← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem hezký adventní nedělní večer. Jsem moc rád, že se můžeme opět potkat u mého pravidelného pořadu, který jedeme tak jako vždy živě na rovinu. Moc díky za všechny dotazy, už mi sem padají a předtím, než se k ním dostaneme, tak pojďme na téma, o které jste si napsali a to je, abych krátce se zmínil o možná dokonce už obchodní válce, která začíná bujet mezi Evropou a Spojenými státy. O co se hraje? O nic méně než o 100 miliardy euro nebo dolarů. Hraje se o pracovní místa a hraje se o gigantické zisky firm, jakožto důsledek války. Co vyčítá Evropa některé evropské země Spojeným státům v těch posledních dnech a týdnech? A určitě jste si toho všimli. Tak zaprvé to, že Spojené státy prodávají plyn do Evropy za neuvěřitelné ceny. Čtyři až pětinásobně vyšší ceny, než zakulik je prodávají na americkém kontinentě. Jedna věc. Druhá věc, co vyčítají evropské země, je zrůstející enormní ziskovost amerických zbrojařských firem. A za další jim vyčítají to, že Spojené státy začaly pumpovat neuvěřitelné množství peněz do ekonomiky, jakožto jakési protiinflační opatření. Jedná se zejména o podporu podnikání. Konkrétně jde o to, že se podporují americké výrobky, američní producenti, tak aby I američene nakupovali zboží tamní výroby. Podporují se ti, kteří ať už vyrábějí, nebo nakupují elektromobily, anebo obecně auta na čistou mobilitu. A neuvěřitelné zdroje se dávají do nových technologií v oblasti energetiky, zejména obnovitelných zdrojů. 370 miliard dolarů tam Spojené státy dávají. Jedním z těch největších kritiků Spojených států je Francie, ať už je to přímo prezident Macron, nebo Bruno Le Maire, francouzský ministr hospodářství, se kterým jsem spolupracoval, anebo z mého pohledu možná jeden z nejlepších eurokomisařů, a to je komisař Breton, také jsem s ním docela spolupracoval, je to člověk z biznesu, člověk, který má racionální pohled na věc. Na druhou stranu nepochybně je fakt, že v evropské země mají pravdu v mnoha těchto tvrzeních, ale američané se brání a co tvrdí, tak zaprvé tvrdí to, že cena plynu není určována americkou vládou a že americká vláda nevstupuje do obchodního vztahu mezi producenty plynu nebo těžaři plynu a jejich distributory, případně obchodními partnery v Evropě. Částečně v tom má skutečně pravdu, protože jestli na to podíváme, tak jedním z největších dovozců plynu je francouzská společnost Total a ta si do značně míry určuje parametry hry, ceny atd. Využívá na to, že v Evropě je plyn mimořádně, mimořádně drahý. Současně samozřejmě američané poukazují na to, že je pravda, že podporují svůj ekonomiku nebývalým způsobem 370 miliard dolarů, jak už jsem řekl, no ale co dělá Německo? Německo se rozhodlo, že do své ekonomiky napumpuje nově 200 miliard euro a to tam předtím už schváleli 100 miliard euro. Takže jen Německo dává na podporu zejména svých podnikatelů v době energetické krize 300 miliard euro. V každém případě ale toto nevěští nic dobrého, protože ty výtky se stupňují z obou stran, zejména ze strany Evropy vůči Spojeným státům a dokonce už jsou na stole I určitá opatření typu cla a různé přirážky atd. Což by samozřejmě znesnadnilo obchodování mezi Spojenými státy a Evropou. Evropa si obává toho, že američtí respektivě evropští investoři budou raději investovat ve Spojených státech. Částečně mají pravdu, protože Evropská unie si mimo jiné I díky zelené ekonomice, zelené politice vytvořila takřkané konkurenceschopné prostředí. Máme zde mimořádně drahé energie a ten úřední šiml a administrativní zátěž, která dopadá na evropské firmy, je enormní. Takže firmy dnes nejenom že přemýšlejí o tom, že půjdou do Azie, ale velmi vážně uvažují I o tom, že půjdou do Spojených států. Což by znamenalo, že zde bude vzrůstat sociální nesmír, protože s tím je svázána samozřejmě vysoká míra zaměstnanosti. A to, že by tak mělo nastat například v automobilovém průmyslu, který vždycky byl výkladní skříní Evropy, například tím, že by elektromobily nebo komponenty pro ně vyráběly ve Spojených státech, protože tam dostanou mimořádné pobítky, tak to samozřejmě by pro Evropu byla obrovská rána. Kde je ten problém? Z mého pohledu v Evropě chybí vize, chybí priority. Musíme si jasně říct, jestli to je soběstačnost, která je skloňována mimo jiné I od doby covidu a prokázalo se, že Evropa není soběstačná v mnoha směrech, nebo je to bezpečnost a nebo je to třeba klimatická politika, zelené ambice, zelené cíly atd. Evropa se v tom trochu topí výsledkem čehož je to, že zde znejistňuje investory a toho samozřejmě využívají všichni konkurenti, všichni spojení v státu. Česká republika v tom nesehrála bůhvě jako roli a v době předsednictví, možná, že jsme očekávali, že tam zůstane nějaká česká stopa, tak tam nezůstala žádná. Co se týká klimatických cílů, ambicí atd., tak v zásadě jedeme ve druhé polovině našeho předsednictví bez ministra nebo ministrině životního prostředí. Pokud tedy do toho započteme to, že jsme stáli u toho, že se zrušili auta na spalovací motory, nová auta od roku 2035, a že jsme stáli u toho, že od roku 2030 to byly pouze o bezemisních budovách, tak to úplně tady, řekněme, výstatky k zatleskání nejsou. Co se týká energetické politiky, tak minister Sýkyla se v tom neskutečně plácá. Abych mu snad ani nevyčítal to, že přijíždí vždycky na ty rady s nějakou myšlenkou, opravdu většinou ne, vždycky to jsou myšlenky, které jsou úplně mimo, ale ta míra najivity, kterou má on a pan premiér Fiala ve smyslu toho, jak se najde geniálně evropské řešení, společné řešení, které vyřeší problémy I v České republice a v ostatních zemích, tak věřím, že už ani oni tomu už nevěří, protože se vždycky na té radě domluví to, že se na příští radě opět sejdou a pokusí se domluvit. Nedomluvili zatím nic zásadního, zejména co se týká nastavení cenového stropu plynu, a logicky se ani nemohli domluvit, protože je patrné to, že různé země mají různý energetický mix, různé zelené ambice a tím pádem I logicky různou vazbu nebo různou závislost na plynu a tím pádem je takřka vyloučené ideální evropské řešení. Mimo jiné mi to trochu připomíná I Českou republiku, myslím, tímto marné snažení někdy Evropy, protože ani zde minimálně tato vláda nemá jasnou vizi. Nevíme, kam směřuje její hospodářská politika, co jsou její cíle. Mohl bych s tím souhlasit či nesouhlasit, vláda má dostatečný konfort na to, aby si prosadila to, co potřebuje, ale to, co činí hospodářské politice, to jsou dílčí kroky, které víceméně vážou vždy na následující rozpočet, přijím je výdeje, zadluženost a tím to pro ní končí. Ale vůbec netušíme, co se skrývá za nějakou hospodářskou strategii, jaké jsou dlouhodobé cíle, k čemu by jsme měli zpět. U nás to bylo jasné, měřili jsme k zemi nebo k cílům, jakožto země založená na přidané hodnotě, na výzkumu, na vývoji, na maržích pro firmy, na finální produkci, na inovacích a tomu jsme podřídili I naše hospodářské kroky a vycházelo to z té naší inovační strategie Česká republika, země pro budoucnost. Netvrdím, že byla geniální. Netvrdím, že se na ní nemůže nic změnit, zejména v době, která je nyní třeba, v době energetické krize, v době válečné. Ale to, že tato vláda nemá vizi vůbec žádnou, je jedním z důsledků nebo jednou z příčin, abych byl přesnější, toho, kde dnes hospodářské politice jsme. Tak, to bylo krátce tady k té obchodní krizi, ale ještě dlužím jednu odpověď, kterou jsem uvedl v téme upoutávce, kdo z toho všeho bude profitovat. Nepochybně z toho bude profitovat ten třetí a to je Čína. Možná dokonce částečně I Rusko, kterému určitě bude vyhovovat, pokud bude nějaký velký obchodní spor mezi spojenými státy a Evropou, ale ekonomicky na tom nepochybně vydělá Čína. Což už můj ne začalo, možná jste zaregistrovalo to, že zatímco Evropa stojí před Katarem s čepicí v ruce a žádá o dodávky skapalněného plynu, částečně to můj chápu, ačkoliv ještě před dvěma, třemi roky by něco takového bylo nemyslitelné. Katar byl koštou země, která zrovna nebyla na listu potenciálních dodavatelů do Evropy díky dodržování či spíše nedodržování lidských práv atd. V každém případě dneska se žádá Katar o dodávky skapalněného plynu, ale nikoli na dobu dlouhou, ale pouze na dobu krátkou a to proto, protože plyn je považován za zdroj, který není dostatečně zalený. Tak tady už vidíme, jak ta Evropa tápe, čo už samozřejmě využila Čína a uzavřela s Katarem smlouvu, konkrétní společnost čínská s Katarskou na sedm dvacet let na dodávání LNG plynu. Takže tady na tom vidíme I to, jak se v tom Evropa do značné míry topí. Petr, když si dávno v Polsku stavili dálníci ze dvou konců a měli se spojit, což se nestalo, minuli se o několik kilometrů. Jak je to možné a kdo za to mohl? A co byste dělal, kdyby se to stalo v České republice? Vy byste byl ministrem dopravy opozice, by si přijala vaší demisi. Jak byste tu situaci řešil vy? Tak já si trochu to vybavuju, mám ten pocit, že to bylo takových možná patnáct, dvacet let a že to byla dokonce ta hlavní dálníce, tuším, že to je S8, ale jistý se tím úplně nejsem, a že se to tenkrát skutečně minulo, ale pozor, ono se to neminulo tak, že by, jak se stavěli a skončili někde úplně mimo, no to bylo tak, že tenkrát, pokud se nepletu, navrhovali různé projekční kanceláře, jejich takzvané ředitelství silnice dální, s tím, jak se jmenuje teď v Polsku, tak se vybralo různé projektanty, no a ti to připravili tak, že by skutečně, kdyby se to dostavilo, tak by se to minulo, ale myslím, že na to přišli hned v začátku, kdy se začalo stavit, takže tam z toho nebyla žádná finální ostuda, spíše to bylo dost úsměvné, ale samozřejmě nakonec to dohráli. Pokobitelně, že by si přála, jak tady píšete, opozice demisitasí přeje vždycky. Vzpomnějte se, když jsem byl na dopravě, tak kdekoliv se sredzeli vlaky, tak opozice emotivně křičila, že musím okamžitě odejít, že to nezvládám. Mimo jiné, panu ministru Kupkovi se teď strážil jeden vlak za druhým. Všimli jste se, že bych vystupoval a zesměšňoval ho a tvrdil bych, že má odstoupit. Já mu vyčítám něco úplně jiného, já mu vyčítám to, že připravuje rozpočet, který nemá dostatečně krytý, že zadlužuje ministerstvo dopravy neuvěřitelným způsobem. A to nejenom v tomto roce, ale I v příštím a v těch dalších letech. Že se bude uvěrit místo, aby získával peníze z ministerstva financí. Ale rozhodně jsem nepožadoval remisy kvůli tomu, že se mu třeba sredzí vlaky. Takže to, že opozice se takto chová je asi normální a člověk s tím musí počítat. A s tím se nesmí nechat nějak vykolejit, když už jsme tady u těch železněc. Paul, viděl jste Venkov Ruska nebo Severní Koreji? Ne? Tak se podívejte, uvidíte, jaké srovnání je s Českem. Viděl jsem Venkov Ruska, kde jsem v Rusku obchodoval, exportoval jsem tam někdy tak mezi lety 2000 až 2000, přibližně 10. Jsem byl vlastně v holdingu, valkém, ve kterém jsem měl nejdřív na starosti celý obchod a pak jsem se stavil generálním ředitelem a v Rusku jsme měli malou pobočku exportní a exportovali jsme tam náš textil a naše chemické výrobky atd. Takže jsem tam je zdívával a byl jsem tady I na ruském Venkově. Venkov Severní Koreji jsem nikdy neviděl, nebyl jsem v Severní Koreji. Ale ptáte se srovnání s Českou republikou? No obecně Venkov České republice je a byl vždy velmi vyspělý a měli jsme lepší infrastrukturu Venkova, nejenom než třeba ty země, které zde uvádíte, ale I než třeba kolikrát někdy ve spojených státech v některých zemích západní Evropy a to se vůbec nebavím o Latinské Americe, Africe atd. Takže Venkov v Česku byl, jest a věřím, že I bude stále velmi dobrý, má velmi dobrou infrastrukturu. I když samozřejmě tam vidíme tisíce chyb, to o tom není pochyb a neznamená to, že tam nemůžeme nic zlepšovat. Tak proč teď Babiš furt nosí rolák? No to je zase nějaká součást kampaně atd. Kdo mu to poradil? Přiznám se, že nevím, vůbec do toho nějak nezasahuji, ale všiml jsem se taky, že nosí rolák, ale já mu jaksi do tohohle nějak nezasahuji. Jiří, dobrý den, mám pro vás hádenku, přeštěte celé, zkuste uhodnout, o koho jde. Jejich revírem jsou důchodové domy, jejich tempo je nadpozemské, jejich protivníci jsou spolu, stan, piráti, všichni tam makají ve dne v noci. Jejich úkolem je pomáhat lidem přidávat důchody. No samozřejmě, jedná se o ano, ale trošku bych vás opravil. Naším úkolem není přidávat důchody, naším úkolem je, aby jsme se chovali tržně, ale současně, aby jsme měli určitou sociální kontrolku, já tomu říkám, aby ti, kteří zde pracovali desítky a desítky let a dneska jsou v důchodu, tak aby nebyli ti, kteří jsou na tom nejhůře. Mimo jiné proto, protože se nemůžou bránit. Něco jiného, když někomu 30, 40 let, tak možná může si nejít další job a nějakým způsobem v době krize se dokáže sám o sebe postarat. Důchodství je velmi těžké, pokud se domníváte, že důchod, který my jsme zdědili, jakož doprůměrný po našich předchůdcích, někdy v roce 2014-2015, který byl na úrovni 11 000 Kč, a přidávalo se důchodstvím 50 Kč ročně, takže jsme ho dostali na čásku 16 000 Kč. To je něco mimořádného, nevím, jestli byste byli schopen z toho vyžít. Zažil jsem důchodce, kteří byli třeba sami, jakož to v dobu, které zemřel tady manžel, která bydlí v dvoupokovém bytě, platí za něj, to jsou ty bakalové byty v Ostravě, 10 000 Kč měsíčně, 5 000 Kč platí za energie a jejich důchod je 14 000 Kč, takže se musí spolíhat na příspěvěk na bydlení, který činí asi až 4 000 Kč měsíčně, teď potom zvýšení, takže má stovku na den na jídlo, na ošacení, na léky a třeba na to, aby se zaplatila alespoň mobilní telefon, aby se mohla s někým spojit. Takže pokud narážíte na tohleto, tak pak jsem rád, že naše tržní politika má určitou sociální kontrolku. A jinak díky za dotaz větra. Karle, co mi k tomu řeknete? V 90. letech pracoval ve firmě Elkom jako jednatel, myslíte mě, což je pravda. Společnost Elkom skončila v březnu 2003 v konkurzu, který bývalí obchodní partneři označují za připravený podraz. Ano máte pravdu, že jsem pracoval v té firmě, dokonce jsem tu firmu vybudoval někdy v 90. letech, tenkrát z nuly až asi na 100 zaměstnanců a byli jsme docela úspěšní, akorát, že jsem v roce 2001 přestal pracovat v té firmě, až jsem pracoval do většího holdingu, no velkého holdingu. Takže to, že v roce 2030 ta společnost, 2003, dva roky poté se dostala do problému, samozřejmě vím, protože ta firma, pokud vím, tak tenkrát měla obrovský obchodní spor s tehdejším dodavatelem a to, že neměl pravdu mimo ně v tom, co tam říkáte, se prokázalo I tím, že potom ty lidi, kteří toto tvrdili, tak vyhodili z těch pozic toho dodavatela. To asi není teď nejpodstatnější, je to už poměrně dlouhá doba, ale v každém případě my jsme tenkrát té společnosti naopak pomohli v té nepříjemné době proto, aby se vyrovnali se svými zaměstnance, aby se vyrovnali, tuším, tenkrát s bankami samozřejmě a ze státními institucemi. Takže I když už jsem tam tenkrát nepracoval, tak jsme té společnosti pomohli a myslím si, že to tenkrát nedopadlo úplně nejhůř ještě. Tak, Plešatej Mobidik. Babičku, jí jsem od vás pozdravil, ale nevím, jestli budete rád, protože vypadá jako stará vála z Čitáželo. Ano, tak to snad neani boženka. Pane dneska byl Andrej v rádiu a říkal, že bude doma dělat Betlem, Vánočka a tak dále. Vánoce se blíží, máte dárky. Nemám ještě dárky, nechám vám to až na pozdější dobu. Tak, tady máme Vladyku Spičína. Vy jste byl ve Velmezu s Andem. Mám tam bábu, byla tam, jak jsi se z toho měl pocit, líbilo se vám tam. Ano, byl jsem v Velké mezeříči Velmez, tomu říkáte jasně. Byli jsme tam minulý týden, bylo to výborné. Byl jsem s ním nejen tady ve Velmezu, ale v mnoha dalších městech, obcích a tak dále. Zítra jedeme mimo jiné do plzeňského kraje a ve Velmezu to bylo výborné. Navštívili jsme tam pár firem a pak jsme byli večer v nějakém kulturním centru nebo nějakém společenském sále větším. Bylo úplně nabito, diskutovali jsme tam dvě hodiny a měl jsem z toho velmi dobrý pocit. Tak, dobrý večer. Tam byl Petr Fjela, proč nepřišel do ČT1 pan Babiš? Ptá se Bedřich, tak to netuším. Nesleduji to, kam přesně chodí pan Babiš, ale vím, že pan Fjela, když někam chodí, tak chodí pouze sám. Nechce oponenty, nechce tam s někým se handrkovat a tak dále. Tak je to otázka, že mu to ty televize takhle berou. Mě by to samotného nebavilo, kdybych měl chodit sám někam. Já jsem vždycky radší, když tam mám nějakého tvrdého soupeře a o co tvrdší je, o co náročnější a o co je v učině hustější a někdy I útočnější. O to já jsem spokojenější, protože ty výzvy mám rád a abych někde seděl tři čtvrtě hodiny sám a tam se bavil s redaktorem, tak to si myslím, že nemůže podle mého názoru hlavně bavit ani ty diváky. Je to spíše známka toho, kdo tam jde, že má určitou slabost a že se bojí. Alkáč nám píše k nedělnímu fotbalu. Zdar, znáte mě. Pivotelka fotbal, to je moje. Ale piv už mám dost, budete dnes sledovat, doufám, že jo. Rozdělejte si budvara a tak dále. Já přestejně to nezvládám, sledování fotbalu, ale teď o víkendu jsem na pár zápasů kouknul. Bylo celé zajímavé dneska odpoledne Maroko porazilo Belgii 2-0 a to bylo docela zajímavé. Belgie mi docela zklamala a určitě se večer těším na Španělsko-Německu, toším, že se hraje. Jonny Jonny, tentokrát vám specifikuji onu koncepci Opening to the East. To jsem nějak nevěděl minule, o co se přesně jednalo. Zajímá mě váš názor na prohlubování energetické závislosti Maďarska na Rusku a na obchodní spolupráci s Iránem. Tak začněme tím druhým, tím Iránem. To je obecně zajímavé, ono se tedyž nejedná jen o Maďarsku, ale jsem si schodou koností na to vzpomněl tenhle týden. Jednal jsem, byl tady na návštěvě, předseda parlamentu Spojených Arabských Emirátů. A mimo jiné si hodně stěžoval na Irán. Možná jste I zaregistrovali, že Spojené Arabské Emiráty jsou v jakémsi spolku s některými ostatními arabskými zeměmi, mimo jiné I v spolupracu poměrně hodně důležitá. Hodně s Izraelem, což je zajímavé, ale vytvořil nějakou si koalici společnou proti Iránu, hodně si stěžoval na Irán, byl velmi nekompromisní, jak jsme s ním zde jednali, a tvrdý vůči Iránu. A zajímavé je, že když naše firmy potřebují exportovat do Iránu, víte, jak se nejlépe exportuje do Iránu, přes Spojené Arabské Emiráty. Co tím vlastně říkám? Jedna věc je ta politika, a druhá věc jsou potom ty ekonomické vztahy a vazby, které tam jsou. A obávám se, že něco podobného, nebo domnívám se, že něco podobného je I v tom Maďarsku, které se obchodně chová dost pragmaticky. Co se týká té energetické závislosti Maďarska? Já bych neřekl, že prohlubuje, já bych řekl, že spíš navazuje na ty vztahy, které jsou z minulosti. A Maďarsko má pochopitelně k Rusku energeticky poměrně blízko, nesnad proto, že by bylo načené z Ruska. Já znám osobně celou řadu členů Maďarské vlády, ale protože geografická poloha Maďarska a historické provazby energetické, založené na plynovodech a tak dále, jsou v podstatě dány. Můžeme se bavit o tom, proč tomu tak bylo za posledních 20-30 let, ale totéž se můžeme tázat Německa, proč posilovalo vazbu na Rusko přes Nord Stream 1, později Nord Stream 2. A můžeme se ptát Evropské unie, proč se posiloval Turkstream, Southstream, což jsou všechno plynovody navázané na Rusko. A proč se nezrealizovalo nikdy Nabuco, které právě mělo vytvořit tu nezávislost na Rusko. A je logické, že ty země Středů a Východy jsou potom vázané nebo závislé na Rusko daleko více. A není to, protože by někdo měl rád Rusko. U České republiky je to jasná vazba na Německu a Německo se vázalo na Rusko. Tak, ptá se mě tady, jehoře, jestli znám osobně Čeksita. Neznám, ale vím, že k nám sem často chodí, nebo že se dívá, že často píše. Johnny Johnny, taky vás štve, jaký jako mě vypětý aktivizmus Pekarové a Vystarčela směřující proti Orpánovi? Tak samozřejmě se mi to nelíbí. Obecně se mi nelíbí to, že Česká republika je jedním ze strujců konce vyšegrádské čtyřky. A nelahávejme se, že vyšegrádská čtyřka dneska funguje, nefunguje. Zajíména Česká republika, trochu I Polsko se dneska dost zásadným způsobem vytýčili vůči Maďarsku. Výsadkem čehož je to, že ztrácíme dost dobrou a silnou vjednávací pozici, z čehož samozřejmě mají radost velké země, typu Německá, Francia a tak dále, které vnímaly vyšegrádskou čtyřku jako do značné míry silný celek nebo silnou platformu, která vjednávala. Tak další máme. Patro na obchodní válka. Jakože můžeme jí trabovat? Minulež jste mluvil o potravinových turistech. Víte, co je turismus? Turista je člověk, který aspoň jeden den přespív je na destinaci. Oni v tom obchodě spí. Jsou to spíše potravinový výletníci. To je celkem jedno, jak to budeme nazývat, jestli výletníkem nebo turistou. Podstatné je to, že potraviny, a nejenom potraviny, ale potraviny zajíména, jsou dnes v okolních zemích levnější a není to zdaleka jenom Polsku, kam jsme historicky vždycky jezdili. Bohužel dneska je to I Německo a určitě sledujete, že jsou toho plné noviny, že se to hodně sklonňuje. Jestli budeme říkat, že tam jedeme na výlet nebo, jakožto turisté, potravinový, to je nepodstatný v tomto. Paul se ptá, proč vás volí tak málo mladých podnikatelů pri 15%? Jakou máte zpětnu vazbu od voličů? Jsou to hlavní I starší. Co je ten hlavní důvod, proč vás volí, důchody, příspěvky atd.? Dobrá otázka, za to děkuju. Jinak máte pravdu, u těch podnikatelů je to, a mi se to samozřejmě moc nelíbí, 15%. Aby jsme byli objektivní. Kdyby jiné strany měli 15%, co by za to dali, ale my, kteří dneska máme takřka třetinu voličů na naší straně, ty naše preference jsou dnes přes 30%, tak samozřejmě to, že v posledních volbách, ať jsme zase úplně přesní, myslím, že parlamentních byly podnikatelé na 15%, tak bylo málo. Ale nebylo to nelogické. Uvědomme si, že ty volby byly do značné míry o covidu. Nebo respektive byly I jakýmsi vysvědčením za covid. My jsme v době covidu zásadním způsobem omezli podnikání. Bohužel. Taky se mi to nelíbilo, ale museli jsme to udělat. Víte, že jsme zavírali obchody, služby. Omezli jsme, byť naštěstí netolik, průmysl. Firmy byly zatížené svými náklady, dluhy atd. A nemohli provozovat. Takže bylo to naprosto šílené období. A ano, je pravda, že to bylo víceméně podobné ve všech ostatních zemích. A taky ve všech ostatních zemích ty vlády to odbouchly. Tak jako my. Na druhou stranu dostali jsme, jako ano, jakožto hlavní vládní strana více jak 27%. Což si myslím, že teda ještě nebylo vůbec špatné vysvědčení po tom covidu. Ale ti podnikatele nám to samozřejmě sečetli. Já jsem tomu rozuměl. Chápal jsem tu naštvanost. Na druhou stranu dnes se ti podnikatele k nám jednoznačně vrací. Já opravdu velmi aktivně s nimi komunikuji. Konečně jsem z podnikatelského prostředí. Byl jsem šéfem asociace. Jezdím za nimi fakt několikrát týdně. Každý týden dvě, tři fabriky. Setkávám se s živnostníky, se všemi svazy, asociacemi a tak dále. Ministr Sýkela se s nimi nepotkal. Tolikrát, kolikrát jsem se s nimi potkal. Já chodí za mnou do sněmovny, nebo já za nimi jezdím do regionu. A vidím, jak jim tu se otáčí. Otáčí, protože zjistili jednu věc. I když jsme se handrkvali v době covidu, tak jsme tím žili. Vytvářili jsme jeden program za druhým. Dali jsme těm podnikatelům přímou I nepřímou podporu. 370 miliard korun. A díky tomu nepadli. To, že to nebylo pro ně ideální, je pravda. Ale na druhou stranu, nyní v době energetické krize, ta vláda je totálně hodila přes palobu. A to jim neodpustí. A ti podnikatelé se k nám vrací. Takže já jsem přesvědčen na 100%, že to bude výrazně více. A vidím to už dnes. A samozřejmě bojujeme o to, aby to bylo lepší. A vzal jsem si to na svůj odpovědnost. A dělám proto maximum. Tak další dotaz. Jevgeni Prigožin. Znáte ho? Váš názor na Vagnerovce? Tak jsem řekl, že osobně ho neznám, ale je to, pošlím, že mu předzývají Putinův kuchar. Je to oligarcha ruský, který vlastní sítě, s restauracemi, možná nějakou výrobnou potravinovou, nebo nějakými lahudkami a tak dále. Velmi movitý člověk, který je právě díky těm Vagnerovcům, což je jakási soukromá armáda v Rusku, na černé listině Evropské unie, to znamená I na sankčním seznamu. Do jaké míry je s nimi nebo není svázan, já nevím, ale vycházím z toho, že tomu tak asi bude, pokud to skutečně na té černé listině je. A co se týká mého názoru na Vagnerovce, tak z mého pohledu to na mě působí něco jako jednotky SS, absolutně odmítám nic podobného. Modrá okurka, tak co nám píšem o kukurka modrá. Pane Havlíček, na moři je aktuálně 280 lidí plných plynu, ne lodí, jestli myslíte, plných plynu. Za panem Fialou přijel katarský princ, nabídnul mu plyn, odjel bez dohody, za 14 dnů katarský princ zjednal dohodu s Čínou na 7,20 let. Tak to jsem přesně říkal před pár minutami, ano, Čína uzavřela s Katarem dohodu, nebo čínská společnost, na 7,20 let dodávek, tak co k tomu můžu říct. Osobně si nemyslím, že by bylo v budoucnosti nedostatek skapalněného plynu, tohle je ve světě dostatek, kde to jenom hraje se o čas, aby se dobudovaly terminály a aby se dobudovala celá infrastruktura s tím spojená a pak se očekává, že ten plyn půjde cenově dolu. Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Tak, tak mi tady přeskočilo. Ještě vydržte chvíli. Co vlastně, já musím jít už dál, abych se asi nestačil, ale tady mi to vždycky přeskočí někde v polovišce. Co je vlastně v EU ještě platné? Zbude alespoň ten Schengen, komi se nějak není slyšet, nebo je to jen českými médii? Já se domnívám, že Schengen je prostou zásadnou součástí Evropské unie a tady bych neřekl, že dochází k nějakým změnám. Pája píše, fakt věříte tomu, že od roku 2035 tu budou jezdit lidi jen v elektru? Podle mě to je nerealné, žádná infrastruktura atd. U nás tomu fakt nevěřím. Já jsem neřekl, že zde budou jezdit od roku 2035. Já jenom tvrdím, že od roku 2035 nová auta budou elektro. Jestli se to ještě změní, těžko říct, já si myslím, že to nebylo úplně šťastné. Tady mám Jiří píše, opět jsme tu s výběrem pro vás, tak to je klasika. TV nebo notebook? Notebook. Samsung nebo Apple? Samsung. Košele nebo svetr? Přes týden košele, o víkendu svetr. Ovoce nebo zelenina? Nepreferuji někdy víc zelenina, někdy víc ovoce. Balená voda nebo z vodovodu? Balená voda. Sladké nebo slané? Dříve sladké, teď slané. Pěrošky nebo corn dog? Pěrošky. A spát nahý nebo oblečený? No oblečený, když už jsme u toho, tak já ale, a se říct můžu, či se na to dívá stáře a novinářů, tak si s to budou dělat srandu, já nesnáším pyžemu. Já jsem snad v životě nespal v žádným pyžemu. Takže pyžemu v žádným případě, ale mám klasické trenky a tričko, takže v tom spím. Boženka, zdá se mi, že jste velmi lidový člověk, který má malý dom v malém městě, chodí se psem, jezdí bobíkem, fiatkem a občas vlakem. Mám vás ráda, jste hezký chlap. Doufám, že to převezmete po A, B. Tak já vám děkuji, ale já bych si nějak neidealizoval sám sebe, mě, tím bobíkem, fiatkem jezdím, protože to je naše druhé auto a radši s tím jezdím, než s tím větším, co máme a jinak mám přes týden šofére. Tak, tady další dotaz. Nebyla za covidu před vaším dobem nějaká demonstrace? Mohli jste vůbec vystoupit, vstoupit do domu? Je to hnus. Byla demonstrace a bylo jich víc, ale nějak jsem to tenkrát nebydealizoval a nehysterčil jsem u toho. Bohužel to patřilo k té době. Přijeli dokonce z Rakví tenkrát před můj dům a to se mi byli jenom já. Jezdili k panu Babišovi, jezdili k panu Vondrákovi, myslím, u něj byli tenkrát, duším, že I u Roberta Plagge, možná u ministra zdravotnictví. Takže ano, byla to jakási parta, asi 30 lidí, kteří tam zapalovali svíčky před námi. Přijeli z Rakví a co k tomu můžu říct. Bohužel to patřilo k té době, my jsme se snažili těm lidem vysvětlovat, ale ta doba byla naprosto šílená. Jak se lží práce místopředsedy sněmovaný oproti práce poslance nebo ministra? Je to víc pohodový za lepší prachy, tak mi nešlo nikdy o peníze. Já jsem přišel do politiky zabezpečený a rozhodně ne kvůli penězu. Samozřejmě je to úplně jiná práce. Navíc já jsem byl zodpovědný za dva rezorty. Moji práci dneska dělají tři ministři, dokonce ještě ministryně provědu, kterou jsem měl taky pod sebou. Mají spousty politických náměstků, žádné jsem neměl, takže dělal jsem to na plný plén, dělal jsem to maximálně odpovědně. Snažím se ale I dneska dělat tu práci maximálně odpovědně, beď to není práce exekutivní, ale mám k tomu ještě stínovou vládu, mám k tomu hnutí, ano, jezdit do regionu a tak dále. Plus navíc každý den spousty médii a tak dále. Musím často času dávat něco na sociální sítě, což nikdo nedělá, dělám si to sám. Maximálně občas se nechám jenom zkouknout, jestli tam nemám nějakou hrubku. Takže v práci rozhodně dostatek. A nestěžuji si, že by jsem lenošil. Tak Tady píšete, co o vás píšou. Investor se podílal na projektu kmenových buněk profesorky Sykové, kde se beznadějně nemocným lidem prodávala neúčinná léčba, tak to byla akademie věd. Akademie věd měla velký projekt kmenových buněk a my jsme tam tenkrát v tom projektu byli jako minoritní akcionář, investori, nic více, nic méně. A pokud se nepletujte, vůbec tenkrát to nebylo ani z té akademie věd, ale to se prodávalo o nějaké společnosti a ta společnost to teprve prodávala dál. Takže s tímhletím jsme neměli vůbec nic společného a když tak se musíte tázat u akademie věd, navíc jsme to potom prodávali, ale my jsme měli 70 asi společností, neříkám v té době, ale celkem. Byli jsme promyslovým holdingem, který investoval, nakupoval firmy, prodával firmy a dával peníze do třeba perspektivních odvětví. Tak Tady nám píše Ajdam, zdravím, přeji vám krásnou adventní neděli, moc krát, díky. Kluzy, dobrý den, jak moc můžeme rychle vytáčet, vytláčet, pardon, ze zásobníku, pokryli by největší spotřebu nebo by musel být udržen dovoz. Ty zásobníky máme tak přibližně na 3-3,5 měsíce, ne tedy my, jakožto náš stát, ale obchodníci, protože stát tam má na prosté minimum. Ale vypadá to, že stát už se konečně rozzíbe, ty zásobníky alespoň koupí, což jsme mimo jiné doporučovali, tak začíná o tom uvažovat a hledá tuším nějakou dotaci dneska v Evropě. Tom Procházka, nám přeje dobrý večer, já jemu taky. Games píše, dobrý den, pane Havlíčku, v pátek jsem byl v Luhačovicích na mítingu pana Babiše. Opravdu musíme vrátit to, že by se nedávalo prostor odpůrcům a tak dále. Odpovídá se odpůrcům a jedná se o sjest, který vede k debatě. Odpůrci musí ze všeho nejvíc říct, proč jsou vůbec proti panu Babišovi. Stále se opakují nějaké fráze, kterým má pan předseda jasné argumenty. Bylo to super, budu se těšit. Díky, já jsem v Luhačovice nemohl být, protože byla sněmovna v pátek, ale zítra s ním jedu do Plzně. Tak jsem rád, jestli se vám to tam líbilo. Helenka, nám přeje dobrý večer, I my. Zdraví nás někdo ze Vsetína, mě jeho také. Jura, nám přeje hezký adventní večer. Děkuji za všech napřání. Jakože se nemluví v médiích o ekonomické válce mezi USA a EU. Jak to, že se nemluví? Tak ono se občas o tom píše, mimo jiné, I proto, že jste si o to vy napsali, tak jsem se snažil vám ukázat nějaké základní parametry dneska té, nechci říct obchodní války, ale možná to směřuje nakonec k nějakému obchodnímu konfliktu. A snažil jsem se to říkat I vyváženě, kdy vidím ten problém Evropy I kde spojených států Dominik. Dobrý den, pane Havlíčku. Rád bych se vás zeptal, jaká je podle vás v budoucnost plynu. Blíží se ještě někdy se na plynu, na kterou jsme byli zvyklí, nebo časem přejdeme všichni na jiný druh topení. Děkuji. Já bych plyn úplně nezahazoval. Podle mého názoru se se na plynu sníží. Není důvod, totiž aby byla v budoucnosti vysoká, protože plynu je na světě dostatek, včetně LNG plynu. A teď to samozřejmě bylo I cílená politika Ruska. V momentě, kdy se Evropa vyváže z té závislosti, obecně jakákoliv závislosti, špatně, tak jsem přesvědčen, že se na plynu půjde na lepší a nížší úroveň. Jestli to bude ale na té ceně, která byla předtím, tady bych o tom skoro pochyboval, protože to byla nemořádně nízká. Asi vzpomínáte, tak se na plynu byla před dvěma a půl lety někde pod desat eurů za megahodinu dokonce. Tak to asi nebude. Michal, proč vám vadí zelená politika? Vy chcete dál pokračovat v níčení planety? Jak chcete řešit globální oteplování, vymírání organismů v důsledku téhož problému? Mě nevadí zelená politika. Mě vadí ti, kteří za ní stojí a nejsou to zdaleka jenom ti, kterým jde o zelenou planetu. Je za nimi obrovské množství lobbystů, kteří si předozdělují gigantické zdroje a dotace, které do toho jdou. A jde mi o to, aby jsme ty cíle zelené, které máme, tak aby ty cíle odpovídaly nějaké infrastruktuře a nějakému realistickému scénáři. A ne to, co jsme si tady vytvořili. Výsledkem čehož bylo to, že jsme si odstavili klíčové zdroje a stali jsme se závislými, myslím tím Německo například, ale I řada dalších zemí, na plynu, zejména na plynu z Ruska. Takže výsledkem čehož tady je to, že jsme dnes takřka bez energií a nebo máme za mimořádně vysoké ceny. A to je to, co mi na tom vadí. Čili zelené cíle ano, ale musí být dělány s rozumem a nesmí se to vychýlit příliš ani na tu, ale konečně ani na tu druhou stranu, čili zůstat u těch původních technologií. To taky není cesta. Tak, Patrik nám přije krásnou adventní neděli. Lze zastropovat ptá se ještě níže a tentokrát u výrobce. Dneska pan premiér Fjela řekl, že se nebude už snižovat strop. Z mého pohledu to není správné a měli jít přes nastavení cen a určení cen. Výrobců neměli nechat vydělat ty genetické zisky a následně to nesmírně lopotně a komplikovaně danit a poté dotovat a kompenzovat komunu obchodníkům s energiemi, kteří to mají vůči svým zákazníkům zastropované. Je to nesmírně komplikované a myslím si, že je tam I velký hazard, že to nemusí být v souledu s evropským, ale hlavně naším ústavním právem. Je možná, že členové fialové vlády dostali v kufříku peníze od energetických společností. Tunel na lidi. Nedomnívám se, že by to bylo takhle. Spíš si myslím, že tak, jak to neměli připraveni, tak je pustili ty energetické společnosti, abychom jim pomohli vytvořit ten model, protože to ministr Sýkala totálně podcenil a ty energetické společnosti si už pohlídali to, že ten model nebude pro ně takovou zátěží. Jiří. Kdo tam sedí za tou kamerou? Prchal. Nikoliv s Markem Prchalem. Jsem prakticky nevýdán, ale výdám se s ním možná jednou za měsíc. Nedělám moje sítě a co se týká mého spolupracovníka, tak je to člen týmu. Ano. Bedřich. Dneska říkala Markéta Adamová a Pekarová, že nebude volit pana Babiše za prezidenta. To víme už dávno, to pro mě není nic nového. Tak, tady už se nám odzval Čekcid, komunikuje s Větranem, tak to je dobrý, že aspoň jste se měli možnost spotkat o tu formu. Miroslav. Dobrý večer. Je něco, zač jste schopen říci, že jste za dané rozhodnutí na současnou vládu hrdý? Já bych neřekl hrdý přímo, tak o tom bych byl dalek, ale musím říct, že třeba po vypuknutí té války, tak ty první kroky, které ta vláda udělala, tak byly docela racionální odsouzení a myslím si, že se chovala v zásadě velmi rozumně a velmi dobře. Pak už k tomu mám určité připomínky a to ostatní si tady říkáme průběžně. Proč jste nekoupili plynové zásobníky? No jednoduše, protože nebyly na prodej. Na prodej jsou až od ledna tohoto roku, kdy RVE je poprvé byla ochotna prodat a to z důvodu, že RVE odchází z českého trhu. Splněla vaše vláda dotační hnutí něco z programového či siláckých prohlášení, lvnější data, digitalizace pro podnikání, dekarbonizace atd.? Objektivně nic, protože to Agrofert nepotřeboval. Agrofert s tím nemá vůbec co společného, tak pojďme třeba konkrétně dekarbonizace. Samozřejmě, že jsme dělali pro dekarbonizaci, celozásadně jsme hnuli s jádrem. Před námi to bylo tak říká zakázané slovo. Já jsem nastoupil v roce 2019, obnovil jsem projekt Dukovany. Co obnovil? Vůbec ho zahájel. Připravili jsme komplet, co se týká jádra, veškeré náležitosti typu investičního modelu, obchodního modelu, dodavatelského modelu. Změnili jsme zákon kvůli tomu. Na evropské úrovni jsme rozjeli tzv. taxonomii, to znamená, byli jsme u toho, a myslím se, že z Francí, jsme v tom sehráli nejvýznamnější roli, že se nakonec uznala taxonomie, to znamená, že je možné budovat jádro. Připravili jsme komplet bezpečnostní posouzení, a nová vláda to dostala v mašličkách, pouze zahájela v tender tím, že tady obeslala. A to je samozřejmě dekarbonizeční projekt, protože jádro je bezemisní. Digitalizace pro podnikání, výborně. Tam jsme udělali to, že jsme vše, co se týká informací pro podnikatele, dali na jedno místo, samozřejmě v elektronické podobě, a začali jsme postupně digitalizovat všechny formuláře. Nejdříve jsme je, samozřejmě, dali alespoň do té elektronické podoby, což nikdy předtím nebylo, teprve poté jsme je začali dávat do digitální, to znamená, aby byly interaktivní, což samozřejmě není ještě hotové, na tom se musí pokračovat. Nevím, jestli vám něco říká bankovní identita, tak ta nebyla vůbec před námi. Dneska má, myslím, 6 až 7 milion obyvatel v bankovní identitu, naprosto zásadní krok k tomu, aby se mohlo digitalizovat. A můžeme jít dál v oblasti digitalizace elektronické a dálniční známky, myslím si, jeden z nejlepších digitálních projektů, který tady vzniknul za posledních 20 let. Každý, kdo z vás jezdí, nemusíte nás mít rádi, jenom si uvědomte, když si kupujete dálniční známku, tak to máte za pár desítek sekund, rychle, bez problému. Takže to jenom pár věcí k té digitalizaci a ještě třeba I u toho podnikání taky určitě pomohla třeba částečná digitalizace řidičských průkazů, na co se samozřejmě bude navazovat dále. Co udělala nová vláda pro digitalizaci? Zrušila EET, fajn, nepokračovala vůbec v těch digitálních projektech, co jsme měli pro podnikatele, ale zpomalila datové schránky. A co je úplně nejlepší, tak si vytváří nový digitální úřad, tak aby tam mohla nasázet trafiky pro své podivné poradce. Tak, tolik k té digitalizaci. Co se týká Bruce Leeho? Existuje vůbec nějaká vize, jak z čer v 20 a 30 let více? Nebudem čekat na noty od EU. Já bych to nedával za 20 až 30 let. Už budeme končit. Dával bych to alespoň do vize pětileté, můžem polemizovat nad tím, jestli naše vize země pro budoucnost založená na přidané hodnotě, na inovacích, na výzkum atd. Byla to nejlepší nebo ne? Já, když jsem ji dával dohromady, tak jsem si projel skandinávské země. Byl jsem v Americe to představit, v znízozemském jsme to dávaly hodně dohromady, Jižní Korea, Izrael atd. To všechno byly země, které nás tom inspirovaly a myslím si, že nebyla špatná. A dá se na ní navazovat, dá se vylepšovat, dá se třeba něco z toho vytáhnout, něco změnit, ale tato vláda tu vizi třeba v té oblasti hospodářské nemá faktů bez žádnou, o tom už vůbec se nebavíme, o nějaké hospodářské strategii. Bez ní nedáme dohromady žádné dílčí cíly, žádné kroky, které budou k něčemu dlouhodobě směřovat. Tak, Karol Benešt nám píše, dobrý večer, fandím vám, ale zároveň mám otázku, zda vás nemrzí, že jste loní na podzim odbil pana Vladimíra Štěpána, když viděl dálné šíjení, není doba to napravit. Nikolik, já jsem pana Štěpána zaprvé neznal v té době vůbec. On dneska tvrdí, že se někde ke mně hlásil, ale není to úplně pravda. A hlavně já s celou řadou věcí u něj nesouhlasím. Nezlobte se na mě, ale pokud někdo přijde a řekne, já vám budu dělat zprostředkovatele mezi nákupem plynu o Ruském a Českou republiku, dejte mi to, já vám všechno domluvím, tak jsem dalek, abych si skočil na špek těmhle těm lidem. Neříkám, že ve všem říká nesmysly, jenom říkám, že se to dneska upravuje do značné míry v podobi své a my musíme držet nějakou takovou linii. Radim píše ještě, kritizujete Petra Fialu, že nechodí do duelu. Proč do debat nechodí v pan Babiš? Toho za to nekritizujete, protože by vám vzal bonusy, tak platí žádný pan Babiš, žádné bonusy nemá. Znovu říkám, já jsem šel jako člověk zabezpečený do politiky, na nic jsem nečekal a hlavně mám svojí mzdu ve směmovně. A proč kritizují Petra Fiala? Protože pan Petra Fiala je premiér a premiér se nesmí bát střetu, nesmí se bát soubojů. Zatím si naprosto stojím. A pokud si on vytýčí to nebo vydupe to, že bude chodit jako premiér bez soupeře, tak se bojí nic více, nic méně. Pan Babiš chodil v době, kdy byl premiér, neustále do různých soubojů, do různých střetů a tak dále. Dneska dělá Babiš zejména kontaktní kampaň, to znamená soustředí se na to, aby objel celou republiku a myslím si, že je to I strategie dobrá v tomto případě, lepší, než kdyby chodil do televizí. Navíc si myslím, že v těch duelech už si ho všichni užili dostatečně. Ale důležité je to, aby tam chodil premiér, aby se nebál svých oponentů, což bohužel tak nastává. Ještě paní Zezulová. Tady vynadala panu Dohnalovi. Myslím, že máte, co mu tady píše. Už mi to spadlo. Ještě to tady těknu, ale mi to tam nepřeskakuje k tomu. Už tak to nevadí. Tady píše Radimovi, že plácá na špatném hrobě. Tak dobrá, nechme pana Dohnalovi. Už ho známe trošku, velký fanoušek této koalice, ale já jsem rád, že se dívá I na nás, že se dívá pravidelně a je dobře, že zde máme I ti, kteří s námi nesouhlasí. Já mu to vždycky velmi, velmi rád vysvětlím. Mějte se moc hezky, omluvám si, že už jsem nestačil svět úplně všechmi, ale těch docela souchodí obrovské množství. Máme radost z toho, že nám roste sledovanost. Minulý týden se na nás dívalo celkem I záznamu skoro 50 000 lidí. To bylo to téma papalášů, tak uvidíme, jak se ujelo toto téma.Kopírovat text

Předražený LNG, zisky zbrojařů a astronomické dotace velkých zemí do svých ekonomik vzbuzují nebývalé emoce. Velmoci se obviňují, silnější posilují, slabší oslabují. Kdo může být nechtěným vítězem obchodní války mezi EU a USA? Více dnes v 18:30 v živém vysílání pořadu NA ROVINU. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici