← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem hezký den, vítám vás u mého pravidelného pořadu na rovinu. Nicméně tentokrát nejedeme živě, jsem na dovolené, takže jsem tento díl předtočil a chtěl jsem vám představit, jak si stojíme v rámci inovací výzkumu vědy, což pro mě bylo srdečný téma, protože mimo to, že jsem byl v době, když jsem byl ve vládě odpovědný za průmysl a za dopravu, tak jsem rovněž do značné míry odpovídal právě za vědu, za výzkum vývoj a inovace a podařilo se nám tam dosáhnout slušných výsledků a hrozně mě mrzí, že se to nyní začíná bourat. K čemu mířím? Naším cílem bylo vybudovat zde v horizontu několika let ekonomiku, hospodářství postavené na předané hodnotě. To je celá zásadní věc, protože tak, jak dneska vidíme, jak se handlkují různé strany o rozpočet, tak vidíte, že část politického spektra říká všechno, co zdaníme, to jsou obvykle ty ostřelevicové strany, případně ta pravicová část říká budeme brutálně šetřit. Paradoxně, tady je současná vláda, která se hraje na tu pravicovou, tak nejenom, že chce šetřit, ale chce rovněž více zdaněvat. Zatím se jim to moc nedaří rozpočet, se jim nedaří poskládat, ale já to říkám, protože je zde ještě cesta jiná, bytě dlouhodobá a ta je záležná na tom, že budeme investovat do výzkumu, do vývoje, do inovací, že budeme zde podporovat tvorbu toho, čemu se říká přidaná hodnota, což bude znamenat ve finále to, že nemusíme zvedat daně a ve finále tok peněz do státu bude zajištěn díky tomu, že firmy budou mít větší zisky. Je to skandinávská cesta, holandská cesta, chceme-li, nebo švýcarská cesta. Ty státy a ty země, které začaly za včasou do věry a do výzkumu silně investovat a podařilo se jim tam vytvořit právě tu přidanou hodnotu, tak mají solidní příjmy dostátního rozpočtu, nikoliv proto, že zvyšují daně, ale proto, že firmy mají vysoké zisky. Firmy jsou samozřejmě spokojené, protože mají slušnou profitabilitu a jsou spokojení I zaměstnanci, a to proto, že mají vyšší mzdy, nikoliv proto, že je někdo dotuje, ale proto, že jejich zaměstnavatele vydělávají slušné peníze. V toto jsem bytostně přesvědčen, je to správná cesta, problém je v tom, že to není viditelné, ty výsledky během roku, dvou, ale je to otázka třeba pěti až deseti let. Taky proto jsme v roce 2017 až 2018 přišli s úplně novou strategií, inovační strategií, založenou právě na investicích do výzkumu, do vývoje, do vědy, do inovací. Nazvali jsme to Česká republika, země pro budoucnost. Nebylo to nic, že bychom se podívali z okna a něco vytvořili, ale inspirovali jsme se v zahraničí a jsem projel Spojené státy, projel jsem Západní Evropu, projel jsem ty země, které jsou v tom o tom skutečnými lídry. Inspirovali jsme se a společně s vědci, společně s lidmi z podnikatelského prostředí, společně s vysokými školami jsme dali dohromady, podle měho názoru, docela unikátní koncept, který jsme právě nazvali Česká republika, země pro budoucnost. Co jsme vlastně začali měnit? Kompletně nový přístup k řízení výzkumu, jeho financování, jeho vyhodnocování. Mířili jsme více ke kvalitě, méně ke kvantitě. Začali jsme jinou formou digitalizovat. Zahájili jsme proces podpory investic, ale pouze těch, které právě přinášejí tu přidanou hodnotu, to znamená ty, které jsou založeny na inovacích, na výzkumu, na vědě. Začali jsme připravovat úplně jinou formu patentové politiky, založené skutečně na moderním přístupu. Začali jsme jinak zveditelněvat Českou republiku ve světě. Začali jsme Českou republiku představovat několik jenom jako zemi příběhů, Karlova mostu, piva a skvělých hokejistů, ale jako zemi univerzit, jako zemi, která je založena právě na výzkumu, která tady má špičková pracoviště. Začali jsme úplně jinak přistupovat k podpoře startupu, spinofu malých začínajících firm, které právě jsou aktivní v této oblasti. A musím říct, že se nám to začalo dařit, protože vše je o výsledcích a když se na to podíváme, tak jsme poprvé vytvořili spolupráci mezi vědci, výzkumníky, biznisem a mezi vysokými školami. Už si nešli takzvaně po krku, ale začali upravdu spolupracovat. Začali jsme jinak měřit výsledky, nikoliv pouze ve smyslu množství různých článků odborných a tak dále, ale ve smyslu přínosu, kvality, co nám to přineslo, co to přineslo té, či ono je konkrétní firmě. Jak se s tím dalo dále pracovat, jestli to mělo nějaký další rozvoj. To znamená, bylo to zloženo na kvalitě a to bylo spojeno také mimo jiné s takzvaným škálováním nebo semeli žebříčkováním. Poprvé jsme začali ukazovat naše výzkumné instituce, nejenom z úhlu pohledu, co všechno hezky dělají, a z pohledu kvantity, ale z pohledu kvality, to znamená, jaké mají ve finále výsledky. Co ta investice do těch inovací vlastně přinesla, pokud třeba se na tom participoval stát. No a co je samozřejmě klíčové, jsou peníze a jsou zdroje. A tady bych poprosil o první obrázek, kde vidíte, jak se vyvíjely výdaje státu, čili vlády, právě do oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což jsou peníze, které byly učené jedna pro univerzity, výzkumné organizace, případně pro firmy, nebo to byly nějaké konzorciální projekty, kde se společně pracovalo. Naším cílem bylo dostat se do té nejvyšší evropské ligy a někdy v tom roce 17-18, na tom obrázku vidíte, že jsme měli výdaje do výzkumu vůči HDP někde na úrovni 1,6-1,7%, my jsme chtěli do roku 20 to vytáhnout na 2%, což se nám podařilo. Ale nebylo to jenom o tom, že jsme tedy dosáhli těch 2% a dostali jsme si tím pádem do první evropské ligy, poprvé vůbec I ve světě jsme byli v žebříčcích mezi inovačními lídry, ale nám se to podařilo dostat I do toho firmního sektoru, protože jsme začali motivovat firmy různými pobítkami, vytvářili jsme konzorcia pro spolupráci vysokými školami, s vědeckými institucemi a začali jsme jim ulevovat na daních tak, aby měli jednodušší cestu právě ku inovacím, aby jsme prostě k tomu motivovali. Výsledkem bylo to, a to dobře poslouchejme, že v roce 2020, a to bylo covidu navzdory, jsme měli už 57% firm, které aktivně inovovaly, což bylo o 10% více, než bylo v roce 2018. A co je ještě zajímavější, v roce 2020, mám zde přesně poznamenáno, šlo do inovací o 116 miliard kurun více ve firmním sektoru, než v roce 2018. Přesně to bylo 267 miliard, které šly v roce 2020, zatímco v roce 2018 to bylo o těch 116 miliard méně. Což je něco neuvěřitelného, protože, znovu říkám, byla doba koronavirová. Což znamená, že ten program, který jsme představili, celou tu koncepci, kterou jsme řídili, pracovali jsme na ní, motivovali jsme, tak začal skvízet úspěchy, začali jsme získávat respekt zahraničí, představovali jsme Českou republiku jinak, a to bylo v době navíc covidové. Nicméně spadla klec. Jsme v roce 2022, máme novou vládu a já jsem trošku naivně očekával, že některé věci, které snad dávají smysl a nejsou toho politického charakteru, nová vláda převezme, že začne podobně jako my peníze do výzkumu dávat. Navíc, že to třeba I navící, navíc pan premiér je člověk, který je předsednouc univerzitního světa, tak jsem si myslel, že k tomu budou mít blízko. Nicméně skutek utek. Sice máme novou paní ministrině pro vědu, sice máme rozšířený tým pro vědu, máme tam dva nové politické náměstky, ale když se podíváme na to, jak se k tomu přistupuje, tak to zase začínají být takzvané devadesátky. Konec řízené koncepce, konec řízeného výzkumu a vývoje, konec vyhodnocování na té bázi, kterou jsme představili, které to znamená, lepší má více, průměrný má stejně a horší dostává méně peněz, protože tam jdou opravdu desítky a desítky miliard korun do výzkumu a je to o tom, kdo si víc opět zakřičí. Takže ty bariéry, které jsme se pokoušeli stažnout mezi vědci, mezi podnikateli a mezi vysokými školami, zde opět máme a strategie Česká republika, země pro budoucnost, country for the future je v šuplíku. Je to strašná škoda a já vám to budu demonstrovat opět I na číslech, protože jedním z klíčových aktárov České vědy je Akademie věd. Abych tady poprosil o druhý obrázek, kde vidíme rozpočet pro Akademie věd a vidíme, že tam nastalo takzvané období temna. A to období temna bylo mezi lety 2009 až 2013. Tehdy se jednalo o tom, že z 5,9 miliard rozpočtu pro Akademie věd, a podotýkám, že Akademie věd je nevýznamnější česká výzkumná organizace, která spolupracuje se stovkami podnikatelských subjektů a která má nejlepší rating ve světě, tak se stáhlo z 5,9 miliard na 4,5 miliardy korun. Tehdy dokonce byla snaha, možná si to vzpomínáte, zrušit Akademie věd. Rozpustit jí. Univerzity už si brousili zuby, kdo si co vezme. A tenkrát, pak toto bylo zahájeno, tahleta likvidace ještě to Polankovou vládou, byla skutečně obdobím temna pro tuto klíčovou instituci. My jsme začali v momentě, kdy se to dostalo už do nějakých normálních kolej, někdy o to roku 2013-2014, peníze navyšovat. Já jsem tady od toho tehdy ještě nebyl, ale naštěstí už jsem byl v Radě vlády pro výzkum vývoj inovace, kde jsem už měl možnost přispívat k tomu, aby se s výzkumem, co si dělalo, což se tenkrát podařilo, protože ta Rada vlády už tenkrát byla postavená velmi rozumně od roku 2014 a vidíte na tom grafu, že se Akademie věd začala nadychovat, že se začalo dohánět manko, no a že jsme to dotáhli až někdy do roku 2022 na poměrně slušnou úroveň, mám to tady úplně přesně a vy to tam vidíte, někdy na 7 miliard. Což je skvělé, je to dobrá zpráva, Akademie věd se dostala tam, kam potřebovala, nicméně pokračujeme dál. Rok 2022 jsme ještě uhráli s novou vládou tu částku, kterou jsme naplánovali, ale rok 2023 by správně v tuto chvíli měl být pro Akademie věd někdy na úrovni 8 miliard korun, protože máme 17% inflace, dokonce ještě více a to kam nepřidá se tolikolik je inflace. Nicméně už vidíte první pokles a podle posledních zpráv z ministerstva financí je snahám Akademie věd opět začít odrbávat a dostat se na částku 6,7 miliardy, jinými slovy pokles. Když si odešli do inflace, tak vidíme, že Akademie věd bude chybět více jak 1 miliarda korun. Takže jsme opět tam, kde jsme už byli, peníze na vědu, peníze na výzkum se začínají redukovat a já chápu, že není jednoduché tvořit rozpočet v současné době. Já rozumím tomu, že jsme v době energetické krize, že jsme v době válečného konfliktu, chápu, že se hledá každá koruna, ale musíme si uvědomit, kde jsou priority. Pokud přestaneme podporovat výzkum vývoj a inovace, opět se začneme stávat montovnou, opět se bereme elan firm, které investovaly do vývoje, do inovací, které začaly tvořit členov hodnotu a to se nám v budoucnosti velmi vymstí. Vymstí se nám to na tom, že potom nikdy ten rozpočet nedáme dohromady, protože ty firmy nebudou mít ziskovost, nebudeme tady mít postavenou předanou hodnotu, o kterou usilujeme a dostaneme se opět do té fáze, co jsme byli, to znamená země, která vyrábí hodně, která možná hodně exportuje, země, která je založena, někdo tomu říkal, na montovnách, ale v každém případě země, která negeneruje ziskovost, výsledkem čehož budou nižší danivé příjmy, nižší odměny mzdy a platy pro běžné zaměstnance a pochopitelně nižší ziskovost firm. Dostáváme se o 10-15 let naspátek. Já vám děkuji za dnešní pořad a budu se těšit, že se potkáme v příštích dnech opět.Kopírovat text

Budoucí prosperita není v zavádění nových daní ani v brutálních úsporách na investicích a lidech. Cesta je přes posílení výzkumu a vývoje. Nový ministerský úřad ani obecné fráze přidanou hodnotu nepřinesou. Po několika letech růstu růstu míříme opět k montovnám. Více v záznamu NA ROVINU. Příště již jedeme opět živě.

Screenshot není k dispozici