← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Titulky vytvořil JohnyX Přeji vám všem krásnou neděli, vítejte opět v mém pravidelném pořadu. Jedeme tak jako vždy, opět živě a moc se těším na vaše dotazy, které sem už padejí. Já jsem moc rád, že se můžeme touto formou dvakrát týdně potkávat, znovu říkám, je to živé, nijak se na to nepřipravuju, reaguji spontánně, okamžitě. Já jsem I rád, že roste sledovanost našeho pořadu. Začínali jsme někdy před skoro třemi lety, možná už je to dva a půl roku, to určitě bude. Tenkrát bylo prvních pár desítek set těch, kteří se na nás dívali. Dnes každý díl sleduje, samozřejmě potom hlavně ze záznamu na sociálních sítích, mezi 30 až 50 tisíci diváků a máme I díly, na které se dívalo přes 200 tisíc lidí. Takže za to moc rád děkuji a jak víte, vždycky vykopnu nějaké téma, které jste se vyžádali. Tentokrát jste hodně psali o tom, že se začínáte ztrácet, co se vlastně domluvilo nyní v Bruselu, to je ta Evropská rada a hlavně, jaký dopad to na nás může mít. Jedná se pochopitelně o ceny energií a o celoevropské řešení. Možná si vzpomínáte, přibližně před měsícem náš pan ministr průmysl vyrazil do Bruselu, to byla ta první rada, ona nebyla teda první, ale v této kritické situaci. Tentokrát se tam nepodařilo prosadit to, co by se nám líbilo, to znamená oddělení se do tvorby plynu od elektřiny, což by okamžitě mělo dopad jak na nízké ceny plynu, tak na nízké ceny elektřiny, někdo tomu říká iberijský, španělsko-portugalský model. Proti se postavil Brusel, který jednal víceméně v DICCI, je německá, které vsadilo na paroplynové elektrány do značné míry a pro které by to bylo extrémně drahé. Takže se vymýšlelo řešení, které nakonec je následující. Nad 180 euro výrobní, respektivě cena, kterou určí výrobce a bude nad 180 euro, tak se bude danit. Co to znamená? Že se de facto vše přes 180 euro ceny od výrobce podotýkám vrátí konkrétnímu státu, například České republice, zpátky. To znamená, jestli dobře si to uvědomujeme, tak Evropská unie nezastropovala žádné ceny, absolutně ne plynu a de facto ani ne elektřiny, ale umožnila výběr peněz zpátky z těch, kteří tedy generují ty zisky, což jsou výrobci, vytvoření nějakého si národního vaku peněz, který se následně bude pouštět do ekonomiky na konkrétní segmenty. Co se nám na tom nelíbí? Já neříkám, že to není řešení. Je to samozřejmě jedno z řešeních, ale bohužel to řešení, které je méně výhodné mimo jiné I pro nás. Nejenom, že to neřeší ukamžitě ceny, ale de facto je to neuvěřitelný dotační systém. V Evropě se vytvoří totální dotační chaos. Proč totální dotační chaos? Protože každá země si bude dotovat trochu jiné segmenty. Někdo se zaměří více na sociálně slabé, někdo na malé a střední podniky, někdo tam do toho hodí všechno. Každý navíc si to udělá podle trochu jiných kritérií, výsledkem čehož bude to, že v Evropě budou naprosto rozdílné ceny energii. Oni sice budou na první pohled podobné, ale díky těm dotacím to bude znamenat, že každý bude mít jiné výhody. Což se samozřejmě silně dotkne podnikatelského segmentu, protože už dnes začíná obrovská nerovnováha firm, které nakupují energie za různé ceny, různě v Evropě. Nemluví o tom, že každý dostává ještě jinou dotaci, takže se samozřejmě budou zvýhodňovat, bo naopak budou znevýhodněny určité typy firm, které potom budou z toho trhu odcházet. Což se mimo jiné týká České republiky, protože u nás nejenom, že se doposud neudělalo pro firmy nic, ale s ohledem na to, jak se podporují jinde, tak celá řada firm, například ve sklářském průmyslu, ale už je to I v keramickém průmyslu, v průmyslu výrobců stavebních hmot, různé chemičky a tak dále, začínají dneska mít gigantické problémy. A to nikoli, protože by měli špatný záměr podnikatelský, ale proto, že je začínají vystrkávat z trhu konkurenti z jiných zemí, kteří mají výrazně vyšší různé státní pobýtky a nebo jiné nákupní ceny pro energie. Pojďme si ale dohrát ten příběh, co vlastně znamená to, že se to zdaní od určité výše. Jestliže se to řeklo od 180 euro více, tak si uvědomíme, že do toho vstupují různá národní řešení. A teď já řeknu příklad české národní řešení, které jde špatně. Ono nejde na ceny výrobců, ale to jde na ceny obchodníků. A co vlastně říká české národní řešení? Že na úrovni 6000 korun za megawatt hodinu, bavíme se o elektřině, bude strop. To je takzvaná silová elektřina. Abychom si to ještě dohráli správně, tak si odečtíme DPH a jsme na 5000 korunách. Takže přibližně nějakých 200 euro. Takže de facto obchodník od 200 euro, co bude kupovat výše, tak dostane zadotované z toho národního prostředí, či od konkrétní vlády, v tomto případě české vlády. Takže si představte českého výrobce, který nebude dodávat za 180 euro. On se bude dívat na trh a bude dodávat podle tržních cen třeba za 500 euro. To koupí obchodník, ale protože obchodník to bude moct dát na trh jenom za 200 euro, tak mu stát vrátí 300 euro. Na první pohled to vypadá celkem logicky, leč představte si, že větší hráči energetiční mají samozřejmě jak výrobu, tak obchod. Takže co to vlastně znamená? Ten velký energetický hráč, který to prodá přes těch 180 euro, dejme tomu za těch 500 euro za tržní cenu, sice bude vracet státu na daních více jak 300 euro. Ale obchodník, což je jeho dceřiná společnost, dostane okamžitě od toho státu dotaci 300 euro. On ji musí dostat, protože ten obchodník to umístí na ten trh za těch 200 euro, pokud si rozumíme. Takže vlastně ti, kteří mají spojenou výrobu s obchodem, tak de facto mohou být vysmátí. Taky proto u těchto firm lítají šponty a taky proto se zamysleme, proč se zvolil tento model, mimo jiné I na té národní úrovni. Místo toho, aby se nadiktovaly ceny ve výrobě, nemyslím v nevýrobě, ale výrobním firmám, výrobním firmám ve smyslu energii, ve smyslu elektřiny, aby se určily tyto ceny a současně, aby se udělal strop pro ty obchodníky, tak se dá tímhletím velmi komplikovaným evropským způsobem. Logicky se můžete zaptat ještě, proč se na to jde takhle komplikovaně, kdy to vlastně jenom proteče. Jde se na to tak, protože v tu chvíli vlastně ty jednotlivé země mají manévrovací prostor proto, aby si určili, komu tu dotaci dají, komu ne. Protože kdyby se ta cena rovnou zastropovala u toho výrobce a pak by se zastropovala u toho obchodníka, takže by tam nebyla možnost, aby to vyhonil nahoru ten obchodník, no tak co by nastalo? Nastalo by to, že by vlastně všichni měli tu elektřinu levnější. A to je to, co Evropa a zejména některé země možná nechtějí, no bohu trofám si tvrdit, skoro určitě nechtějí, protože si chtějí určovat komu, koho podpoří a koho nepodpoří. A to je právě to, co já tvrdím, že nebude fungovat. To bude ten obrovský dotačení zmatek. Zaprvé to bude obrovský lobbying desítek stovek různých firem, segmentů, odvětví a tak dále, kdo má být podporován a kdo ne. No a současně to bude znamenat to, že každá země si pojede podle trochu jiných kritérií, výsledkem čohož bude, že nějaký jednotný energetický evropský trh, tak o tom si můžeme nechat akorát zdát. Bude to všude úplně jinde. Takže to je to, co mě na tom vadí. A znovu opakuju, cesta je taková. A mám ten pocit, že už to někteří členové vlády u nás začínají tak to chápat. Skoro bych řekl, že pan ministr Staniura se na to začíná tvářit, protože on to vnímá pohobitelně I z úhlu pohledu rozpočtu, že je lepší cesta, než to, co vláda udělala, to znamená zastropovat obchodníkům a dodatovávat, zastropovat to těm výrobcům, a říkám, on to není typický strop, ale je to zastropování zisku těch výrobců, zjednoučeně řečeno určení ceny toho, za jakou ten výrobce bude prodávat elektřinu dále a současně to zastropovat těm obchodníkům tak, aby z toho nemohli nějak uniknout. Pak to bude výhodnější pro státní rozpočet, nebude do tom se dávat tolik peněz. Ano, půjde to na úkol zisku výrobních fir, myslím tím výrobních fir v oblasti energetiky, ale myslím, že to je správné, protože to, že dnes vydělávají ořád více, není úplně normální a v mimořádné době je možné toto takto udělat. Mimo jiné v oblasti tepládenství to nefunguje úplně jinak. Tam přes energetický regulační úřad jsou tzv. vidětně usměrňované ceny tepla a ten stát přesně určuje ceny tepla. Tak to by se na nějakou určitou dobu dalo zrealizovat I v té oblasti elektřiny, pochopitelně přes energetický regulační úřad, ale musela by vláda chtít a doufám, že se k tomu v čase snad dostane. Tak, pojďme na vaše otázky, které tady už padají. Antonio, pane Havlíčku, zdravím a fandím vám. Otázka. To v Česku budou opravdu chodit penzisti v 80. letech na pracovní úřad, škemrat o podporu, když nebudou mít na energie, že to není pravda. Obávám se, že to je pravda. A co mě na tom vadí, je právě to, co vy zde píšete. A. Mluvčí 1: To je to, Mluvčí 0: Že nutíme, a nejenom vzdaleka penzisty, ale obrovské množství domácností a bude to narůstat. To vzdaleka už nebude 4-5% jako je to dnes, ale může to být v čase 10-15, I 20% domácností. Říkám, že se jedná o domácnosti, které míří k chudobě, což ještě před rokem bylo 10%, a teď už je to 20% a očekává se, že to může být až 30%. Které místo, aby jim ten stát zajistil, například tou formou, kterou jsem tady před chvílí říkal, nějaké důstojnější ceny energií, tím, že nařídí ceny energii pro výrobce a zastropuje to obchodníkům, tak nechává ty energie prodávat za poměrně vysoké ceny. Zastropování na úrovni 7-9 tisíc Kč megawatt hodinu neřeší nic úplně zásadního. To bude pořád extrémně drahé a rozhodně těm rodinám, Mluvčí 1: Které jsou. Mluvčí 0: Nízkopřímové, o kterých zjevně I vypíšete, tak ty pochopitelně budou muset chodit na ten úřad práce. Není to důstojné, v mnoha případech je to dehonestující, vůbec se nebavíme o tom, že je to administrativně náročné. Takže to je to, co mě na tom vadí. Basfas, dobrý večer. Pane Havlíčku, myslíte, že EU současnou krizi přežije, snaží se příliš centralizovat různorodé státy a navíc je příliš byrokratická? Dokáže se vůbec ufinancovat? Já myslím, že přežije EU tuto krizi. Přišli jste centralizovat. Já s vámi souhlasím, jedna z velkých chyb EU byla taková, že se začalo k těm z mého pohledu správným myšlenkám, založených na volném pohybu zboží a služeb, volném pohybu osob, volném pohybu investic, nabalovat to, čemu říkáte, centralizace, vytváření jakéhosi superstátu, což samozřejmě sebou váží obrovskou administrativu, která vlastně vzájemně provazuje všechny procesy, zákony, legislativu a tak dále ve všech zemích. Výsledkem čehož je to, že to nepůsobí vůbec homogenně a právě v dobách krize se činí projevovat problémy, na které neumí ta Evropa jako celék reagovat, protože ty země jsou samozřejmě různorodé stran v ekonomiky, ale I třeba sociologii a tak dále. Takže já myslím, že přežije, ale postupně se, podle mého názoru, bude muset navracet do toho původního správného režimu volného pohybu, osob, zboží, služeb a tak dále, investec a bude se muset značně odadministrovat, to znamená decentralizovat. A ještě pokračujete navíc, pokud ECB ještě zvýší úrokové vzazby, potopí tím zadlužené státy eurozóny. Ale pokud je nezvýší, tak se utopí v inflaci. Takže pokud je nezvýší, tak se utopí v inflaci. Jo, píšete to správně. Ano, je vlastně dneska v takové smyčce, přesně tak, jak to píšete, to znamená, pokud je zvýší ty úrokové vzazby, tak budou mít problémy zadluženější země, nebo říkejme ty ekonomicky slabší země, no a pokud je zase nezvýší, já bych neřekl, že by se utopila v inflaci, ta inflace už je dneska hodně nákladového charakteru, ale samozřejmě snižuje to ten manévrovací prostor. No a co je tím důvodem? Státy, které vstupovaly do eurozóny, tam měly vstupovat podle jakýchsi kritérií, konvergenční kritériá, někdo tomu říká mástryská kritéria. To znamená, ty země měly splňovat celou řadu kritérií, založených na úrokových sazbách, na veřejném dluhu, v inflaci atd. A zdaleka ne všechny země toto splněly, dokonce si to doufám tvrdit, že I cíleně se umožňovalo tam vstoupit zemím, které nesplňovaly tato ekonomická kritéria, to vůbec nehovořím o tom, Mluvčí 1: Že to. Mluvčí 0: Letzgry bylo na hraně toho, jestli to nebyl švindlo, co se prokazovalo. Výsledkem čehož je to, že tam jsou země, které jsou ekonomicky slabší a to se projevuje právě v dobách krizových, protože když svítí sluníčko, když je hezky, když vše funguje, tak ty problémy se logicky nevidíte. Stejně jako když máte nějakou firmu a začnete nakupovat další a další firmy a začnete ignorovat určitá kritéria spojená s ekonomickým zdravím těch, které kupujete, tak vytvoříte obrovské množství firm kolem sebe a v době, kdy roste HDP, v době, kdy jede biznis, tak se to projevuje relativně pozitivně. V momentě, kdy je zle, kdy je nějaká krize, tak najednou zjišťujete, že ty firmy, které jste si pod sebe vzal nebo vzala, tak začínají dělat velké problémy. Problem je v tom, že v tom biznesu je můžete odříznout ty firmy a je to vyřízené, zbavit se jich. Zatímco v EU vás zatěžují čím dál tím více ty země. Popravdě řečeno I oni se dostávají do složité situace, protože tím, že nemají svoji vlastní centrální banku, Mluvčí 1: Nemohou. Mluvčí 0: Usměrňovat svoji měnu. Tak I oni jsou do značné míry závislejší a závislejší, takže se vlastně vytvořilo něco, co by mělo šanci fungovat, kdyby tam byla sestava zemí, které splnily bez zbytku ekonomická kriteria a I do budoucna je plnit budou. Bohužel to nenastalo a ten výsedek je takový, jaký vy popisujete. Dobrý den, pane Havlíčku. Proč nebyly volby všude? Jestli myslíte, že senátní volby ani nemohly být, protože ty se vždycky po několika letech a vlastně vždycky jde určitá část voleb do senátu, tak teď to bylo konkrétně třetina senátoru a zase za určité období půjde další třetina a tak dále. Ludmila. Dobrý večer, pane Havlíčku. Za pochopení zastropování výroby ve Frencii je nutné vás chválit. Jako I francouzi v tichosti uzavřeli systém jaderné energetiky, a obchodují pouze špičkou elektřinomíra, inflace je důkazem? Odtázka. Částečně máte pravdu, protože francouzi jsou podobní jako my, jedním z mála exportéru elektřiny. Je to díky tomu, že mají silné jádro, Mluvčí 1: Mají. Mluvčí 0: 56-57 bloků jaderných, což jim činí asi 80% výroby elektřiny právě z jádra. A oni udělali to, že určitou část té výroby z toho jádra mohou prodávat, nebo může prodávat, konkrétně v tomto případě EDF, což je jejich čes, za předem učenou cenu. Ta cena je, pokud jsem pětul, někdy okolo 5-30 euro. Když si to přepočteme, tak je to prostě mezi 1000 až 1500 koruny. A to je cena, která potom jde domácnostem a firmám samozřejmě poté, co se ještě v tom přidá tzv. revolovaná část, tzv. distribuční poplatky a tak dále, případně DPH. Teprve přebytek určité elektřiny mohou prodávat za tržní ceny ven. Samozřejmě v Francii je kvůli toho silná vizkuze, nelíbí se to pochopitelně minulitním akcionářům, taky proto francouzská vláda vykupuje podíl minulitních akcionářů, ale faktem je to, že pro domácnosti a malé a střední firmy zajistily dobrou cenu elektřiny a navíc neumožňují zvyšování její ceny o určitou částku procentuální v každém roce. Toším, že teď to bylo 5%, na příští rok je to maximálně 15%. No a pochopitelně díky tomu kupují menší a střední firmy podnikatele tu elektřinu levněji a to znamená, že nemusí tolik zvedat ceny, tím pádem ta inflace se drží ještě pod určitou kontrolou, mimo jiné ta jejich inflace je opravdu velmi dobrá. A to jsme na konci roku byli těsně nad Francíji, my, kteří jsme teda mávli rukou nad cenama energii, tak mimo jiné I v tomto důsledku máme tu inflaci extrémně vysokou mezi pěti zeměmi, které mají nejvyšší inflaci v Evropě. Úplně se to utrhlo od začátku tohoto roku. Samozřejmě otázka je ještě, jak je to s velkýma firmama. Tam to pro ně neplatí ve Francii, to je třeba objektivně říct, ale ty zase dostávají jinou formu podpory, to znamená I na ně to dopadá výrazně méně. A tu podporu dostávají už od začátku července. U nás protýkám ani malé a střední firmy zatím nedostali nic, ani velké firmy nedostali nic a poprvé většinou ani domácnosti nedostali nic, pokud neberu tu sociální podporu přes příspěvě k nabedlení, ale to se týká čtyřech procent domácností. To je ta komplikovaná žádost. Ludmila ještě pokračuje. Zbudovat borzu na sekundární zdroj energie byl geniální nápad. Prořízené tunelování. Zisk vzniká I v borze. Ten se bude také přerozdělovat. Nevím o tom, že by se přerozděloval nějaký zisk z borzy. V každém případě jedna z obrovských výzev EU je předělat systém obchodování na borze. Je zjevné, že v dobách krizových, jako I tato, Mluvčí 1: Systém. Mluvčí 0: Vycházející z takzvaného závědného zdroje, to znamená, kdy se cena elektrické energie určuje podle posledního zdroje, což bohužel tady je v důsledku zejména německé politiky. Plynový zdroj, protože bez ní se to nedá vyskládat, ten celkový energetický mix EU, tak výsledkem toho je to, že je ta cena energie extrémně drahá. Ale paradoxně z těch zdrojů jiných, to znamená jádro, obnovitelné zdroje, případně uhlí, jsou potom gigantické zisky. Takže varianty celá řada, včetně toho, že by se mohlo zvážit oddělení toho zdroje plynového, čili komodity z burzy a vytvořit vlastně dvě burzy. Na jedné by se obchodovala elektřina přes zdroje typu jádra, uhlí a obnovitelné zdroje a na druhé s plynu. Což by samozřejmě nestačilo, respektivě nestačilo. Ale by to bylo tak, že by všichni samozřejmě chtěli kupovat z toho levnějšího zdroje a z toho plynového by nikdo kupovat nechtěl. Ale pak by se to muselo nějakým spravedlým systémem udělat tak, že vlastně jednotlivé země by mohly kupovat z toho levnějšího zdroje podle svého energetického mixu. Což si myslím, že je férové. Protože potom země, jako je třeba Česká republika, které mají vybudovaný v uvozovkách cenově zdravý energetický mix, jsou na tom byti vůči zemím, které si postavili hodně zelených zdrojů nebo sadili na plyn, ale díky tomu potom nakupují velmi draze. Takže potom země, které si vybudovaly drahé energetické zdroje, by logicky měly kupovat více z toho balíku, nebo říkejme z té burzy, kde by byla ta komodita elektřiny výroby přes plyn. Takže to je třeba jedna z variant, ale těch variant je celá, celá, celá řada. Jiřík, dobrý večer. Mrzí mě výsledek senátních voleb. Jako volič mám několik připomínek, jak to zlepšit. Kandidáti nejsou vidět zde v obvodě Plzeň, město, kde jsem nenarazil na žádnou propagaci pana Váni. Tak samozřejmě nás taky netěší výsledek senátních voleb. Na druhou stranu, my jsme to brali jako volby společné, I podle toho vypadal naše kampaň a my jsme velmi spokojeni s tím, jak dopadly komunální volby. Bylo to nad naše očekávání. Suverénně jsme zvítězili s 25 měst, 16x prvý, 8x druhý, jednou třetí. Posílili jsme prakticky všude. Musím říct, že je to výsledek, který jsme opravdu nečekali. A hrozně děkujeme všem, kteří k těm volbám přišli a kteří nás v té komunální politice podpořili. Samozřejmě byli jsme I hodně namlsáni z toho prvního kola senátních voleb, které jsme taky vyhráli. Ale samozřejmě v senátu se rozhoduje až ve druhém kole. No a tam už přišlo výrazně méně lidí, přišlo tam 19%, zatímco, abych to překlal na čísla, přišlo tam 480 tisíc lidí, zatímco v tom kole prvním do komunálu přišlo 3,8 milionů lidí a ti, kteří volili do senátu, tak to bylo 1,2 milionů lidí. Takže těch 480 tisíc lidí podpořilo zejména spolu, což je pravda, to musím objektivně říct, spolu vyhrálo ty senátní volby. My jsme nestratili vůči tomu, co jsme měli předtím, měli jsme tři pozice, tři jsme tady zase získali, ale s ohledem na to, že jsme šli do druhého kola z 18 kandidáty, kteří se do něj dostali, no tak jsme očekávali, že by to mohlo být o něco lepší, než by jsme čekali zázraky, protože věděli jsme, že pro nás ten dvoukulový systém není moc výhodný, všichni se postaví potom proti nám, ale čekali jsme, že by to mohlo být tak někde mezi třemi až pěti kandidáty. Já bych byl osobně velmi spokojený za pět kandidátů, bohužel opadlo to tady na těch třech. Mrzí mě to proto, protože asi u pěti obvodu to bylo opravdu těsně, nesmírně těsně jste to sledovali, to bylo o desítky nebo nízké stovky hlasů, ale to k tomu patří, ten senát pro nás opravdu není rozhodující, což nějak nechci bagatelizovat, já nechci tvrdit, že to je cena útěchy, já jenom tvrdím, že pro nás je rozhodující parlamentní politika, respektive poslanecká sněmovna a komunální pochopitelně I kraje, takže ten senát nás trochu štve, ale ne zas natolik, abychom nepokračovali dál, máme to výborně rozjeté a jedeme dál. Insomnia, dobrý večer, měl bych jen jednu poznámku k vašemu tvrdzení o zastrpování pouze části spotřeby. My už šetříme, jak se dá a díky tomu už nemáme prostor pro další snížení, takže na tom budeme hůř. Nemyslím si, já zaprvé nejsem myslel, že vláda bude chtít zastrpovávat spotřebu, myslím tím spotřebu, Mluvčí 1: Že. Mluvčí 0: Bude motivovat formu zastrpování k nižší spotřebě, to je třeba ten rakouský model, ale tam to udělali tak v tom Rakousku, že to zastrpovali do výše 80% spotřeby v minulém roce, čímž vlastně říkají, když ušetříte alespoň 20% vůči minulému roku, tak budete mít výrazně nižší cenu, když ne, tak do 80% máte výrazně nižší cenu a na těch 80% máte třeba za tržní cenu. Ale pokud mám poslední informace, tak naše vláda se k tomu nechystá. Jestli si vzpomínáte, to byl ten veletočná zoru pana ministra Sýkely, minulou neděli tvrdil, že to tak bude, jsem s ním byl v otázkách Václava Moravce, ačkoliv předtím tvrdil, že to tak nebude. Poté, co se vrátil sociální zázek Václava Moravce, tak dostal CRS a okamžitě změnil názor, že tedy to zase nebude. Nakonec řekl, že to možná bude, ale jenom pro malé a střední firmy, takže v tom už se nedá pomalu vyznat, ale spíš mám ten pocit, že to nakonec nebude. Monty. Zdravím pane Havlíčku, ačkoliv jsem volič SPD, tak vám velice fandím, chtěl bych se zeptat zda pozimně, která bude určitě pro nás všechny dramatická, se pokusíte nějak sesadit tuhle neschopnou vládu. Nebude to jenom dramatická zima, já jsem to dneska říkal v první partii, a vůbec jsem nepochopil, proč pan ministr Kupka dává tak optimistické scénáře, jak všechno zajistili, že v příštím roce už tady bude svítit sluníčko v uvozovkách, to znamená, že bude výrazně lépe. Nebude lépe. Ta situace v energích vůbec není jednoduchá a ta opatření, která vláda udělala, to zastropování na úrovni 7 až 9 tisíc Kč za megawatt hodinu elektřiny, s ohledem na to, zakolik se kupovala elektřina před dvěma roky, před rokem a tak dále, tak vůbec nebude pro celou hře v domácnosti řešit tu situaci. Co se týká vlády, tak já na to mám jený názor, než pan Babiš, on si domnívá, že tato vláda si nevypustí rybník a že zde bude až do konce tohoto období a že o co se ji bude hřet hůře, o to se více bude držet ve sněmovně toho, aby se nedospustila. Já s ním částečně souhlasím v tom, že to nebude určitě brzy, ale nemyslím si, že tato vláda vydrží celé čtyři doky, teď už tady jenom tři doky, spíše se domnívám, že to skončí o něco dříve, ale nemyslím si třeba, že to bude v roce příštím. I když ta situace v příštím roce bude opravdu kritická a vláda stále netuší vůbec, do čeho nás směruje a kam se hřítíme. A dneska jsem to v té partii od pana ministra Kupky pochopil. On totiž tomu věří, to, co říká, o to je to horší. Martina. Obdivuji vaše pevné nervy. Připomeňte jim, prosím, jejich živou a nenávistnou kampaň před volbami 21. Vždyť to byl a stále je on na červenici. Děkuji za vaší práce. Ano, opět, možná se vracíte k té dnešní debatě na primě. A obecně, to není jen o té dnešní debatě, ale vláda byla překvapená, že jsme byli v té kampani poměrně tvrdí. Ano, nehráli jsme v rukavičkách, já s tím souhlasím, ale bohužel pro tuto vládu platí to, že oni berou slušnost za slabost. A máte pravdu v tom, jakým způsobem propagovala svoje plány tato vláda, jakým způsobem komunikovala ještě v době, kdy byla opozice. A nejen v době, kdy byla opozice. Takže nám se někdo diví, že jsme byli tvrdí vůči panu předsedovi senátu, panu Vysterčilovi, kdy jsme tvrdili to, že je to člověk, který je v politici už, já nevím, tři desítky let a že může ztrácet pojem reality toho, co se odhrává v reálních rodinách, případně v firmách atd. Ano, v doznačné míry jsme to I trošku ironizovali, ale to si myslím, že k politice patří. Ale tato vláda zapomíná na to, že když facky dává, tak taky musí umět facky přijímat. Kdo to byl, kdo začal s tou megalživou kampaní dezinformační, kdy našeho předsedu, pana Babiše, dával na billboardy nevedle Putina. To I ten, řekněme, největší oponent náš přece velmi dobře ví, že je to úplný nesmysl, jenomže se nikdy nepotká, ale je to úplný blábol. Totální dezinformace. No tak potom se nemůže udivit to, že I my útočíme, že I my jsme tvrdí. Já to se vůbec nebavím o tom, jaké lži tato vláda tehdy opozice používala v době předvolební, tak jak tady používáte Babišova drahota. No tak dneska máme inflaci, která je čtyřnásobně vyšší, než byla za nás a najednou už to není Fialova drahota, kupodivu, už je to Putinova drahota a tak dále. Tak bych mohl jít věc za věcí. Ty megalži v oblasti energetiky, megalži v oblasti toho, jak to bylo se Štorkem, megalži toho, jak to bylo s norským plynem ze závislostí atd. Ale jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Na druhou stranu zase, ono to patří k té politice, takže neděláme z toho nic mimořádného. Volby skončily, je třeba si podat ruce a jede se dál, protože musíme taky někam směřovat Českou republiku. Není to jenom o volbách a této vládě to totálně ujíždí a my se musíme soustředit dneska opět na naší opoziční práci, která není jenom v tom, a to si vše mě teď na tom zakládám, že říkáme to, co je blbě, říkáme současně, jak to řešit, říkáme, kde na to vzít peníze a ukazujeme, I kdo by byl schopen z našich lidí toto řešit. Já neříkám, že všechno, co řekneme, je geniální a je správné, taky jsme mimořádné době. A já této vládě nevyčítám chyby, ty jsme dělali mi taky. Já této vládě vyčítám to, že není schopná ty chyby uznat, není schopná se omluvit a tu značnou nekompetenci překrývá tou neuvěřitelnou mírou arogance. Taky proto se té vládě říká vláda elitářská, I když se jim to nadíví, ale je to naprosto přesné. Nemůžu si pomoci, píše Jiřík, ale přijde mi, že hnutí na Senátu příliš nezáleží. Je to nelehký boj, ale co se Senátní vole ptí, že přijde mi, že se to na poslední chvíli nějak zbouchá a třeba se něco povede. Neřekl bych, že to je tak, že nám nezáleží, ale samozřejmě není jednoduché spojit kampaň do komunálu a do Senátu. Možná, že kdybychom jí jinak nasměřovali tu kampaň, jinak pojali, tak jsme možná měli o dva, tři senátory víc, ale na druhou stranu bychom zase třeba neuspěli tak v tom komunále. Takže ta naše důrazná kampaň, založená na tom, že jsme objeli 230 měst a obcí, nepochybně, myslím tím přes léto, nepochybně přinesla ten super výsledek v těch komunálních volbách. Ano, pak už jsme nezvládli tu druhé kolo těch senátních, ale je otázka, jestli by bylo lepší níto tři senátory víc a poté startit z těch komunálních. Jsem přesvědčen, že nikoli. Je třeba více apelovat, mobilizovat voliče, protože voliči spolu jsou, co se Senátu týče, mnohem disciplinovanější, to by bylo třeba trochu obrátit. Ostatně ale ta účast je fakt zoufalá všeobecně. Máte pravdu s tou účastí, taky proto a být na straně koalice, tak jsem velmi, velmi přizemi, I když chápu, že spolu teď určitě, určitě oslavuje, ale ta účast je natolik malá, že to nic nevypovídá o faktické náladě ve společnosti a už vůbec to nijak není možné srovnávat s těmi hlavními parlamentními volbami. Dušan. Spadlo trošku, půjdu nahoru. Ještě otázek, zase obrovské množství. Klíčový výrobci z Evropy houfně prchají mezi pracovní místa, drahý plyn nutí podniky ke stěhování, americký plán funguje, Evropa se hroutí, vladajíc neříká, jen opakuje, vše děláme dobře, hrůza. Tak, když jste to částečně popsal, ano, je velká hrozba pro současnou Evropskou unii, že zde se nebude investovat a že investoři budou prchat z Evropské unie, protože jejich náklady jsou natolik dneska vysoké, že se stávejí nekonkurenceschopnými nejenom vůči Azijatům, ale dnes už I vůči Američanům. Je to obrovská hrozba a pozor, nebude to jenom u velkých hráčů, může to nastávat I u malých a středních firm, kterým nezbyde nic jiného, než přesunout svoji výrobu například do Azie. Dobrý večer všem nám píše Josef, zdravíme. Dobrý večer píše Chexit, jak se díváte na počítavěk EU, zrušit právo Veta, naše zadlužení a podobnéhle zkoumeny, co na nás chystají. Právo Veta se nesmí zrušit, jsem zásadně pro a překvapuje mě, reakce naší vlády, která byla poměrně klidná na to, že by vůbec něco takového bylo. To, že to prosazuje dlouhodobě, třeba Pirátská strana je dlouhodobě známou, ale to by pro nás mělo velmi, velmi neblahé důsledky. Dobrý večer, pane Havličku, hrozí České republice bankrot? Ptá se Rajka, nehrozí České republice bankrot? Nenechte se nikým zmást, Česká republika má velmi dobré veřejné finance, navzdory tomu, že bojovala s covidem a teď bojuje se energetickou krizi, a teď vidíte, že to neříkám ani politicky, ani ideologicky, čistě ekonomicky. Zadluženost České republiky je šestá nejnižší v celé EU a jenom pro vaši informaci je na poloviční úrovni, jako je průměr EU. Německo má přibližně o dvě třetiny vyšší zadluženost než Česká republika. Máme u nás velmi nízkou míru nezaměstnanosti a obecně jsme hodnoceni podle ratingových agentůr s takzvaným ratingem stabilní výhled. Já neříkám, že se ta situace teď drobně nezhoršila, ale to se zhoršila prakticky u všech zemí, nebo neprakticky, ale úplně u všech zemí EU, protože všechny země v době covidu a v době energetické krize se snaží podporovat. Tím pádem se ta zadluženost zvyšuje, ale zvyšuje se jak u nás, tak na průměru EU. Pořád je dvojnásobná. Dobrý večer nám píše Helen, I my ji zdravíme. Pavle, dobrý večer, pane Havlíčku, děkuji vám za vaši práci a přeji vše dobré. Pavle, moc krát děkuji vám taky. Čech sice neodpustil opět, že by bylo dobré utéct EU. Víte, že to by nebylo řešení. Myslím, že jsem vám to tady vysvětlil několikrát dostatečně důrazně, ale beru váš názor. Petr, dobrý den. Nyníž využívám jiný plyn, než z Ruska. Pokud by Nord Stream 1 a Nord Stream 2 už nikdy nefungovaly a brali bychom plyn z Ruska, tak by do čele plynul přes Bratrství nebo Jamal. A co je levnější z těch dvou? Tak jedna věc je, odkud k nám plynuje, druhá věc je, od koho ho kupujeme. Ano, k nám může proudit plyn z Bratrství, to je vlastně přes Slovensko, a nebo přes německé trubky. A německé trubky jsou napojeny buď na Jamal, což je opět ruský plynovat, nebo Nord Stream 1, případně Nord Stream 2, pokud nebudou fungovat, tak tam bude stále ten Jamal. Případně tam bude plyn, a to se očekává, norský, nebo se tam bude dostávat plyn z třeba Níhozemská a tak dále z terminálu. A co se týká ceny, tak tam je to o tom, od koho kupujeme ten plyn. My nekupujeme plyn z Ruska, myslím tím, že Česká republika nekupuje vůbec plyn, myslím tím, jak už to stát. Plyn kupují komerční společnosti, protože se tady komplet vše, co se týká plynu, zprivatizovalo, přepravilo, distribuce, obchod a tak dále. No a ty komerční společnosti kupují zejména přes burzu, nebo od velkou obchodu, zejména z Německa, a ty jim potom určují cenu. Takže není otázka toho, odkud koupíme, jestli od norského radovatele, holandského, německého, podstatné je, jak se ten plyn smíchá v těch trubkách a molekula plynu, která k nám doplyne, není ta, komu my platíme. Takže I když zaplatíme do Holandska, neznamená to, že k nám přinese, připroudí skapelněný plyn, může to být klidně zrovna ruský plyn z Jamalu nebo jakýkoliv jiný. Štěpánka, dobrý večer. Fexex se nám končí 30.11., už přišla zpráva z Enogee, že se nám poslední záloha poníží o příspěvě k 3,5 tisíce. To je sice hezké, ale co další rok, co pak tato vláda nechápe, ten velký průšvih? Ne, stále to nechápe a pokud jste se dneska dívali na první partii, tak myslím, že pan ministr Koupka to řekl celkem jasně. Oni se domnívají, že v příštím roce se všechno otočí a že bude lépe. Nebude lépe a pokud vláda nepřipraví dostatečnou podporu, bude velký průšvih. A nezapomínejme ještě na firmy. Často se zapomíná na to, že u nás v kritické situaci je už obrovské množství firm. To není strašení, to je fakt. Já jsem s těma firmama každý týden. Snažím se navštěvovat jeden, dva výrobní závody co týden. Jsem s nimi v kontaktu, voláme si, děláme různé telekonference atd. Teď jedu na Mezinárodní studencký veletrh do Brna. Potkám se tam s desítkami firm, už mám s nimi připravené schůzky. Ta situace je opravdu vážná a to potom bude hrozit, pochopitelně, nejenom ztrátou konkurenceschopnosti celé země, ale I sociálním neklidem, vyšší míro nezaměstnanosti a samozřejmě dlouhodobým finančním problémem České republiky. Bytě to v nějakém spoždění. Pěkný večer, pane Havlíčku, díky za ten krásný zážitek na CNN. Já Jurovi děkuji, že se vám disku zalíbila. Jindros, pěkný večer, pane Havlíčku. Dnes party, pan Kubka. Myslím, že se přijde možná jako slušný člověk, ale názory úplně bokem. Co si o ně myslíte vy a už jste si našel konečně čas a zašel na ty houby? Tak já v zásadě s vámi souhlasím, pan Kubka, a patří mezi ty slušnější lidi. Co se týká jeho argumentu, tak I když se na ty diskuze připravuje, což je zjevné, tak to, ať bych se ho trošku zastal, nemá jednoduché, protože on často vlízává ty problémy za jiné. On se věnuje dopravy a jsem připraven s ním diskutovat, I ta vysoce odborná témata, ale oni ho posílají I za ministra Sýkělu, za ministra Stanioru, kteří nejsou tak zdatní třeba v těch diskuzích, nezískávají tolik třeba bodů podle jejich PR agentů, jak bych to nazval. Tak chodí pan Kubka a na tom je potom vidět, že on se neorientuje v těch věcech, což třeba dneska bylo úplně zjevné v té oblasti energetické. Mluvčí 1: Takže. Mluvčí 0: Toliko. Co se týká hub, jo, zašel jsem na houby, včera snad poprvé jsme dopoledne vyrazili. Mluvčí 1: S. Mluvčí 0: Rodinou a za hoďku a půl, za dvě v Brdech jsme našli plný, plný, plný košík, takže fajn. Já nechci žádné příspěvky na energie ani si chodit prodávky, píše Štěpánka. Já chci takovou cenu, jakou se bude moci dovolit všichni, kteří pracujeme, jakou mají v okolných státech vzhledem k jejich platům. Díky. Není co dodat. Říkáte to naprosto správně. Žádné zbytečné žádosti přes úřady práce, ale důstojnou cenu, kterou ten stát má šanci zajistit. Proč ji má šanci zajistit? Protože dokážeme v České republice vyrábět elektřinu velmi levně. Já neříkám populisticky, že zakolik vyrobíme, tak tolik je možné okamžitě bezprostředně nabídnout zákazníkom. Vždycky k tomu musíme připočíst nějakou přiměřenou míru zisku těch výrobních společností, vždycky připravo, distribuci a tak dále. Ale jsem přesvědčen, že bychom to zvládli na ceně mezi třemi a čtyřmi tisíci za megawatt hodinu. Pokud bychom vycházeli z té zastropované ceny pro výrobce, a to je 1500 Kč za megawatt hodinu, což říkáme už několik týdnů, a věřte, že ta vláda dříve či později k tomu stejně nakonec dojde. SkyTrailer Prahám. Dobrý den. Chci se zeptat, bude na nějaká podpora ale asi to bude lepší, než opět čekat na zázrak. Pro malé a střední firmy by mohlo platit to zastropování, které je ale poměrně vysoké, těch 7900 Kč za megawatt hodinu. A pokud se spustí ten dlouho odkládaný dotační rámec evropský, což je to, co ta vláda stále ještě neudělala, tak tam by pro určitý typ firm menších mohl být určitá dotace na jejich energetické náklady, ale musíte prokázat určitou ztrátu. Je to dost komplikované a obávám se, že restaurace ale v tom nejsou, že se to týká jenom určitých oborů. Ale tím si úplně s tím nejsem, protože ta vláda to ještě nemá hotové. Dobrý večer, pane Havličku, píše Jiří Dohnal. Chtěli bychom se ženou ocenit vaše vystupování v dnešní partii. Ceníme si kultivovanosti vašeho projevu a schopnosti objektivního pohledu. Tak já děkuji panu Dohnalovi I jeho rodině. Tak ještě tady pan Dohnal píše dál. Na výsledky voleb včetně gratulace vítězům. Já si pokračujete, fandíme vám a kdyby si pan Babiš z vás vzal trochu příklad, bylo by to kouprospěchou věci. Tak díky za názor. David Krejčík Řeblý večer, pane Havličku. Chtěl bych s vás zeptat, co se to vlastně nyní na slovenskou děje s cenou elektřiny. Děkuji a prosím vás, držte se a nepolevujte. Tak v tuto chvíli ještě nic, ale diskutujeme si o tom, jak to bude v příštím roce. Původní návrh byl, podle memoranda, že tam bude cena silové elektřiny na úrovni 1500 Kč za megawatt hodinu. To ještě bylo ale, když tam byl jiný ministr hospodářství, který se nebál být poměrně tvrdý vůči výrobcům elektrické energie. Teď diskutují nad tím, jestli to vůbec zavedou nebo nezavedou. A v každém případě pan premiér Heger se postavil proti tomu evropskému řešení, které tady bylo pod dikcí mimojené České republiky jako předsednické země. A to je ten režim toho, já říkám, nezastropování, to znamená toho zdanění těch vyšších zisku výrobců elektřiny a následné předozdělování. Logicky by se dopočítal, že Slovensku na tom bude hůře než ty země větší. Takže celkem objektivní pohled on dneska to odpísmene vyhrožuje. A není to nepochopitelné tím, že je připraven znárodnit dodávky energii, případně dokonce I elektrárny. A to čistě proto, protože dokáže vyrobit elektřinu poměrně levně a slovenští výrobci jí prodali za 100 EUR na začátku roku za megawatt hodinu obchodníkům, kteří ji dneska v důsledku vysokých cen nabízí domácnostem na příští rok. A hádejte, za kolik? Za 500 EUR. A nejenom domácnostem, ale I firmám. Čili vidíte pětinásobně větší cena. A to je to, co se pochopitelně nelíbí a těžko vysvětluje svým obyvatelům a firmám, že jsou výrobci levné elektřiny, podobně jako u nás, a že se to tím přeprodáváním na trzích dostalo do situace, že domácnosti to budou kupovat za celé ty nekřesťanské peníze. A kdo vydělává energetické společnosti? Takže je připravena ráz na opatření. Jindros, myslíte? Nemyslíte, že by bylo lepší? Tady ještě píšete děkuji, prosím vás, držte se a nepolevujte, nepolevíme, a už budu končit. Nemyslíte, že by bylo nejlepší zrušit senát, tak nízká volební účast a tak dále. Rozumím vám, ale v dané chvíli je to nerealizovatelné, senát se sám nerozpustí a spíše se snažme, abys tam dostali lidé, kteří vytvoří skutečně nějakou oponenturu jasně movně a nebude to pouze průtočák pro schvalování zákonu vlády, tak jako to bohužel dnes je. Blue Cafe nám dává palec nahoru, I my do Blue Cafe. Dagmar, připadá mi, že EU I ti naše ve vládě mají stejný umysl, aby jsme všichni zbankrotovali, jak to, obyčejný lidi mají ústáv, úspory nám asi vyšumí, tak je to váš názor, chápu, že to někdy takhle může vypadat. Štěpán Karek, kdo nutil vládu k zastropování cen přímo u výrobců? Chápu, že si jich platem 150 tisíc a vyše jim je to jedno. Pan Havlíčku, děkuji za to, co děláte, protože to děláte dobře. Moc krát děkuji Štěpánce a já už opravdu budu končit. Máme 19.12, už přetahujeme 12 minut, ale určitě budeme pokračovat ve středu, budu se na vás těšit. Strašně moc děkuji za obrovské množství dotazů, za tuto formu komunikace a pište si o témata, která budete chtít otevřít. Mějte se moc hezky, opatrujte se.Kopírovat text

Evropská unie nerozhodla o cenových stropech na energie, ale o zdanění energetických společností a přerozdělování vybraných peněz. Začíná největší dotační kolotoč v dějinách EU. Kdo ostrouhá a kdo slaví? A jak se to dotkne Česka? Více v dnešním živém vysílání pořadu NA ROVINU. Opět v 18:30. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici