← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Těším na vaše otázky, které, myslím, už průběžně padají. Právě jsem se vrátil z Brna, ještě jsem v Gala, byl jsem tam teď dva dny na veletrhu, mezinárodním strojdenském veletrhu, navštívil jsem tam desítky firm, stánku, jednal jsem s obrovským množství podnikatelů, vlastníků, manažerů významných českých promyslových firm, potkal jsem se tam a měl jsem jednání se slovenským ministrem hospodářství. A nevezu úplně nejlepší zprávy. Na jednu stranu musím říct, že firmy se stále covidu navzdory a hlavně energetické krizi navzdory docela drží, snaží se inovovat, snaží se udržet společnosti vchodů a bylo tam obrovské množství hrozně zajímavých projektů, nápadů a tak dále, ale ten problém, který já vnímám, o kterém se možná mluví o něco méně, je ten, který nás zřejmě bude čekat v těch následujících měsících a obávám se I letech, protože to bude mít velké důsledky. Zjednouštěně řečeno, firmy se bojí investovat a ono se není vůbec čemu divit, protože firmy se dokáží, byť samozřejmě s nelibostí, vypořádat letskdy I s vysokými cenami energií, ale to, co je pro ně úplně nejhorší, je nepředvídatelnost. Ano, když už je vysoká cena třeba elektřiny, tak firmy samozřejmě nejasejí, mají s tím velký problém, ale pokud budou vědět, že ta cena bude na nějaké úrovni, nechytejte mi za slovo třeba na úrovni 250 eur nebo 300 eur, a budou vědět, že tak s tím mohou počítat alespoň po dobu jednoho roku, roku a půl, tak si jsou schopni naplánovat investice a jsou schopni si uspořádat svoje finance. To nejhorší, co ty firmy může potkat, je to, že neví, jestli to bude 200 eur, 100 eur, anebo taky třeba 500 nebo 600 eur. Můžeme se bavit o tom, proč tomu tak je, proč Evropská unie a popravdě řečno I naše vláda nejsou schopni být aktivnější a připravit I pro firmy zastropování, tak jako se to připravilo pro domácnosti a malé a střední podnikatele. Byt je to na poměrně vysoké úrovni a mělo to být nižší I s ohledem na to, že jsme výrobci elektrické energie, ale to je věc jiná. Ale v každém případě nejistota je to, co je úplně signifikantní pro současné promyslové společnosti v České republice. V důsledku čehož firmy jasně říkají, nemůžeme si dovolit investovat. Pokud nějaké peníze máme, tak si je musíme podržet, protože nevíme, jak se ta situace bude vyvíjet, což je hrozně zrádné, protože u toho firmního sektoru, pokud přestaneme investovat, přestaneme tvořit to, na čem jsme tady postavili my podnikatelský sektor v těch posledních několika letech a to je v cestě ku přidané hodnotě, to znamená ziskovosti. Jinými slovy, když ta firma nebude dávat peníze do výzkumu, do vývoje, do inovací, tak tu přidanou hodnotu nevytvoří, tím pádem se stává méně a méně konkurenceschopnou, budeme tím pádem nadále montovnou a pochopitelně nikdy nebudou mzdy, tak, jako by si představovali pracovníci a zaměstnanci a pokud budou vyšší, tak to bude díky dotacím, což je ta nejhorší možná cesta. Takže celá zjevný trend k tomu, že firmní sektor nebude investovat nebo že zásadním způsobem omezí investice. K tomu musíme připočítat to, že ani sektor domácností se nehrne do investic, logicky proč, no protože u domácnosti je to hlavně u investic do bydlení, domky, byty a tak dále, nebudou si hypotéky. Proč, no protože jsou mimořádně drahé, díky politice Centrální banky a toho, že vsadila na takzvanou poptávkou o inflaci nikoli v návkadovou, kdy jsme se honili za tím, že když bude vyšší a vyšší úroková sazba, tak se nám podaří s tou inflací zatočit. Úplně to nevyšlo, ale to je zase jiný příběh. Postatné je to, že takzvaná reposazba, to znamená sazba České národní banky na úrovni 7%, zatím se nesnižuje. Bytě teda dobrá zpráva, že už se nezvyčuje, ale co to znamená, že hypotéky jsou mimořádně drahé. Myslím, že to každý ví, v tuto chvíli tím pádem se do nich nikdo nehrne a taky vidíme, jak prutce klesá množství hypoték, které se za normální situace poskytovaly. Takže neinvestuje ani sektor domácností. Popravdě řečeno, I v době covidové jsme se s tímhletím prali, protože je jasné, že se tolik neinvestovalo, ale my jsme to alespoň vybalancovávali v rámci naší vlády s výšenými investicemi státu nebo veřejného sektoru. Hodně jsme se zaměřili na dopravu. Byl to jeden z mých úkolů, když jsem přišel na ministerstvo dopravy a taky jsem v roce 2020, když jsem tam nastoupil, měl rozpočet na investice do dopravy, čili železnice, obchvaty, rálnice, silnice, první stříh a tak dále. Ve výši 80, netuším, 3 miliard korun a během jednoho roku jsem to dostal na skoro 130 miliard korun. Čím jsme zásadným způsobem pomohli v tom celkovém podílu investic na hrubém domácím produktu, jsme tím částečně I udrželi promyslový sektor, zejména tady stelební sektor a tak dále. Takže samozřejmě v dobách neklidných, jakož I tato doba, tak ten stát obvykle se snaží zvyšovat veřejné investice. Nemůžu říct, že by tahle ta vláda úplně rezygnovala na veřejné investice, byť to není třeba z mého pohledu úplná hitparáda. Mám tisíce připomínek k tomu, jak chce vyskládat zdroje na ministerstvu dopravy, kde se naplánoval 151 miliard korun investice, respektivy výdeje pro státní fond dopravní infrastruktury. Štve mě tam strašně moc to, že 30 miliard tam chybí a že si na to chce vzít stát, pravděpodobně se FDI nebo ministerstvo dopravy, jenom nějaká instituce státní, úvěr, což není nic jiného, než že se to přehodí akorát na bedra někoho jiného a správně by se to mělo dát do rozpočtu a mělo by se naplánovat o 30 miliard více. Ale to je věc jiná, to budeme se hádat při sestování rozpočtu. Ale musím říct, že těch 151 miliard není špatné a je to částečně ráno I tím, že jsme ty stavby rozdílili už v těch posledních dvou, třech letech a popravit řečeno dneska není možné ty stavby zastavit. Takže nedostat to nějak extrémně na té veřejné úrovni ty investici, ale zaplať pán Buch, nejsou úplně špatné. Nicméně to stačit nebude. Na první pohled vidíte, že nám tady vzniká jedna velmi nebezpečná situace. Roste nám dluh. Doste nám dluh na úrovni státu, což vidíme. Částečně to je I pochopitelné v těch dobách krizových, to by asi nebylo fér, abych říkal a nadával, že tahle ta vláda bude mít takovýhle dluh, když I my jsme ten dluh měli a museli jsme ho mít, protože jinak by nepřežili firmy, domácnosti a tak dále. Navíc jsme dávali ty peníze právě do těch investic. Ale problém je v tom, že u toho podnikatelského sektoru a u toho rodinného sektoru, kde nám ten dluh rovněž roste, jednoužně řečeno domácnosti, si půjčují peníze a firmy rovněž, ale nikoli proto, aby ho využili pro výstavbu, pro investice, ale proto, že jim padá do provozu, což je pochopitelně, už myslím si, že intuitivně to každý cítí nesprávné. Pokud si někdo vezme úvěr, ale podloží si ho nebo má ten úvěr krytý nějakým aktivem, majetkem, tak myslím si, že cítíme všichni, že to do označné míry není nebezpečné a možná je to I motivační budovat. A v každém případě v době krize průšvihu mám nějaký majetek, který můžu použít. Úplně typické je to u hypotéky nebo u nějakého investice do nemovitosti doma, tak ano, zvýším se dluh, ale na druhou stranu mám nějaký dům a když poteče dobo, tak ten dům třeba můžu prodat. Mám v něm v každém případě ten majetek, stejně tak je to u firm, když si půjčuji a buduji, investuji, dávám peníze do technologií, dávám peníze do budov a tak dále, tak s tím zvyšujeme doznačné míry I hodnotu té firmy, což bohužel v tuto chvíli nenastává, takže nám roste to zadlužení na všech úrovních, I té státní, I té rodinné, I té podnikové, ale zdaleka tolik nedoste už ta míra toho zhodnocení toho majetku a nebo těch investic. A pak samozřejmě nám to negativně dopadá na hrubý domácí produkt. Nechci tady dělat čkolení, ale asi všichni víme, že aby jsme měli jakousi prosperitu, potřeba, aby hrubý domácí produkt přiměřeně rostl a ten tvoříme ze spotřeby, z investic a potom ještě do toho musíme dopočítat rozdíl mezi tím, co dovezeme a co vyvezeme, to znamená, říká z tomu čistý export. No a když se na to podíváme zjednodušeně, tak otázka je, jak nám poroste spotřeba, no kde budou mít spíše méně a méně peněz, protože budou vynakládat na energie, takže se nedomnívám, že by nějak extra rostla spotřeba. Pak máme ty investice, které nám vcela zjivně klesají a my jsme z tohohle uhlu pohledu poměrně významnou zemí ve smyslu podílu investic na HDP, to někde kolem 25-26%, což je dáno částečně I tím, že jsme velmi průmyslově orientovanou zemí, to znamená, ten průmysl musí investovat, aby se udržel, takže na tom HDP těch 25% je hodně a to se nám v každém případě sniží. A pak si můžeme říct, jestli nám tady poroste ten takzvaný čistý export, což je rozdíl mezi exportem a importem, ale obávám se, že když ty firmy nebudou investovat a nebudou konkurenceschopné, což už nyní se stává, zejména díky tomu, že vláda není schopná pro firmy připravit žádný kloudný program nebo opatření, aby snížila ceny energii, no tak logicky nebudou ani tolik exportovat, tím pádem I tahle ten ukazatel nám může se nevyvíjet dobře. Takže potom logicky může nastat to, že hrubý dvanací produkt neporoste a dostaneme se do problému. Takže nepodsvědníme toto, je pravda, že dneska žijeme energetikou, použijeme okamžitým stavem a tak dále, ale země, firmy, domácnosti, stát, které přestanou investovat a nebo zásadně omezí investice, tak se to hrubě vymstí v horizontu příštích let minimálně z toho úhlu k pohledu toho, že se opět začneme stávat z toho podnikatelského úhlu pohledu montovnou a o předané hodnotě se nám bude akorát zdát. Montovna znamená být závislý, závislý na Německu, na ostatních zemích, kam budeme sub dodávat, zatímco oni budou vydělávat na tom, že si tu předanou hodnotu vystaví v těch jednotlivých zemích a pochopitelně to se potom odráží I v náladě společnosti, protože jsou nižší mzdy a tak dále, a jak už říkám, vyšší stupeň závislosti. Tak pojďme na vaše dotazy. Bartolomý, zdravím vás, pane Havlíčku, a děkuji za vaši iniciativu v letošních volbách, já moc krát děkuji. Volby, všichni víme, jak dopadly, samozřejmě každý si vždycky z toho vezme to pozitivní, ale buďme v tomhle objektivní, v rámci komunálních voleb jsme velmi spokojení, když jsme si to pak dopočítali, tak u měst nad 10 000 obyvatel, které jsme vzali, nebo obcí, tak jsme postavili 111 kandidátek a v 84 z nich jsme porazili pěti koalice. Z našího pohledu super úspěch. Co se týká senátních voleb, tam o úspěchu z pohledu ano, nejmůže být vůbec žádná řeč. Namlseli jsme se v prvním kole, kde jsme měli 18 těch, kteří postoupili, jeden dokonce vyhrál v prvním kole, tři mandáty, nebo tři senátoři, nebo jedna senátorka, dva senátoři. Je málo pochopitelně. Je to stejné, jak jsme měli předtím, ale s hledem na to, jak to dopadlo v tom prvním kole, tak nemůžeme být spokojení, ale život jede dál. Není to pro nás žádná tragédie. I takhle jsme v senátu měli málo senátořů. Samozřejmě bychom byli radši, kdybychom tam měli o dva, o tři víc, ale asi bychom tam I tak neotočili kormidlem dějen. Pro nás je důležité to, jak dopadly komunální volby a ty dopadly výborně. Takže rozhrané to máme dobře a rozhodně z toho nejsme frustrovaní, byť to neznamená, že se musíme I příště zaměřit na ty senátní volby, jinak tu taktiku budeme muset zřejmě změnit. Dobrý den, Rusové. Oslovili Němce, že ty Nord Stream 1 a 2 opraví. Plyn pak bude za 8 Kč za metr kubický. Je naše účast žádoucí. Váš komentář? Nevím teď, jakou účast myslíte. Na čem? Jestli na opravách, nejsem si úplně jistý, co tím myslíte. Píšete 8 Kč za metr kubický, jenom čistě pro posluchače, jak se to pohybuje dnes. Pokud bude platit to zastropování, které je na úrovni 3 000 Kč za MWh u plynu, tak přepočteno na metry kubické, když to tady dáváte, tak je to přibližně co přes 30 Kč za kubík. A stále se bavíme o sazbách na takzvaném denním trhu, to znamená, musí se k tomu ještě přepočít různé poplatky té takzvané regulované složky. Co se týká závislosti na Rusku a tak dále, jestli poběží Nord Stream 1, dvojka podle mého názoru se nespustí. Jestli se někdy částečně spustí Nord Stream 1, neumím to říct, nevím, do jaké míry je to poškozené nebo není poškozené. V každém případě v tuto chvíli to vypadá tak, že Evropa se stává nezávislejší na ruském plynu o něco rychleji, než tak, jak se předpokládalo. Není to ještě absolutní nezávislost, ale je faktem to, že obecně ve světě je plynů dostatek. Znamená, je to spíše o logistice a samozřejmě je to důležité říct o ceně. To znamená, já osobně se nedomnívám, že bude nedostatek plynu, na těch terminálech to nakonec vždycky na těch lodích můžete koupit. Otázka je, jak to rychle dostat do té, či oné země, to je pravda, aby to ještě technologicky vytvořilo, aby to bylo správně natlakováno a tak dále. Ale samozřejmě nejistota s dodávkami plynu z Ruska honí tu cenu nahoru a ten problém, který začíná, není tolik, zejména u firem a u těch větších firem, není tolik v nedostatku plynu, jako v tom, že nebudou na ten plyn mít nebo nevyplatí se jim ho vůbec kupovat. To je to, z čeho já mám obavu větší v tuto chvíli. A ještě pokračuje ten týšťazatel. Turce chytly sabotéra s náloží u TurkStream a holandské servisní společnosti byla odebrána licence holandskou vládou téhož plynovodu. Váš koment? Nevím to, musím si to ještě tak nastudovat, abych nekomentoval něco, k čemu nemám žádné informace, ale díky za tu informaci. SkyTrailer. Dobrý den, vláda schválila zastropování elektrické energie na 6 korun, myslíte tím za kilowatt hodinu, jenom podotýkám, že to je bez poplatku, to znamená, že je to takzvaná silová elektřina, čili z poplatky to byly nějakých 8, možná 9, což je I tak likvidační a I přesto to zastropování mnoho malých podnikatelů se nachází ve strátě. Bude I pro ně nějaký dotační program, pokud nesplňují podmínky velkou odběratele. Tím myslím, že dotace bude moci pobírat jen firma přesahující určitý odběr, megawatt hodin a tak dále, což zas je podpora jen pro někoho. Malá firma by měla mít také možnost čerpat. V podstatě vy říkáte, jestli když bude zastropovaná, tak zastropovaná bude v každém případě, protože domácnosti I malé a střední firmy mohou využívat, nebo nemohou, ale budou mít zastropovanou na té úrovni 3, respektivě 6, říkám 3 uplynu, 6 korun za megawatt hodin u elektřiny, plus ale u obou vzaseb to budou ještě poplatky. A poté ano, některé firmy budou ještě v takzvaném dočasném rámci EU. On není ještě definitivně nastaven, takže já nechci teď ještě dělat účet bez Zostínského, ale zatím to vypadá tak, že by tam ještě menší a střední firmy mohly mít určitou možnost čerpat to, co vy zřejmě píšete, jakousi dotaci na energie za předpokladu, že prokážou pokles provozního hospodářského výsledku. Teď se diskute o tom, jestli to musí být ztráta, nebo jestli to bude jenom pokles toho hospodářského výsledku provozního, ale v určité míře, myslím, že je to někde okolo 30%, by měly mít možnost mít kompenzovány náklady a musí prokázat, že se jedná o náklady spojené s energiemi. Tuším, že je to někdy od února, ale já vám to říkám zatím předběžně, tak, jak se to zatím vznikalo, protože to ještě není nic definitivního, takže když tak s tím můžeme společně takhle vždy odkonzultovat. Tak, Petr. Dobrý den, vláda. Dá příští rok 150,9 miliardy korun pro Státní fond dopravní infrastruktury. Je to dobrá zpráva a kolik byste vyžadoval, vy, kdybyste byli ministr dopravy? Ano, v zásadě si myslím, že to je správně. Já jsem členem dozorčí rady Státního fundu dopravní infrastruktury a odsoulasil jsem tuhletu částku. Myslím si, že to připraveno poctivě a že to, jak zpráva železněst, tak ředitelství silnice a dálnic, tak vlastně vodní cesty připravili dobře, včetně celého týmu na ministerstvu dopravy, protože se na nás průběžně dívají, tak je všechny zdraví. Bylo tam skvělý tým. Takže nic proti tomuhle rozpočtu. Věc druhá je ta, čím je krytý. Já jsem měl velký spor s panem ministrem Kupkou, protože na dozorčí rady Státního fundu dopravní infrastruktury před někdy měsícem slušně vzdělil, že má to kryto pouze z 94 miliard. Tu si nedělám legeraci. Chybělo tam asi, já nevím, 57 miliard, což jsem pochopitelně okamžitě a okamžitě otevřel a chtěl jsem korektně, aby mi pan minister řekl, z čeho to zaplatí. Tak po té, co jak jsi tam univerzálně tvrdil, že chystá vějíř finančních nástrojů, což je takové trošku oblbavačky, protože se někdy budou půjčovat peníze, tak nakonec musíme se objektivně říct, že se podařilo z ministerstva financí trochu navýšit ten rozpočet o 30 miliard. Takže dneska jsme na 120, přibližně jedné miliardě, ale stále chybí 30 miliard korun. A to je to, kde bude velký spor, protože minister Kupka to chce řešit se jednoučně řešenou půjčkou přes státní fond pro infrastruktury. Evropská investiční banka tvrdil, že by mohla počít peníze možná za výhodných podmínek, ale to není ta cesta. Já rozumím, že existuje institut Evropská investiční banka, ale to je typické projektové financování, na kterém se musí participovat ten stát. Je to financování zejména tedy železnic na delší dobu, ale on to chce použít, nebo ministerstvo financí a dopravy to chtějí použít, na zaplátování rozpočtu. A na to se nehodí tyhle peníze se Evropské investiční banky. Akorát dojde k tomu, že se to rozloží do času, protože se to budou muset říct projekty na delší dobu. Bude se to tedy splácat v nějakém čase, samozřejmě to bude zatíženo nějakým úrokem. Netvrdím, že ta úroková sazba bude špatná, ale co je podstatné, další generace, která bude na ministerstvu dopravy v příštích vládách nebo vlády, se budou prát s tím, že budou muset splácat tyhle dluhy. Toto má jít za ministerstvem financí. Vy mě líto. To je stejné, jako kdyby chybily peníze na ministerstvu školství a řešili to tím, že se vezmou úvěr. Ministerstvo školství. Nikoliv. Buď na to mám peníze, nebo nemám. Buď by se muselo snížit rovně ten rozpočet, což by bylo samozřejmě proti, a nebo se musí vzít ty peníze a férově to přiznat. To znamená netvářit se, že budu mít shodek ve státním rozpočtu 295 miliard, ale férově přiznat, že bude o 30 miliard větší. Stejně to přinesu na někoho dalšího a stejně to vstupí do toho státního dluhu. Nikoliv do tedy rozpočtu. A to je to, co já vyčítám, je to hra z čísly, je to švindl, je to trik, je to špatně. Přinese se to na ty instituce pod ministerstvem dopravy, které to budou v budoucnosti splácat. A musím říct, že na tohleto upozornil I pan Kalousek. Já tedy ne, že bych s ním souhlasil. Vždycky v mnoha věcech s ním zásadně nesouhlasím, ale na tohleto jasně poukázal a říkal, na co si tu hrajeme. Je to normálně zvýšený dluh do státního rozpočtu, respektive dluh, je to zvýšení shodku státního rozpočtu o 30 miliard korun. Tak si nehrajme na to, že to tak není. To je to, co vyčítám. Ale ne ten rozpočet těch 151 miliard. Ten je v pořádku. Zoli. Dobrý den, pane Havlíčku. Kdy odstoupí Sikyla, firmy a už I některá města závislé na plynu si stěžují, že vláda vůbec nic nedělá. Že to pan minister Sikyla nezvládá, to je patrné. Že to taky nemá jednoduché, to je věc druhá. A teď tím nemyslím jenom to, že jsme v mimořádné energetické situaci v celé Evropě a ono ani na té Evropské unii nemá naduších ústlán, tam se dopředu dozhoduje skutečně o nás, bez nás. Zajímají na Francii a Německu si to rozehrají, takže to na konec dopadne podle jejich představ. Ale on to nemá úplně jednoduché ani na té české úrovni, čímž ho neomlouvám, ale jeho pozice výrazně horší, než byla moje. Já jsem měl přímý vztah jako více premiér s premiérem a s paní ministerní financí a co bylo třeba, jak jsem se okamžitě rychle domluvil a bylo to průžené, bylo to rychle a ministerstvo průmyslu hrálo absolutně první ligu na vládě a de facto bylo to ministerstvo hospodářství, takže jsme dostali tam, kam jsme potřebovali jak NPO, tak ministerstvo dopravy. V současné době minister průmyslu, ale popravdě řečno I dopravy, tam se hrávají spíše druhé housle, kdybych řekl dokonce I třetí housle, protože premiér neřídí, premiér koordinuje a vše se řídí rozhodnutím Politbira 5K, což jsou šéfové koaličních strán od paní Markety Adamové, Pekarové, pan Rakušen, pan Jurečka, pan Bartoš, pan Fiala, myslím teď premiéra Fialu, no a tam z nich ekonom není vůbec žádný, to znamená podle toho to taky vypadá, takže bohužel hospodářství nemá na ruších usláno, když do toho ještě vezmu ten bankerský přístup, ten arrogantní přístup a to, že se neber jakákoliv kritika, je to vztahovačné a chybí elementární komunikace a už se vůbec nebavím o nějaké kompetenci energetické nebo průmyslové, výsledek je ten, který máme. Na druhou stranu si nemyslím, že by pan Sikala byl v příštích dnech nebo týdnech odvolán, nemyslím, že tak nastane z jednoho pragmatického důvodu, premiér není z ní pochopitelně radšen, to jsme konečně viděli I tím, že se vytvořil svůj vlastní energetický tým, ale snaží se udržet vládu, protože bez stanu nemůže fungovat dál a co se týká stanu, tak to žádná hitparáda není. Pan ministr Gazdík skončil so studou, pan ministr Jakušan vyslal celé prázdniny za kšandy nad propastí toho, jestli bude či nebude po těch skandálech, které měl, a do toho pan ministr Sikala, který je těžko akceptovatelný jak pro odbornou veřejnost, tak pro domácnosti a ve finále si trufám, co vím, možná už I pro některé kvaliční partnery, ale když to takhle pustí, tak ve finále ta vláda skončí, takže se snaží toho nejmenšího odporu, což pochopitelně pomůže vládě, ale jenom krátko dověvře dlouho hrubě, je to neustojitelné, ale škodí to všem ostatním. Míra Mirek. Dobrý den, pane Havlíčku. Je známá konečná cena pro maloodběratele, kteří plynem vytápí, například rodinných domek? Byl jsem úřadem životního prostředí v Mostě na udání zůstatky donucen k instalaci plynového kotle. No, teď nevím, co myslíte konečnou cenu pro maloodběratele, protože ta cena se odvíjí od toho, jak máte zafixováno, jaké máte, jakou máte dohodu s vaším dodavatelem, ale v každém případě teď by mělo platit to, že je zafixována ta horní hranice a to je na té úrovni té tzv. denní sazby, to znamená, říkejme třeba té velkou obchodní ceny, na úrovni třech tisíc korun za megawatt hodinu, čili tři koruny za kilowatt hodinu. K tomu ale si musíte dopočítat ještě další poplatky spojené s tou regulovanou složkou, takže může to být třeba kolem čtyřech korun, to je ta maximální částka. Tak, máme tady Chexita, nám pravidelně píše. Mohl byste vysvětlit, kromě obecných vrází, v čem nám prospívá Eurosojus, peníze, co nám posílá zpět, a vydírájeme státy, co neskáčou, jak pískáš, jsou použitelné na zbytečnosti, co sám chce a ne na rozvoj hospodářství. Naopak hospodářství ničí svými nařízeními a zákazy. Myslím, že třeba vystoupit a tak dále. No, ono to není jenom o tom, kolik čerpáme a kolik dáváme. Tak jedna věc je, že stále čerpáme víc, než kolik tam dáváme. A nemyslím si, že to je na zbytečnosti, to záleží na každé zemi. Já jsem byl u těch strukturálních fondů a není to málo peněz, je to vždycky na období třeba 500-600 miliard korun, plus je celá řada dalších programů typu národního plánu obnovy a tak dále. Takže teď se bavíme jenom přibližně o jednom bilionu korun, bilion, to je tisíc miliard někdy do roku, nepletuli se, 27-28, což rozhodně není zanibatelná částka. Zásadním způsobem to ovlivňuje náš hodobý domácí produkt, tím pádem naši prosperitu, tím pádem I, řekněme, jakýsi komfort, který tady všichni máme. A to, na co je využíváme, to je z naprosto drtivé většiny závislé na nás. Pokud se vytvoříme nějaké blbé programy a dáme to někam, kde to nedává smysl, což netvrdím, že nikdy nenastane, I když nejsem toho názoru, že by to šlo úplně mimo. Navíc už není ta doba těch, kdy to bylo prostě po miléniu, kdy se vytvářely pseudoprojekty a kdy, kdy to šlo úplně mimo, bylo to různě cinklé atd. To dneska už opravdu neexistuje. Ale pokud to alokujeme do nějakých nesprávných projektů, pak je to naše chyba, pak to není chyba tady Evropské unie. Zadává nějaký rámestr, nějaké parametry, aby to odpovídalo nějakému zaměření celé unie, ale to nejsou podle měho názoru věci, které jsou mimo. Ať už v oblasti energetiky, nebo v oblasti průmyslu, v oblasti školství, vzdělávání, digitalizace atd. A je na nás, kam ty peníze dáme. My jsme dávali dohromady národní plán obnovy. Je pravda, že jsme měli trošku svázané ruce, to bylo těch 180 miliard korun, tím, že musela jít určitá část do projektů z mého pohledu dost celených a nebo do projektů na té digitální bázi, tam už jsem s tím žádný problém neměl, ale ve finále si nemyslím, že to jsou peníze marné. Tak to je jedna věc, ale o tom to není, ta Evropská unie. Vystoupit z Evropské unie by znamenalo zásadným způsobem ohrožit naše hospodářství. 83-84% našeho exportu, dá se tak ještě dneska říct, takže dodávek vývozu, jde do zemí Evropské unie. Volný pohyb osob, volný pohyb zboží, volný pohyb služeb, volný pohyb investic, z nás činí dneska velmi, řekněme, gramotnou, silnou Evropskou zemi, která je, co se týká prosperity, mezi devíti nejlepšími zeměmi v Evropské unii. A o tohle to všechno by jsme přišli. Notabene jsme trošku jiná země s ohledem na logistiku a tak dále, čistě z geografického uhlu pohledu, než třeba Velká Británia, která je ostrovní, která je doznačně mír izolována. My ne, se vůbec nemůžeme představit, že by Česká republika nebyla na jednou součástí. A jakýsi ten hybridní model nebo ten pseudo model typu Švýcarska a tak dále by asi nějakým způsobem nastavit čel, ale bylo by to natolik komplikované, že by v finále jsme stejně zjistili, že tam formálně možná nejsme, ale prakticky jsme s tou Evropskou unii svázáni de facto skoro stejně. Čímž neříkám, že se všechno dělá dobře v unii, je třeba tam celou řadu věcí změnit, odadministrovat, vytvářet z toho jeden velký stát, netvářit se, že všechno vyřešíme na té evropské úrovni. S tím plně souhlasím, ale rozhodně, rozhodně nevystoupit, byla by to katastrofa pro Českou republiku. Dušan. Pane Havlíčku, vysvětlené mi vláda, ale ne vy. Čili asi píšete ani vláda, ani vy ten plyn z Ruské federace za žádnou cenu nechcete, ale proč ty ostatní země ho berou, jim nevadí, že je zref, oni chtějí nebo prostě nechtějí, aby jim padl průmysl a lidé mrzly. No tak pozor, zaprvé to nezáleží na nás. Česká republika má všechno zprivatizované, co se týká plynu, a to už je mnoho let, od roku 2002, distribuce, přeprava, obchod a tak dále, čili je to o jednotlivých firmách. Jednotlivé firmy, komerční firmy, nemají přímě kontrakty s Ruskem, ale mají kontrakty nejména s velkou obchodníky, například z Německa, ale nejenom z Německa. A oni to odebírají podle nějaké ceny. To, že se to nakonec smíchá, pokud je puštět Nord Stream 1 a proudí k nám ruský plyn je věc druhá, ale to je ráno, už jsem tady mnohokrát říkal, tím, že trubka z Německa, která k nám vede, tak do ní ústí, jak Jamal, tak Nord Stream 1, a ten obvykle přebyl třeba ten plyn z Norska a tak dále, ale to je věc jedna. Vy tím zjevně myslíte kontrakt přímých obchodník s Ruskem, no ale do toho se dneska nikdo nepožene. Tak zaprvé Evropa už je velmi málo závislá na ruském plynu, konečně Nord Stream 1 nejde teď. Nord Stream 1 se vůbec nespustil, pokud se napletu I Jamal stojí, takže jsme v situaci, kdy Evropa v túhletu chvíli neodebírá ruský plyn. Ano, je pravda, že to pro ní není nejlepější, protože to musí dokupovat někde z terminálu a tak dále, ale v ostatním země, s výjimkou zemí, které geograficky k tomu mají blízko, což je Maďarsko, který ten plyn mají struky strymu, tak to už není žádná větší závislost a země se do toho nehrnou. Tím spíše, že mají obavu uzavřít třeba další kontrakt, když pak při nějaké nařízení z Unie nebo nějaký balíček XY 6, 7, 9, 10, který vám to třeba neumožní a co s tím kontraktem budete dělat. Takže je pravda, že se ty země spíš z obavy, možná pragmaticky, dneska kloní k tomu, že berou plyn třeba z těch terminálov. Bytě to třeba dražší stále. Ale už taky nenatolik. Tady mi to přeskočilo vždycky. Ježíš, to je otázek obrovský. Je pravda, když vláda tvrdí, že má zajištěny dodávky plynu na tuto topnou sezónu v případě uplné stopky plynu z Ruska, je ten toplyn levnější, třidražší, než ten z Ruska. Tak nejdříve, co týká té ceny. Je dražší, to je pravda. Buďte v tomto objektivní, ten Rusk to dneska nabízí. Nebo by byl schopen to nabídnout, řekně, levněji. A je otázka, jestli tím bude vydírat v budoucnosti, že bude nabízet levnější plyn. Ale je pravda, že ten plyn je dražší. Tam se to úplně neříká jednoduše, jestli jeho dostatek nebo není, záleží na tom, jaká ta zima bude. Co se týká zásobníků, tak ty jsou ten hlavní zásobník, to je RVE zásobník, to je ten dominantní, tak je plní dokonce z 94%. Co se týká nás, tak my jsme ho měli plní ve stejnou dobu. Vynulém roce z 85%, ale nebyla válka. A v tom roce přecházejících z 99%. Takže vidíte, že takové ty povídečky, jak jsme předali poluprázdné zásobníky, je blbost. Ale dobře, to je nějaký vládní marketing, to už byla vláda několikrát usvědčena zelžit. Ale důležité je to, a to je třeba říct, že ty zásobníky teď jsou poměrně plné. To nám může stačit na 30 až 33% roční spotřeby. Tak to vždycky bývalo. No a pak je jakási pojistka. Tam bychom asi nepostupovali jinak, za nás to nebylo možné, protože kdyby ty terminály nebyly vybudované, tak si Česk udělal kontrakt a zajistil se kapacitu v tom Holandsku, takže se uvědí, jestli to využije nebo nevyužije. Tam by mohlo být na další plus minus tři měsíc. Takže já si trufám, protože ta zima se asi přežije v současné době a uvidíme, jak to bude na raře, jak to bude v létě. Už jednou jsem se vás ptal, píše Mirek, proč u nás stát nepodporuje levné bydlení. Říkali jste, jakože je to ovlivněné cenou stavních materiálů, ale já myslel skutečně levné bydlení, které si každý může zřídit sám zadarmo, jako třeba různé boudy z vlnitého plechu, zemlěnky, využití odstavených vagónůk, bydlení a podobně. Já už vám rozumím, já jsem myslel, jako obecně výstavba bytu, že je ovlivněná cenou stavních materiálů. Nenapadlo mi, že myslíte v boudu z vlnitého plechu. Přemýšlím, co by tam mohlo být tou bariérou, možná nějaké stavební řízení, které s tím je zpěto, ale je to docela dobrý téma, já se na to někdy kouknu, ať taky zase neříkám blbosti. Veronika, děkuji za vaše příspěvky, keďž byste mohl být premiérem, já vám děkuji, ale neztražte národ, že bych byl premiérem. Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace teď. Pro nás je důležité, abysme uspěli v příštích parlamentních volbách, ať už budou kdykoliv, na to je třeba se dobře připravit, a myslím si, že to nemáme rozehráno špatně. V jiných zemích to funguje docela dobře, píše Mirek, asi píšete ty zemlěnky nebo ty plechové boudy. U nás ne, protože to stavební úřady nepovolí, v tom je problém. Je to tak, jak jsem tušil, nějaké stavební řízení. Mrknu se na to, nemám k tomu detail. Fallschirmjüger. Dobrý den, máte informaci, jak Němci chtějí řešit primární příčinu energetické krize, což je vypínání jaderek. Někdy jsem četl, že na začátku roku 23 chtějí vypínat I ty poslední, co jim ještě loufují. Toto je velký průšvih. Němci zavřeli tři jaderky na konci roku 21 a teď měli zavřít další tři, ty poslední, na konci roku 22. Pokud mám správné informace, tak to ještě prodloužili, ale o pár měsíců. To znamená, že si to prodlouží do března, to asi nic úplně zásadního nevyřeší. A to je to, co jim podle mého názoru ta Evropa neodpustí. Je to gigantická chyba. Jakkoliv chápu, že to je, jak mě pan Staniura, minister Staniura trefně napomenul, že to je demokratické, já nespochybním, že to je nedemokratické či demokratické. Je to demokratické? Ano. Rozhodli si o tom, ale to ještě neznamená, že to je dobře. Prostě udělali to blbě. A odstavení německých jaderek znamená snížení zdrojů v celé Evropské unii, tím pádem vyšší závislost na paroplynových elektránách, tím pádem nám cena letí nahoru a je to fatálně špatné rozhodnutí, za které dneska piká celá řada dalších zemí, protože na jednotném energetickém evropském trhu, který je propojený, ve finále se musí kupovat drahá energie díky paroplynovým elektránám německých a protože se to řídí takzvaným posledním zdrojem, tak bohužel ta cena je vysoká. Já neříkám, že to je jen o Německu, těch faktorů je tam samozřejmě více, ale říct, že to je jenom díky Putinovi, tak samozřejmě úplně není. Kdyby to ten Putin neměl komu dodávat, tak není co řešit, ale kdyby zde nebyla ta poptávka, tak může spekulovat, jak chce s plynem. Ale protože tady je poptávka cíleně vytvořená po plynu, tak logicky jsme tím pádem závisli na tom plynu, to je prostě realita. Metalista. Dobrý večer, pane Havlíčko. Plánujete I ve vašich cestách po podnicích navštívit olšanské papíry u Šomperka? Právě třeba naše papírny musely kvůli drahým cenám plynu na topný olej, abychom se udrželi. Už si píšu, olšanské papíry. Tak, papírny, samozřejmě. Rád přijedu, beru to zodpovědně. Každý týden se snažím navštívit jednem, dvě promyslové závody. Dušan, pane Havlíčko, má nám všem je to jasné cíl USA se plní Evropu odstřihnout od levného plynu z Ruska a nám dodávat ten jejich drahý LNG a promysl z EU a výroby odtěhovat k ním do USA. Dobrý plán, že? Já bych neřekl, že to je jako prvoplánované takto, že tam samozřejmě je I ten ekonomický úhel pohledu, to pravděpodobně tak je. On je to samozřejmě I z těch důvodů strategických, bezpečnostních, závislosti a tak dále, posílení téhle geopolitické pozice. Samozřejmě ale nás hrozně štve to, že v Americe se prodává plyn za 20 až 30 euro za megawatt hodinu a v Evropě je to třeba 200, byť teď to v poslední době šlo níže. Uvidíme, jak se to bude pohybovat. Ten rozdíl je tam gigantický a to, že se na tom vydělávají dneskou věčné peníze, prostě je fakt ten. Trochu bych polemizoval s tím, že to bylo celé tou příčinou. Ono z toho dobře jako sklonňuje, ten příběh zní dobře, ale myslím si, že to je úplně, úplně, úplně takhle. Ale že se toho využilo, tak bych to řekl, tím jsem si jistý. Zdravím, pane Havlíčku, děkuji za vaše názory. Doporučil bych vás na pozici předsedy vlády, protože máte naprosto logické argumenty. Tak já říkám, nestavte tady tě předsedu vlády. Já se teď soustředím hlavně na to, aby jsme byli zdatným oponentem v té hospodářské politice, protože ta je, ta je katastrofální v této vládě. Fakt jsme to nečekali, že to bude takhle slabé. Nečekali jsme žádné zázraky, ale tohle to překvapilo I fanoušky této vlády. A viděl jsem to teď I v tom Brně na tom stroji Ráku, kde je obrovské množství firm a pro jeho řečení celá řada těch firm třeba volila pětě koalice, ale nepřál bych vám slyšet ten názor dneska na to. Zajímavé na potom, co vystoupil pan ministr Sýkil, a tedy ještě na sněmu s vás o průmyslu, jestli jste to někdo slyšel, tak to vy jdete sadit do kamery. Zdravím, pane Havlíče, z jiného svodku. Jak to, že Redl a Splus jsou na sobotě na kauci a prohání se v Bentley? Pozdlí mě normální člověk, kdyby seděl a měl by zabavený majetek, co dělají naše soudy. Já to neumím teď vyhodnotit, to asi není možné mu ten majetek okamžitě zabavit, to nebyl odsouzen, teď je pouze souzen, nebo bude souzen, zřejmě, takže to se asi nedá udělat dopředu, ale že je to naprosto brutální, šílené, že vlastně ten člověk, který tady řídil stan, vlastně ještě dneska se vysmívá všem, tak je to v značné míry spíš potvrzení toho, co jsme říkali, a to je to, že v tom stanu je to fakt na té vrcholové úrovni velmi, velmi prohnilé a to, že to se snaží dneska nějakým způsobem okomentovat, okecávat a tak dále je fajn, ale tihle lidé to několik let opravdu řídili, to je fakt, a to není žádná náhoda, že vám někdo selže, ano, vždycky se vám najde někde někdo, kdo někde selže, musíte ho odstřihnout, vyhodit a tak dále, to se stane de facto v každé straně asi, no tomu nelze zabránit úplně, ale tohleto, to byl systém, tohleto nebylo nějaké salhání jednotlivce, to byl systém a dokonce si troufám tvrdí, že ten stan I z tohohle důvodu takhle vzniknul a je jenom hroznou škodou, že obrovské množství kvalitních lidí z toho stanu, s tím, tím na těch lokálních úrovních, v těch obcích, vesnicích a tak dále, o tomhle naletěli a do značné míry pak jako dělali křoví tomuhle štílenému systému. Mirek, když jsem byl na dovolené, v jedné vsi tak tam měly dobrý vynález, veřejné lampy o plnoci zhasnuly a rozsvítily až ráno, než se rozjednilo, nemohl by se to dělat všude? Já dokonce myslím, že něco takového už, jak si je, že se instaluje, my jsme měli na to nějaké projekty, ale nemám teď ten detajl toho. Jiří Dělník, dobrý den, chtěl bych se zeptat, co znamená parita kupních sílech na obyvatele, co to znamená pro lidi v tomto státě. Zjednodušeně řečeno, nemůžeme se dívat jenom na to, kolik co stojí, protože jsou různé výdělky v různých zemích, takže se to přepočítává podle tzv. spotřebního koše s ohledem na to, co si může dotyčný třeba za svojí mzdu dovolit. A do toho spotřebního koše se dají nějaké klíčové produkty, od potraven, nějaké pohoné hmoty atd. Podle toho se to přepočítává na paritu kupních sílech. Není možné říct pouze, že někdo má vyšší mzdu, ale on má také vyšší ceny za nájmy, vyšší ceny za potravene atd. Nebo zase třeba opatřeně, takže proto se to přepočítává na paritu kupních sílech. Mimo jiné, co se týká přes přepočítání na kupních sílech, tak mám nejaktuálnější čísla ceny elektřiny a ceny plynu. V elektřině jsme druzí nejdražší v Evropě a v plynu jsme šestí nejdražší. Ačkoliv, když bychom se podívali, tak v těch nominálních cenách, čili v těch cenách, které se fakticky platí, bychom třeba na tom nebyli v vůzovkách takhle špatně. Ale když se podíváme, kolik zde vyděláváme, tak jsme na tom relativně špatně. To je třeba příklad toho Rakouska, který jsem zde dával za příklad. Rakousko teď má nastavený systém takový, že bude mít v současných cenách přibližně poloviční cenu za elektrickou energii, než máme my po tom našem slavném zastropování. A říkám to proto, že náš pan ministr říkal, no ale kdyby se náhle ta cena přehoupla přes 13 000 Kč za megawatt hodinu, tak už to bude na stejné úrovni. V tom má pravdu. Pomíním to, že to je spíš méně pravděpodobné, že ta cena se takhle vyhoupne, ale kdyby tak nastalo, tak připusťme, že v tom horším scénáře by ty ceny byly podobné, no ale v Rakousku mají dva půl násobně vyšší mzdu a to je ten přepočet. Tak, zítra bude summit v Praze. Co na to říkáte? Přijde Zdeněcky, Biden či Macron? Ne, bude to summit evropský. Nevím, kdo všechno přesně úplně tam přijede, ale bude tady 20 v státníku. Fakt, teď nevím, kdo všechno dorazí úplně. Jonny, Jonny, proč vadí odebírání plynu z Ruska, když pro země v úkol prského zálevu je signifikantní masivní porušování lidských práv a regulí právního státu, přitom vláda se zaklíná hlavskými principy a tak dále. Vím, že narážíte na to, že bereme ropunt zemí prského zálevu, v zásadě v tomto máte pravdu, ale na druhou stranu zase země prského zálevu nevyvolali dneska tak brutální válku, jako vyvolalo Rusko na Ukrajině. Tak a já se už musím obluvit, je 19.12, fakt dneska ukončíme tady ještě celá řada dalších otázek. Díky moc za ně. Budeme pokračovat opět v neděli. Do té doby se opatrujte a budu se opět těšit na.Kopírovat text

Stát šetří, firmy jsou v obrovské nejistotě a domácnosti omezují investice do bydlení. Nastává velmi nebezpečný scénář, roste dluh, ale nikoliv majetek, přestává se investovat. Proč a co s tím? Dnes v 18:30 opět živě. NA ROVINU. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici