← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Pořadu na rovinu. Když říkám po nějakém čase, tak byl jsem na dovolené, takže jsme dvakrát to udělali ze znáznamu, dal jsem tam pár slov o inovacích a o dopravě, ale teď už se konečně můžeme potkat opět živě, nicméně není to v ten pravidelný čas. V středeční musel jsem to ještě posunout o jeden den, na čtvrtek, a to proto, protože jsme pondělí, úterých, středa, a dokonce ještě část dneška jezdili s obytňákem, navštívili jsme asi 23, 24 měst v moravskoslovském kraji, v pardubickém kraji, možná jste to sledovali. Takže vítejte a téma nemůže být jiné, které vykopneme, než další energetické tsunami, které se na nás řítí. Já jsem to nazval energetická zabíječka vlády, protože se nacházíme už taková kritická situaci. Proč? Cena energii je úplně utržená z řitězu. Co se týká plynu, tak ten je na takzvané dejní bázi nebo dejním trhu 37 násobně dražší, slyšíte dobře, než před dvěmi lety, co se týká elektrické energie, tak pouze v Hulzovkách 17 násobně více. Za to to samozřejmě vláda vinu nenese, protože to je o evropských cenách, říkám takzvané spotové ceny, ceny na dejním trhu, vláda nese ale jednoznačně vinu za to, že se s tím nic nedělá, to znamená, že nepřináší žádné opatření, protože ta situace už dneska není kritická jenom pro nízkopříjmové domácnosti, ale I pro střední příjmové domácnosti. Situace začíná být velmi, velmi vážná v firmním sektoru, živnostníci. Kritická je potom v průmyslu a u energeticky náročných oborů, ale velmi vážná situace už I dnes u veřejných institucí, státních institucí, nemocnice už se dostávají do situace, kdy nemají z čeho platit extrémně vysoké faktury za energie, do problému se dostávají kraje, do problému se dostávají obce. Je to průšvih a od to horší je to z toho úhlu pohledu, že vláda a její opatření jsou naprosto, ale naprosto nedostatečná. Všichni netrpělivě čekali, co přinese vláda po půl roce snažení v rámci takzvaného energetického úsporného tarifu. Možná si vzpomínáte, pan ministr si říkal, a už u nodu říkal, připravíme, uděláme, co to protahovalo, nebudu se k tomu už vracet, ale tento týden se tady představil program, kdy domácnost, ať to hodně zjednoduším, dostane slevu na platbách za energie a to mezi 11 až 17 tisíci korunami, což samou sobě je pozdě, je to relativně málo, ale vláda to ještě okořenila tím, že to rozložila na takzvanou celoutopnou sezonu, abych to řekl úplně správně, chce si pomoci v rozpočtu v tomto roce, takže to rozdílá na dvě části, a v tomto roce se proplatí, ono se neproplácí nic, ale bude nížší cena za energie přibližně o 3,5 až 4 tisíce korun. V tom je ten elektrický tarif a naštěstí I ty odložené, nebo v tomto případě odpuštěné platby za obnovitelné zdroje, k čemu jsme vládu donutili. Ale ať to nekomplikují, 3 až 4 tisíce, 3,5 až 4 tisíce, by se to mohlo pozitivně dotknout průměrné domácnosti. A v příštím roce by to mohlo být ještě dalších, dejme tomu 10, 11, 12 tisíc v lepším případě. Takže vláda si vlastně pomohla v rozpočtu v tomto roce a přehodila si to na rok příští, kdy to se natáhne z rozpočtu příštího. Co vlastně udělala? Vzala si domácnosti jako rukojmí. Proto, aby si dohrála svůj rozpočet na nějaké přiměřné úrovni, stejněho nebude mít dobrý, tak vlastně to neumožní čerpat v tomto roce. Já bych to snad možná I bral, kdybychom byli v situaci jaká byla v únu nebo v březnu. Teď už ani nechci kritizovat ten velmi komplikovaně udělaný energetický tarif. Dalo se to udělat daleko jednodušej. Ale dobře, vymyslela se vláda, že to udělá přes tarif. Budiš, máme tedy tarif. Nejde o tu komplikovanost, jde o to, že jsme v úplně jiné situace. Jsme v srpnu, kdy zatímco v březnu byly ty ceny troj až pětinásobně větší než v minulém roce. Dneska jsou beru elektrickou energii sedmnáctinásobně vyšší. A uplynuje to ještě horší. A to v těch posledních dnech letí nahoru neuvěřitelným způsobem. Ta vláda mohla udělat alespoň gesto. To není jenom gesto, ale samozřejmě je to I nějaký ekonomický krok. A mohla říct dobře. Vymklo se to s rukou, vymklo se to s podkontroly, což konečně I uznává ta vláda. Jsme v pětli a v dané chvíli uděláme alespoň to gesto, že vám to vyplatíme, respektive můžete tu úsporu čerpat všechno v tomto roce. De facto okamžitě. Což mohla bez problémů udělat. Neudělala to, zase to rozložila. To znamená až někdy do března, dubna příštího roku, kdy ta situace bude daleko ještě horší, protože ty ceny půjdou nahoru I na podzim a pravděpodobně I na začátku příštího roku. A to se vůbec nebavím o tom, že v tuhletu chvíli tam není vůbec nic pro firmy, vůbec nic pro živnostníky, pro municipality, pro nemocnice, nic. Vůbec netuším, jakým způsobem to ta vláda chce dělat a proto jsme jí dneska vyzvali na tiskové konferenci a už je to naše definitivní stanovisko, jakkoliv jsme ještě mohli říkat, že před třemi pěti měsíci bychom mohli to možná udělat nějakou jinou formou, měkčí formou a tak dále, nějaký pseudo-tarif a tak dále, podpora. Teď už nezbývá nic jiného, než zastropovat ceny. Toto je neudržitelné a ta vláda na to přijde. Vše dělá pozdě a tak, jako pozdě přiznala, že naše odpuštění paleb za obnovitelné zdroje dává smysl, tak přizná v nějaké době, že není jiné cesty, než zastropování. Těch mechanismů zastropování je vícero a není to o tom, že se to musí dodatovávat ze státního rozpočtu. Není to pravda. U nás jsou firmy, myslím tím výrobní energetické firmy, založené na jádře, jsou založené na uhlí, jsou založené na obnovitelných zdrojích, tam je obrovská zisko v současné době, to znamená přiměřené zastropování vůbec by neznamenalo to, že by ty firmy na tom byly špatně. A co se týká těch plénových zdrojů, to by se dalo bez problému dotáhnout. To znamená, jsme na tom jinak, než v Německu, kde jsou na tom plénu závislejší daleko víc. Když to udělali v Španilovsku, udělali to v Portugalsku, udělali to částečně ve Francii, udělali to na Slovensku a chystají se k tomu další země, tuším Belgie a tak dále, teď nemám tady všechny vyjmenované. Tak toto musíme udělat. Je neudržitelné to, že na jiných evropských destinacích, v jiných zemích je jednotný energetický trh, pokud tady budou takovéhle rozdíly. A v tuto chvíli už to je za takovým zenitem. Ty ceny, které jsou, že už je to pro smrtelníka I těžko představitelné. Firmy jsou totálně nekonkurenceschopné, pokud by to mělo trvat delší dobu. A sela objektivně dneska přiznávají, že jim dojdou peníze. Je to otázka, jestli jim dojdou v listopadu, nebo v lednu, nebo v únoru. A toto netvrdí prosím pěkně nějaké C-kové, D-kové firmy. To tvrdí A-kové, B-kové firmy, to znamená firmy s dobrým rejtingem. Firmy, které dobře prosperovaly. Toto se ustát nedá. Takže výzva je jasná. Musí se zastropovat. Jsme I připraveni diskutovat, jakou formou. Dá se to I řešit přes odkup akcí Čezu. Ale dá se to řešit I bez toho. Dá se to řešit s dohodou. Dá se to řešit s daněním vyšší částky, která by šla přes takzvaný strop. To znamená, je to celá řada docela zajímavých nástrojů. Mimo jiné, s docela dobrou variantou přišel I pan bývalý ministr Kalousek, což není člověk, který by byl v našem fanklubu. Já s ním v mnohém nesouhlasím docela zásadním způsobem, ale tohleto je celkem pragmatický postoj, ze kterým přišel opět jakási jiná forma zastropování přes zdanění právě vyšších cen, než je ten strop, což by ty firmy donutilo prodávat za rozumnější ceny. A hledejme ten kompromis, kdyby to mělo být zastropováno. Bude to potom I předvídatelné pro firmy a pro kohokoliv z nás. Jinak ta situace zcela vymkne spod kontroly a dlouho tady budeme řešit průšvih nevídených rozměrů. Tak, to je to, co jsem vám chtěl říct, co bylo I součástí dnešní diskové konference. Určitě teď o tom bude velká diskuze, ale protože už tady vidím, že mi padá velká množství dotazu a určitě vás to bude zajímat, tak pojďme rovnou na ně. Tak, já se tady posunu nahoru jenom. Honza se ptá. Na e-Dnes byl 3.28. dopoledne článek o bylanční návštěvě premiéra Fialy na ministerstvu dopravy. Jaký je váš názor na obsah Fialova hodnocení Kupkova resortu, který jej hodnotil na jedničku a závěry z návštěvy zdravím? Tak, pro mě to nebyl překvapivý závěr, protože pan Fiala ohodnotil ministerstvo dopravy jedničkou, mě jsou pak tady novináři a já jsem navrhnul čtyřku a to jenom proto, že pan minister Kupka je slušný člověk. A říkám to fakticky, neideologicky a snažím se to říkat I nezaujatě, já hned řeknu ten důvod. Pan minister Kupka se pochlubil tím, že resort dopravy v tomto roce otevře, čili zahájí 25 kilometrů nových dálnic. A v příštím roce, pozor, to bude lepší, to bude 40 kilometrů nových dálnic. Tak v roce 2021, čili v roce minulém, jsme dokončili, čili zprovoznili 94 kilometrů nových dálnic a zahájili jsme výstavbu, jenom v tom roce 2021, 72 kilometrů nových dálnic. Abych to řekl ještě úplně přesně, před těm číslem jsem docela v hlavě, tak jsme předávali resort s rozestavěnými více jak 100 kilometry dálnic. Když se to přebíralo v roce 2014, já jsem teda u toho nebyl, to bylo po té době pseudo spolu vlády, tak bylo rozestavěno 800 metrů. Ano, slyšíte dobře, 800 metrů. Takže rozestavěno to má pan minister dobře, ale problém, který tam nastává, je jasný a je to hlavní problém. Pan minister Kupka má malou vjednávací sílu na vládě a není schopen dojednat odpovídající prostředky pro resort dopravě. Nutné požadavky zprávy železnic a ředitelství silnice a dálnic pro to, aby se mohlo pokračovat v koridorových stavbách na železnici, aby se mohlo pokračovat v systému zabezpečí na železnici, aby se mohly stavět dálnice rozdělané, samozřejmě obchvaty klíčové a silnice první třídy je 145 miliard korun. Oni dokonce mají požadavek vyšší, ale nakonec je to někde okolo 145 miliarda, když se to trošku ořeže. Ministerstvo dopravy dalo dohromady zatím okolo 100 miliard korun z reálných peněz, založených na rozpočtu a založených na příjmech z různých poplatků plus na zdrojích z Evropské unie. Ministerstvu chybí v tuto chvíli desítky miliard korun a velmi složitě se k tomu pan minister prokousává, přičemž hlavní práce ministra dopravy je právě v zajištění financování. On nemusí řídit dvakrát barák. Tam má kvalitní náměstky a oni systém veřejné dopravy, infrastruktury a tak dále znají dobře. A nebo legislativy. Jeho úkolem je zajistit peníze a za B samozřejmě prosadit klíčové zákony. V bodě A pan minister Koubka, ať se nám nikdo nezlobí, selhal. To znamená, že se to hezky okecá a že se to vždycky nějakým způsobem na něco přetočí, na někoho svery a tak dále, je fajn, ale rozhodují čísla. A bohužel I pan minister strácí svoji pozici v té odborné veřejnosti, takže doprava žádná sláva. A já jenom doufám, že se mu to podaří ještě zvrátit, já už jsem tady, myslím, říkal I minule, ať se vůbec neskouší s tím, že si ty peníze půjčí přes zprávu Železnice nebo řesede a že si ty peníze vezmou na nějaký úvěr s nějakou odloženou splatností a tak dále. Co bych respektoval, je PPP projekt, ale ten připraven za žádný není, pokud vím, a taky si připravuje minimálně ale brát si úvěr v současné době a jenom odkopnout ten problém, to v žádným případě. Tak, Monika. Dobrý den, možná hloupí dotaz, když si Němci neváží jederné energie, šlo by si od nich jejich elektrárny pronajmout a vyrábět v nich elektřinu pro Českou republiku? Moniko, nešlo, je to nerealné, protože právě protože tam nechtějí ty jederné elektrárny, tak se rozhodli, že je uzavřou. Tři uzavřeli ke konci roku 2021 a poslední tři mají uzavírat ke konci roku 2022. Teď je ještě velká diskuzi, jestli skutečně definitivně ano nebo ne. Není to snad ještě úplně definitivní, ale mám ten pocit, že se to blíží k tomu, že je skutečně uzavřou. A když připočteme ještě to, že se rozhodli uzavírat rychleji uhelné zdroje, I když to dneska zase spochybnují, což myslím, že je pragmatický postoj, tak musím konstatovat, že právě Německo se stálo jedním s jednou z příčin toho, jaké zde dnes máme ceny. Protože Německo odstoupilo od fosilních zdrojů, bohužel I od jaderných zdrojů, začalo uzavírat tyto zdroje, vsadilo všechno na zdroje obnovitelné a v mezidobí na plyn. A jak to s plynem dneska vidíme, cena letí nahoru, to znamená, Německo dostalo Evropu do této šlamastiky v rámci zelených vězí. Aby jsme byli objektivní, tak samozřejmě nepomohla tomu ani Francie a její odstavení téměř poloviny reaktorů, které se dneska modernizují a dávají se do pořádku dělat tam nezbytně nutný servis, což je ale krátkodobá záležitost. U toho Německa je to bohužel dlouhodobá záležitost. A pochopitelně má na to vliv I Rusko, spekulace, ruská válka a vše, co je s tím spojeno a nejstota na trzích a dávkování plynu do Nord Streamu 1 atd. A to už jsme tady mnohokrát I říkali, ta velká vazba Německa na Rusko, s čím se samozřejmě svezla celá střední a východní Evropa, protože jak nám jede trubka z Německa. Takže to je současný stav a nedovedu si představit, že by Německo nám propůjčilo jejich jaderné jaderné zdroje. Tak. Lubomír. Pan Havlíčku, budete kandidovat na prezidenta, jak vy asi reagujete na to, co řekl pan Babeš a v tuhletu chvíli mi pouze jsme sdělili jedinou věc, že Hnutí ANO, možná na rozdíl od našich konkurentů, kteří se stále ještě nevymáčkli, má svoje lidi, kteří jsou schopni zastávat vysoké ústavní funkce a on jmenoval, že mimo tedy něj, což by byl z našeho pohledu ideální kandidát na prezidenta, by to mohly být I lidé, jako je paní Šilerová, jako je třeba Havlíček, já ještě říkám, máme tady třeba pana Vondráčka a o tom, kdo z nich nakonec bude ve finále kandidovat, se rozhodne v následujících týdnech, ve finále musí říct pan Babeš svoje rozhodnutí, z mého pohledu by to měl být člověk, kdo bude kandidovat, který je politicky zkušený, neměl by to být nějaký králík vytažený z klobouku, ať už uměleckého nebo jakéhokoliv jiného, koho lidé neznají a měl by to být vrchol politické kariéry, měl by to být člověk, který je dostatečně politicky znám a který má také v té politice určité úspěchy. Pan Babeš byl premiérem, byl ministrem financí, takže je logické, že další ambice by měla být I na pozici prezidenta, konečně, jako to bylo I třeba u prezidenta Klauza nebo prezidenta Zemana. Že samozřejmě má mnoho odpůrců je pravda, každá silná osobnost má I mnoho odpůrců a je otázka, jak samozřejmě by ty volby dopadly, takže musí se rozhodnout on, potom samozřejmě se musíme podívat I do všech prognost a do toho, jak je pravděpodobné, jak se bude vyvíjet situace I třeba v říjnu, v listopadu, v prosinci nálada lidí, obyvatelstva a pak samozřejmě také, jak všichni potencionální kandidáti s ano, jaké mají předpoklady k té, či oné pozici, protože my si musíme dneska dívat nejenom na pozici kandidatury na prezidenta, ale samozřejmě na exekutivní pozice, protože je nepochybné, že hnutí ano se v nějaké době, neumíme dneska přesně říct v jaké, do vlády vrátí, my si věříme, vidíte, že je naše preference jdou nahoru, to není teď o tom, že říkáme, že tady budou volby za půl roku nebo za rok, já osobně si myslím, že úplně tak brzy nebudou, ale to je věc druhá, v každém případě musíme si budovat I dneska lidi a v určité pozice zase do exekutivy, takže to jsou parametry, o kterých budeme samozřejmě diskutovat. A bude to samozřejmě diskuze všehršího vedení ano a musíme dojít k nějakému finálnímu závěru, takže není to jenom o tom, kdo chce, či nechce. Petra. Dobrý den. Co říkáte na Bulharsko? Bude odebírat ruský plyn napřímo. Kdyby plynádenství v České republice vlastnil stát, tak by to šlo, nebo jsme závislí na tom, jak vedou trubky? Přímá trubka ruskočera neexistuje. Tady musíme pořád rozlišovat, od koho se kupuje ve smyslu faktury a jaký plyn k nám bude proudit. Co se týká faktur, tak můžeme brát nizozemský plyn, můžeme brát norský plyn, můžeme brát skapalněný plyn, ten je třeba z Ameriky a tak dále, z těch terminálů teď a tak dále, co jsou, můžeme brát samozřejmě plyn z Ruska. Lze uzavřít kontrakt de facto s mnohými subjekty. Ale druhá věc je, jaký plyn k nám bude proudit, protože trubky k nám jdou zejména z Německa, ze zvrchu, to je 98%, tak neberu teď tu trubku, která vede přes Slovensku a to je ruský plyn, a z německé trubky, pokud bude fungující Nord Stream 1, tak vždycky bude přebyt ten ostatní plyn právě v uzavkách molekulami toho ruského plynu, takže pokud bude fungovat Nord Stream 1, tak v drtivé většině budeme kupovat ruský plyn, I když budeme platit třeba čtvrtinu, třetinu, polovičku, Norum, nebo prostě Kataru, nebo komukoliv jinému. Zjednoceně proto, že se to smíchá v těch trubkách, k nám to bude takto proudit. Ale samozřejmě to, s kým se uzavře ten kontrakt, tak má vliv na cenu. No a cenový je to dneska o tom, že se rozhodují jednotlivé subjekty, komerční subjekty, nikoli v státu, tady píšte v správě, v státu o všechno přišel, nemá ani připravování distribucií, ani obchod s plynem, dokonce nemá ani zásobník, ani se o to vláda nezajímá, že by je koupila, a když tak zatím proto neudělala vůbec nic. To znamená, rozhodují se jednotlivé komerční subjekty, odkud budou brát plyn. A samozřejmě vstupuje do toho dneska I faktor politický, že na smlouvaci dneska plyn s Ruskem, který by byl nepochybně levnější, taky může znamenat určité riziko, že přijde Evropská unie a definitivně stopne ruský plyn, I když se to zatím úplně nejeví, že by to mělo být tak rychle, asi by to bylo v nějakém časovém spoždění, podobně jako s Ropou, možná ještě déle. A potom samozřejmě ty kontrakty by napropadly, to znamená, byl by tam na tom velký prodělek. Takže je to vždycky diskuze o tom, co je výhodnější, tak nepochybně nakupovat dneska ruský plyn by asi bylo výhodnější, třeba by to dodali levněji. Je otázka, jestli by to bylo na delší dobu, jestli tím pádem by se vytvářelo. Petr. Krásný den, pane Havlíčku. Trochu mimo téma. Máte někdy v blízké době plánu navštívit Plzeň či Rokice? Nedíky za práci, kterou uděláte. V Plzni jsme byli I s panem Babišem, je to tak možná, já už jsem s ním byl dvakrát dokonce, ale teď teda bych byl úplně přesný, já jsem s tím obedňánkem, celkem jsme měli asi dvěstě štací, já jsem byl na Drtivě většině z nich, ale zrovna v té Plzni jsem chyběl, tam jsem to časově nestihnul, takže jestli to otočíme ještě jednou do Plzni, do Rokice, nevím, pokud budeme pokračovat v kampaní rále, do konce roku, tak se budu představit, že ano, sledujte naše sociální sítě a rádi přijedeme za vámi. A děkuji, že držíte palce. Zdravím příští, pane premié, nestražte prosím, v Bulharsku se to lidu podařilo, doufám, že 3. 9. shodíme vládu. Taky, já bych v tomhletom byl při zemi, vládu může shodit jedině poslanecká sněmovna, poslanecká sněmovna má 108. To není o tom, že bychom si to nepřáli, já se domnívám, že nakonec se rozhodneme proto, že budeme iniciovat vyslovení nedůvěry vládě, což neznamená, že ta nedůvěra bude vyslovená, ale ta vláda už se dostala do opravdu kritické situace a to, jak ve smyslu jejich afér, to je ta talenovala hnutí stan, kdy co týden se objevuje další a další aféra, aferka, zamotávají se do toho, dneska už I včetně z pravodajských služeb a tak dále. Tak to je jedna věc a druhá věc, kde vláda naprosto selhává, ale opravdu gigantickým způsobem tak je hospodářská politika. A teď s tím, že pokud sledujete média a tak dále, tak musíte vidět, že toto už říkají I média, která byla vůči vládě, když to řepnu velmi slušně, velmi schovývavá. I komentátoři, kteří jim vždycky foukali do plachet, tak v současné době vcela otevřeně tvrdí to, že hospodářská politika vlády je na budu mrazu, že je nečitelná, že v podstatě nikdo neví, co lze očekávat a že způsob komunikace vlády I v té ekonomické oblasti je naprosto tristní. Já s tím plně souhlasím. Takže to jsou důvody, podle kterých se rozhodneme, jestli se vysloví, či nevysloví důvěda, ale znovu říkám, to neznamená, že se důvěda vysloví, protože mají 108 a oni si rybník, podle mého názoru, nevypustí. Ale na druhou stranu budou muset argumentovat, diskutovat a tak dále. Ale to si myslím, že k tomu patří. Kdyby oni byli na našich straně, určitě by udělali to tež. Vláda, to je pěvice, ta se nepustí, píše Vladimír. Jinak, Havličku, držím vám palce. Já děkuji za držení palců. Pane Havličku, jaká je možnost dočastnit po zastavení našich účastí na burze v Lipsku, ptá se Zdeňka. Častý dotaz a první věc, o tom nerozhoduje vláda, stát o tom rozhoduje společnost ČES. Ale máte pravdu, samozřejmě můžete hned říct, stát má v ČESu 70%. To nestačí k tomu, aby se tento akt udělal. První, co se musí udělat, aby se to zvládlo, máli se to učinit, tak se musí vykoupit podíl společnosti ČES. Buď se ČES musí rozdílit na dvě části, prodat část obchodní, dejme tomu, a investovat ty alokované peníze do vykoupení podílu v té části výrobní, tím získat stoprocentní podíl, alespoň nad tou výrobou, anebo vykoupit teda podíl úplně všech akcionářů, což je sice nejjednodušší a na druhou stranu bylo by to drahé. V každém případě se musí jednat s těmi akcionáři. To je to, co vláda vůbec nedělá. Myslím tím s těmi minoritními akcionáři. Nechápu to. Denně bych tam seděl, jednal bych, svolával bych valné hromady a snažil by jsem se najít nějaký kompromis. Pokud se toto podaří, tak pak vláda už má manevrovací prostor, jestli v Lipsku zůstane částečně přebytky a tak dále. To je to, o čem se hodně, hodně diskutuje. Do té doby, než se tohleto provede, což není otázka rozhodně týdnu, je to otázka v lepším případě měsícu, no tak do té doby Česk bude vydělávat gigantické peníze, což dneska vidíme. Minulý rok to bylo 23 miliard, teď to může být třeba 80-90 miliard. Tak ten přebytek, toho zisku, dejme to byly 60-70 miliard, tak se musí okamžitě pouštět na podporu domácností a firm. Bez zmrknutí oka. Protože to nejsou peníze v uvozovkách toho Česu. Samozřejmě, že to jsou jeho peníze z toho ekonomického uhlu pohledu, ale on to nevěděl proto, že je podnikatelský mimořádně úspěšný, ale proto, že se veze na velmi energetické krize a ta umožňuje dneska neskutečné výdělky, zejména pro toho, kdo má jádro, kdo má obnovitelné zdroje, případně kdo má uhlí. Toto všechno Čes má. A je férové ty peníze pustit zpátky. Pouze to, co je navíc, ne to, co se očekávalo, aby nikdo neřekl, že odrbává někdo Čes. A to se musí do té do té doby dělat. A pak se musí rozhodnout o tom, jestli z Lipska nebo ne, vyhodnotit ze všech uhlu pohledu, co se pak bude dělat zase s tou výrobou, která se udělá, musí se to vyhodnotit z uhlu pohledu, když se to otočí a tak dále. Dá se s tím docela rozumně pracovat. Ale k tomu se musí udělat několik nutných kroků a to je to, co ta vláda nedělá. Francouzský EDF, respektive francouzská vláda a francouzská firma EDF, což je obrba našeho Česu, jsou v podobné situaci. Vláda začala vykupovat ty podíly, v červnu to oznámila, na podzim chce mít umyto a vyřízeno. Naše vláda v červnu řekla, že by to taky mohla být cesta, v zásadě racionálně to řekla a dala si rok na analýzu způsobu a modelu, jak by se to mohlo udělat. To znamená plovička roku 2023, než se to učiní, jsme v roce 2024 a je vůbec otázka, jestli tady ta vláda ještě bude v té době. Helena nám přeje dobrý den, tak my vám taky přejeme dobrý den, díky. Dobrý den, pane Halíčku, proč vládě I vám nedochází, že bychom měli udělat přímý kontrakt na plyn s Ruskem a opustit zhodějskou Lipskou burzu? Ostatně myslím, že z EU je třeba I hned vystoupit. Tady dáváte teď dohromady dvě různé věci. S Ruskem můžeme udělat kontrakt na elektřinu, který máme dostatek, ale na plyn a to ještě musí udělat I komerční subjekty, protože komerční subjekty drží v rukou komplet plynovou infrastrukturu. Přepravu, distribuci I kompletní obchod. A jestli uvažujete o tom, že by vláda udělala nějakého speciálního obchodníka, který by udělal kontrakt s Ruskem, takhle musíme uvědomit, že tu nemáme nic v tom plynu, žádnou infrastrukturu, nic, tam nepatří trubky, vůbec nic. Ale kdyby teda ta komerční společnost se dohodla s Ruskem, tak pak je to o tom kontraktu, který jsem tady už komentoval, pravděpodobně levnější cena, to je třeba to, co teď udělá to Bulharsko zřejmě, ale je otázka, jestli se to nestopne v nějaké době a pak tam samozřejmě zůstane ten bambuch a nebude z toho se doplácet, aniž by z toho byl ten zdroj, čili ta energia. Co se týká Lipska, tak to je nic jiného. Lipsko to je burza na energii, ale na elektřinu, nikoliv na plyn. Plynce obchodu je potom na burzu v Rotterdamu a tam je to už jenom o tom, jestli tedy se vystoupí částečně nebo nikoliv a to může udělat Čes a ten Čes to udělá tehdy nebo může, pokud tam stát bude vlastnit 100%, jinak to udělat nemůže. A stát, pokud to chce udělat, tak to musí vykoupit, jednoduché. I když samozřejmě finančně náročné, já jenom říkám ten model. Zdena nám dává palec nahoru, tak my vám děkujeme. Už vás slyším mlít o akcionářích Čes. Vykoupit minuletní akcionáře Česom, přejmout zákony. To říká se v zásadě správně, ale na špatné adrese. To musíte říkat vládě. Vláda, respektive ministerstvo financí, rozhoduje o tom, jestli se vykoupí, či nevykoupí podíl Česů. Jinak v zásadě máte pravdu. Martina. Proč vy křičníky jste tento problém neřešili, když za vámi přišli Noveský, Štěpán, poslali jste je? Tak za prvé, pana Štěpána jsem neznal někdy a pana Noveského jsem znal, ale souplně ještě v době, kdy jsem s ním spolupracoval v asociaci malých a středních podniků, za mnou nikdo nepřišel. To je jedna věc. Věc druhá je, že ceny energií v minulém roce, před minulém roce byly naprosto v pořádku. Po dobu posledních, o tom musím říct I ty předcházející vlády, teď jak to neříkám politicky, s tím neměly žádný problém, protože způsob obchodování naopak nám vyhovoval a díky I burze se ceny tlačily dolů. Protože burza není instituce, kam se prodává plyn nebo elektřina a nakupuje. Burza je pouze střed nabídky a poptávky a podle toho se odvíjí cena. Nic více, nic méně. A společnost alá čest ji potom musí nějakým takzvaným transparentním působem odvíjet, protože je kutovaná na burze, finanční, odvíjet od těch cen burzovních. A pokud na té burze je vyšší nabídka, než je poptávka, což bylo za posledních 20 let, protože tady bylo hodně zdrojů, všechny ruských zdrojů, to je pravda, no tak poté se naopak tlačila ta cena dolu, naprosto logicky. A kupovali jsme elektřinu, ale hlavně plyn za velmi dobrých podmínek, velmi výhodných. Když jsme tady měli plyn za asi 8 euro, dneska ho máme skoro za 300 euro. Tak proč bychom v době, když kupujeme plyn za 8 euro, dělali nějaké změny, když to takhle vyhovalo celé Evropě? A Evropa si nastavila parametry s Ruskem, to nenastavila Česká republika. Nesmysl, to si nastavovalo zejména Německo, jakožto Evropská unie, tedy myslím, zejména. Takže to je jednoduchá matematika, proč bychom v té době cokoliv měnili. Kdybychom v té době uzavírali nějaké přímé kontrakty, ani jsme nemohli. Vždyť nám to nepatřilo. Znovu říkám, prodal se Transgaz v roce 2002. Řeknete mi prosím důvod, píše Jakub, proč se vsadilo na plyn jako mezikrok pro plně obnovitelné zdroje, proč se nevsadilo na jádr, proč se vsadilo na rusko jako na dodavatele, píše Jakub. Výborná otázka, Jakube. Vsadilo na to jednoznačně Německo, protože odstupuje od jádra. Jak už jsem zde říkal, v jedním z klíčových problémů současných cen je německá energetická politika, takzvaná Energiewende, která odstavila uhlí budiš, ale současně se rozhodla odstavit jádro, čekat na zelené zdroje, než se dobudují, tak jsme věděli, že to je otázka jedné generace, a to ještě to Německo k tomu má dobré geografické podmínky, na rozdíl třeba od České republiky, zejména vítra a tak dále, a v to mezidobí vsadilo jednoznačně na plyn. No, proto taky vybudovalo Nord Stream jedničku a dohodlo se s Ruskem. Proto se budovala Nord Stream dvojka. To nebylo na poput České republiky, nebo Maďarska, nebo Slovenska. 110 miliard metrů kubických plynů se vybudovalo na Nord Stream jedničku a Nord Stream dvojka. Ta se nakonec nespustila, ale z politických důvodů. Takže důvodem je jednoznačně německá zelená politika. Proto se vsadilo na přechodobně plyn. No a protože ten plyn byl racionálně nejednodušší kupovat z Ruska, zaprave už tam byly vybudované některé plynovolí, jako byly jama, jako byly ty jižní cesty a tak dále. A navíc byl za cenu vět dostupných podmínek, no tak to Německo na to tak to vsadilo. A ono to nebylo jenom Německo, ale to Německo v tom se dává naprosto klíčovou roli. Je to samozřejmě dávno I geograficky, protože to Německo má k tomu Rusku blízko geograficky. Tak. Vidím hodně otázek dneska. Jakub se píše, byl na vás tlak od pana Babiše tlačet plyn, nebo od někoho jiného? Kdo vyhodnotil, že Rusko není rizikový zdroj pro naši energetiku? Ne, žádný tlak nebyl na nikoho ani. Nemůže být. My nejsme závislí nějak extra na plynu. My jsme na plynu závislí co týká výroby elektrické energie, z nějakých 8-9% a jsme energeticky soběstační, co se týká elektrické energie. Horší je to už potom s plynem pro průmysl. Tam jsme na tom závislí přibližně z 50%, a my jsme tady jinou možnost neměli. Tady se historicky vybudovaly trubky, to už je dávno, a někdy před 20-30 lety se vybudovaly trubky z Německa, což dávalo logiku. Druhá tady byla ta historická, přes braterství, to znamená Ukrajin a Slovensku, ale drtivá většina jde z té německé trubky, a Německo si udělalo závislost na ruském plynu. A to, že tam šel I norský plyn, a to, že tam šel I třeba trochu skapaněného plynu, to je pravda, ale v těch trubkách se to smíchalo, takže k nám šel plyn ruský a to není dáno námi, a našim chtíčem, to je dáno německou energetickou politikou a hlavně infrastrukturou, která tam je. A budovat se nějaký speciální plynovod z Polska, což byl jeden pokus v jednu chvíli, který straško tal, I když peníze už byly na stole, protože Poláci z toho cukli, nastukli z toho proto, protože to pro ně bylo nevýhodné, protože zjistili, že ten ruský plyn, I když se jim to nelíbilo, takový je dostatek, přebytek a je levný a nějaký skapaněný plyn v té době nikdo nechtěl, no protože bylo samozřejmě dražší. Přesvědčujte obyvatele a firmy, ať si kupují drahý skapaněný plyn, když zde mají levný zemní plyn. Proto do toho nešli samozřejmě ty Poláce. Tak, Aleksandra, zdravím, co říkáte, postojí premiéra, že čeká na reakci EU, co s cenou energii udělá. Já mám k tomu slov, nech čeká na reakci Evropské unie, nech se jedná na Evropské unii, I když, podle mého názoru, to je na dlouhé lokta Česká republika, může něco iniciovat, ale rozumím, tam neudělá žádnou díru do světa. Ale nech se tam něco dojedná, tak se musí jednat tady a akčně, tak, jako jednají ostatní země. Máme nějaké celoplošné zastropování, jakože tomu nevěřím, protože už dneska jsou ty stropy v různých zemích nastaveny různě. No tak definiále stejně, to padne na tu danou zemi, která se s tím bude muset vnitřně vyrovnat, protože má jiné energetické zdroje. U nás naštěstí méně závislé na plynu. To znamená, u nás je to relativně jednodušší to zastropování, než v zemích, kde jsou zásadně závislé na plynu, třeba v Německu. Proto si taky myslím, že se s tím Německem nemůžeme nějak úplně ideálně shodnout. Ne, protože bychom nechtěli, ale protože máme jinou strukturu energetických zdrojů. Vousatý peťko. Bylo by dražší vykoupení podílů v Česu, než ty slavní americký stíhačky? No dražší by to asi bylo, protože ten výkup v Česu by určitě dneska byl přes 200 miliard, možná 250 dokonce dneska miliard. A samozřejmě, tak jak Čes vydělává, tak ta cena těch akcí jdouce. Na druhou stranu zase Čes bude mít možná 90, možná 100, dokonce miliard zisku jenom v tomhletom roce. Takže je to otázka potom návratnosti té té té investice. Ale v každém případě se chybně sperifizoval Čes. To už jsem zde mnohokrát říkal. Co by se stalo, kdyby se odstavili naše plynové elektrárny? To by jsme přežili, protože my máme skutečně pod 10%, 8-9% jenom výroby elektřiny z plynu. Nebylo by to úplně triviální, ale zvládli by jsme to. Proč stát počil 74 miliard Česů, když má rekordní zisky, aby udržel jeho účast na zlodějské Lidské borze? Kolik zaplatí minoritní akcionáři, který se zastáváte? Já se nezastávám mimo minoritních akcionářů. Já jenom říkám fakte, jak je to namýcháno. V tím prostě se nedá nic dělat v dané chvíli. Jedině se musí ten podíl vykoupit. To je jediné. Protože můžeme mít 300 minoritní akcionáře, můžeme to zastropovat, no a pak zažalují, no a ten stát to samozřejmě bude muset všechno doplatit. To je jenom otázka Česu. Proto já tvrdím je třeba jednat. Jednat, jednat. A možná se dá dojít v určité dohodě. Proč počil stát 74 miliard Česů, to si musíte zeptat pana ministra financí. Já bych to neučenil. Rozumím asi, k čemu mířím. Když mu počíjí stát, tak vydělá na tom úroku 3%. Ale Což je politicky velmi složitě vysvětlitelné, protože místo, aby si stáhnul z Česu nedozdílený zisk, tak mu ještě půjčuje. Abych to řešil jinak, abych mu dal záruku, ať si jde na trh a ty peníze si půjčí. A ty banky mu velmi rádi počili. Protože to počilo stát za 3% a je to v eurech. A ty banky mu dali podle mě možná ještě lepší úrok. A když ne, lepší tak přibližně zrovnatelný. To znamená, Čes si měl jít půjčit peníze na komerční trh. A stát se má, tady s váma souhlasím, stádat o to, jak má naopak z Česu získat peníze. A ty má okamžitě pustit do podpory. Protože, jak už jsem říkal, Čes bude mít gigantický zisk. Právě proto, že je energetická krize. A to, co je na význam zisku, se měl pustit do podpory. Ne v příštím roce, hned v tomto roce. To je to, co je. Zdeňka, máte pravdu. Je třeba jednat na Česu a použít jejich dividenzi, kdyby dělali smlouvu napřímo s Ruskem. Děkuji za odpověď. To nemohu potvrdit. Fakt nevím. Nezdá se mi to tady úplně takhle. Zdeňka, závěrem je nutné konstatovat, že vynikem dnešní zůfalé situace je Německo a nebude to poprvé. Je jedním z důvodů, proč jsou vysoké ceny. Není to jediný vynik. Samozřejmě to Rusko spekuluje jednoznačně a jde to I za ním. Myslíte, že Němci nám přenechají plyn, když ho sami budou mít málo? Jak říkala Sikyla, jednotka najevity rovná se jeden Sikyla. Nemyslím si, že by nám přenechal plyn, když ho bude mít málo. Na druhou stranu musíme se objektivně říct, že obchodní kontrakty v současné době běží. Mezi komerčními subjekty České republiky a Německa, Německo plní zatím na 100%. Zatím. Joni Joni, jak to, že země kolem nás mají nasmluvané dodávky plynu přímo z Ruska a nikomu to nevadí? To už jsme tady řešili. Většina zemí nemá přímé kontrakty, ale jsou země, které mají přímé kontrakty a je pravda, že obchodně to dneska je výhodné. A ono pozor, ono to bude I do budoucna velká diskuze. Budeme tady mít třeba skapalněný plyn z Kataru, z Ameriky atd. Budeme tady mít plyn z Norska atd. A budeme tu mít plyn, který bude relativně drahý a může přijít Rusko a dovedu se představit, že tak nastane a nabídne ten plyn třeba I pod cenu. Uvědomte se, že ho prodávalo tak, že jsme měli na burze cenu 7-8 euro. Dneska máme 300 euro. To je ten samý plyn, ta samá kvalita. To znamená, že ten prostor jídrou bude obrovský. A v tu chvíli najednou Rusko začne nabízet plyn za tuhletu cenu a budou evropskí obchodníci, kteří budou zvažovat, jestli to koupí nebo ne. A teď se to bude místit s politikou a s nějakou ekonomickou úvahou a teď najednou budou země, respektivě jejich obchodníci, kteří to třeba vezmou. Třeba Maďarsko, třeba Bulharsko, nevím, Srbsko, může to být jiná země, může to být země možná ze západní Evropy, nevím, třeba Německo. A najednou bude mít plyn, který bude třeba 5-7-10 násobně levenější než plyn, který bude někde jinde. A začnou samozřejmě obrovské spory mezi těmi zeměmi, mezi jejich podnikateli, protože nikdo z podnikatelů nepřejme fakt, že Maďar bude kupovat plyn za 20 euro a, já nevím, Němec třeba za 120 euro, protože logicky pak bude nekonkurenceschopný. A to bude hodně zajímavé sledovat a bude to samozřejmě, myslím si, jedno z největších témat těch příštích měsíců. Já vám děkuji moc krát za všechny otázky, musím pokračovat, že jsem ve sněmovně a mám zde ještě jednání poslaneckého klubu. Díky moc a budu se těšit v neděli, že se opět potkáme. Mějte se moc hezky. Máte králo.Kopírovat text

Růst cen energií se vládě zcela vymkl kontrole. Hospodářští ministři nejsou schopni vypotit jediné smysluplné opatření, premiér dokola opakuje obecné fráze a Česko jede z kopce. Co nás čeká na podzim? NA ROVINU opět živě, tentokráte ve ČTVRTEK 25/8 v 18:30. Těším se na vaše dotazy. Ptejte se na cokoliv.

Screenshot není k dispozici