← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem hezký nedělný podvečer a opět vás vítám u mého pravidelného pořadu na rovinu. Tak jako vždy jedeme živě. Děkuji za obrovské množství otázek, které už mi chodí a téma, které jste si vybrali pro tentokrát, abych zase s něčím vykopnul, je solidarita, či spíše nesolidarita Evropské unie a to, jestli se na ní vůbec můžeme spolehnout, protože se tento termín hodně skloňuje, zejména v oblasti energetiky. Já nezdílím názor pana ministra Síkely, který se domnívá, že například Německo v době, kdy bude méně plynu, tak si ho odejmou například tam promyslové firmy, aby třeba naše domácnosti měli plynu dostatek. Co mě k tomu vede? Solidarita existuje podle mého názoru, ale existuje v dobrých dobách, kdy rosta ekonomika, kdy svítí sluníčko, kdy se rozdává z celkového měštce, tak v zásadě musím říct, že se země vůči sobě chovají docela korektně. V době covidové, kterou jsem si zažil se vším všudy, jsem nicméně viděl, že k solidaritě Evropské to má hodně daleko. Možná si vzpomínáte, jak se hádali jednotlivé evropské země o kamiony s rouškami a respirátory a jak padaly veškeré zábrany. Zjednodušeně řečeno v době krize je patrné, že země si hrají více na vlastní písku a že je blížší košile než likabát. Navzdory všem deklaracím, na všech summitech a podobně, které podle mého názoru velmi často vezmou za své ještě v letadle, když lídři Evropské unie a logicky jednotlivých zemí se vrací zpět do svých destinací, čistě z toho důvodu, že jsou pod obrovským tlakem tamních obyvatel, rodin, domácností a pochopitelně I firem. Pojďme se jenom podívat, co se odehrává, není v té oblasti energetické, kdy Evropa velmi lopotně a komplikovaně hledá nějaké celoevropské řešení, které se ale nabízí. Sražme ceny plynu a pokud se shodneme na tom, že se cena plynu skutečně dostane výrazně nížše, že se zastropuje na celoevropské úrovni, okamžitě by to mělo pozitivní dopad na ceny elektřiny. To, že ale jednotlivé země k tomu přistupují různě, je celopatrné, zejména Německo není ochotnou na tenhle model v tuto chvíli přistoupit, a to čistě proto, že se vybudovalo svůj energetický mix, který je do značné míry závislý na paroplynových elektrárnách. A tenhle model by znamenal, že německá ekonomika bude neskutečným působem trpět, zejména tady v vláde. Ale ono tu není jenom o cenovém stropu, ono je to I o diskuzi o dostatku či nedostatku plynu. Všimněme si, že například Španělsko, Portugalsko nebo země tohoto typu, myslím tím z Jihu Evropy, měly určitý problém s tím, když se diskutovalo, že by nebyl ruský plyn a země, které jsou ve středu Evropy a na východě Evropy, které jsou do značné míry závislé právě na ruském plynu, z důvodu toho, jak se zde budovala desítky let infrastruktura plynová, tak nejednou začali argumentovat tím, že nevidí důvod, proč by oni si měli ubrat spotřeby plynu nebo zredukovat a proč by se to mělo dávat ve prospěch zemí, které si zase vybudovaly vyšší závislost na Rusku. Logicky hovorí se zejména opět o Německu, protože třeba Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Slovensko jsou závislé zásadně na Německu, odkud vedou trubky do těchto zemí a Německo si vybudovalo fatální závislost právě na plynu ruském. A pokud bychom se ještě měli dívat na jednotný evropský energetický trh, na jakousi solidaritu a tak dále, vidíme, že ani toto nefunguje. Každá země lubuje u Evropské komise zejména sama za sebe. Podívejme se na Španělsko-Portugalsko, takzvaný iberijský model, kdy se jim podařilo prosadit u Evropské komise oddělení cenotvorby plynu od elektřiny, v důsledku čehož tyto země mají několikanásobně levnější energie. Každá země navíc přistupuje jinak k podpoře, dělá různá opatření a tak dále. Ale já to říkám mimo jiné z toho důvodu, že ve dne, kdy probíhal v České republice ten supersummit lídru Evropské unie a konečně I dalších evropských zemí, kdy se opět nastůl dalo to, jakým způsobem se bude postupovat ve smyslu zastrpování cen plynu, tak z toho nebylo prakticky vůbec nic. A I světová média, například D-Cite, německý D-Cite, si všímá toho, že k tomu je hodně daleko. Na Češ, D-Cite informuje velmi pragmaticky o tom, že Německo v předvečer tohoto setkání vyhlásilo gigantickou podporu ve výši, dobře poslouchej mě, 200 miliard euro pro tamní rozumí německou ekonomiku. A když k tomu ještě přičteme těch 100 miliard, které už do podpory dali, nebo se chystají dát, tak to bude celkem 300 miliard euro pro podporu německé ekonomiky, průmyslu, domácností a podobně. To je neuvěřitelné číslo, tomu se nedá konkurovat. Když to přepočteme, to je plus-minus 7500 miliard korun. 7500 bilion korun, to je výrazně více, než je český hrubý domácí produkt. Nemá šance žádná evropská země tomuhle konkurovat. Co tím vlastně to Německo říká? Než aby jsme přistoupili na nějaké celoplošné řešení, které pomůže všem, ale logicky už podělby Německu, tak Německo, jakožto jedna z nejbohatších zemí v Unii, napumpuje do dotacích takto brutální čásku, která samozřejmě zvýhodí německé firmě, německé podniky, ale silně znevýhodní podniky v podstatě v celé Evropě, mimo jiné I v České republice. Ano, pokud se na to nebudeme dívat, takže jsme do značné míry propojeni s Německy a že, když budou fungovat německé podniky, tak zase bude fungovat český export, ale to je slabá náplast. Takže tady vidíme v reálu tu tzv. solidaritu a to, že pan minister Sikra se domnívá, že to bude jinak, tak z mého pohledu je nebetyčná najivita. Pojďme na vaše dotazy, třeba se k tomu ještě dostaneme v rámci vašich otázek. Marek Walter. Minister Sikra by měl okamžitě podat demisi za to, co řekl na svazu Průmyslu. A paní Pekarová za slova o panu prezidentovi v dnešní partii se také předvedla. Fandíme vám a pevné nervy v boji s nejhorší vládou. Tak já nevím, co řekla paní předsedkyně Pekarová Adamová o prezidentovi. Co se týká vyjádření pana ministra Sikry, tak já si myslím, že si opravdu předtím zašel někde na pivo nebo na víno, ale to, že řekl, že velké firmy v zásadě nemohou očekávat žádnou větší podporu, ačkoliv jsme dnes na velkém průmyslu do značné míry závislí, že to je komplikované, to všichni víme. I v Evropě není jednoduché prosadit nějaké jednotné řešení a nevyužíváme podle mého názoru toho, že předsedáme Evropské unii. Ale to, co řekl dále, kdy tam ty firmy očekávali, že tady přijde jakspoň nějaký náznak toho, jak by jsme měli postupovat, tak řekl, že by se velké firmy měly tvářit jako malé a střední a tím pádem by měly šanci dosáhnout na určitou podporu s tím, že je ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno přihmouřit oči. Tak to si myslím, že spadla brada I těm největším průmyslovým harcovníkům a popravě řečenou každému, kdo toto slyšel. Nejenom, že to je, to nelze říct, že to je vnacátce řečeno, že to je maximálně hloupě řečeno, ale v situaci, ve které se nachází česká, evropská ekonomika, velké firmy a podobně, tak toto vypustit, tak je známka absolutní nekompetentnosti. Ono to ani principiálně nejde si domnívat, což je ten úředník si přihmouří oku a řekne, tak vy nejste firmou střední, vy jste firmou velkou a my vám tady tu podporu dáme, tak to je úplný nesmysl. Takže co k tomu, co k tomu říct. Ono mimo jiné na tom svého průmyslu padlo více nesmyslu, myslím tím na tom s němu. Já se tomu ještě budu věnovat, možná v příštím týdnu, protože pan premiér Fiala tam zase přečetl svůj proslov, který mu dali dohromady ti, kteří opravdu ne zcela jsou v obraze a bohužel, to se musím říct tam několikrát, naprosto brutálně lhal. Mimo jiné jedna z věcí, kterou tam řekl, že tato vláda zavčasu vyřešila pandemickou krizi, myslíme tímto doznívání pandemické krize tím, že okamžitě nasadila velkou podporu pro malé a střední firmy. Tak já nevím, jestli každý žijeme v jiné zemi, ale tu podporu připravila naše vláda a nová vláda přišla a už si pan ministr průmyslu řekla, že ta naše podpora byla příliš plošná, příliš velká a že nebude tato podpora. Dlouhou dobu nebylo nic a to bylo na náš obrovský tlak a tlak asociací svazů, komor a tak dále. Se více jak šestiměsíčním spožděním ta podpora rozjela. Tak to je ta rychlá podpora, která zachránila nikoho. Ne, akorát udělali to, co jsme udělali my a to poté, co řekli, že nic takového nebude. Co tam ještě padlo? Další padla, kterou tam řekl pan premiér Fiala, že zachránili průmysl tím, že se nezavřelo, ale že se začalo testovat. On se posunul o rok a myslím, že si spletl rok 2022 s rokem 2021. A testování jsme zavedli my právě na jaře roku 2021, jakož to obranu proti tenkrát odborům, ale I některým politikům a epidemiologům, kteří chtěli průmysl zavřít na jaře 2021. Tenkrát jsme se tomu postavili a myslím si, že I moje zásluha v tom nebyla mala, že jsme to v tu kritickou vládu tehdy vybojovali. Průmyslové podniky to velmi dobře vědí a mimo jiné I ve spolupráci s hospodářskou komorou, svazem průmyslu, asociací malých a středních podniků a živnostníků a tak dále jsme vytvořili během několika dnů největší testovací systém vůbec v Evropě, kdy se začalo testovat na úrovni jedenkrát týdně v každém podniku, velkém, středním, malém a dokonce I u živnostníků. Toto do značné míry poté otočilo tu situaci a nemuselo se nic zavírat. A toto vlastně plynulo až do dalších a dalších měsíců a samozřejmě to překlopilo ještě I do nové vlády a pak se to nějakým způsobem dojelo a už se dále netestovalo, což nevyčítáme vládě, to je to nové, to je v pořádku, ale přivlastňovat si to, že se tady testovalo, no tak to opravdu na tom zásluhu tato vláda nemá žádnou a ono tam těch nesmyslů bylo víc opět lži okolo čtorku, dvě a podobně. Tak Petr, dobrý den, Toplánek v minulosti loboval za plynovod Nabuko, což je plynovod z Azerbajžánu přes Balkán směř do České republiky. Uspěl s dostavěním nebo ne? Po případě, proč se to nepostavilo až do České republiky? Bylo by to OK pro Českou republiku? Tak co se týká Nabuko, tak to byl projekt, ano, máte pravdu, je to plynovod, který se měl stavit, ale nikdy nepostavil. Někdy po začátku milénia, typuju, dva, jedna, dva, dva, dva, tři. A byl to plynovod, který měl vést z Azerbajžánu, doufám, že to budu říkat správně, Gruzie, pak Turecko, pak vlastně Bulharsko, nad Bulharským je co, Rumunsko, pak Maťarsko a pak Rakousko a tam se to už mělo větvit, větvit dál. To znamená, dohoda těletěch zemí byla vcela klíčová a popravdě tečno nikdy se nedohodli. Těch důvodů, proč se nedohodli, bylo vícero. Samozřejmě Rusko tenkrát extrémně lobovalo za to, aby tenhle ten plynovod nikdy nebyl úvodem v provoz, protože by to do značné míry oslabilo Rusko. I to samozřejmě bylo cílem, tenkrát na tom participovalo, já tuším, že EMV, MOL a ještě jedna bulharská společnost tady, kteří měli být tím investorem. Turecko tenkrát si nárokovalo, pokud si dobře vzpomínám, dost pro to, aby to mohlo přes Tureckové, já tuším, že chtěli část, aby zůstávala v Turecku, by mohly zpotřebovat a tak dále. Neznám už tedy téhle, ale v každém případě se to nikdy nevybudovalo. Jestli to loboval pan tehdy premiér, nebo nevím, v jaké pozici byl, ale v té době byl řejmě I premiérem Mirek Topolánek, to si nevybavuju, já si vybavuju, že loboval hodně za to, aby k nám průdil plyn ruský z Ruska přes Slovensko a to plynu vodem Eustream, kde mimo jiné seděl v předsedníctvu. Ale nemůžu vyloučit, že loboval I za to Nabouko, to fakt nevím. Idem junior, zdravím. Tak přívaliková loď této vlády, úsporný tarif bude pouze v tomto roce. Tak to máte pravdu, já jsem zde mnohokrát úsporný tarif kritizoval. Jako nápad bych to I vzal, I když byl dost komplikovaný, kdyby se zrealizoval někdy na jaře, mřezen, duben, květen, budiš, to by mělo určitý efekt. Ale od června července říkáme, že energetický úsporný tarif už je za zenitem, já to ještě nebyl uveden v provodctvé době, nebyly ještě znány parametry a že to už není ta správná cesta. Od prázdním potom jasně doporučujeme jenom zastropování. Vláda celou dobu byla proti zastropování, jasně tvrdila, že to není možné, že to je populistické, extremistické řešení a tak dále. Nakonec pochopitelně, tak jako vždy, došla k tomu, že zastropování bude a po obrovském tlaku opozice, ale hlavně po té, co se jí postavili I vlastní lidé, nakonec přijala režim zastropování. Byť k němu máme zase desítky a desítky výhrad, protože za to zastropování nastavila příliš vysoko s ohledem na to, jak levně dokážeme elektřinu u nás vyrábět a nechala tam obrovské zisky výrobním společnostem, tak je pravda, že se prokázalo, že potom ten úsporný tarif už nedává vůbec žádný smysl, takže ještě dojede do konce roku a od začátku roku již nebude. Lubomír píše, pane Havlíčku, síkra nabádá firmy, aby podváděly, vládne nám tady mafie. Tak já už jsem se k tomu vyjadřoval, ono těch výroků pana ministra Sýkěly, to už by se dalo vydat na jednu knížku. Já mu nevyčítám to, že třeba se někdy splete, já mu nevyčítám to, že se někdy přešpletne, že řekne závěrný nebo závětrný zdroj, to se může stát každému. A popravit řečenu ani mu nevyčítám to, že má nějaký námět nebo nějaký návrh, nějakou cestu a ta se ukáže potom jako špatná. My jsme taky nebyli v té kritické době covidové bezchybní, taky jsme udělali celou řadu chyb, ale když jsme je udělali, tak jsme to uznali, omluvili jsme se a snažili jsme se ukamžitě hledat další řešení a hlavně rychle jsme ho hledali. A snažili jsme se u toho nebýt přezíraví, nebyli jsme u toho arrogantní, neustále jsme něco vysvětlovali. Ale právě ta elitářská přezíravost je to, co podle mého názoru lidem vadí víc a to je to, co neodpustí. Odpustíte chybu, ale neodpustíte arrogance. Jiří, dobrý den, bude Andrej Babiš kandidovat na prezidenta. Děkuji, to vám nemohu potvrdit ani vyvrátit, budeme o tom ještě jednat v těch následujících dnech a tak, jak jsme slíbili, na konci října dáme vědět. Polorajch, zdravím, proč nemůžeme mít platy jako v Německu nebo Rakousku, jaký je důvod? Těch důvodů je víc, ale ten hlavní je v tom, že česká ekonomika nedosahuje takové produktivity jako třeba ta německá nebo rakouská. Je pravda, ať jsme se objektivní, že celou řadu zemí už jsme dohnali z toho západu, to znamená, že už to máme přibližně srovnané se zeměmi jako je Itálie, jako je Španělsko, jako je Portugalsko, některé jsme dokonce lehce předehnali, ale co se týká produktivity nebo výkonnosti, kterou my chceme v naší země, ta je v Německu výrazně vyšší. Čím je to dáno? Je to dáno takzvanou tvorbou přidané hodnoty německých podniků a českých podniků, což neznamená, že u nás nejsou podniky, které dokážou tvořit velmi dobrou přidanou hodnotu, ale to musíme vzít jako celé. Musíme se na to potom podívat v souhlu pohledu mikroekonomického, ale makro, to znamená v tom součtu přidaná hodnota generovaná v Česku je nížší, celovýrezně, než v Německu. To je právě to, co bylo vlajkovou lodí naší vlády, kdy jsme přišli s naší strategií, jsme ji nazvali strategie Země pro budoucnost, která byla založená na relativně větší množství opatření, které by směřovaly k tomu, abychom v čase docílili vyšší přidané hodnoty. To znamená v oblasti inovací, v oblasti výzkumů, v oblasti hodnocení výzkumu, digitalizace, startupu, spin-offu, investování právě do oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Byl to takový celek, který u nás do té doby neměl obdoby, měli jsme s tím velký úspěch v zahraničí, bohužel nová vláda přišla a tuhletu strategii hodila do šuplíku, jenom proto, že ji připravoval Havlíček, že jí zmenovala Země pro budoucnost, Country for the Future. Tam jsou I takové malichednosti, že logo, které jsme vytvořili, je docela takové dynamické, myslím si, sebevědomé. Země pro budoucnost, Country for the Future se nemá moc používat. Dokonce I teď na veletrho, který byl vždycky právě s tím logem Country for the Future, myslím, tím na Strojráku v Brně, český národní pavilon, tak tam tohleto logo už nebylo. Cíleně tam samozřejmě nebylo, protože je z naší dílny, tak člověk se nestačí divit nad malostí některých lidí a nad tím, jak se nedokáže nad ničím povznést. Ale nejde o logo, jde o to, že se neprosazuje ten princip té strategie, která právě směřovala k tomu, že zde budeme nikoli v montovnou, nikoli v zemi orientovanou na kvantitu a obrovské množství exportu, ale na kvalitu a že zde nebudeme zemí, která bude pouze závislá na nadnárodních subjektech, které velmi často podporují to, že tady je ta nižší přírodná hodnota. No proč? Protože je to znamenánější v platovu úroveň pracovní síly, což jim vyhovuje, oni se to potom vyvezou do svých materských destinací, tam si na to naroubují svoji přírodná hodnotu a už to prodávají dále. A to je to, co jsme chtěli zredukovávat a naopak posilovat naši nezávislost a to, čemu říkáme přírodná hodnota. Jiří. Bruno Ferreli říkala, že poradce vaší strany. Ano. Marek Prchal prískákal do kost staré léčitelce na veřejnosti. Je to pravda? Většinou o tom nevím. Jindros. Dobrý večer, pane Havlíčku. Rád bych se optal, proč mandátový a imunitní výbor označil I hlasy poslanců. Ano. Jako nevhodný výrok pana Okamury na adresu paní Pekarové. Jsem volič. Ano, ale toto mě zklamalo. Pokud se dobře vybavuju, tak to byl nevhodný výrok o tom, že paní Pekarová neví, jak se mají malé děti snad oblékat nebo v jaké teplotě mohou existovat, fungovat atd. Myslím si, že to řekl nevhodně. Já se to odobnívám rovnějši a v tomto případě si myslím, že by si všichni měli zachovat určitou úroveň, určitou kulturu a myslím si, že tady bylo zjevné určité popíchnutí a mohl si to odpustit. Jindros pokračuje. Ještě bych se vás rád optal, sice to není vaše zaměření, co si myslíte o Rakušanově Kritu. Nevracíme se tímto pomalu s touto vládou do totality. Díky za odpověď. Já úplně neznám ten Krit, pan Rakušan jenom se zaregistroval, že to je jakýsi snad tým, který se bude věnovat krizové komunikace. Dokonce myslím, že to I zkratka krizová informace, možná něco takového. Nebo krizový informační tým, něco takového, který by měl snad bojovat s dezinformacemi. Já s tím mám určitý problém. Teď já fakt neznám, o čem přesně bude tento Krit, tento tým, ale obecně toto vláda nastoupila dost umpolácky, podle mého názoru, v rámci boje s dezinformacemi. A vytvořila I vládního zmucněnce pro boje s dezinformacemi, což je docela paradoxním, že to je člověk, který předtím, ještě před volbami, cíleně podporoval poměrně dost významný dezinformační web, který šel proti naší vládě a který obecně je dneska charakterizovaný jako dezinformační, dokonce I svými konkurenty v médiích. Ale to je věc. Jedna věc jiná je ta, že mám ten pocit, že tam, kde selhává komunikační strategie vlády, tak přichází ten tvrdý boj s dezinformacemi. Těžko se potom vyhodnocuje, jestli je to spravedlivé, jestli není, jestli to skutečně byla dezinformace, nebo ne, podle jakých kritérií a tak dále. I když se to zdá jako jednoduché, tak věřte si, že třeba v době covidové zde bylo obrovské množství dezinformací. My jsme museli dnes a deně bojovat nejen s tím stavem, který je, ale samozřejmě I s mimořádnou dezinformační kampaní, ať už cílenou, anebo náhodnou, protože co člověk to názor a co médium to názor a vznikaly zde odborné pseudoskupiny, které šířily naprosto neuvěřitelné dezinformace. Přesto jsme si nikdy nedovolili udělat to, že bychom je zakázali. A já se vůbec nebudu představit, co by nastalo, kdyby naše vláda toto udělala. To by byla plná letná. Takže já jsem v určitomhle trochu skeptický. Boženka. Dobrý večer. Spolupracuje Andrej Babiš neboli strana Ano se starým foterem-youtuberem, který natáčí jídlo. Nevím, s kým by se mělo spolupracovat v této oblasti. Jindros. Pane Havličku, ještě na vás mám jeden dotaz. Tak dneska Jindros tady má více dotazů. Pan ministr Sikela také radí velkým firmám, aby se tvářili jako male a střední. Neměl by ten člověk raději vrátit občanku. Já už jsem tady k tomu dával svůj komentář. Je to naprosto neuvěřitelné a nedá se to okecat tím, že to myslel v nějaké nadsádce. Kdo tam byl a kdo to viděl, tak ví velmi dobře, že to v nadsádce nebylo. Dál by mě zajímalo, píše Pohlreich, co by vaše strana udělala lépe než spolu, kdybyste vládli. Protože když jste byli u moci, tak samé lockdowny a důchody jste dávali a zavírali lidi doma. K čemu pak je taková vláda? Teď jste dal dohromady více do věcí. My jsme vládli v době největší krizi, která tady byla možná od druhé světové války a to je covidová krize. Ta se netýkala jenom České republiky. Ta se týkala prakticky celého světa a Česká republika jako země ve středu Evropě se doznačné míry dívala I na ty ostatní země. Takže když se podíváte na ta opatření a ty lockdowny, na to, co se všechno muselo zavírat a tak dále, tak plus mínus. Dokonce to vyhodnocoval myslím nějaký Oxfordský magazín. Ta opatření byla v té Evropě a zejména v té střední Evropě velmi podobná. Ono to bylo doznačné míry I logické, protože samozřejmě ten covid si nedíval na hranice. Takže proto jsme museli dělat ta nepopulární opatření a zřejmě teprve v budoucnu se bude ještě diskutovat o tom, do jaké míry byla ta opatření potřebná nebo jestli se to dalo dělat nějak jinak. Ale v každém případě jsme byli všichni pod gigantickým časovým tlakem. Muselo se rozhodovat někdy v řádu hodin. Co se týká lockdownu, tak to je s tím spojeno. Samozřejmě nikdo nemá rád, když musí zavírat školy, když musí zavírat obchody, když musí zavírat sportoviště a podobně. Ale kdyby se tak neučinilo, bůh sutě, se by tady těch mrtvých nebylo dvojnásobek, trojnásobek, štěřnásobek a hlavně řídili jsme se tím, co nám říkali epidemiologové. Byť I oni měli na to rozdílné názory, tak drtivá většina z nich chtěla ještě tvrdší a ještě razantnější opatření, než která jsme dělali. A co se týká důchodu, no tak důchody vlády před námi takřka zmrazily, nerostly prakticky vůbec, a když tak naprosto minimálně. My jsme byli anoti, kteří v průměru, pokud se nepletu, tak to byly někdy 800 až 1000 korun ročně důchody zvedly. Ale to podle našeho názoru bylo naprosto správné, protože to odpovídalo tomu podhodnocení důchodu a není možné se dívat na to, aby lidé, kteří jste odpracovali celý svůj život, kteří se dneska dostali do seniorského věku, tak měli důchod, a my jsme to přebírali někde na úrovni 11-12 tisíc korun, tak si představte, že byste s tím měl dokázat vyžít. Kdybychom ty důchody tenkrát nezvedli a neusevali jsme o to, aby měli důstojnější podmínky, to není žádné připlácení, tak by dnes byli v takové situaci, že by už možná neměli ani na jídlo. Což už dneska se dostává do této situace I s těmi důchody, které jsou navýšené. Jenom vám uvedu případ, například na Ostravsku, to jsou ty bakalové byty, to nejsou žádné prvoligové haciendy, to jsou normální panelákové byty, tak tam ti lidé platí 10-11 tisíc za bydlení, 4-5 tisíc za energie před dražením a jejich důchod je 15 tisíc díky nám. Takže jim pokrývá bydlení a energie jenom jejich důchod. Nedvedu si představit, že by ho měli tak, jak to bylo před námi na úrovni 12 tisíc. Ano, pak už jsou jenom na nějakých dávkách a dostávají nějaký příspěv jak na bydlení ve výši 3 tisíce korun měsíčně. Takže ti lidé mají 100 korun denně. 100 korun denně na jídlo, na ošacení, na léky, případně na takové základní věce, aby se aspoň zaplatili, prostě nějaký telefon nebo něco podobného. Tak, pokračujete ještě s tím, že jste tady dával Asi to jsem si natáhl trošku nahoru. Mi to asi spadlo. Lockdowny jako Finsko, Švédsko a tak dále. Zjistilo se, že dopad ekonomický a společenský byl lepší než my. Zavírání okresu byl typický komárnic víc a tak dále. Píšete, že na minulost se nezapomíná, hodně lidí se to pamatuje. Chce vysvětlení, proč byl zákaz vycházení. A policajti, píšete, každého buzzerovali. Bylo to horší než severní kory, ale je to bohužel tak. Bylo to náročné, uznávám. Ale nebylo to buzzerace. Nebylo to něco, z čeho jsme měli radost. Bylo to stejné jako v Rakousku, stejné jako v Německu, stejné jako na Slovensku, Maďarsku, Polsku. To znamená, ten střed Evropy se chval přibližně stejně. A znovu říkám, epidemiolog by chtěl, aby to bylo ještě tvrdší, ještě náročnější. A ono je vždycky jednoduché, jak si poboji potom být tím generálem, což vám nějak nevyčítá, máte na to vlastní názor. Představte si, že bychom to udělali, a těch mrtvých mohlo být třeba dvojnásobek nebo trojnásobek. Co byste dneska říkal? Představte si, že by to byl někdo z vašich příbuzník. Jo, tak to. Myslím, že by asi nebyli Němci nejštěstnější, protože oni je zavírají právě proto, aby se na německém území nevyrábělo z jádra, a to čistě z bezpečnostních důvodů. Z důvodu, které je k tomu vedly po Fukušimě a podobně. I když se velmi dobře uvědomují, protože samozřejmě není možné nevidět, že je to stojí neuvěřitelné prostředky potom za ceny energii a že to je z toho energetického, a ekonomického hlediska nesmírně špatný krok. Ale z toho hlediska, připusme bezpečnostního, to oni vyhodnocují jako krok správný, I když já se domnívám, že to je krok, který vůbec nic nevyřeší, protože v Evropě nepletuli se 120, 130 jadrných bloků, a jenom ve Francii vedle Německa jich je 56, 57, Česká republika je má a tak dále, a tak dále. Mirek, levnou elektřinu a nemuseli by se dostat lukovany, tak to je jenom to, co jste ještě chtěl doříct. Pani Hrbáčková, plánujete něco udělat se školstvím? Je v katastrofálním stavu, vyschování učitelů a zákaz projevování názoru studentů, jinak je vyhodí, chápete to? Tak to je na samostatný pořád. Já nejsem specialista na školství, samozřejmě mohli bychom si k tomu někdy dát samostatné téma a třeba, jestli můžu někoho vzít, kdo by k tomu řekl více. Ano, za ty lockdowny měl být někdo pohnán k zodpovednosti, píše ještě Mirek v reakci na to, co jsem tam říkal a tak dále. Joni Joni, proč Babiš noustále neguje devadesátky a obecně tehdejší poměry, když z onoho prostředí divoké privatizace se konstituovalo jeho podnikatelské impérium? To je zajímavý dotaz a ono to není jenom o panu Babiševi. Celá řada lidí začala podnikat v devadesátých letech. Já jsem začal podnikat v roce 1990. Podnikal jsem tak říkat 30 let a měli jsme úspěšný podnik a dobrý holding průmyslový a docela se nám I dařilo. A taky jsme vznikly v devadesátých letech. Ale vy jste to správně popsal, že to byly divoké devadesátky, nebo jak jste to nazval, prostředí divoké privatizace. No to ještě neznamená, že když jsme to prožili, že můžeme být se vším spokojení, tak jak tam tehdy vše probíhalo. Protože způsob privatizace tehdejších firm byl s velkým utazníkem a pokud se nepletu, tak Babiš nestal za žádným tehdy privatizačním projektem, ale myslím si, že začínal sám. A tenkrát pár lidí začínalo a postupně samozřejmě kupovali podniky. A už je kupovali, ano, po kapitalistickém způsobu známe. Lížili se je, poučivali si na ně a nakupovali. Ale ta klasická privatizace v těch devadesátých letech, ať už velká privatizace nebo kuponová privatizace, tak to bylo s obrovskými utazníky a bylo kolem toho neskutečné množství čarnoty, která byla. Samozřejmě můžeme se vždy bavit o tom, jak by to vypadalo, kdyby se to dělalo jinak. Já nechci tvrdit, že principiálně všechny ty modely, které byly, byly špatně, ale to, že tam zdálka vše nebylo v pořádku, o tom si myslím, že není nejmenších pochyb. Zajímená způsob té privatizace, o tom se bavíme. Toto provedení. Mám ještě nějaké parní lokomotivy, nedaly by se použít k výrobě elektřiny. Něčím podložit, aby nestála na kole ke kolom předpojit generátor, tak tam si myslím, že by to byla asi ta správná cesta přes parní lokomotivy, když jsou někde v Depeche a spíše v muzeích. V minulém pořadu jste tvrdili, že z EU, píše Ivan, dostáváme víc, než tam platíme. Pokud si ale započítáte náklady na administrativu, tak bych si tím moc jistý nebyl. Opravdu, stále dostáváme víc z EU, ale už bohatneme. Takže lze předpokládat, že možná během deseti let už budeme ti, co tam budou dávat, více. A pak samozřejmě si dovedu představit, že zase bude celá řada těch, kteří budou na Unii nadávat, protože jsme ti, kteří tam více dávají, než bere, ačkoliv nepochybně jsme těch prvních třicet let z toho měli více. Ale já myslím, že to není jenom o tom, jestli z toho mám ten, říkajme, vyšší příjem, než je výdej, ale že třeba se na to dívat v kontextu I toho, že to je skutečně jednotný trh s volným pohybem osob, zboží, služeb, investic a nepochybně našim firmám to nesmírně prospělo, protože 84% našeho vývozu směřuje právě do Evropské Unii, je to jednodušší a celá řada firm na tom vydostla a díky tomu docela slušně prosperují, tím pádem jsou I stabilizátorem z trhu práce a tak dále. Ivan píše, myslím, že peníze z EU měly sloužit na investice do dopravní infrastruktury a státního majetku. To s váma souhlasím, nejenom v státního majetku, já si myslím, že tedy by měly I motivovat pro investice privátního sektoru, čistě protože to je I v jiných evropských zemích a pak ty naše firmy by byly v určitých oborech třeba znevýhodnitné. Byť chápu to, že se to celé dost přešťavilo a z toho, co dříve byly strukturální fondy a byli myšleni na to, že by měly pomoct těm třeba firmám v určitých rozvíjících se oborech, o které máme zájem, aby se rozvíjely, tak se nakonec z toho stalo to, že se to stalo takřka pravidlem a výhodou nebylo mít podporu, ale ten, kdo ji neměl v určitých oborech, byl už znevýhodně, což si myslím, že je teda docela šílené. Takže částečně s vámi souhlasím. Určitě mají jít na dopravní infrastrukturu a dokonce si myslím, že by tam mělo jít více těch peněz. Je pravda, že tam jdou. Existuje I oprační program Doprava, který jsme na ministerstvu dopravy měli jako ten hlavní program, samozřejmě pro investování z evropských peněz a vím, že to bývalo přes 100 miliard korun na celé období. Podobné to bude I teď, v tom následujícím období a je to samozřejmě docela zásadní zdroj, který se přidává k národním zdrojům a díky tomu se budují železnice, silnice, dálnice a tak dále. Jinak na té dopravi byl skvělý tým, který to výborně dělal. Pokud se na nás dívají ti lidé, tak ti všechny zdravím. Dělal to tam velmi profesionálně. A Evan ještě píše, byste se někdy podívat v ON Semivrožnově. Mějte se pěkně, ne, nebyl jsem se tam podívat. Mirek píše Ivanovi zřejmě něco, tak to je diskuze mezi vámi. Jána z Dlouhé a Ján Pisar, možná z Slovenska. Zdravím emisní povolenky. Proč jsou předmětem trhu? Proč ji neprodává přímo na emitent? Děkuji. Tak emisní povolenky je dost, skoro bych řekl dneska, až brutální nástroj Evropské unie pro boj s klimatem. Úplně se udrhli za řitězu a ta podstata toho, která v principu nebyla míněna z začátku zřejmě úplně špatně, se úplně níjí dneska tím, co se odehrává s emisními povolenkami. Jsou v rukou spekulantů a jejich cena je naprosto neříditelná. Zatímco ještě před dvěma roky se odhadovalo, Evropská unie se odhadovala, že emisní povolenka bude stát 90 euro někdy mezi ty 2040 až 2050, tak tak stála už v roce 2022, to znamená se klasem Evropská unie, Evropská komise o 25 let nebo 20 až 25 let. Pohužel emisní povolenka nejenom, že nepředvíjetelně působí na hospodářskou infrastrukturu, na průmyslové subjekty, zejména v těch zemích, které jsou na průmyslu hodně závislé, což je Česká republika, Polsko, Slovensko, Německo a podobně, Irsko, ale navíc jsou tím, že jsou v rukou spekulantů, tím, že letí cena nahoru, tak pochopitelně mají I dopad na ceny energii. Možná se vzpomínáte na konec roku, kdy už tehdy byla cena energii poměrně vysoká, cena elektřiny byla výrazně vyšší, než v těch letech předtím a přibližně čtvrtina z té ceny stocenového nárostu bylo právě v důsledku cen emisních povolenek. Dušan, pane Havlíčku, stále je klid před velkou bouří, která nás čeká a vláda dělá, že nic se neděje, průmysl skvárny, pěkárny, hutě atd., propouštění bude velké a vláda to ví, ale je to horší, nechá lid padnout. Já s vámi souhlasím, že je relativní klid před velkým průšvěhem, vidím to v průmyslu, snažím se každý týden jezdit do průmyslu, teď jsem na stroji Ráku navštívil obrovské množství firm, jednal jsem tam možná z dvaceti, třiceti subjekty a další byli ti, kteří mi potkávali průběžně, tak mi vždycky říkali něco. Jednám ze svazy asociacemi a v podnikatelském prostředí, zejména průmyslu, vám to vře, protože ta podpora vlády je naprosto mizivá a bohužel, když to srovnáme s těmi ostatními zeměmi, tak se stáváme nekonkurenceschopnými právě proto, že naše firmy už mají výrazně vyšší vstupy, než v ostatních zemích, kde se snaží alespoň částečně toto eliminovat. To bude mít nepochybně vliv na zaměstnanost, bude to mít vliv na výkonnost naší země a dostáváme se do obrovské smyčky, protože zatímco my jsme měli řešit příjmovou stránku, která je dá na výkonnosti firy a samozřejmě jich daněmi, tak ty firmy dostáváme dokolem, což znamená, že v těch následujících letech nemůžeme očekávat žádné supery příjmy z jejich daní, to se nebavím o té sociální situaci a zase to budeme dohánět nějakými úspory na té výdejové stránce, je to začarovaný začarovaný kruh. Jaroslav. Zdravím, pane Havlíčku. Proč nás tato vláda chce zavézt do ekonomické katastrofy? Kladu si otázku, kdo z toho má prospěch. Asi na tom participuje spousta politiku nebo se mílím. Já to spíš dávám za věnu nekompetenci jednotlivých členů vlády. Když se podíváme, tak jsme v době mimořádné energetické krize, která pochopitelně se překrápí do velmi složité ekonomické situace a hrozí nám recese, hrozí nám velká ekonomická krize. A když se podíváte, tak ve vedení Pětěkoalice myslím tím, jakožto lídři Pětěkoalice není nikdo s ekonomickým fundamentem. To se projeve I na vládě, kdy v současné době je tam jeden jediný ekonom a to je bankéř pan Sýkela, kterého už radši ani nekomentuji. Když se podíváme, tak předseda Senátu rovněž nemá ekonomický fundament. Když se podíváme, tak předsedky mě parlamentu rovněž ne. To znamená, na nejvyšších ústavních pozicích máme buď profesory nebo učitele nebo typické politiky a na jednotlivých rezortech v této době mimořádné krize máme jediného ekonoma, který už si svoji vizitku napsal. I to je důvodem toho, proč dnes jsme v té situaci, ve které jsme. Neříkám, že by všichni měli být sami ekonomové, o tom to není. Nebo průmyslníci, nebo hospodáři. To opravdu ne, ale musí to být alespoň trochu vyvážené a v této mimořádné době by tam alespoň někdo měl být. Renata. Zdravím, chci se zeptat, zda se vláda snaží odkoupit akcie. Čas od minoritních akcionářů podniká nějaké kroky. Pokud se nepletu, tak nikoliv. Není vyloučeno, že tak ale bude, ale hrozně se to vleče. Dělá to všechno pomalu. Dobrý den. U nás za Prahou už zavřela restaurace a cukrárna. Majitel už dal. Nebyl schopen čelit zdražování, podpora žádná, zastropování. 9 Kč za kWh je likvideční. Kdybude nějaká podpora pro malé firmy, obávám se, že zvýmkou toho zastropování tam nebude nic. Možná něco bude ještě v tom dočasném rámci. Sledujte to. Lukáš Rožnovský. Dobrý den, pane Havlíčku. Čím více sledují dění v naší zemi, tak jsem s nechutcentoutou vládou čím dál víc. Pojďme všichni demokraticky uspořádat další defenestracie, zbavit se této vlády jako naši předkové a tak dále. Tak to není možné, ale musíte být slyšet, musíte být aktivní ve svém okolí. V profesních združeních, podnikatelských združeních a tak dále. Buďte vidět a komunikujte to samozřejmě I s lidmi okolo vás. Kdy padne vláda a bude líptá se Asmody? Myslím si, že tato vláda se nevypustí rybní. Já jsem trochu ve sporu v tomto s panem předsedou Babišen. Ten tvrdí, že tato vláda zde bude až do konce období. Já se domnívám, že to neustojí celou dobu, že skončí o něco dříve, ale nedomnívám se, že to bude tak brzy, jak se možná všichni z nás přejí, nebo jak vy si přejete. SkyTlier píše, jestli by nebylo dobré spustit program nepokryté náklady. Ten byl covidový. Tady jsem si jistý, že toto vláda nic podobného nespustí. Dušan, pane Havlíčku, Gazprom se domluvil s Itálií, ruský plyn proudí na jich přes Rakousko, jiné země si plyn zajistí a my nemůžeme, my musíme poslouchat, co řekne Brusel. Je to tak, souhlasíte? Tak ono to není o státech, ono je to o jednotlivých firmách, které nakupují. Naše firmy nakupují z Německa, ale pokud se nepletu, tak tam stále je část plynu ruského, bytě je pravda, že toho Německa už třeba teď Nord Stream 1 neproudí, to znamená, je tam hodně norský plyn, je tam plyn možná z Belgie, z Nízozemska, z terminálu a tak dále. Plané slivy vlády píše Lukáš a pana Fialy nás ženou do záhuby. Přeji vše dobré, stále vám fandím, moc krát děkuji, píšete, sleduji online z Německa. Tak to je skvělé, že I z Německa nás sledujete a já už musím končit. Máme 19.13, zase jsem přetáhnul, ale těch dotazů chodí čím dál těm větším množství a jsem hrozně rád, že se na nás díváte, jsou tu desítky tisíc těch, kteří nás sledují na sociálních sítích, zejména poté samozřejmě už ze záznamu jak na Facebooku, tak na Youtube, když budete mít chuť. Přehlejte si to ještě jednou nebo když jste přišli později a určitě se na nás díváte.Kopírovat text

Sázka na evropskou solidaritu v době krize je naivita. Opatření členských zemí mají jediný cíl, ochránit vlastní trh a obyvatele, nehledě na dopady na ostatní země. Příklady, fakta, řešení. Opět živě, dnes v 18:30 v pořadu NA ROVINU. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici