← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: 🎵🎵🎵 🎵🎵🎵 Přeji vám všem hezký nedělní podvečer. Vítejte u mého pravidelného pořadu. Jedeme tak, jako vždy, opět živě a pojďme rovnou k hlavním tématům, protože již vidím, že zde padá velké množství otázek. Ano, pozornost takřka celé republiky se soustředila na konec týdne, kdy byla rada pro energetiku Evropské unie a očekávaly se zásadnější změny, zastropování a skutečně už jakési akty k tomu, že se konečně začne něco dělat s cenami pro domácnosti a pro firmy. Dopředu si řekněme, že Evropská komise zaspala fatálním způsobem od března. Podcenila tu situaci, a to neříkám jenom já, to říká například Zvědu Dojče Cajtung, dokonce jsem na sítě tuším dal na můj Twitter docela pěkný článek, který jasně popisuje to, že místo, aby Evropská komise řešila brutální dopadec ten energií na obyvatelstvo Evropské unie a na firmy, na podniky jich konkurenceschopnost, tak se soustředila stále na zelené cíle, zelené ambice, dekarbonizaci a promáhla čas. Podobně ostatně jako I česká vláda. V každém případě Evropská rada, kterou řídil pan ministr Sýkela, dopadla přesně podle očekávání. Já jsem to nazval tak, že špunty mohou lítat v Bruselu, možná v Německu, ve Francii, v Itálii, čili velké země, které si prosadili to, co potřebují, I když o tom rozhodne samozřejmě Evropská komise. A nám zbývá tu zemák, protože až uvidíme ceny, které zhrná z řítí na podzim a na jaře příštím roce, tak si myslím, že nám spadne čelist. Proč to říkám? Protože ty závěry nejenom, že jsou do značné míry obecné, ale hlavně kopírují přesně to, co chtěla Evropská komise. Žádné oddělení cenotvorby elektřiny od plynu, čili takzvaný iberijský, španělsko-portugalský model, který by byl nejefektivnější. Logicky, proč ne? Protože Německo na to nikdy nepřistoupí. Německo se vybudovalo paroplynové elektrárny, utlumilo jádru, utlumilo uhlí a do značné míry je vyníkem té současné situace. Čímž neříkám, že samozřejmě agrese ruska tomu nebyla tu korunu, ale popravdě, kdyby Německo nemělo takovou poptápku po plynu, a měli jsme tady jiné zdroje, tak jsme možná dneska v jiné situaci. Ale to už je věc druhá. Evropa přijala, respektivě Rada přijala tu variantu a kloní se k ní, kterou Evropská komise si nadiktovala. A to je jakási konfiskace zisků výrobců energii s výjimkou tedy těch, které vyrábějí z plynu. A poté se to nějakým záhadným klíčem bude přerozdělovat ve prospěch těch, kteří tu pomoc potřebují. Takže zdaníme, vezmeme peníze a zadotujeme. Místo toho, abysme se pokusili už od počátku zastavit ten cenový růh s tím, že to nějakým lepším způsobem zastropujeme. Co se týká plynu, tam je jasná neschoda a jsem zvědavý, jakým způsobem k tomu Evropská komise přistoupí. Co se týká emisních povolenek, které by se měly zregulovat, buď tím, že se tedy zastropuje jich cena, s čímž přišlo Polsko, ale k tomu jsme se ani my pokud se enpletů nepřipojili. A to samozřejmě má vliv na cenu elektrické energie. Byla varianta taková, že by se zvýšil počet emisních povolenek, čímž by se snížila jejich cena, tak to vzala rada na vědomí. Taky není žádné extra vítězství. Dobře poslouchajte, jedním ze závěrů poměrně jasných, tady musím říct, že to je jasné, bylo to, že se urychlí dekarbonizace. Evropská unie, Evropská komise si nedá v tuto chvíli pauzu. Mluvčí 1: S. Mluvčí 0: Těmi ambicemi zelených řešení, ačkoliv se to přehrálo. Je celozjevné, že právě zbrklá cesta k zeleným cílům je jedním z důvodů, proč tady máme takovéhle ceny a proč je dneska Evropa prakticky nekonkurenceschopná, protože když se podíváme na ceny, tak Evropě jsou suverénně nejvyšší, ať už ve srovnání s Azijí, což asi není tak překvapivé, ale pozor, I ve srovnání se spojenými státy. Takže to je bohužel smutná vizitka, to se tady přehrálo. Pak tam jsou závěry typu, budeme více šetřit, říkám to teď trošku zjednodušeně, jaké jsi doporučení, ne nařízení. Likvidita, to znamená zabezpečení hotovosti pro energetické subjekty, kteří musí mít složeny, záluhy nebo záruky na burzách. A poté se prodloužil takzvaný dočasný rámec podpory pro firmy. To je fajn, že se prodloužil z 31.12.2022 až do konce roku 2023. Je dobré, že to řídil pan ministr Sikkela. Doufám, že si uvědomil to, že prodlužuje něco, o co my jsme ještě ani nezavedli. Ano, opravdu si nedělám legraci. Od 11. dubna ministr Sikkela analyzuje, zkouší a takzvaně zavádí podporu pro firmy. Větší firmy, střední firmy, malé firmy. Neudělal zatím vůbec nic, takže on už to expiruje ten čas. Takže my jsme prodloužili něco v Evropě, co už ostatní zavádějí. Někteří už I zavedli, aniž by Česká republika v tom jakkoliv participovala, takže naše firmy bohužel mají ceny výrazně vyšší, než kdekoliv jinde, což pochopitelně ohrožuje firmy, potom zaměstnanost a tak dále, výkonnost české ekonomiky. Já ani nevyčítám ministru Sikkelovi to, že se mu nepodařilo prosadit to, s čím tam jel iberijský model, případně jasné sdělení a odsouhlasení chemických povolenek a podobně, ale vyčítám mu jinou věc, a to je neuvěřitelná míra naivity s tím, že tam odjížděl, že tady otočí kormidlem, neotočí kormidlem, špunty lítají skutečně v Bruselu. Tak, pojďme teď k vašim otázkám, protože jich je tady velké množství a nedat bych vás o odpovědi ošedil. Skytrior Praha. Dobrý den, proč namísto nesmyslných nápadů pana Sikkely nespustí program nepokryté náklady, pomohlo by to podnikatelům? Četli jsem, že připravuje kompenzace podnikatelům, ale to zase bude nějaký nesmyslný program. Hlavně, ať je nějaký ten program. Já jsem dalek tu, abych mu říkal, má to být program A, B nebo C. My jsme podnikatele přespolu nehodili, zachránili jsme 700 tisíc malých a středních firm živnostníků, myslím tím v době covidové, ano, stálo to hodně peněz, 370 miliard na přímou a nepřímou podporu, ale udržili jsme sociální smír, udržili jsme výkonnost průmyslu, udržili jsme export, udržili jsme zaměstnanost. Tehdy nás tehdejší opozice lynčovala, že dáváme málo, pak se nám vysmály, že jsme dávali moc, to byl pan ministr Sikkele, ale co je podstatné, oni nedali vůbec nic. Nepokryte náklady, program, který zmiňujete, ten byl více méně určen pro specifické covidové prostředí nebo pro tu dobu, kdy zde řádil covid, ale stačí, když se zaaktivuje ten takzvaný dočasný rámec, který pan ministr bohužel nebyl schopen dodnes představit. Dobrý den, jaké jsou, prosím, kvalitativní předpoklady pro člena dozorčirady ČEZu? Nechápu, že tam Sikkele a Stan dosadili novinářku s pohnutou historií Evu Hanákovou, dle všeho mají hájet zájmy NPO. No, nevím. Já se přiznám, že nevím, podle jakého klíče nasazují jednotlivé lidi. Já, když jsem obsazoval orgány, které byly pod ministerstvem průmyslu nebo ministerstvem dopravy, například České dráhy atd., tak jsem se snažil vždycky, aby tam byly lidé, kteří k tomu mají blízko, buď to byly lidé, kteří byli na úrovni třeba náměstku na ministerstvu, to znamená odborní náměstci, nikoli v političtí. Já jsem tedy navíc žádné politické náměstky neměl. A nebo jsem vybíral na trhu někoho, kdo má k té oblasti blízko a kdo je schopen tam odborně zafungovat. Tato vláda obecně si začala obsazovat státní pozice, zejména s přátelennými lidmi, protože bylo mnoho těch, kteří je podpořili v rámci vole, mnoho těch, kteří mají své známé, kteří je podpořili a potřebovali, aby tam dosadili tyto lidi. Vemte si, že to je pěti sestava, to znamená, když to načtete, tak to jsou desítky, desítky a spíše stovky lidí, kteří musí být do chvíli někde upíchnutí, no tak logicky na to jdou I touto formou. Jinak nehodnotím teď ten čas, neznám tam detaily toho. Bestex. Lesům České republiky se zvedl zisk z 677 milionů na 4,7 miliardy. S trochou představivosti se z nich stává společnost prodávající energie ve formě dřeva. Neměl by tento zisk vrátit lidem platícím za elektřinu? Obecně kdokoliv z té vládní podnikové sestavy dnes vydělává peníze a je to I díky tomu, že je zde energetická krize, no tak pochopitelně ty peníze se musí dostávat zpátky, ať už to jsou lesy, ať už je to společnost České, ať už to jsou další energetické firmy. Takže toto bych řekl, že by měl být automatické naprosto. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Úplně markantní je to u společnosti České. A tam já opravdu nechápu to chování státu, který je klidný jako želováč. Kvůlič Česk vydělává výrazně více než v minulém roce, bude to čtyřipětinásobně větší zisk, tak místo toho, aby se stáhl ten zisk s předstihem, což lze udělat přes takzvaný nerozdělený zisk z minulých let, mimořádnou valnou hromadu atd., tak tomu Česu ještě půjčuje peníze. Já chápu, proč mu půjčuje peníze a I chápu pozici Česu, že mu chybí v tuto chvíli hotovost, I když má ty peníze samozřejmě, ale mají alokované na burze, jakožto záruku. Tak celkem chápu, proč Čes potřebuje peníze a popravdě řečeno nepotřebuje jenom Čes, všechny energetické společnosti v Evropě. Ale nechápu, proč se to neudělá přes záruky, nechápu, proč se nedonutí ten subjekt, aby se šel na komerční trh a tam by si ty peníze půjčil. A proč mu stát v dané chvíli ještě půjčuje peníze, místo, aby se snažilo to, aby ty peníze stáhnul a ty peníze předozdělil mezi lidi a mezi firmy. Protože já vnímám to, že se peníze z Česu dostanou zpátky mezi živnostníky, podniky, mezi domácnosti, čistě jako vratkou. Myslím si, že to tak chápe každý, protože Čes nemá ten zisk, protože by měl nějaké mimořádné podnikatelské úspěchy v tuto chvíli, v smyslu nových produktů a tak dále. Ale má to proto, protože se vrze samozřejmě na vlně energetické krize a tomu v tuto chvíli pomáhá. Takže je fairové ty peníze dostat zpátky, což ten stát zjevně neumí. Alež, budou odvádět 10% elektřiny I vlastníci malých vodních elektriáren státnímu prodejci? Budou odvádět zdaň z nadměrného zisku? Nebo to budou platit jen drobní akcionáři, co se chtějí zajistit na důchod? Já nevím, jak to má vláda připravené. Mluvčí 1: Nevím. Mluvčí 0: Ani, jak chce nastavit ten režim toho takzvaného státního obchodníka. Zatím, pokud jsem to správně zaregistroval, tak by měl obsluhovat pouze veřejný sektor. Otázka je, jak to bude tedy s podniky, jak to bude s domácnostmi. Takže chystá se zde, podle mého názoru, jakýsi slepenec, nějaký kočko-pes, který bude zase tou salámovou metodou. To znamená, něco uděláme pro veřejný sektor, něco uděláme pro energeticky náročné subjekty, něco pro živnostníky, možná, když zatím se neudělalo vůbec nic, něco uděláme pro domácnosti. Ale hlavně, ať už se něco udělá. Já nejsem příznivcem v této situaci tohodle postupu, když si uznávám, že to je hodně náročné a že není jednoduché najít nějaké ideální řešení, ale už jsem toho názoru, že by se mělo jít plošně a jednoduše. O co více, to budu dělat tou salámovou metodou, na každý segment trošku jiný přístup, o to více se do toho zamotáme a zase se budou vykopávat příkopy a zase to bude o emocích. Proč dostává veřejná instituce a proč nedostává tato rodina a proč nedostává tato firma, tento subjekt, tento podnik, tento promyslový atd. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Proto, podle měho názoru, ještě jediná možná cesta, to je opravdu zastropování. Ať už to bude dělat v tou formu, že se zastropuje cena a ti, kteří dodávejí tu energii a kupují draze, tak dostanou od státu dotaci, anebo tím, že se nařídí cena přes změnu energetického zákona, což je podle mě nejlepší varianta, a nařídí si ta cena pro výrobce energii. Zjednodušeně řečeno, ti výrobci dnes vydělávají 10, 15 I 20 násobně více, než tomu bylo před dvěmi lety. A my říkáme, nechť vydělávají dvojnásobně více, to je ta cena, kterou my jsme nastavili podle našeho názoru 1500 Kč za MWh, zatímco dnes třeba se to prodává za 10, 15, někdy I 20 tisíc za MWh. A v tu chvíli bychom to měli zafixováno od té výroby té elektřiny ku těm obchodníkům. To znamená, to příměn těch nákladů by nenesl stát, ale nesli by Fulzovká, by nesli ti výrobci energie. Oni by to nenesli, protože stále budou vydělávat více, než vydělávali. Takže to není jednoduché, já to si uvědomuji, a že samozřejmě oni chtějí vydělávat a že mají možnost vydělávat tím, že by to umysťovali tu energii třeba do zahraničí, to chápu. Tady I chápu nějaký evropský pohled, ale v každém případě vláda musí už velmi rychle činit. Totálně tu situaci podsednila za posledních několik týdnů, skoro si doufám podjet měsíců, našim návrhům se vysmívaly, ačkoliv je poté postupně zaváděly, tak teď je zase zavedou, tak jak jsme říkali, I když nevíme, kterých z těch modelů vyberou, ale v každém případě zase to čekání na to evropské řešení se ukázalo, že bylo přesně tak, jak jsme očekávali, bylo předčasné. Když se otažneme od Lipské burzy, nám to možná pomůže, ale ostatním státům EU jen zhoršíme situaci. To je ta evropská solidarita. Už vidím, jak po tomhle našem kroku nám někdo pošle potřebný plyn. Já myslím, že se tady malujeme zbytečně v černé scénáři o tom, jak si vzájemně budeme a nebudeme vyměňovat černého Petra. Tak plyn nám neposílá nikdo ze Solidarity. Plyn nám posílají proto, že za něj platíme a proto, že za něj neplatíme rozhodně málo. Osobně si nemyslím, že dojde k situaci, že bude málo plynu. Víc pravděpodobné je to, že bude plyn mimořádně drahý, což mimo jedné se už dneska projevuje. A to, že naši lidé a naše firmy žádají, aby v situaci, kdy jsme energeticky přes elektřinu sobě stační, tak, aby jsme měli přiměřené ceny, a ne, aby jsme měli ceny výrazně vyšší, než mají v jiných evropských zemích, kde možná nejsou tak energeticky sobě stační. To přece nedává logiku. Nechceme nic jiného, než aby jsme ty podmínky měli, alespoň hodně blízko tomu, jako je to někde jinde. Ale bohužel je to dneska vcela rozhozené v té Evropě a u nás. Přes kupní sílu, když se na to podíváme, tak máme stále mezi pěti, máme stále nejvyšší cenu elektřiny, respektive není nejvyšší, ale máme jednu z nejvyšších cen elektřiny a plynu, vždycky v té top pětce jsme v Evropě. Přes kupní sílu. Tak, Pavlíček. Garantovaná cena elektřiny pro oblast průmyslu, zastropování cen domácnostem a veřejným institucím, dodávat elektřinu přímo od výrubců, do toho daň z nadmědných zisků, začíná se tu vytvářet solidní kočko-pes. Já jsem to dokonce před chvílí řekl, že tady vzniká takový kočko-pes, tak to jste napsal docela přesně. Ano, já s vámi souhlasím. Znovu říkám, já vím, že to není jednoduché, uznávám, že najít nějaké kompromisní řešení není snadná cesta, ale to, že se to začíná segmentovat. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Na každého typu zákazníka se vymýšlí nějaké specifické řešení, to bude cesta do pekle. Vezmějte si jenom ten energetický úsporný tarif. Dneska jsem o tom jednal s panem Sikelou v partii, mimo jiné velmi poučná. Myslím, že pan ministr byl poněkud neklidný. A já se mu nedivím, že je neklidný, protože pod obrovským tlakem, nejenom tady od opozice, což na to se zjavně nezvykl, ale I od vlastních poslanců, z Pětěkovalice, od Hejtmanu, a to se vůbec nebavím, z Průmyslu nebo od spotřebitelů, které více méně hodil přes palubu. Ale proč to říkám? Několik měsíců mu říkáme, že energetický úsporný tarif už je, já jsem to dokonce nazval ovýváním mrtvé pokojské. Že to je příliš pozdě a že už to nepřinese ten očekávaný efekt. Vysmál se nám v průběhu července, ještě tady dělek je to geniální řešení, ačkoliv už ceny byly extrémně vysoké. To tež učinil v srpnu. A teprve na konci srpna, když už bylo jasné, že je to neudržitelné. No tak vzal zpátečku a dobrá, tak tedy možná uděláme to zastropování. Ačkoliv ještě přečtrnácti dny tvrdí to, že žádné zastropování nebude. Ale to, co je podstatné, připravil se tarif, který už v době svého vzniku a v době, kdy se bude uvádět na fuzovkách trh nebo do prostředí, no tak už je za zezinitem a už je takřka k ničemu. Já neříkám, že nebude dobré, když někdo dostane pár tisíc korun, dva, tři, čtyři, pět tisíc korun. To je vždycky fajn, ale to, to je smrště těch cen, která přijde, je už pod rozlišovací schopnost. A to je to, co jim vyčítáme zase pozdě. Dušan. Pane Havlíčku, prosím vás, jak se k nám ten LNG plyn z Holandska dostane do Německa, ale dostane se z Německa k nám, podle expertů, několi u nás už končila firma Lanex kvůli energiím přespalu přes výrobu do Polska. Tak já začnu s tím Lanexem, firmu Lanex znám velmi, velmi dobře. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Nespílně mi to mrzí, ale bohužel to není zdaleka jenom firma Lanex. Mimo jiné, já mám takový pocit, že dokonce firmu Lanex navštívil I pan premiér Fiala. Můžou to tak být možná dva roky. Někdy jsem to zaregistroval, když tam byl a když se slibovali hory doly, no tak ta firma bohužel to neustála díky neschopnosti téhleté vládě. Já záměrně říkám díky neschopnosti, protože to není zdaleka jenom v této oblasti, v tomto odvětví, jsou to firmy z oblasti sklářství, z oblasti keramického průmyslu, výrobců stavních materiálů, chemie a tak dále. Ty firmy začínají padat a padají proto, že v jiných evropských zemích nastavili dostatečnou podporu pro ně a ty firmy jsou schopni přežít. Jinými slovy, my nejsme schopni konkurovat. Jo, kdyby se ta cena zvedala všude, všem, to znamená ty vstupy, myslím tě, a byly na tom v uvozovkách stejně blbě firmy v celé Evropě, pak bychom mohli říct dobře, co zbývá. Jsme v vymořádné situaci, zdraží se, co zbývá taky. Ano, roztočí se inflatiční spirál a tady na tom krásně vidíte, jak funguje ta nákladová inflace, nikoliv ta poptávku, ale to už tady nejde. To byla marná snaha centrální banky, ještě v prvním pohletí. Ale v každém případě to by se ještě dalo nějakým tlusem ospravedlnit. Ale nemůžu vzít ani na minutu to, že naši skláři padají proto, že jich vytlačují z trhu polští skláři, nebo rakouští, nebo maďarští. A to je fakt. Já se setkávám teď postupně, to snad není den, abych neměl s nějakou asociací, svazem, profesními spolky, prakticky se všemi těmi významnějšími jednám na denní bázi. A jsou to skutečně už velmi smutné scénáře, ta situace je vážná, ministrstvo průmyslů, respektive pan ministr, s nimi vůbec nekomunikujete, nedobytná pevnost. Takže se scházíme alespoň ve sněmovni a se snažím prostě vytvářet jaké jsi prostě scénáře pro vyjednávání potom zase s ostatními aktéry toho trhu. To znamená, snažíme se potom předkládat řešení, která jsou projednaná s profesními zástupci, když to zjednodušíme. A to považuji za vcela zásadní, protože pan ministr je od tohohle úplně odtržen, vůbec netuší, co se na tom trhu odehrává. On má hájet zájmy průmyslu, on má hájet zájmy těch, kteří dneska jsou v té kritické situaci a on stále hájí zájmy ministrstva financí. Vidí rozpočtovou mantru, ale hodil firmě přes palubu a to je to, co mu ten trh neodpustí. Petr. Dobrý den. Od pátku lidé v diskuzi píšou jo, naštěste tady měl ten dotaz, jak je to s tím LNG plynem z Holandska do Německa a tak dále. Pokud bude v provozu Nord Stream 1, a my budeme kupovat plyn, s tím ČES, protože stát nekupuje nic, ale ČES bude kupovat plyn z Holandska, z toho terminálu, tak se to takzvaně stejně vyslupuje, to znamená k nám nebude proudit ten plyn z toho terminálu, ale v největší pravděpodobností to zase bude ruský plyn, protože ten ruský plyn v těch německých trubkách přebije to malé množství plynu z jiných zdrojů než z Ruska. Pokud by neproudil přes Nord Stream 1 ruský plyn, což už teď nastává pomalu, tak se to přebije jiným typem plynu a byl by to zejména norský plyn, což mimo jiné už dneska vidíme, že do německých trubek jde hlavně plyn norský. Ale to swapování vlastně jakási směna, to znamená, já nemůžu očekávat to, že koupím jeden plyn od určitého dodavatelu a přesně ten typ plynu mi dopotuje do České republiky, to je vyloučené. To je vlastně to, co jsem zde už mnohokrát říkal, kdy tato vláda je energeticky úplně zcela mimo, musím říct, jak minister průmyslu, minister financí, pan premiér, nepochopil ani základy energetické násobilky, že se to v těch trubkách, v našem případě tedy v německých trubkách všechno smíchá a my neurčujeme, který plyn k nám doputuje. A to, že k nám putuje plyn ruský, není záno tím, že my bysme kupovali plyn s ruskámi, kupujeme od německých západních dodatelů, ale prostě proto, že se v těch trubkách smíchá. A I když ho budeme kupovat z Norska, tak nám vždycky přijde plyn ruský, stejně tak z Holandska. V drhtivé většině přebíje ho tam ten ruský plyn, není to 100%. Ale samozřejmě, kdyby nebyl ten ruský plyn, tak poté by to bylo z těch jiných zdrojů. Na druhou stranu, ale musí to taky být ještě nastaveno tak, že musí být dostatečný tlak v tom potrubí, což ne vždy je tak úplně triviální a jednoduché, když nám vypade nějaký klíčový dodavatel a taky se musíme dívat, jak vlastně, bych řekl, že proudí ten plyn v tom potrubí, v tom páteřním potrubí, což je v tomto případě NEL, když tak se mrknete na mapu N-E-L, což je vlastně ten plynovod, který jde z Německa směrem. Mluvčí 1: Ku. Mluvčí 0: Holandsku nizozemsku. A tam je důležité, jestli proudí zprava do leva, tak jak je to dnes, anebo by se musel přepnout a proudil by zleva do prava. Takže je tam celá řada faktorů, které je třeba brát v úvahu. Petr. Dobrý den. Od pátku lidé v diskuzi píšou, že plyn Holandsku je americký, který USA nakupuje od Ruska, nebo z Ruska, který nakupujeme od Číny, který jede přes těchý Atlantský oceán do Evropy. Tak odkud ten plyn je a kde se těží? Protože lidé píšou, že je to ten samý plyn, jen přejmenovaný na neruský a x-krát dražší. Ono to není tak úplně jednoduché učit, odkud ten plyn je. V zdrtivé většiny je to plyn ze spojených států, ale může. Tu připustme teoreticky na stato, že to smění, nebo překoupí a mohou tam mít I plyn jiný. Ale neřekl bych, že to je pravidlem, že to tak je vždycky, a že plyn americký rovná se plyn ruský. To rozhodně ne, ale v každém případě přeprodávat si ho můžou a není vyloučen, že to tak někdy udělají. Tak, důšan. Ještě tady půjdu nahoru, vždycky v polovice si by to nesekne, ale abych ten konec zapomněl. Dobrý den. Dočet jsem se, že v jaderných elektrárnách od firmy Westinghouse používá jaderné palivo, kde základem je uran dovážený z Ruska. Pokud to tak je, máme se do budoucna obávat. Ne, to se nedomnívám. Abych to řekl přesně, já nedomnívám se to, protože vím, že jaderné palivo do temelínu jsme měli od Tvelu, což bylo z Ruska, a teď se vysoutěžilo, ale udělal se to projekt, to bylo ještě za naší vlády, to už nebylo tak úplně jednoduché, testovalo se, testovalo se a doplnilo se z Westinghouse, což podle mého názoru je jiný. Feedený produkt. Ale pozor, je tam ještě jeden, a to je framaton francouzský, a ten je podle mého názoru, pokud mám vprávnou informaci, tak ten je de facto totožný s tím produktem z Ruska, ale myslím si, že z toho Westinghouse, že to není stejné. Tady se vidí, že jsem přeskočil někoho, tak abych nebyl naštvaný, tak ještě pojedu chviličku nahoru. Krásný večer všem v té partii na primě, to bylo dobrý. Jo, děkuji, možná jste viděli partii. Luboš, tak to jsem teď odpovídal. Petr, dobrý den, pane Havlíčku, jste člověk velice rozumný a chápavý. Otázek by bylo více, ale zaměřím se na Českou ústavu a Švýcarskou. Co si o tom ustavávou a Švýcarskou, co si o tom myslíte? Petr Skopřivinice, tak teď nevím, co ti myslíte. Nad Českou ústavou jste možná myslel, a teď fakt nevím, jakoby rozdíl mezi Českou ústavou a Švýcarskou, to bych asi nedokázal vám odpovědět. Když tak to lepěj sformulujte. Pavel, zdravím, nemyslíte si, že tohleto světové dění je jenom jeden velký podvod na lidi? Vždyť jsme na tom světě jen jedno, k čemu nám to všechno je. Neměli bychom si snažit vše ulehčit a nemarnit a tak dále? Samozřejmě je to smutné dívat se na to, co se dnes odehrává ve světě. Druhou stranu, to je realita, my se s tím musíme umět vypořádat. Já naprosto chápu, že lidé jsou frustrovaní z posledních několika let, protože skončil COVID a začala válka, a zejména lidé, kteří v Evropě, toho dostávají zleva zprava, protože ta válka se Evropě dotíká pochopitelně nejvíce. Mluvčí 1: Ale ulehčit. Mluvčí 0: Si to můžeme my sami, ale nevyřešíme dneska tu situaci nějak jednoduše, protože je to nesmírně komplikované, to, co se odehrává na Ukrajini a my musíme do značné míry pracovat teď s tím, jaká ta situace je a snažit se, aby alespoň ty dopady, které jsou ať už na Českou republiku, Evropu a tak dále, byly pokud možno co nejrozumější. Teď se bavím o těch ekonomických dopadech, bavím se o těch energetických dopadech a tak dále. A je faktem, že Evropa dneska na tom není, není, není, není dobře, bohužel, to je realita. Honza. Jak hodnotíte vývoj v oblasti věry a výzkumu? V poslední době zahleny Langšádlové a Petrafialy, jak se výzkum odráží v navrhováném rozpočtu, na rok 23 budete to rozporovat. No, bohužel, šetří se I na výzkumu, šetří se na dopravě, to už jsem zde tuším I říkal, šetří se prakticky všude a deklarace o tom, jak se bude věda podporovat, tak vzali za své. My jsme tomu dali obrovské úsily, vytvořili jsme tady projekt, který se jmenoval Česká republika země pro budoucnost, zvýšili jsme výdaje do výzkumů, dostali jsme se na tu bájenou hranici 2% celkových výdajů vůči hrubému domácnímu produktu a zařadili jsme se mezi inovační lídry, ale hlavně začali jsme jinak hodnotit investice a výdaje spojené s výzkumem. Začali jsme jinak financovat výzkum v smyslu všech institucí, které dostávají peníze na vědu, začali jsme jinak přistupovat k podpoře startupu Spinoffu, jinak jsme nastavili systém digitalizace, jinak podpory podniků, které tvoří předanou hodnotu. Začali jsme jinak komunikovat značku České republiky, už to nebyla země minulosti nebo země příběhu, ale byla to země pro budoucnost. Myslím, že jsme v tom udělali obrovský kus práce, bohužel dnes to naráží na to, že se tam peníze seškrtají, už to letí dolů I na akademie věd a uvidíme, jak se to bude vědět v těch následujících měsících, ale ta mantra rozpočtová této vlády, jakokoliv chápu, že to samozřejmě je důležitá věc, tak bere za své a tam, kam se říkalo, že se dávat peníze musí a to podle mé návzoru tak je do výzkumu, tak dneska nejdou a to je to, co nás bude stát. Mluvčí 1: V budoucnosti. Mluvčí 0: Obrovské, obrovské opět výdaje, protože jestli chceme vybudovat zemi založenou na předané hodnotě, tak je to právě investit semi do výzkumu, do vývoje a do inovací. Proto jsme tu strategii takto nastavili, proto jsme tady změnili úplně pradykmata, podpory, vědy, proto jsme měli dohromady všechny do této biznesvářené strany, což byly vědci, což byly výzkumníci, byly to lidé z univerzit a lidé z biznesu a podařilo se nám to. Bohužel situace je taková, jaká je. Jaký je váš názor, ptá se David na pana Lipavského jako ministra zahraničí. Já se přiznám, že jsem ho ani moc nezaregistroval, jakožto minister zahraničí mám ten pocit, že tu politiku zahraniční dělá více premiér, než minister zahraničí a není prakticky vůbec vidět. Honza. Zná opozice konkrétní částky, které stár vydává v tomto roce na oprchlíky s Ukrajiny či Odinu a na podporu války na Ukrajině. Jak tomu bylo za COVIDu? Zdravím a držím palce. Vstříhal bych to. Nemáme je. Vláda to nějak přesně nespecifikovala, ale věřím, že teď, jak se bude dodělávat rozpočet, tak to z toho vypadne. Myslím tím ještě ten upravený na rok 2020-2022. Helen nám píše dobrý večer všem. Já vám moc krát děkuji a vám taky. Pane Havličku, četli jsem, že firmy v Německu budou přesouvat svou výrobu tam, kde mají levný plyn z ruské federace a my jsme závisí na německé ekonomice. Tím pádem bude kolaps a Němec I u nás a toto jistě, co říkáte. Nevím, do jaké míry bude, či nebude přesuvat výrobu, ale že se evropské firmy ovárvají o svou budoucnost, tak to je na bíle dni a že začínají uvažovat o tom, že přesunou skutečně výrobu nejenom firmy z Německa, ale I české firmy dneska už takto uvažují. To je do značné míry pravda, protože co jiného jim zbývá. Jestliže Evropa se stává nekonkurenceschopnou, jestliže jsme si tady zadělali na obrovský problém a ten není dán jenom válkou, ten je dán I tím, že ty zelené cíle, jakkoliv je asi všichni chápeme, tak se udělali a nastavili nešťastně zbrklá cesta ku zeleným ambicím a ve finále jsme v situaci, kdy zde platíme ořád více za energie, než třeba ve spojených státech. To nikomu nevysvětlíme. Tak je logické, že ty firmy se pouhlížejí po tom, že ty investice zaparkují někde jinde, pokud je to jenom trochu možné, kde budou mít možná I levnější pracovní sílu, kde budou mít levnější vstupy, energie a tak dále a kde budou moci fungovat, protože jinak nepřežijí. To je realita. Takže to není proto, že by někdo odcházel z ideologických důvodů nebo proto, že se mu tady nelíbí. Ono jim do značné míry nic nezbyde. Neříkám, že tak nastane, že to byl nějaký obrovský exodus, ale že tady tyto tendence jsou a od co déle si ta situace v Evropě bude udržovat na téhle takřka neudržitelné hranici, no tak o to více logicky těch firm půjde pryč. A to se vůbec nebavím o velkých investorech, kteří samozřejmě přecházeli I do České republiky a přecházeli proto, že tady byla neřekl bych levná pracovní síla, ale kvalifikovaná pracovní síla v těch posledních letech, protože se jim tady dobře podnikalo, protože tady měli dobré a příznivé prostředí. Toto všechno je fajn, ale přesně do doby, dokud jsou konkurence schopní. Poté logicky se budou dívat po jiných destinacích, takže buď tu investici tady zatáhnou, to znamená přemístí někam jinam, a nebo ti, kteří by sem přišli, a ještě tady třeba nejsou, tak se rovnou rozhodnou pro nějakou jinou zemi. Roland Garo. Dobrý den, pane Hvíčku. Jejich záměr přece byl zřejmé něco pustit a štěstně před volbami. Proč tohle nikdo neříká, díky Jaroslav? V tom, bohužel, máte pravdu. Dobrý den. Jaká je cena LNG holandského terminálu a kolik toho Česk nakoupil? Na novinkách byla čáska 50 Kč za m3, aktuálně platím EONu 12 Kč za m3. Pokud mám správné informace, tak Česk ještě nenakoupil plyn. Česk má rezervovanou kapacitu a ten plyn se nakoupí za předpokladu, že to bude nezbytně nutné. To znamená, kdyby skutečně teklorobot a nutně jsme potřebovali nakoupit, tak se nakoupí. Že to bude plyn drahý, no to je pravda. To je to, co do značné míry I tě, jakýmsi jádrem sporu mezi mnou anebo námi a vládou, která stále argumentuje tím, že se snažila zabezpečit dostatečně množství plynu, ale to my nevyčítáme. Můžeme se handrkovat, kolik jsme měli my v zásobnicích a kolik oni, a to jsou plus-minus procenty, ale to dopadne, že tam byli v těch zásobnicích přibližně stejně v České republice. V zásadě ani nevyčítám to, že se rezervuje ta kapacita v tom nízozemí. Asi I my bychom se snažili hnedat nějaký terminál, který se mimojené teprve teď dobudoval, dříve to možná nebylo, aby jsme si tam zarezervovali nějaký plyn, ano, v pořádku, ale že to bude plyn drahý, no o tom není nejmenších pochyb. A je otázka, jestli ten plyn, kterého možná bude dostatek, bude vůbec prodejný, zjednoučně řečeno, jestli ho vůbec bude někdo odebírat. Protože za těch cen, které jsou dnes, v těch posledních týdnech a možná rokům se už měsících, kdy se pohybuje na úrovni mezi šesti až sedmi tisíci, teď to teda trošku kleslo, je to někde mezi pěti až šesti tisíci, ale pohybal se mezi šesti až sedmi tisíci za megawatt hodinu. Plyn v dnitrodenním trhu v České republice, když se ještě před dvěmi lety prodával za dvěstě korun, to je třicetinásobně více. Tak to je neudržitelné, to se nedá, to se nedá zaplatit včas. Vojtěch. Osm let jste byli ve vládě, neudělali jste nic, kromě COV, nevím, co je to COV. Jste stejná pakáž, jaká je tam teď. Já se nemyslím, že jsme neudělali nic, museli bychom brát oblast za oblastí, ale v každém případě jsme srazili tu šilinou zadluženost, kterou jsme přebírali, to byla 43% a dostali jsme se v roce 2019 na 29%, ano, pak v době COVIDu, na prostom mimořádné době jsme museli podpořit firmy, podniky, malé živnostníky, nemocnice atd. a dostali jsme se na zadluženost 42%, když jsme měčili stále menší, než jak jsme to přebírali, tak to je ta ekonomika, podařilo se nám udržet výkonnost průmyslu, podařilo se nám udržet nízkou nezaměstnenost, nastartovali jsme komplet inovační strategii, která tady nikdy nebyla a začali jsme vytvářet to, čemu se říká přirená hodnota, přecházeli jsme z těch montoven, chcete-li, do ekonomiky založenou právě na inovacích a na výzkumu a na maržích, chcete-li. No a pokud se díváte I na investice, tak třeba dopravní investice jsme posunuli neskutečným způsobem. Jenom pro vaši informaci. V roce 2014 jsme přebírali, a tady u toho nebyl, rozestavěnost dálnic na úrovni 800 metrů. Dobře slyšíte 800 metrů. Za poslední čtyři roky, čili 2011 až 2014, myslím, nebo 2010 až 2014, se zahájilo 800 metrů dálnic. A my jsme v roce 2021 zahájili, to znamená, abych řekl přesně, dokončilo se a zprovoznilo 94 kilometrů nových dálnic, půlka D1 a půlka byly úplně fungulnové, 94, a 72 kilometrů jsme zahájili výstavbu nových dálnic. 72 kilometrů, dobře slyšíte. A předávali jsme to, protože ještě byly rozestavěny z toho roku předtím některé, a předávali jsme to tak, že je rozestavěno více jak 100 kilometrů nových dálnic. Takže jsme zásadní způsobem zvedli investice do dobravní infrastruktury a myslím si, že to je I vidět všude. Takže to je otázka po tom, že bychom si museli brát oblast po oblasti a bez problému bych vám to vysvětlil a zdokladoval. Karel, se mi tady přeskočilo. Co bylo vlastně vyjednáno v Bruselu? Žádný konkrétní závěr, obecný závěr, zaukolovala se Evropská komise a zaukolovala se tím, co si Evropská komise napsala, abych to řekl úplně přesně. Pokud jste to sledovali, tak už v týdnu Evropská komise si jasně řekla, jak chce, aby ten samet nebo ta hrada dopadla a s nějakých 80% až na to zastrpování toho ruského plynu to dopadlo přesně tímhle způsobem. To znamená de facto dopředu rozhodnutá věc. Uran do jederných elektrájí USA se myslím těží v Kazachstánu. Neumím to teď říct, je to možné, ale fakt neumím. Pan Lipavský neboli Jasánek vůbec nejhorší ministr zahraničí a naprostý amatér. Tak úplně nejostřejší tuška to není, máte pravdu. To jistě na Slovensku vyrobíme elektrinu za 50 euro, budu to rovnou překvádat, dáme na burzu a vykupujeme za 800 až 1000 euro naspět. Nepovím předbytky, ale my pěkně dotujeme německé vrtulky. Tak obecně nejenom Slovensku, ale značná část střední Evropy v současné chvíli dotuje v německou energetiku. Celá energii Vende, jejich energetická politika založená na zbrklem odstavení uhlí a jádra a to jádro, to jim fakt neodpostíme. To byla obrovská chyba. To uhlí, možná pochopím, že v nějaké době se stejně tak či onak jeho využívání zredukuje, ale to jádro opravdu nechápu a Německo se dostalo do štílené pastě, protože to je klíčová země, samozřejmě na tom jednotném energetickém trhu nám potom ty zdroje chybí. Plyn hropopotraviny během několika měsíců nezmizely, jen se změnily politické hrádky. Poměry, konstatování, Alfonso, benzín 36, nafta 43, super. A netváříte se u toho načeně, abych okomentoval váš smýlik. Jinak je zajímavé, že když sledujete ceny na burze, tak pokud se nepletu, tak myslím dneska, nebo včera jsem se ještě díval, tak za barel je nějakých 92, platí se 92-93 dolarů za barel, což je méně než jak bylo před válkou, tam to bylo kolem 99. Není to jako před rokem, to bylo nějakých 70-80, ale už to není od toho daleko, lebo vidíte, že ty ceny se drží hodně vysoko. A ptajme se, mimo jiné, proč to tak je? Mimo jiné je to, protože rafinéry vydělávají neskutečné peníze, jejich rafinérská marže je desetinásobně vyšší, jak minulý rok. A víte proč? Protože řada těch rafinéry, včetně rafinéry u nás, nakupují ruskou ropu. Nakupují ruskou ropu proč? No, protože rusové ji nabízí levněji. Dodoby, než bude stop stav na ruskou ropu, tak se na tom dá obrovským způsobem vydělat. Docela zajímavé. BOMB spíše má ten neuvěřitelný přehled, tak to já nevím, jestli nemám, ale je to tím, že tím žiju, že v hospodářskou politiku jenom přes ministerstvo průmyslu dopravi, ale předtím jsem to dělal 20 let, navíc jsem z biznesu průmyslu se věnoval, takže to je spíš dáno tím, že člověk v tom je na další dobu ponořen. Jirka. Dobrý den, jak vidíte budoucnost Evropské unie? Tak na to si udělám někdy samostatný pořad, ale abychom se rozuměli, I když velmi často kritizuju Evropskou unii a Evropskou komisi, tak rozhodně nejsem zastáncem toho, že bychom měli vystupovat z Evropské unie. Jsem přesvědčen, že je správné, že jsme v Evropské unii, ale jsem toho názoru, že se musí do značné míry celá řada mechanizmů, vnitřních procesů překopat v té unii, protože bude to zpět k tomu, že ty problémy porostou a pak může nastat situace, že to nebude jen Brexit, ale mohou takto uvažovat některé I jiné země, což by byla velká chyba. Jaká je podle vás optimální cena elektřiny, ptá se BOMS, za megawatt hodinu? To, co momentálně slyším od vlády v rozmezí 6 až 10 Kč za kilovat hodinu je podle mě opravdu vysoká částka. No to je masakr. 6 až 10 za kilovat, já to dávám vždycky na megavaty, je 6 tisíc až 10 tisíc za megawatt hodinu a uvědomíme si, že před rokem, rokem a půl to bylo tisíc Kč za megawatt hodinu. A dneska lidé a firmy nemají ještě všechny třeba 10-15 násobně vyšší ceny. Drtivá většina z nich to má zafixováno přes obchodníky, kteří jim to zase dodávají a má to třeba vyšší dvojnásobně, trojnásobně. Tak jestli to zastropujeme na 7-8 násobku, tak to znamená, z toho ještě bude zdražovat. My jsme toho názoru, že by ta výstupní cena s elektriádem měla být na úrovni 1500 Kč za megawatt hodinu, což je stále dvojnásobně, trojnásobně vyšší zisk, než jaký měly elektriádny před rokem a půl. Lukáš, proměrná cena elektřině pro domácnosti je v současné době zhruba 9 Kč za kilovat hodinu, v roce 2021 byla proměrná v 4,98 za kilovat hodinu. Ano, vy už to berete pro tu domácnost, už je to finále, já to beru podle těch tzv. sazeb na denním trhu, nebo spotových, to je jedno, k tomu ještě musím připočítat distribuci a všechny poplatky, které jsou. I když I tak si nemyslím, že máte pravdu, teď je 9,11, že to je proměrná cena elektřiny, myslím si, že to je níž. Protože Čes má prodáno na příští rok za 95 EUR na megawatt hodinu, a když to vynásobíme, tak to je x25, kolik je to, tak je to někde kolem dvou tisíc, a to má prodáno na většinu příštího roku. Takže zdá se mi to, že to je vysoký, tak jak to tady máte, ale nechcete I tady udělat chybu v té rychlosti, jak to počítáte. Navíc nevím, jak by se spočítala proměrná cena, to ani nejde, každý vydavatel má to jinak fixováno a tak dále. Dobrý den, mrzmím, co se stalo v tomto týdnu okolo paní Mráčkové, upřímně Rakušan a jeho spolek by tam už dávno neměli být. K tomu, co k tomu můžu dodat, paní Mráčková nebyla napřímo spojena s žádnou mafii, ona je vdaná a její manžel měl své známe, kteří s tím spojeni byli. Paní Mráčková s nimi neměla vůbec co dočinění, pokud neberu tady to, že jí přišli na svatbu, protože, jak si byli u jejího krtu, přesto odstoupila. Měla nepřímý kontakt s lidmi, kteří byli v tom maláru namočeni. Pan Rakušan měl přímý kontakt. On řídil pana Hlubočka v hnutí stan a je na svém místě. Směje se jako ministr vnitra, více k tomu není co dodat. Tak, já už dneska budu se tu končit, ještě tady vidím další. Tak dejme si poslední. Dobrý den, píše ještě Petr. Na konkrétní otázku jste mi odpověděl, co se týká Švýcarska a chtěl bych se vás zeptat, jak vidíte budoucna volby v České republice, co se týká komunálních voleb. Tak budou za 14 dní a já doufám, že I voliči v těch komunálních volbách vystaví částečně vizitku této vládě. Možná to můžeme nazývat, že to bude I referendum o této vládě, protože jsem toho názoru, že letos to bude mimo těch komunálních problémů a těch řešení těch lokálních otázek právě hodně o té celonárodní politice a zejména o té situaci, která je, to znamená zdražování energie a tak dále. Takže uvidíme a já doufám, že lidé v tomto pochopí to, že pokud bude I silná opozice na té lokální úrovni v té komunální politice vůči vládě, takže to bude jedině dobře. Popravdě řečeno všimněte si, že jedním zhybatelů těch změn a toho, že ta vláda už není tak laxní v těch posledních dnech, byly ku podivu hejtmaně, paradoxně hejtmaně, kteří jsou z té vládní partii, to znamená kraje se postavili na zadní a díky tomu ta vláda začala rovněž něco dělat. Takže pokud to ještě bude I z té lokální úrovně, tak myslím, že ten plak vybudíme ještě větší. Tak je tady ještě celá řada dalších otázek. Poslední, díky za konkrétně kvalifikované odpovědi. Je skvělé, že se necháte vydráždit otázkami a připomínkami typu Vojtěch Čenda či Sikila na prvně. Je to moje práce a já jsem hrozně rád, že můžeme touto formou komunikovat. Mějte se moc hezky, budu se zase těšit na živé dotazy, a to ve středu a opět věřím, že to zvládneme v 18.30. Mějte se moc hezky a nashledanou.Kopírovat text

Naivita české vlády je nekonečná. Celoevropské řešení energetické krize se podle očekávání nekoná. Na setkání ministrů se jelo podle not Evropské komise a velkých zemí. Proč? Vše v pořadu NA ROVINU, dnes v 18:30. Opět živě. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici