celý profesní život, anebo kteří tam přišli a jsou tam už třeba dvacet, třicet let, tak z mého pohledu ztratili už ten pojem toho reálného světa. A to je to, co považuji za jich největší problém. Takže odslužte si něco, kdekoliv, a poté vstupte do politiky. A do jaké strany, to samozřejmě záleží potom na vás, ale já věřím, že I ano, ukáže mladým lidem, že dává smysl do té politiky v nějaké fázi jít a že by tam neměly chodit jenom lidé, kteří se chtějí ekonomicky zabezpečit, anebo lidé, kteří chtějí moc, případně lidé, kteří budou vnímat pozitivně všechny ty klientelistické tlaky a budou je využívat, dokonce I zneužívat. Takže tam přijdou lidé, kteří budou chtít něco změnit. Já jsem tam takhle šel po třiceti letech, po třiceti letech v biznisu, neměl jsem žádný ekonomický chtíč, byl jsem zabezpečen v té době a chtěl jsem něco změnit, chtěl jsem něčemu pomoci. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: To byla ta moje hlavní motivace. Takže to snad k tomu, co by vás mohlo motivovat. Tomáš bude, mě se tady píšete roušky pro krávy, jak to dělají na západě a tak dál magoře, tak to jsem nepochopil úplně. Marek, je pravda, že pan Babiš složí ve sněmovně mandát, děkuji. Uvidíte v příštím týdnu, já jsem dneska měl na to skoro půlhodinový rozhovor na nově, ještě tak se opustím, mám ho na Facebooku a případně I na Instagramu. Jinak zdravím rovněž fanoušky Instagramu, nebo ty, kteří jsou napojeni na můj Instagram. Poprvé dnes vysíláme nejen na Facebooku a na YouTube, ale I na Instagramu, tak je moc zdravím. Na Instagramu funguji jenom pár dní, nebo pár týdnu, takže můžete si tam najít I ten můj rozhovor pro novu a tam jsem dost obsáhle vysvětloval situaci v Ano, naše ambice a hodně se mi tam chtěli právě na pana Babiše, tak půjste si to. Petr, dobrý den. Ministerstvo dopravy informuje, že na rok 2023 dalo rekordní peníze na investice. Nevíte, jestli tam je zahrnouta I ta rekonstrukce teplic nádraží, kterou jste vy prosazoval a oni to na 2022 škrtli? Tak nejdříve k těm investicím. Ano, zvedl se rozpočet ze 131 miliard, nebo 130 na 151 miliard a to je to, co já jsem kvitoval. V zásadě jsem řekl, že to je pozitivní krok. Pokračuje to vlastně v tom trendu, který jsme nastavili my. Já jsem přišel na dopravu v roce 2020, rozpočet byl přes 80 miliard a končil jsem rok 2020 a už jsme měli 120 miliard. Pak jsme to zvedli ještě na 130, rok 2022 nový ministr v podstatě stagnoval, bylo to stejné a teď to tady posunul. Ale já byl jim v detailu, oni to sice zvedli, postílili to na první pohled tady o 20 miliard korun, ale pozor, ministrstvo financí na to neposkytlo ministrstvu dopravy peníze. Jinými slovy, ministrstvo financí si půjčí peníze, pravděpodobně z Evropské investiční banky a ty překlopí jakož to půjčku na ministrstvo dopravy, což je takový účetní trik. Ve finále dojde k tomu, že na první pohled se budeme tvářit v celkovém státním rozpočtu, takže tam máme o 20 miliard méně, ale fakticky to bude znamenat pouze to, že ministrstvo dopravy, konkrétně státní fond dopravní infrastruktury, se zatíží dluhem a ten se bude muset v příštích letech splácet a on se tu bude otáčet I v roce 2023, 2024, 2025, protože ten úvěr u Evropské investiční banky je na několik let, takže je to takový trošku denejský dar, který nechává pen minister Kupka na ministrstvu dopravy, kdy vlastně říká, já přidávám peníze na dopravní infrastrukturu a má pravdu, ale už mě říká to za B, já vás zatěžuji dluhem a to konkrétně ten rezortů dopravu, která to bude muset splácet, takže příští ministr bude muset mít peníze ze státního rozpočtu na výstavbu a současně prachy na to, aby vracel na splácení této půjčky, což je něco nebývalého, napadla to I Národní rozpočtová rada a já tvrdím, není to nic jiného než trik, měli to mít peníze regulárně ze státního rozpočtu, případně si je mohlo počít ministrstvo financí, ale nemůže chtít po ministrstvu dopravy, aby mu to vracelo to je stejné, jako kdyby se ministrině obrany Černochová dohodla nějakou investici armádní nevím, nějaké vrtulníky stát by řekl ano ministrstvo financí, pořídte si je, ale vemte si na to úvěr a musíte to splácet s peněz ministrstva obrany, úplně šílené Co se týká těch teplic, tak zjistím to, mám ten pocit, že to tam snad je, ale nesem si jistý Johnny, proč to várna na ČIPy nebude u nás nýbrž v Německu jestliže my stojíme v první linii a němečtí politici nejezdí do Tajwanu nýbrž do Číny tak by už to si odpověděl já se vzpomínám, když ový prezident pan generál Pavel před tou finální volbou na otázku, jak bude dělat zahraniční politiku a právě se sklonivaly tyhle země, které jsou trošku komplikovanější, jako je třeba Čína a tak dále tak on říkal, ano budu dělat exportní politiku, nebo budu podporovat exportní politiku obchodní diplomaci, ekonomickou diplomaci budu dbát na to, aby se dodržovala lidská práva, ale současně budu dbát I na ekonomické zájmy, což zní docela logicky a myslím si, že by to I mělo být vyvážené to znamená akcentovat politické naše priority spojenecké závazky, bezpečnost ale samozřejmě I tu ekonomickou realitu. No tak úplně bych řekl, že ten první týden tomu neodpovídá, protože ten Tajwan se skloňuje opravdu neuvěřitelným způsobem, nejde jenom o první kontakt, první telefonát, což je jasná, jakýsi prostě signál do světa, že ten Tajwan pro nás bude velmi blízký, paní předsedky neposlanské estonomii Ademova-Pekarova se už chystá na Tajwan vyrazit a trochu si neuvědomujeme to, že je zde politika jedné číny. A to není žádné vzývání číny, to je prostě fakt a ty Němci to dělají docela chytře. Mimo jiné, návštěva našeho předsedy senátu vystrčila na Tajwanu v nedávné době. Sice v úvozovkách mu přinesla tu politickou slávu, o kterou možná stál, ale ekonomicky to nedopadlo úplně nejlépe, protože Škodovka poklesla v Číně o 58% meziročně a bude se stahovat s Číny, to znamená nebude tam dále vyrábět a je to mimo jiné I v politické, jakožto důsledek to je politické atmosféry, kterou v Číčíně jsme nastavili. A můžete říct, ale to je mimo jiné díky tomu, že tam roste čínská konkurence ve smyslu jejich výrobcov. No to máte pravdu, ale když si podíváte na Volkswagen, tak Škodovka tam klesla o 58% a Volkswagen nepletuly se asi o 17%. Jinými slovy, část té pozice Škodovky převzal Volkswagen. Takže toliko asi k té ekonomické diplomaci. Vlasta nám píše Dobrý den, vydržte, dobrý večer, přeji, vydržte, máme vás rádi, srdíčko, vlastně moc krát děkuji a zdravím jí. Johny, má pravdu paní Pekarová, když tvrdí, že thajvanské investice zaměstnávají nestrovnatelně více lidí než ty čínské? Má pravdu, protože thajvenští investoři jsou velmi aktivní v České republice, mimo jiné Foxconn, jeden vůbec z největších investorů v České republice, velký zaměstnavatel a rovněž velký exportér, všim, že jak té první trojice, tak je z Thajvanu, to je pravda. Ale zase, když se na to podíváme z úhlu pohledu obchodní výměny, Mluvčí 1: Tak. Mluvčí 0: Dovoz Číny je někde na úrovni necelých 600 miliard korun, vývoz do Číny necelých 60 miliard korun a když to vezmeme s Thajvanem, tak je to ořád níže. Nepletuly se, tak dovoz je někde okolo 30 miliard a vývoz je necelých 10 miliard korun. Takže z hlediska obchodního je Thajvan. Mluvčí 1: Velmi. Mluvčí 0: Malým partnerem, z hlediska investičního významným partnerem a Čína zase opačně z pohledu obchodního je velmi významným partnerem, dokonce jedním z těch největších s ohledem na importy a co se týká výzkumu vývoj a inovací, tak tam je Thajvan docela respektovaným partnerem pro Českou republiku. Dominik. Dobrý večer, pane Havličku. Jaký máte názor na některé vysoké školy, jejíž zaměření trh nevyžaduje a studenti nemají reálné uplatnění v oboru? To je zajímavá diskuze a bych mohl velmi populisticky říct, že má cenu podporovat akorát ty obory, o které se řekne v úzovkách biznis nebo kde vidíme jasné uplatnění v oboru a kde je celá zjevné, že to by pomohlo naší ekonomice. Leč nejsem tohohle názoru a říkám to jako člověk, který v tom akademickém prostředí je v delší dobu, být jsem dělal vždycky biznis, ale na vysoké škole jsem vždycky přednášel a tyhle věci mě docela zajímaly, protože zaprvé nemůžeme posuzovat třeba programy, které připravujeme na vysokých školách z úhlu pohledu jenom současnosti. Musíme se dívat na 10-15 let dopředu, protože ty děti, ty lidé, kteří tam studují, budou ve svém produktivním věku, třeba 5-10-15 let poté, co skončí tu školu a vůsoť, co bude v té době trendové, jaké obory budou na výsluní, ve kterých se bude dělat předaná hodnota. Těžko se to odhaduje, tak to je jedna věc. Věc druhá je ta, že studenti na vysoké škole nejsou jenom ti, kteří skončí a jdou do praxe, třeba někam do biznesu, do privátní firmy, jdou I často do státních služeb a pozor, celá řada z nich končí ve výzkumu, ve vědě. A věda je základem pro meznárodní hodnocení vysokých škol, ale věda není čistě zaměřená jenom na efektivitu a jenom na to, že peníz investovaný do vědy se okamžitě musí vrátit tím spíše třeba v základním výzkumu. Takže jsem v tom o tom obezředný a musíme podporovat I obory, které na první pohled nevypadají v úvozovkách tak sexy, anebo nemusí skýtat tu na první pohled ekonomickou návratnost, protože nevíme, co se bude odehrávat třeba za 10, 15, 20, 30 let a pak bychom na to doplácili a říkali bychom jak to, že jsme tady nepodporovali I tyhlety obory, teď my tu nemáme nikoho. Vemte si třeba o oblasti nanotechnologií, biotechnologií a tak dále, co kdo o nich věděl před 30 lety a dneska jsme rádi, že se třeba jim na vysokých školách věnovali, protože jsme tím získali určitý náskok, stejně tak umělá inteligence a podobně. Dobrý večer. Co by změnilo vysokou cenu potravy? Dočkáme se toho letos nebo je to běh na dlouhou trať? No s touhle vládou se domnívám, že se něčeho zásadního nedočkáme. Důvody těch vysokých cen jsou at jedna dlouhodobějšího charakteru a pak I nějaká krátkodobá opatření, která se někde dělají, někde ne. U nás pochopitelně ne. Co se týká těch dlouhodobějších důvodů, tak jsou dány tím, jak je u nás v úzovkách rozdělen treh. Česká republika je silně pod diktátem nadnárodních společností. V oblasti obchodu nadnárodní řetězce na rozdíl od některých jiných zemí, který máme málo těch lokálních menších prodejen, zejména menších obcích a dominují zde řetězce, které na první pohled se navízejí zákazníkom výhodnější ceny. Řeknete si ano I mezi nimi je velká konkurence, ale ve finále zjistíte, že jich jsou jednotky a v momentě, kdy se úplně vyklidí tu zemská konkurence obchodníků, tak tady bude velký diktát cena, ty ceny půjdou přirozeným způsobem nahoru. Neříkám, že to je kartel, ale oni si pohlídejí svoje marže a svoje ceny. Takže to je jedna věc. O to více bysme měli podporovat tuzemské obchodníky, ale I tuzemské zemědělci, tuzemské potravináře. Ti, kteří jsou vázáni na určitý region a podobně a neměli bychom jim házet klacky pod nohem. Mám někdy pocit, že se z nich dělejí ti čerti a že se ukazují, že právě ti zemědělci jsou ti nezbědní, kteří tady zvedají zásadním způsobem ceny. Kdybyste viděli jich podmínky, za kterých musí fungovat ceny energií, ceny pohonných hmot, další vstupy a tak dále, tak si troufám tvrdit, že někdy zázrak, že vůbec ti prvovýrobci anebo zpracovatelé potravinových v potraviné společnosti, že dokáží ještě přežít. Tím, které nejsou nadnárodní, ty regionální. No a co se týká těch krátkorobích opatření, tak tam se to dá řešit krátkorobě přes DPH. Některé země na to přistoupili. My máme jednu z nejvyšších DPH na potraviny, naše vláda se k tomu neodhodlala, takže dneska DPH má něžší, jak Německo, tak Polsko, abysme nedávali zapříklad stále jenom Polsko, což nám někteří vyčítáte. Tak, v předminulém díle jste říkal ke komunistické éře, že téměř vše bylo špatně, ale co třeba doprava. Je dobře, že už sucík není, ale na druhou stranu byly vlečky do každé fabriky a co jen šlo, to a tak dále. Já jsem neřekl, že úplně vše, co se dělalo v té komunistické sféře, bylo automaticky špatně. Myslím, že jsem zmínil, že zdravotnictví, školství. Máte trochu pravdu v tom, že I ta doprava nebo dopravní cesty, že se v zásadě budovaly, konečně vybudovala se tady D1, ale musíme si uvědomit také souvstažnosti. Tehdy se nařídilo, řeklo se tečka a nazdar. To v demokratické společnosti není možné. Stokrát mohu být nespokojen s tím, že se hádáme s různými vlastníky, když se vykupují pozemky, že do toho vstupují různé ekologické organizace. Nelíbí se mi celá řada těchto organizací ve smyslu svého přístupu, ale to ještě neznamená, že je vyškrtneme a že to budeme dělat takovým tím silovým řešením, prostě s nikým se nebudeme bavit. Demokracie je o tom, že si každý může k tomu své říct. Druhá věc je, jak dlouho mají trvat ta jednotlivá správní řízení. O tom diskutujeme, ale na druhou stranu nemůžeme jenom prostě nařídit a na tečka, což byl příklad komunismu a socialistického řízení a řekl bych I myšlení. Prostě tečka. Tak, zase vidím obrovské množství dotazů. Půjdu trošku výš. Přijde mi pane Havlíčku ohledně voleb, že dost poklidu vyklízíte arénu. Ohledně výsledků je spousta indicí, jak se hlasy zpracovávají. To, že volby nebyly košer, cvrdlíkají I vrabci. No, já bych tyhle zpyklenské teorie úplně, úplně nebral. Já rozumím, že někteří by možná byli rádi, aby to tak bylo, ale já výsledkům těchto voleb věřím. Říkám, že jsem nadšen z toho, jak to dopadlo, ale věřím tomu, že ty volby proběhly způsobem, jakým proběhnout měly. A co říkáte, píše ještě Petr, na připravenou agendu 2030 a připravenou globalisty a evropské a Evropskou unii. Připravené globalisty a Evropskou unii, zřejmě myslíte. Tak teď bych musel vidět, která se, o kterou se jedná agendu, protože těch agentů je tady spousty, jestli myslíte konkrétně cíle Green Dealu 2030, poté samozřejmě cíle Green Dealu 2050. A teď nevím, které konkrétně globalisty myslíte na ten 2030 případně, když tak mi to napište. Napište mi to na mail, já se na to připravím na příští a mrknu si, o co se konkrétního jedná. Milan, dobrý den. Chci se zeptat, jaký máte názor na doktora Petra Druláka, český hrdina politologu. Veřejně I přiznal, že vol Babiše, jeho exkurze do politiky jsou neobyčejné a nestrané. Já neznám úplně jeho příběh. Samozřejmě trochu ho sleduji, ale ne úplně. Vím, že byl pokud se nepletu naším velveslancem ve Francii, pak byl aktivní na mistrstvu zahraničních věcí, pak tuším, že byl v tom výzkumáku, co je v Nerudovce, na mistrstvu zahraničních věcí. Tam se dostal do sporu kvůli svým názorům. Zajímavé tady, pokud se nepletu na Ukrajinu a byl odejet. Od té doby to úplně nesleduji. Neznám tam ten detail, takže neumím v tomhle teď posloužit, ale nemám k tomu více informací. Jura píše, pěkný den a dík, za to, co děláte. Já moc krát děkuji. Hlavně jsem rád, že se můžeme touto formou potkávat. Ta sledovanost jde nahoru. Skutečně každý díl sledují desítky, desítky tisíc lidí na Facebooku, na YouTube. Teď už tady jdeme dnes poprvé I na Instagramu. A pokud se nepletu, tak je to jediný politický pořad, kde se vlastně odpovídá s voleje. To znamená, kde se nějak nepřipravují a kde reagují ukamžitě na vaše otázky. Takže za to moc krát díky, Tomáš. Myslím, že je potřeba se odtáhnout od Západu na úroveň Maďarska, jinak to nepůjde. Tak já tady s vámi nesouhlasím. Já zaprvé jsem toho názoru, že Maďarsko je součástí Západu se všem všude. To, že se někomu něco nedíbí, co se odehrává v Maďarsku, může být jeho úhel pohledu, ale Maďarsko je demokratická země. Demokraticky se zvolila v svojej vedení. Po několikátech tam vyhrál Viktor Orbán a Maďaři za ním jdou. To znamená, z mého pohledu je to země, která patří na Západ. A to, že samozřejmě lokalitou jsme východně orientovaní je věc druhá, ale v každém případě z mého pohledu spolupráce České republiky, Maďarska, ale I Polska a Slovenska na úrovni třeba V4, konkrétně V4, byla důležitá a je velkou chybou, že tahle ta vláda to hodila za hlavu. Tak. Já už budu končit, protože už tady nám I kolega ukazuje, že už jsme přetáhli a máme už 8 minut přes, takže já se omlouvám ještě I těm, kteří poslali dotazu, už jsem nestačil jim odpovědět. Budeme pokračovat zase ve středu. Připravte si, nebo pošlete téma, které by vás třeba zajímalo. Já se pokusím zařadit, I když teď mám takový pocit, že ve středu to asi nezvládneme, protože tam mám úplně nebytý program a to takový, že nebudu moc ho změnit, že máme předsednictvo hnutí, ano, a určitě bude delší, takže musíme vymyslet nějaký náhradní termín, nebo to uděláme třeba ve středu o něco dříve, případně třeba V4. Za to se omlouvám a ještě vám dáme vědět na sociálních sítích.Kopírovat text

Tohle se bude napravovat fakt dlouho. Poté, co vláda otrávila život podnikatelům a zdravotníkům, hází přes palubu i školství. Máme aktuální čísla a je to síla. Několikaletou práci dokázala tahle parta zničit během jednoho roku. Více dnes v 18:30 v živém vysílání pořadu NA ROVINU. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici