← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem hezký večer. Moc vás zdravím. Tentokrát z poslanecké sněmovny. Před chvílí jsem akorát dokončil vysílání na nově pořadu napřímo. Tak možná se, když budete mít chuť, na to mrkněte. Už je to na internetu TNCZ. A akorát jsem dojel sem, už bych to nestíhal dojet do studia nebo montovaní studia, ale tam do té místnosti, odkud běžně točíme z centrály ANO na Chodově. Opět jedeme živě. Moc krát díky za všechny dotazy. Musím říct, že o ten poslední pořad nedělní byl poměrně velký zájem. Hodně se to sleduje teď na sociálních sítích. Tam jsme se věnovali těm papalášům, kteří dnes jsou na rezortech, jejich političtí náměstce a tak dále. Nobodobým politickým politrukům taky vidět, že vás to téma zaujalo. Dnes jste si napsali o téma zdražování potrebin. Je pravda, že se to v těch posledních dnech hodně skloňuje. Chápu, že to dopadá nejenom na nízkopříjmové, ale I středně příjmové domácnosti, možná dokonce I na ty s těmi vyššími příjmy, protože faktem je to, že s cenami potrebin se v České republice utrhl řetěz. Ale na druhou stranu, ať jsme zase objektivní, ceny potrebin rostou v celé Evropě, rostou I ve světě, nicméně mám tady aktuální čísla. Podle OSN za říjen rostla cena potrebin už pouze 2%. Už se obrací ten trend. V Evropské unii to je ještě 17,3%, ale Česká republika opět, neříkám, že jsme na čele paletonu, ale jsme mezi těmi prvními sedmimi, sedmemi, mezi prvními sedmi zeměmi v Evropské unii, kde roste cena potrebin nejvíce a to je na úrovni 25,1%. Samo o sobě 25% se může zdát, že ještě ustojitelné, jenom podotýkám, že inflace byla 18%, teď je 15,1%, ale například cena cukru meziročně 105%, cena vajec 75%, cena másla 25%. Záměrně říkám produkty nebo výrobky, které určitě budeme kupovat všichni před svátky a zde tedy není opravdu co slavit. Musím říct, že bohužel rosteme nejvíce ze všech okolních zemí, to znamená v té Evropě jsme mezi top sedmičkou a mezi těmi zeměmi okolnými, čili mezi našimi sousedy, jsme bohužel opět číslem jedna. Mimo jiné, to určitě víme, že I v oblasti energii, zejména v elektřině, jsme jedničkou ve smyslu meziročního růstu v celé Evropě, dokonce v tomto případě, a co se týká ceny energii v přepočtu nakupní sílu, tak jsme na místě číslo dvě. Takže opravdu žalostná čísla. Čím to je? Proč to tak je? Tak jedna věc je ta, že Česká republice je relativně menší konkurence. Ona není dána tím, že by zde bylo málo míst, kde bychom se mohli koupit potřebeny, ale je dána tím, že to je koncentrováno zejména v ruku nadnárodních vlastníků, jednoučně řečeno obchodních řetězců, a to je pod kontrolou několika málo firem. A ten klasický konkurenční boj, kdybychom zde měli nezávislé, menší prodejce, kteří jsou třeba přímo napojeni na různé farmáře a lokální dodavatele a tak dále, jsou u nás, ale v daleko menší míře, než jakoliv jinde. Tady jsme to velmi uvolnili někdy před těmi 25, 30 lety, kdy jsme nechali vystoupat řetězce do neuvěřitelných pozic a nedívali jsme se doleva, doprava, volná ruka trhu. Ano, na jednu stranu to nepochybně přineslo celou řadu benefitů pro zákazníky, ale v čase pochopitelně ta závislost potom na těch nadnárodních řetězcích je poměrně velká a oni určují ty parametry, oni určují tu finální cenu. Tak to je jedna věc. Druhá věc máme zde vysokou daň z příjemného hodnoty. Zatímco ostatní země, jako je Polsku, ale I třeba Německo, snížili v té krizové době DPH na potraviny. U nás je to stále na úrovni 15% a to pochopitelně lidem ty potraviny zdražuje. Zadalší je třeba I objektivně říct to, že potraviny u nás v té době předkrizové byly o něco levnější, než byl průměr Evropy. Byli jsme přibližně na 80%, takže teď to roste zase rychleji než v té Evropě. No a na druhou stranu to bylo logické. To, že jsme byli na 80%, částečně odpovídá tomu, že jsme taky přes HDT byli na 80% nebo plus mínus na této cifře. To znamená, je logické, že země s menší kupní silou měly potraviny o něco levnější než země, kdy třeba ta kupní síla byla vyšší. No a v každém případě velkým důvodem, nebo jedním z těch hlavních důvodů, proč jsou u nás potraviny drahé a proč letíme takhle rychle nahoru na rozdíl od ostatních zemí, je to, že producentům, zemědělcům, potravinovým producentům, potravinářským producentům rostou enormním způsobem náklady. A to zejména energetické náklady, ale I náklady na pohonné hmoty, náklady na různé náhradní díly a tak dále. A protože u nás je růst ten energii skutečně enormní, meziročně elektřina 62%, první místo v Evropě, a jenom v těch okolních zemích, Německo, doufám, že to teď řeknu správně, nemám to nikde napsaný, 3% růst, Polsko minus 3%, Slovensko plus 7,5% a Rakousko plus 1,5%. Takže vidíte, že rosteme několika násobně víc než naši sousede a I z tohohle důvodu je zřejmé, že se to promítá pochopitelně I do inflace, protože se jedná zejména o nákladovou inflace. Zase jsme u toho, že ta inflace je u nás vysoká, zejména proto, že vstupují vysoké ceny energií do kalkulací výrobků a ty výrobky se poté musí přirozeným způsobem zdržovat, jinak by zkrachovaly a nepřežil by ti výrobci a producenti. V každém případě toto všechno nejsou dobré zprávy, protože logicky našince tím pádem vyráží nakupovat potreby do sousedních zemí a zdaleka už to není jenom Polsko, je to velmi často už I Německo, kdy dokonce I v tom Německu se dá dnes nakoupit levněji než v České republice. Ano, dobře slyšíte, I v Německu se dá nakoupit levněji a to Německo má samozřejmě dražší pracovní sílu, má obecně dražší náklady vstupní a tak dále. Ale bohužel třeba u těch energí už to začíná být opačné a naši lidé jezdí nakupovat velmi často do Německa. To ještě můžeme srovnávat různou kvalitu a tak dále. Takže to je samozřejmě velmi nepříjemné, protože nejenom, že tím podporujeme de facto konkurenční ekonomiky našich sousedů, což by nás možná trápil o něco méně, ale je to likvideční pro všechny příhraniční obchodníky, protože si představte, že tam prostě máte svůj obchod nebo nějakou síť obchodní a jenom se díváte na to, jak naši lidé jezdí nakupovat do Polska, do Německa a můžete se tak akorát koukat z okna. Takže toto rozhodně není dobrý trend. Bohužel se to vůbec nevyvidí dobře a zase jsme u toho, že vláda hrubě podcenila od začátku roku to, že se vůbec nepracovalo s snížením cen energii. Neustálé sliby, necháme nikoho padnout a odkazování se na nemožnost jakýchkoliv redukcí cenových souhledů na EU a tak dále. Výsledkem čehož je to, že my jsme čekali na evropské řešení, ostatní země začaly dělat svoje vlastní opatření a bohužel dnes cena energii ve smyslu růstuce je v České republice, opět to musím zopakovat, nejvyšší v celé Evropě, ať jsem objektivní, souhledem na elektřinu. Je to horší o to, že elektřinu vyrábíme, vyrábíme ji za dostupných podmínek, tím za dostupných cenových relací a navíc jí máme přebytek a exportujeme ji. Takže I proto poté máme vysoké ceny potravy, protože jsme toto neuřídili. Ale byl jsem objektivní, chtěl jsem ukázat, že to není jenom z těchto důvodů, ale jsou tam I ty důvody historické, případně důvody jiné. Tak, pojďme se podívat na vaše dotazy. Dobrý večer, paní docente. Proč je podle vás euro pro Česko nevhodné? Já ho odmítám z národní hrdosti, ale považuji vás za pragmatického politika. Euro by usnadnilo zahraniční obchod? Ptá se vás, vás. Je to možná na delší diskuzi a je na to, aby jsme se na to udělali samostatný pořád nebo někdy alespoň samostatná téma. V rychlosti ano, euro umožní a usnadní trošku život obchodníkům, musí se potom zajišťovat, musí se hedžovat svoje pozice, kurzy a podobně, I když je pravda, že ti obchodníci už dneska hodně obchodují s eurem. Ale v každém případě stát ztrácí, v tomto případě Centrální banka, manérovací prostor, pokud potřebuje ovlivnit kurz, pokud jsou nějaké ekonomické výkyvy, pokud je nějaký průšvih, pokud se řítíme do nějakého velkého problému. Řeknu příklad typu Řecka před 10, 12 lety. Tak Řecko tehdy bylo totálním vazelem Evropy, do značné míry pouze spolehalo na to, co udělá či neudělá Evropská unie a do značné míry potom se I Evropská unie nadiktovala. A v zásadě I oprávněně parametry toho, jak bude Řecko fungovat. Zatímco, kdyby mělo svůj vlastní měnu, tak mohlo začít s tou měnou pracovat, to znamená mohlo jí znehodnotit, znehodnocovat postupně, což samozřejmě možné je, tím, že tisknete většinu, co stojí peněz, a začínáte prodávat vlastní měnu, čímž by se samozřejmě znehodnotili úspory domácnostem, na druhou stranu by to pomohlo například exportu a do značné míry jsou určité nástroje přes intervence, jakým způsobem vykormidlovat z těchto krizí. V každém případě je to v rukou té dané země a nestáváte se potom zcela závistým. Samozřejmě, že I euro má určité výhody, o tom není nejmenší pochyb, můžeme se bavit o tom, co by nastalo v té přípravné fázi, nepochybně by došlo k posílení české koruny, já tomu říkám o té takzvané čekačce předtím, než by se to euro přijalo, což by zase znevýhodnilo v danou chvíli exportéry, takže má to vždycky plusy, mínusy, ale v dané chvíli se domnívám, že je lepší s tím eurem vyčkávat a nespěchat. Jan, máte podrobnější informace, jak pokračuje příprava Vrtek, dálniční obkruhu kolem Prahy, Pohořelice, Mikulov, co se děje s přípravou dálnice, Kaplice, dvořiště atd. Tak zase, je to hodný otázek, nemám teď úplně vše v kapse, ale co se týká Vrtek, tak příprava Vrtek pokračuje, zpráva Železnic na tom vyšívá, co vím, velmi, velmi intenzivně, bavl jsem se o tom s šéfem zprávy Železnic. Je pravda, že jedna věc je ale příprava a druhá věc je mít na to dostatek zdrojů. Tady jsem lehkým pesinistou, protože tato vláda nezvládá financovat a obstarávat zdroje ani na základní infrastrukturu. To, že si naplánuje dobrá čísla je věc jedna, ale věc druhá je ta, že na to nemá peníze, takže místo, aby na to dostal peníze za rozpočtu, tak je nuce na konkrétně ministerstvo dopravy, respektive na státní fond dopravní infrastruktury, si půjčit peníze, co zde historicky nikdy nebylo. Zadluží se tím, sice si odfinancuje teď stavby, ale v budoucnu je bude muset komplet celé splácat. To znamená, dovedu si představit, jak komplikovaně se budou dávat zdroje na vrtky, které budou řádu stovek miliard korun. Ta poslední čísla byla, že kdyby se udělala ta základní páteřní síť, to znamená Dražděn a Českém území, potom tedy Ústí, Praha, Brno, a potom dolu směrem na Břeclav a nahoru směrem na Ostravu, tak bychom se poškovali na úrovni 670 miliard korun současných cen. Pravda, až někdy do roku 2045 atd. Vemte si, jak se bude zdražovat, jak ceny porostou. A dnes chybí peníze na údržbu a na opravy. Já to nechci teď takhle schazovat, já jenom říkám, že to bude největší problém vrtek. Co se týká dalšního okruhu kolem Prahy, 511, to je ten úsek asi nejčastěji skloněvaný, kousek od Uhříněvci, tak ten by se měl začít stavět podle naší přípravy, tak jak jsem to měl připravené, šlo to někrát do českých budějověstv, nějaké se odvolání atd., tak by se měl začít stavět ještě na konci tohoto roku. Mám poslední zprávy od ředitele silnic a dálnic. Pohořelice Mikulov, tam teď nevím to nejaktuálnější, jak to vypadá s tím problémem z hlavních aktivistů přes přehradu, ale to byly vždycky velký problémy, jak se týká obchvatu, tam by problém být neměl u Mikulovským. A dálnice Kaplice Dvořiště, nevím, že by mělo dojít ke spoždění, ale to jsou vlastně ty tři úseky, doufám, že to říkám teď správně za budějcema, to znamená budějce v Kaplice, Kaplice Nažidla, Nažidla Dvořiště. Vy jste se ptal. Kaplice Dvořiště, tak tam jsou dva úseky mezi Kaplicí a Dvořištěm. A pokud vím, tak všechno by mělo jet tak, jak by mělo, tak, jak by bylo naplánováno, to znamená někdy kolem roku 2024, spíše 2025 by mohlo být hotovo, ale ještě se čeká, nečeká, musí se ještě dotáhnout ten obchlad kolem budějc a tam je trochu problém s tím tunelem, staví se, jede se, ale je tam spodní voda, takže tam byl čistě technický problém, takže snad v tom roce 2025 by to všechno na sebe mělo navázat. Jinak to je, myslím si, skvělý úsek, který jsme kompletně odpracovali, protože celá D3 až vlastně do českých budějovic a poté z budějc ku Dvořišti, tak vlastně podle našeho záměru projektu, podle našeho plánu investic a I podle toho, co jsme nasmluvali. Ale věřím, že se to časově zvládne. Tak Honza ještě pokračuje. Jaké máte zážitky, dojmy a informace od lidí z návštěvy Třebíče, Meziříčí, Peleřimovské pekárny? Byli jste také s Andrem Babišem v Jindřichově Hradci. Tak je vidět, že sledujete asi naše sociální sítě. Byl jsem teď s panem Babišem v pondělí a v úterý, v pondělí to bylo v Jižních Čechách, čili to je ten Jindřichov Hradec. Ano, byl jsem tam s ním. A nejenom v Jindřichově Hradce, měli jsme tam víc zastávek, Chýnov a další. A co se týká Třebíče, Meziříčí, čili Vysočina, bylo to úžasné. Jak v Třebíči, tak ve Velkém Meziříčí přešel plný sál. Byli jsme v jakémsi kulturním centru, už přesně nevím, jak se to tam jmenovalo a bylo to narváno k prasknutí. Takže jsme tam s panem Babišem odpovídali na celou řadu otázek. Bylo to opravdu, musím říct, velmi zajímavé. Lidi se zajímají o leco zdaleka, nejenom o ty prezidentské volby. Zajímá je energetika, zajímá je samozřejmě aktuální politická situace. Hodně se ptali, co je třeba udělat pro to, aby ta nešťastná vláda už skončila. Vysvětlujeme jim, že to může udělat pouze parlament a tak dále. A bylo to fajn. Byli jsme tady I v těch pelřimovských pekárnách. Skvělá firma. 250 zaměstnanců, musím říct, vypolírovaný. Opravdu to tam vypadalo moc příjemně. Fajn vedení majitelé. Prošli jsme se tam, mluvili jsme tam se zaměstnanci. I ti krčí rameny nad současnou vládou. A dokonce I ti, kteří třeba půlili pěti koalici, tak nestačí kroutit hlavou s tím, že něco takového opravdu nečekali. Petr. Jak se liší pro domácnosti plyn, který v současné době dostáváme z LNG zásobníku, oproti ruskému, musí se v trubkách a v terminálech upravit tlak skrz LNG nebo ne. A je jedno, jestli proudí ruský či LNG. Tak pro vás, jakožto pro domácnost, je to v zásadě jedno. Ta postata je taková, že k nám proudí rovnou tedy zemní plyn, anebo je to ten tzv. LNG. Ale on v podstatě, třeba ten dovezený z Ameriky, je vytěžen jako zemní plyn. Normálně plynovodem v Americe se dostane v té plyné podobě k tomu aktu ztlačení a udělá se z ní kapalina, asi za mínus, já nevím, 170°, a to proto, že se samozřejmě zmenší výrazně objem pro to, aby se mohlo připravit. Na tankerech se přiveze v té kapalné podobě do Evropy. A v Evropě se zase dost náročně technologicky upraví, aby to stane se z ní tedy opět klasický plyn, to znamená, z té kapalné podobě se dostane do té podoby plyny, a pak se normálně prožene těmi trubkami těmi plynovodě. To znamená, v zásadě vám může být jedno, jestli máte LNG, nebo jestli máte plyn zemní. Samozřejmě je to otázka toho, kdo nám ho dodá, je to otázka ceny, a tak dále, a taky otázka toho, kdo ho nakupuje, kdo se z toho kupuje obykle v zválku obchodů, případně přes burzu a tak dále. Karl. Dobrý večer. Myslíte, že má pan Babiš šanci ve volbě na prezidenta uspět? Osobně nechápu, jak chce přesvědčit lidi, co ho nemají rádi, aby ho volili. To je stejné, jak by mě chtěla přesvědčit Pekarova. Tak první předpoklad je to, na rozdílu od té Pekarové, od paní předsedkyně Pekarové, aby se dostal samozřejmě do druhého kola. Zatímco paní předsedkyně Pekarová by byla bez šance se dostat do druhého kola, protože TOP 09 je na hranici volitelnosti. To neříkám teď nějak zle, já to jenom říkám fakticky. Mají, já nevím, 5% svých voličů, tak v nutí ANO má okolo 30% svých voličů a podle preferenci je to dneska dokonce o něco více. Čímž chci říct, že je určitá šance, věť neříkáme, že tam, kde pan Babiš jako favorit, dostat se do druhého kola. Na druhém kole rozhoduje celá řada faktorů, mimo jiné potom přímé televizní diskuze, ale už to není jeden proti šesti, pěti, sedmi, ale je to jeden proti jednomu. Samozřejmě, že v té době taky bude nějaká atmosféra mezi lidmi. A nakonec já jsem toho názoru, že lidé jsou u nás relativně konzervativní, I když je pravda, že nemají rádi politiky, což je normální a oni popravdečně nemají rádi politiky nikde ve světě a možná, že je to dokonce tak správně, že politik, jak určitě víte, říkal Karelkovi, tak tomu se nesmí věřit, ale musí se kontrolovat. Na druhou stranu, když potom se láme chleba, tak tam spíše chtějí někoho, koho znají, I když třeba s ním nemusí být stoprocentně sladěni a dají přednost někomu, bude pro ně čitelnější. Vzpomeníte se na poslední volbu mezi panem Drahošem a panem Zemanem, kdy tam tehdejší prezident Zeman nešel jako absolutní favorit, přece jenom už tak nebyl proti němu neokoukaný. Pan Drahoš a právě možná to, že měl politické nezkušenosti, že byl neokoukaný a že lidé nevěděli vlastně, na co by měli vsadit, tak nakonec možná I ti, kteří váhali, tak dali hlas prezidentu Zemanovi a on vyhrál. Já neříkám, že takhle bude. My tam nejdeme jako favorité, pan Babiš, ale určitě si myslím, že se může slušně poprat o to finální vítězství. Tak, nudný patron nám píše, proč nejde čet u minulého videa. To nevím, proč nejde čet, ale vše, co mi sem chodí, tak to čtu. Ptá se ještě nudný patron, jestli souhlasím s výrokem no job, no money. Jako v češtění asi bezprácený jsou koláče. No s tím samozřejmě souhlasím. Jsem přesvědčen, že ten, kdo tvrdě pracuje a kdo tomu hodně obětuje, své profesy, své práci, je odpovědný a dává tomu maximum, a ještě třeba je to trochu srcař, takže nakonec se nikde nebude mít špatně a vždycky nakonec si vydělá solidní peníze. Ale musí tomu dát opravdu vše, musí mít nějakou svoji představu, co chce dělat a když se tomu obětuje, tak pak to bude fungovat. Takže samozřejmě, že tomu věřím. Dokonce myslím, že to řekla Remark. Nejsem se tím tady úplně 100% jistý, že vytrvalost a píle je lepší než nadání a genialita. Já se tím hodně řídím a jsem přesvědčen, že tomu také, protože ku podivu těch nadaných není málo, jich je hodně. Nechci říct, že geniálních je hodně. Ale zatímco s jedním si vysním možná to, co chci, tak s tím pracovitým to nakonec dokážu a zvládnu. Takže jsem vždycky upřednostňoval lidi, kteří byli pilní, byli pracovití a s tím se dá dobít svět. Tak, Boženka se mě ptá, jestli byl v neděli žitňák. Nevím, jestli byl, nebo respektive já jsem si nekupoval žádný žitňák. Chce vidět cenu, nevím, kolik stojí žitňák. Zjistěte si to. Já si kupuju pšenično-žitnej, když tak chleba. A Hanka, moc zdravíme ze severu. Nedávno jste slíbil, že se pokusí teda dohromady pár odborníků na teplná čerpadla a na soláry, kteří by nám nezjištně vysvětlili, co a jak vyplatí se to a nevyplatí. Tak to jsme se možná nerozuměli správně. Já vám neumím dát dohromady partu lidí, která vám geniálně řekne, co ano a co ne. Já jsem říkal, že se musím případně poradit s některými, kteří rozumí technologiím teplné čerpadla lépe než já. A to, abych vám tady k tomu dával nějaké odbornější argumenty. Principiálně teplné čerpadlo proč ne, ale samozřejmě musíte si to dobře propočítat. A to vám nejlépe propočítá ten, kdo vám ho případně bude instalovat. A nebo si musíte najít ve svém okolí někoho, kdo vám to zohlední, tu investici, ten nákup s ohledem na parametry vašeho objektu. To znamená, jak ho máte zaizolovaný, jestli je to starší objekt nebo nějaký novější objekt. Tím pádem, jestli máte teplné stráty, nemáte teplné stráty, jakou máte běžnou spotřebu, kolik máte lidí v domácnosti a tak dále. Samozřejmě, jaké máte třeba dodavatelé, respektive jaké máte zdroje energetické dnes, jestli jdete více na plen, či na něco jiného. No a podle toho se dá dopočítat, jaké místo vám to vyplatí, či nevyplatí. Bylo by lacené, abych tam říkal, že to je geniální, ale stejně tak, abych to odsoudil. To vám fakt musí dopočítat někdo, kdo přijde k vám do domu a kdo se na to podívá a kdo to podle toho odhadne a dopočítá. Tak, Fallschirmjäger, super zmimořádné daně. Nás bude čekat žaloba na místo vykoupení akcionářů, stropuju u obchodníku, kde rozdíly zaplatíme mě zdání, evropské řešení nebude, zachtěná nás bude čekat měnová krize a co dál. No, Fallschirmjäger, já s vámi souhlasím úplně ze všem, co jste řekl s výjimkou toho posledního a to je, že nás bude čekat měnová krize. Já se měnové krize úplně neobávám, ale jinak to, co tady píšete, to je v zásadě přesně tak to, co tady I říkám. Ten souběh těch dvou daní, jedno, windfall tax, po druhé, daň z mimořádných zisku, skutečně zavání dvojím zdaněním a může z toho být obrovský právní problém a nevím tady, kdo potom bude vlacet ty desítky miliardů korun, které se vláda nadezajnovala z tohodle šíleného řešení, které je naprosto ojediněné v celé Evropě. Místo vykoupení akcionářů se stropují obchodníků. Ano, souhlasím s vámi. Já by řekl jinak, místo určení ceny u výrobce elektrické energie a zajištění toho, že to bude prodávat obchodníkům už za levnější ceny a poté ještě zastropování obchodníků, se umožňuje těm výrobcům vydělávat neskutečné peníze. Ty se pak zdaní, dost komplikovaně, na hraně zákona a ty peníze se přerozdělí obchodníkům, kteří to mohou prodávat jen za zastropovanou cenu. Jednou si domyslete to, jak to asi funguje, když je v jednom koncernu výrobce a současně I obchodník. Myslím si, že nemusím nic říkat dále. Evropské řešení, ano, neustále spolehání se na evropské řešení, obrovská najivita této vlády. Já netvrdím, že by nebylo dobré, no to by bylo geniální, ale jsem realistou, vím, jak to tam chodí a vždycky to je jakýsi kočko-pes, kdy se tak si něco udělá, ale ve finále se ty velké země uhřejí to, co potřebuje Evropská komise, si to moderuje sama, nikoli tak, že to moderuje pan ministr z České republiky. To je realita. Vietram se ptá, jestli nevím, kde je fanoušek, náš euroskeptik, tak to nevím. Legendární alkáč, kterého zdravím, náš pravidelný divák. Karle, když vám napíšu na Facebook, tak odpovídáte vždycky vy, nebo na to máte lids? Ano, třeba ministři to tak mají. Ne. Já teda se přiznám, že nestíhám moc odpovídat na Facebooku, myslím tím, pokud se dívám přímo na stránky Facebooku, stejně tak na Twitteru. Twitter se přiznám, že nejsem schopen na ní monitorovat, ale co se týká chatu, když mi napíšete přes Facebook, přes chat, tak tam odpovídám já, ale mám tam nejřív nastaveného automatického odpovídače, který, myslím, poděkuje za zprávu a já pak třeba s denním spožděním, až se k tomu dostanu, tak aspoň jednou větou nebo dvěma, třemi slovy a píšu děkuji, v případě dám nějaký odkaz atd. Snažím se všechny ty chaty, co mi přijdou, tak odpovídat. Možná, že to nemám ze 100%, z 90%, ale když mi někdo osloví a podepíše se, tak mu odpovídám. Pokud jsou takové ty univerzální rozesílání, že mi někdo posílá odkazy na další odkazy, tak to samozřejmě už pak nezvládám. Tak to by ani nešlo, aby mi fakt přijde několik set zpráv za den, takže to by jsem fakt nezvládnul dělat nic jiného. Tak, Alenka. Dobrý večer, pane Havlíček. Chtěla jsem se zeptat, co obnáší být členem ASPEN institutu. Doslova mě překvapilo, že jste členem, když členy jsou Pekarova, Rakuša, hodně politiků z pěti koalice. Je to totální fake. Jsem nikdy nebyl členem ASPEN institutu, popravdě řečenou ani nevím, co to obnáší členství v ASPEN institutu. A tady nějaký blázen vytvořil nějaký seznam, kam sází různé politiky, které má více či méně rád, či nerad a kam prostě dosazuje na nějaké posty v rámci ASPEN institutu. Seznam se, že upravdu ani nevím, co za tím je. A pokud vím, tak existuje nějaká instituce v České republice, nebo celosvětová v České republice má pobločku, která organizuje konference a těch konferenci dělá obrovské množství a jednou za tři roky jsem byl pozván mezi desítkami dalších řečníků vždycky na odborné témach, podnikání, tak dávat tam říct nějaký příspěvek, obvykle je to v anglickém jazyce. Takže to je moje jediné spojení, které jsem s ASPENem měl, jinak jsem nikdy žádným členem nebyl. Je to úplná blbost, nesmíte všemu věřit, co se píše na internetu. Joni Joni, jak nazýváte na opening to the east, nedílný komponent maďarské zahraniční politiky? Musel bych se detailně nastudovat, co všechno to obnáší, takže když tak napříště nemám k tomu nějaké detailnější informace, abych to neřekl nějakou blbost. Měla by být Česká republika mostem mezi západem a východem po vzoru Orbána? Já bych se tady nehrál na žádný most. Západ, východ, tohle to se říkalo po revoluci, že Česká republika bude tím přemostěním, protože máme myšlení západní, ale polohu východní a podobné plaky. Ne, buďme Českou republikou, která se má chovat sebevědomě a dívejme se, co se dělá dobře na západě, co se dělá dobře na východě, dejme k tomu náš um, naše dovednost, naše znalosti, naší pracovitost. Využijeme v naší minulosti historie, ale současně toho, že bychom měli do budoucna přecházet I na modernější technologie a podobně a využijeme toho, že zde jsme velmi schopní v té promyslově, technologické, inženířské oblasti, vždycky nám to přinášelo efekt, akorát k tomu dejme nějaké modernější parametry a obchodujeme s východem I s západem a dělíme to tak, abychom z toho měli přiměřený efekt a současně abychom nebourali dohody, které máme třeba v rámci paktu, ať už v rámci NATO nebo v rámci EU. Nic více, nic méně. Tak, tady nám píše V. Voda z Ostravy. Kdo je podle vás oligarcha? Jak byste popsal takového člověka? Já si myslím, že oligarcha, možná, že to neřeknu přesně, byl vnímán v jaké jsme novodobé historii člověk, který byl zejména z východu, z Ruska, z těchto končin, člověk, který byl podnikatelství orientovaný a do značné míry si vlastně ten podnikatelství benefit zprostředkoval nebo generoval ty benefity přes vazby na politiky. Tak takhle já jsem vnímal oligarchu. Samozřejmě tak se to hodně začalo používat ve všech možných konotacích, ale třeba nevnímám, že oligarcha je někdo, kdo je podnikatel a jde do politiky. To si myslím, že na tom není čpatného a stejně tak si myslím, že by do politiky mohl jít podnikatel jak malý, tak podnikatel velký a neměl bych v tom žádné bariéry. Ale možná jsem to nevyjsvětl úplně přesně, ale takhle aspoň já to vnímám, či spíš bych to sunul někam na východ. Pavol, jak můžete tvrdit, že jste vyhráli 8 voleb v řadě? Co ty senátní? Ty taky? Tam jste mi v druhým kule dostali na zade. Já nevím, jsem řekl v řadě, ale vyhráli jsme 8 voleb. Možná to nebylo úplně za sebou, ale když to vezmete někdy od toho roku 2014, tak drtivou většinou voleb, ať jsem přesnější, tak jsme přece suverénně vyhráli. Co se týká teď těch dvojů voleb, které byly jen tak komunálně, úplně jednoznačně jsme vyhráli. Tam z těch soubojů, či pětikolic, jsme z těch sto, tuším, patnácti, kde jsme měli postaveno v městech na desetí, co obyvatelé porazili v 85. A co se týká těch senátních, tak v prvním kule jsme jednoznačně vyhráli, ve druhých jsme jednoznačně dostali na frak, což odpovídá tomu, že mě I vůbec k tomu, jak jsou koncipovány senátní volby. Takže ano, ale s tím já nemám žádný problém. Z mého pohledu jsme komunální volby vyhráli. A já jsem nebyl nespokojený, ani u těch senátních, tam jsme nečekali žádné zázraky. Ale samozřejmě máte absolutní v tom pravdu, že v senátní volbě jsme nevyhráli, ale to není žádný problém. Tak. Aby mi to zase přeskočilo. Musím se vrátit trošku nahoru. Tak, ještě mi dejte chvíličku. Tak znáte osobně Tomáše Řezinu z Bestu, taky dělal ve stavebnictví. Neznám se s ním osobně, takže bychom se nějak volali, ale samozřejmě viděl jsem se s ním občas na různých aktivitách podnikatelských a podobně. Tak Čech sice ozval Větranovi, který ho tady už vyžadoval. Boženka se ptá, jestli chodím na kebab, a chutná vám také pita chleba. Jo, chodím na kebab Prá, dokonce, že teď jsem ve Stimově, tak tady kousek na malostranský je vynikající kebabárna. Znám se tam s tím chlapíkem, občas tam jdu, vezmu si tam do misky a je výborný, takže mám to rád. Ale nějak často jdu tam jednou za měsíc a po jednou za dva měsíce. Tak, do šampana Havličku. Pan Jurička stále hovoří, že firmy potřebují lidi, ale v lednu se bude ve velkém propouštět. On je opravdu neivní. Má říct rovnou, že se blíží velká krize a bude velká nezaměstnanost. Tak, co k tomu už říct. Já mám velký problém, já mám se na čas, za chvíli musím končit, s naší vládou, která přemýšlí účetně, vůbec nepřemýšlí hospodářsky. A na tom se to krásně projevilo I včera, kdy jsem byl s panem Juričkou v té diskuze, kdy on tam tak tím nadšením říkal, že vlastně žádná krize tady u nás není. Že zrovna se potkal s deseti firmama a těch deset firm říkalo, že potřebuje nové lidi. Záleží na tom, z jakých oborů a tak dále. No samozřejmě, že ty firmy nebudou říkat, já jsem v průšvěhu, ty firmy potřebují banky, potřebují si udržet nějaké vztahy ze zákazníky, z dodavateli a tak dále. Ale faktem je to, že se stačí dívat na saldo exportu importu, stačí se dívat na výkonnost českého průmyslu, na to, jak roste, případně jak lesá, v tomto případě stavebnictví jednoznačně klesá. A máme celou řadu ukazatelů, kdy lze odvodit od toho, že se opravdu řítíme do velkého průšvěhu. Já neříkám, že za všechno může tahle vláda, to netvrdím, ale musíme si přiznat ten fakt, který je. Česká republika na to není dobře, hospodářskě letíme dolu a můžu vám ukázat 5-7 ukazatelů, nemáme teď tady na to čas. A můžeme se bavit o tom, co ta vláda proto mohla udělat, co udělala, co naslibovala a co neudělala a ještě, jakým způsobem to okecává a jak na to nahliží z toho hospodářského pohledu. Dívá se na to ryze účetně. Přijem, výdaj, shodek k rozpočtu, maximálně zadluženost, ale o tom není hospodářství. To je osoustažnost tak toho, že jeden krok mi vyvolá celou řadu dalších, ale nechci teď tady poučovat. Jezdíte někdy na Zbraslav, byste tam v Galerii, na Zbraslav nejezdím příliš často, občas tam zajedu, protože nejsem z končin, které jsou daleko od Zbraslavy, ale nebyl jsem v té Galerii. Čtyřčelná rodina, která má jen hypotéku, píše RM, se velmi jednoduchým způsobem stane homeless rodina. Stačí, když jim skončí fixace hypotéky, přijdou nové zálohy a maminka otěhotní. Řekl jste to víceméně jasně a popsal jste ty největší problémy středně příjmových domácností. Extremní ceny z energie, nejvyšší růst elektřiny v celé EU. Znova to musím říct, 62%. Okolní země v řádu jednotek procent. Jedna věc. Druhá věc. Jedny z nejvyšších úrokových sazeb v EU. 7% reposazba České národní banky, od čehož se odvíjí komeční úroky. Výsledek je ten, že kdo má hypotéku a neměl zafixováno nebo mu dobíhá fixace, tak samozřejmě ho čeká opravdu velmi krušné období. A pak samozřejmě všechny ostatní produkty, výrobky a tak dále, které si musíte pořizovat, například v době materství a tak dále. Takže situace je velmi vážná v tomto. Proč je to ve světě rozložený? Takže země, které mají komára, jsou na východě, demokratické země je na západě, pozná se to I podle architektury a tak dále. Jedete na východ, vidíte 50 let starý králíkárny. No, já se nejdřív zastanu někde v těch komáruch, ale těch králíkárn, králíkárny, myslíte těm paneláky, jsou všude ve světě. To byla nějaká prostě doba, říkám takovou stavař, jako člověk, který stavařinu vystudoval, budovaly bytové doby. Mělo to celou řadu výhod, ale samozřejmě má to I nevýhody s ohledem na to, jak se to bude rozebírat a tak dále. To teď nechci hodnotit. Východ, západ, do značné míry se to hodně rozhodovalo po druhé světové válce, tak tam si mocnosti rozdělovaly svoje teritoria, no a pokobitelně ty mocnosti se rozdělovaly I s ohledem na geografickou polohu. My jsme měli tu smulu, že jsme bohužel byť na té hraně, ale skončili na té špatné straně. Vypadáte trochu jako moje babička. Brada je podobná, ale furt lepší než Lavrov. A vám děkuji. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, v každém případě zdravím babičku, ale jsem rád, že nevypadám jako Lavrov. Petr. Dobrý večer. Co je, prosím, pravda na tom, že se zasypávají uhelné doly na Ostravsku? Kdo to nařídil? Díky. Tak máte pravdu, že se ukončuje těžba, nebo ukončila už v některých dolech na Ostravsku. Některé ještě jedou, ale už jich je velmi malé množství. V každém případě to postupně přechází pod zprávu Diama a Diamo vlastně musí provedet sanace, následně rekultivace a jednou ze součástí těch sanací je to, že se ty doly musí zasypat. Byla jednou chvíli varianta, že by se mohly využít jako jakési podzemní laboratoře. To si myslím, že nebude úplně hitem velkým. Ale samozřejmě zde I na stole to, do jaké míry skutečně se do toho definitivně pustit a nenechat si otevřená zadní vrátka. To je stejné jako u povrchových dolů na severu Čech, kdy je třeba zvážit, jestli je nejlepší cesta ta hydrická rekultivace, to znamená vytvoření soustavy jezer, protože pak už tam nikdy nebude těžit nic. Na druhou stranu zase pro to životní prostředí je to samozřejmě lepší. To je dneska celé v odpovědnosti vlády. Tak Tady ještě RMP říká, že už mě budou kupovat kvalitní potreby, přijedu na levné jídlo, které by ještě nedávno nikdo nedal ani psovi. Tak zase takhle pesimisticky bych toho neviděl, ale ta situace skutečně není jednoduchá. Já jsem se snažil popsat v úvodu ty důsledky inflace a do značné míry I ta malá aktivita vlády ve smyslu řešení té energické situace, zejména v těch prvních měsících tohoto roku. Ale popravdě řešenou ani dnes to není žádná hitparáda. Ale snad, alespoň od příštího roku to zastropování bude být na poměrně stále vysoké úrovni. V každém případě já vám děkuji moc krát. Vím, že tady ještě padejí další dotazy, ale nebudu to dnes už protahovat. Budu se na vás těšit opět v neděli.Kopírovat text

Odvětví cestovního ruchu padá, zato turistika za nákupem levnějších potravin roste. Jejich ceny v Česku lámou rekordy a lidem se začíná vyplácet jezdit nakupovat do okolních zemí. Současně roste napětí mezi českými producenty a obchodními řetězci. Proč tomu vláda jen přihlíží? Jaké jsou příčiny? Jak to řešit? Dnes v 18:30 se opět těším v živém vysílání pořadu NA ROVINU. Ptejte se na cokoliv.

Screenshot není k dispozici