← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem hezký nedělní podvečer, moc vás vítám u mého pravidelného pořadu. Na rovinu, tak jako vždy, jedeme opět živě a těším se na vaše dotazy. A reaguji na téma, o které jste žádali, a to je, abych srovnal ceny energií v Evropě a na jiných světadílech, nebo na jiných klíčových trzích. A popravdě řečeno, nevychází to pro Evropu vůbec dobře, respektive pro Evropskou unii, abych to měl říct úplně natvrdo. Evropské unii zůstal energetický černý petr v ruce. A není to způsobeno jenom válkou na Ukrajině, je to dáno I řadou špatných rozhodnutí v době minulé. Pojďme si to ale nejdříve rozebrat. Já to ukážu na ceně plynu, protože cena plynu je vcela zásadní. Ukážeme si, kolik stojí plyn na různých světadílech, protože nejenom že plyn je klíčový pro průmysl, pro vytápění, ale díky tomu, že bez plynu se v Evropě neobejdeme I ve smyslu výroby elektřiny. A musíme vyrábět elektřinu z plynu, protože by jsme nepokryli. Tak v dané chvíli je plyn vcela rozhodující, protože má I velký vliv na právě cenu elektřiny. A to díky tomu, že se určuje cena elektřiny podle takzvaného posledního zdroje. Zjednodušeně řečeno, nestačí nám pouze jádru, obnovitelné zdroje, uhlí, ale musíme to ještě dorovnávat plynovými vehykly, to znamená výroby elektřiny z plynu. A to je to, co žene cenu nahoru. Já jsem si pro vás připravil jeden obrázek. Poprosil bych kolegu, jestli by mi ho tam mohl vložit. Pokud už ho tam vidíte, tak mám signál, že ano, tak vidíte krásně na té mapě světa, jenom podotýkám, že se jedná o zdroj European Gas Hub a jsou to čísla z července roku 2022, takže za těch pár dní se to ještě trochu posunulo. Je to horší, ale toto teď nechme ten srpen. Takže v Kanadě na burze stál plyn 13,9 dolarů za megawatt hodinu. Ve Spojených státech 24,5 dolarů za megawatt hodinu, to je takzvaný Henry Hub. V Rotterdamu, čili Evropská unie, 170 dolarů za megawatt hodinu. V Rusku to ale neberu tolik, 5,1 dolarů za megawatt hodinu. V Japonsku to rovněž není levné, ale je to levnější stále než v Evropě. A to je 132 dolarů za megawatt hodinu. A pokud tam vidíte správně, tak v Austrálii je to 105 dolarů za megawatt hodinu. Takže je celá zjevné, že Evropa má suverénně nejvyšší ceny. Když bych to tady řekl úplně jednoduše, tak si uvědomi, že v poslední době se hodně vážeme na dovoz kapalněného plynu ze Spojených států nebo z Kataru. Když se podíváme, jaká je cena plynu ve Spojených státech, jaká je cena plynu v Evropě na burze, tak kdo si dopočítal, že na jedné lodi, který převážíme, transportujeme z kapalněný plyn, se vydělá přibližně, dobře poslouchejte, 200 milionů dolarů na té marži. Což je přibližnice na té lodi, kdybychom si ji měli pořídit. Tak to asi uděláme určitý obrázek, kdo tedy na čem vydělává. Ale teď se pojďme podívat tady, co je tím důvodem. Důvod je jasný, je to otázka nabídky a poptávky, cena se odvozuje od burzy, ale to nejenom v Evropě, I ve Spojených státech, kdekoliv jinde. A aby jsme nehaněli pouze burzu, tak se uvědomuje, že pokud je nabídka vyšší než je poptávka, tak to naopak působí dobře a ty ceny se stlačují dolů. Pokud je to ale opačně, to znamená, že nabídka je menší než je poptávka, tak to naopak šponuje ceny a letí to nahoru. Takže problém Evropy je kde? Evropa se vytvořila závislost na plynu. Vytvořila se jí mimo jiné tím, že začala odstavovat v důsledku zelené ideologie jádro, začala odstavovat plyn, pardon, začala odstavovat jádro, začala odstavovat úhelné zdroje a zůstal nám mimo obnovitelných zdrojů ještě plyn, jakožto zdroj transitní. Zjednoušeně řečeno, Evropa se tady shodla na tom, že budoucnost bude zajímavá v obnovitelných zdrojích. Nicméně, než k ním dojdeme a uzavřeme-li uhlí a uzavřeme-li jádro, neříkám všechny země, naštěstí jsme se mezi nimi nezařadili, Francie třeba taky, nebo dalších asi 10-11 zemí, tak vsadili, a je to zejména Německo, na plyn, jakožto na přechodní zdroj. Nicméně se na plynu vyletěl nahoru, takže výsledek je jasný. Zjednoušeně řečeno, Evropa má méně zdrojů pro výrobu elektřiny a tím pádem jde cena nahoru. Druhá věc je ta, že když už Evropa vsadila na plyn, zejména Německo, tak vsadila několik na vlastní plyn, ale na dovážený plyn. A opět jsme uzelené ideologie, protože jsme omezovali v důsledku zelených ambicí těžibu plynu, méně se těží v nírozemsku, tam už to úplně končí, tlačilo se na to, aby se netěžilo tolik plynu v Norsku. A zjednoušeně řečeno, doporučovalo se, v podstatě vytvořila se tady infrastruktura na to, aby jsme plyn dováželi. Aby jsme ho dováželi, tak musí být, odkud ho dovážet. A tady je to opět zelená politika, německá v tomto případě, které vsadilo na ruskou kartu. Postavil se Nord Stream 1, poté Nord Stream 2, ten se nakonec nesprovozděl, ale fakticky se vytvořila díky zejména německé energetické politice, ale nejenom německé, ale německé v tomto celodominentní fatální závislost na Rusku. Což tedy ještě v momentě, kdy je válka a kdy Rusko spekuluje s cenami a kdy je nejistota na trzích, kdy to opět tlačí cenu nahoru. Takže, když se na to podíváme ze všech úhlů pohledu, tak Evropa se dostala do pasti sama a není to jenom v důsledku války, je to v důsledku příliš zbrklé zelené ideologie v oblasti energií. A výsledkem je tedy to, že domácnosti mají extrémně drahé ceny energií, firmy se začínají stávat nekonkurenceschopnými, protože si představte, že máte konkurenta ve Spojených státech a ten má cenu ořád nižší za plyn, než srovnatelná firma v Evropě. A samozřejmě toto všechno má obrovský vliv na inflaci, protože inflace dnes je zejména nákladového charakteru, několik optávkového charakteru, to znamená, že cena energií, ať už tedy plynu, anebo elektřiny, ale protože cena elektřiny se odvíjí od ceny plynu, jakožto od posledního zdroje, tak v důsledku toho mají firmy vysoké vstupy, to samozřejmě promítají do koncových cen a ceny letí nahoru v oblasti potravin, v oblasti spotřebního zboží a tak dále. Navíc to má ještě další negativní vliv na Evropu, protože zde existuje takzvaný jednotný energetický evropský trh, který svým způsobem by měl být poměrně vyvážený, nicméně v současné takřka kritické situaci, kdy se platí ořád více za ceny energie, než tomu bylo třeba před rokem a půl před dvěmi lety, tak dochází k tomu, že jednotlivé země vyhandlují se na Evropskou komisí různé výjimky, takže výsledkem toho je to, že navíc ještě v Evropské unii platí, ať už domácnosti nebo firmy, v různých zemích různé ceny a není to rozdíl 10, 15, 20%, což by asi každý pochopil. Problém je v tom, že dneska je to už několikanásobně více nebo méně, záleží na tom, z jakého ulu se na to díváme, s podhledu jaké země, takže Česká republika, která de facto pro podporu v oblasti energetiky nedělá takřka nic, jsme jedni z nejhorších v celé Evropské unii, tak se dívá na to, že země jako Španělsko, Portugalsko, Franci a tak dále, Slovensko, zastrpovávají různě ceny a tamní obyvatele, případně firmy, kupují energie výrazně levněji, třeba 5, 6, 7 násobně levněji. Takže to je jenom k vysvětlení, věřím, že obrázek už tam nemáte, že ho tam kolega odendal, já jsem slíbil, že mu řeknu v průběhu, že už tam být nemusí, což jsem zapomněl, ale on už tak jako tady vel pryč. Takže jedeme na vaše dotazy. Dobrý den, píše Tomáš, 30 let pracuji, nikdy jsem od státu nic nežádal. Ten dešník proti drahotě, zkusil jsem to, náklad na bydlení 60% příjmu, podpora odmetl se v 179 korun, velký smutek. Vám děkuji a držím palce. Ten dešník proti drahotě je jeden velký trik a to doufám si tvrdit skoro švindl. Ono to zní velmi hezký, že řeknete 100 miliard korun, ale uvědomíme si, že polovina z toho jsou důchody, které jsou valorizovány zákonným způsobem a to jsme ještě ukonali my, to znamená, že to není žádný úspěch této vlády. Pak tam máme různé nepovedené formy podpory, typu odpuštění zpotřební daně nebo silniční daň. Já neříkám, že to je něco úplně principiálně špatně, ale já říkám nepovedené, fakticky to někdo skoro nepostřehnul, silniční daň nikdo nežádal, pak tam jsou různé odešitatelné položky, což taky bylo ještě za naší vlády připraveno a ta sociální pomoc se rozbíhá teprve, teď. Takže já se vám nedivím, ta pomoc je prakticky pod rozlišovací schopnost a to se vůbec nebavíme o tom, že ta sociální pomoc, zejména v oblasti bydlení, je mimořádně, mimořádně náročná na vyřízení. Bas Vas. Dobrý večer. Už je pozdě, ale kdyby se začalo včas, nebyla by pro rodiny firmy státní rozpočet nejlepší pomoc dotat se do teplných čerpadel, solárních panelů, zateplení a dalších úspor? Ano, v tomhletom máte pravdu, je to jedna z cest. Mimo jiné, ono se s tím nezačalo teď. To už za vlády naší, dokonce předcházející, se podpory na toto připravovaly, ale nevyřeší to zcela, tu situaci. Podpora v oblasti teplných čerpadel dává určitý smysl, samozřejmě, ale ne pro každého. Musíme si uvědomit, o jaký se jedná typ obedlí, domu a tak dále, zejména ty starší doby, kde jsou velké teplné ztráty, tak tam je to docela náročné. A je to I otázka návratnosti, je to otázka nějaké investice, to znamená samozřejmě otázka toho, jak velkou má kdo. Potřebu faktoru je tam celá řada, takže nemyslím si, že to vyřeší jen čerpadla. Solární panely, tak myslím, že nebyla zde větší podpora solárních panelů nebo elektráren malých, velkých a tak dále, než v těch uplynujích 10-15 letech, ať už tady přes velké parky, nebo případně přes ty malé. Co se týká zateplení a tak dále, I na to byla celá řada programů. Problém je v tom, že ne každý je využíval. Já třeba vím, že I na NPO ty programy, I když byly docela dobré, tak lidé do toho nešli, respektive firmy do toho nešli, měly jiné priority a na zateplení se nemyslelo v té první řadě. Jinak samozřejmě máte pravdu, toto je jedna z cest, ale nevyřeší to pouze to, co zde píšete. Alež, dobrý den pane Havlíčku. Proč se zapomíná na zborovky nebo firmy, co montují solární elektrárny, ti mají přece také kvůli válce na Ukrajini obrovské neočekávatelné zisky. Ano, asi narážíte na sektorovou daň, ale už jsme u toho, že budeme muset, pokud by se to zavádělo, a já nejsem příznivcem toho, aby se to zavádělo, určit, co je zisk způsobený, říkejme, válkou nebo naprosto mimořádnou situací a co několik. Já se úplně nevedu představit, jak se tohle bude ve finále rozlišovat. Když jsme u energetiky, tak tam se to týká v zásadě jenom třech společností, výrobních společností, zniž jedna je ve vlastnictví nebo takřka v plném vlastnictví ze 70% ve vlastnictví státu. Co se týká bank, to je samostatný příběh, tam se obávám, že by to ty banky přinesly na klienty, na spotřebitele a hlavně na malé a střední firmy, které by zaplatili o to více. A pokud půjdeme ještě dál, třeba na zbrojovky a tak dále, tam poté se tady budu muset dobře rozlišovat, jestli je to skutečně dáno mimořádnou situací anebo taky třeba nějakou podnikatelskou šikovností. Zabrzní se tím investice, začne se více optimalizovat, nadnárodní firmy začnou vytáhávat peníze do zahraničí a ve finále, když to sečteme a potrhneme, nedomnívám se, že by ten benefit byl o tolik vyšší, než by byl takový, jak všichni, jak všichni nebo jak někteří očekávají. Martin, stát vlastní 70% čezů, takže u těch 70% neočekávaného zisku, jde přímo do státní kasy. Takže těch 70% zisku jde přímo do státní kasy. Kapsy píšete dokonce. Při zavedení sektorové daně stát více zdaní čez, ale pak od čezů dostane dividendy ponížené od tu sektorovou daň. Tak to je zajímavý to, co píšete a v zásadě máte pravdu. Tak ještě jednou k té sektorové dani. Pokud bychom měli zavádět sektorovou daní do oblasti energetiky, tak to dává smysl jen u třech společností. A to jsou tři výrobní firmy České republice. Zavádět to do sekce obchodů v oblasti energetiky nedává vůbec smysl, tam nevydělávají nic úplně závratného. Ale souhlasím, že ty energetické výrobní společnosti vydělávají. Jenomže 70% výroby v České republice zajišťuje České republice a v čezu má stát 70% podíl. Ano, jestliže uděláme to, že ho zatěžíme daní, tak lze předpokládat to, že České republice nakonec odvede nižší dividendu, ale ono tu má ještě jeden rozměr a na ten dnes můžeme zapomínat. České republice je pro nás strategická společnost, která má budovat nové zdroje, mimo jiné má budovat jádr. A my nemůžeme České republice úplně v úzovkách odrbat a ve finále se potom tedy dívat na to, že nebude mít dostatek prostředků pro to, aby třeba to jádr synvestoval. Já zde často říkám to, že v Česu jsou zdroje na to, abychom pokryli podporu domácností a firm. A zatím si stojím, ale beru tu, řekněme, tu část toho mimořádného zisku. To znamená, jestliže Česk měl, ať se to dobře počítá, za rok 21 zisk 23 miliard korun a připustme, že bude mít za rok 22 mezi 50 až 4 miliardy, se teď odhaduje, tak připustme, ať se ten dobře počítá. Bude mít, měl by třeba 100 miliard korun, tak pochopitelně do té podpory by se mělo dát jenom to, co je navíc. To znamená, dejme tomu 75 miliard koruna, možná ještě třeba trošku, trošku, trošku méně. Zaprvé by to dostatečně pokrylo to, co dneska potřebujeme, a to je to, co ta vláda není schopná udělat. A neberu argument, že říká, že se to dá stánout až v roce 2023 z roku 22. To je samozřejmě ekonomicky pravda, ale Čest tam má nedozdělený zisk. Beru argument, že Čest nemá hotovost, protože ji má zase alokovanou na burze jakožto jistinu a stát mu dokonce půjčuje peníze, ačkoliv si domnívám, že by v dané chvíli mu neměl půjčovat peníze, neměl by na tom vydělávat, ale měl by mu dát záruky a ten Čest by měl jít na komerční trech a tam jisty peníze měl půjčit. A stát by měl hledat naopak cestu, jak z toho Čestu ty peníze dostat zpátky. Ale zpátky k meritu věci. Nemůžeme ten Čest úplně odrbat, jinak potom budeme v situaci, že stát na sebe musí vzít komplet celé financování celého jádra. A ono se rozhodně nebude jednat jenom o jádrov dukované, bude se určitě jednat I o jádrov v temelíně. Tady vláda, nevím proč, nepřipravuje temelínské bloky, my jsme připravili komplet dukovany, tak vláda by měla začít střelbitě, připravovat I temelín. A to všechno je o tom, že se to musí nejen vybudovat, ale samozřejmě taky splácet. Ten Čest to bude splácet pochopitelně z toho zisku a z té garantované ceny, ale pochopitelně potřebuje mít I dobrou finanční stabilitu pro to, aby měl dobré rejtengy a tak dále, aby to byla stabilní společnost. Takže na tohle to musíme dávat pozor, ale zase na druhou stranu je pravda, že to, co je tam na význam zisku, to se z toho dá stáhnout. Tím někomu neuškodíme v tuto chvíli. Karolina. Dobrý den. Co říkáte na kauzu Dostálová? Hnutí ano, moc fandím, ale takové trapné podvůdky jednotlivců ho strašně poškodují. Paní Dostálová, ať odborník mu důvěru ztratila. Já jsem se o tom bavil s paní Dostálovou. Ona mi to vysvětlila, myslím si, celkem věcně a jednoduše rozhodně. Sem domnívám, že by měla zapotřebí kvůli jednomu autu pro manžela dělat takhle komplikovanou operaci. Notabene to auto nepořídila tak, jak někdo psal na splátky. To se pořídilo za hotové, takže nebyl důvod, proč se to mělo někde splátkovat a poté někomu splácet. Ale to, co je nejdůležitější, je to, že to policie odložila. A to je pro mě celá zásadní informace. Takže v tuto chvíli se nedomnívám, že je to něco mimořádného. Spíš, že je to trošku okurkové sezóně, bouře ve sklenici vody. Bestex se ptá, nebo sděluje. Energí vende, odstavování uhelných elektráren, zavedení městních povolanek, rozmach elektromobilu. Francie má v potřesném stavu jedené elektrárny. 600 miliard paroni. Co je z toho neočekávatelné? Tak rozumím ironii. Pojďme to vzít postupně. Energí vende, píše ten. Ano, německá energetická politika má to je absolutní pravdu. Obecně bych řekl, že má to pravdu ptakřka ve všem. Německá energetická politika byla velkou, respektive energí vende, byla špatným krokem. Zbrklé odstavování uhlí, zbrklé odstavování jádra, v důsledku čehož máme málo zdrojů v Evropě, samozřejmě I v Německu, a v důsledku čehož jdou ceny na burze nahoru. Příliš zbrklá cesta ku zeleným ambicím. Odstavování uhelných elektrárn, tak to už jsem odpověděl. Zavedení emisních povolenek. Ten nástroj se přecenil, sice on ekonomickou logiku dává, ale naprosto se neuřídil a utrhl se zcela z řetězu. Tak, jak Evropská komisie ještě v roce 2020 odhadovala, že ceny emisních povolenek budou na úrovni 90 euro někdy mezi lety 2040 až 2050, tak se tam dostali dva roky poté. V roce 2022, dokonce už I v roce 2021. Tak to tady opravdu nevyšlo, výsledek je jasný. Ničí to zejména průmyslově orientované země. Ať jsme objektivní, ty peníze se tady zase samozřejmě vrací zpátky do jednotlivých zemí. Je to pouze přesun z místa A na místo B, ale ty už musí být zase použity na nové technologie, musí být použity na energetické investice a podobně, což znesnadňuje potom práci s těmi zdrojmi, protože ta míra té likvidace anebo toho zásahu do toho takzvaného původního starého sektoru je výrazně vyšší a nejsou potom zdroje na to, aby jsme ho ještě udrželi, anebo alespoň, aby to pro ní bylo trošku předvídatelné. Takže ta nejhorší věc to je totální nepředvídatelnost. A uvědomi si, že Česká republika je na průmyslu závislá z více jak třetiny. A to jak ve smyslu pracovní síly, tak ve smyslu hrubého domácího produktu. Tak co zde píše teda rozmach elektromobilů? Nic proti rozmachu elektromobilů, pokud to půjde přirozenou cestou. Když se přecházelo z konec přešky na páru, tak se taky u toho nedělala žádná regulace a nebylo to žádným nařízením. Způsob, jakým se dneska přechází na elektromobilitu, to znamená, že se de facto zakážou, když se to samozřejmě kulantně udělá, trošku jinak, ale zakáže výroba aut na spalovací motory v určitém roce, poměrně brzy v roce 2035, tak způsobí možná více škody než užitku. Francie je v otřesném stavu jedené elektrárny. Já doufám, že to můžu říkat správně. Francie má 56 bloků a nepletuly se tak někde kolem polovičky. Jich je nyní ve stavu údržby, ale máte pravdu v jiné věci. A to je v tom, že většina těch bloků už je na té hranici 40 let, to znamená dojíždějí. A Francie dneska čeká za prvé modernizace těch bloků, to znamená prodloužení, třeba ještě o 10, o 20 let. A pokud se nepletu, tak Bruno Le Maire, když jsem se s ním bavil, to je francouzský ministr hospodářství, tak uvažoval, že se bude investovat v dalších 6 nových bloků. Takže Francie má velkou závislost, více jak 70% na jádře, což jí samozřejmě činí dneska velmi silnou, výrazně méně závislou na Rusku než třeba Německu, a protože k nám vedou trubky z Německa, tak samozřejmě se tomhletom vezeme s Německem. Ale současně potřebuje hodně peněz na to, aby zvládla modernizaci údržbu případně investice do nových bloků. A zase jsme u toho, co jsem říkal o tom ČEZu. Francie teď de facto znárodňuje v EDF, odkupuje podíly od minuletních akcionářů a stát se stane 100% vlastníkem, ale přebírá na sebe samozřejmě potom tady veškeré investice s tím spojené. Tak a ještě tady píšete, 600 miliard baróni, ano, největší tunel historii České republiky mezi lety 2006 až 2010, dokonale připravená akce, kdy přijdeme všichni, vy, firmy, stát, každý, prostě, Česká republika přijde o 600 miliard korun, protože se naprosto nesprávně nastavila podpora, a to několik investiční, ale provozní, a budeme splácet to až do roku 2030 zákonným způsobem, to znamená, nám se s tím nedá mnoho udělat, my jsme alespoň částečně to zmírnili v rámci naší vlády o pár desítek miliard korun, nicméně současná koalice, tehdejší opozice si na poslední chvíli ještě chtěla prolobovat, dobře poslouchejte to, aby se zase zvedly ty marže tzv. vnitřní vynosové procentu, ale přenese nám slova smyslu, je to určitá marže pro majitele solárních elektráryn, takže stejná parta, výsledkem čehož je to, že 600 miliard korun pryč, a vyrábí nám to na celé 3% elektrické energie. A ptáte se, co je z toho neočekávatelné? Něco je očekávatelné, něco je neočekávatelné, asi nikdo nepočítal s tím, co nastane třeba v té Francii, to znamená, že se to bude teď ve chvíli, kdy je válka, ve chvíli, kdy je nedostatek energii, tak současně se bude operovat polovička, polovička nebo modernizovat, polovička elektrárna, ale máte pravdu, v zásadě to je vše ve měři očekávatelné, možná I v té Francii. Petr Hrák, pane Havlíčku, ještě k vaší kampani. Nepřijde vám, že by především policie měla vinit matku toho chlapce, že vůbec dopustí, aby autistický kluk na takovou akci vůbec chodil? Přijde mi to od ní ubohé. Já už jsem k tomu řekl poměrně hodně, ale klidně se k tomu můžeme ještě vrátit. Mně se to celé zdá trochu postavené na hlavu. Tak představme si, že někdo ukradne televizi v obchodě, bude s ní utíkat a policie, která bude, nebo nějaká ochranná služba, která tam bude, tak podle některých úzovkách nezávislých pozorovatelů, jak to tak vidím, by měla nejdříve vyhodnotit, jestli ten dotyčný je mladší 15 let nebo starší 15 let a měla by odhadnout nebo si zjistit, jestli je nemocný nebo není nemocný. Ta prvé poté by za ním měla utíkat a citlivě ho čapnout. A ono je to I s tou fackou té dámy, která objíždí celou řadu našich mítingů a někdy se tam oslovně pošťouchla s jedním současníkům, protože se jí nelíbil jeho názor, tak mu dala facku a měla smůlu, že ten člověk byl policista civilu. Já jsem se pak s tou paní bavil, ona mi ještě řekla, že je na to hrdá, že akorát byla smůla, že to byl policista civilu. Inými slovy, kdyby se nejednalo o policistů, tak ty facky nemůže rozdávat. Samozřejmě, že není dobře, pokud ten zásah je potom nepřiměřený. A to já neobhajuji, neumím to posoudit. Ale dívíme se po příčině. Dívíme se, co je tou podstatou. Podstatou je to, že někdo něco ukradne a někdo ho chytá. Stejně tak je podstatou toho, že někdo na někoho zautočí. Uvědome se, já jsem na těch mítingích skoro na všech, že ti, kteří tam chodí jakožto oponenti a mají na to právo, tak bohužel musím říct, že v těch posledních dnech a týdnech a kde se věta neuvěřitelným způsobem roste. Oni tam nepřijdou si říct svůj názor. Oni tam přijdou, křičí tam. Doslova freneticky tam řvou. Pískají tam na vše možné. Mají tam různé řechtačky. Dokonce někdo tam přijel se kačkou na trávu, kterou zapnul. Mají tam různé ampliony, křičí, řvou do toho s jediným cílem. Narušit ten míting s jediným cílem, aby ti, kteří tam přijdou a jich drtivá většina, ořád více lidí, kteří tam přišli za námi, jakožto naši fanoušci, neslyšeli ani slovo. To je jejich cílem. Samozřejmě, že v téhle atmosféře, když tam takhle řvou a opravdu, že bych někdy sloveně fanatické tváře tam vidím, tak je pravda, že tato akce někdy vzbudí I reakci. A to reakci zase těch našich fanoušků, kteří někdy jim prostě vezmou nějaký plagát nebo nějaký nápis na něčem nebo jim tam vezmou, nebo tam, samozřejmě, okřiknou. Někdy třeba do nich I trochu stačí to prostě jistým zpětů. Ale podstata je někde jinde. Oni přišli řádně na náš meeting a je tam někdo vyrušuje naprosto brutálním způsobem s cílem takovým, aby neslyšeli ani slovo. A to je to, co si myslím, že je třeba řešit úplně principiálně. Druhá věc je ta, když si tam potom něco stane, tak aby se, samozřejmě, ten zákrok by byl odpovídající. Ale ze zkušeností musím říct, že máme za sebou 150 těch meetingů. Pokud ta policia reaguje zavčasu a reaguje dobře, tak tam nedochází k těm problémům. Ale pokud to nechává tzv. vyhnít, tak ta agresivita těch oponentů roste každou minutou a bohužel poté dochází k tomu, že tam třeba ten kluk vezme ten reproduktor a začne s tím utíkat. Podotýkám, že jeho rodi, takže se na to dívali, že ten reproduktor vzal a začal s ním utíkat. Takže to je možná I částeční odpověď na to, co jste se ptal. Zoli se ptá, dobrý den. Se posunu, maličko mi to tady popojilo. Tady je skvělé množství dotazů. Říkáte, že Německu odstavili vedené elektrárny. Osobně. Často jezdím kudy dvou elektrárn, jedna nedaleko Baucenu a druhá u Dingolfingu. A ty jedou na plné obrátky. Ano, pokud se dobře vybavuji, tak Německo odstavilo třijederné elektrárny na konci roku 2021. Zůstávají poslední třijederné elektrárny a ty odstaví na konci roku 2022. Bohužel. Petr, dobrý den. Na Facebooku KDU se objevil status, že Andrej Babiš jádro jako zelenou energii v EU neprosadil. Až vláda spolu to prosadila. Proč to nešlo prosadit za dob Babiše? A nebo jaký je to zase výmysl současné vlády? Nevím, jestli je to na oficiálním statutu nebo Facebookovém statutu KDU. V každém případě je to lež. A to sám o sobě I nedává logiku. Prosadit jádru jako už to udržitelný zdroj, to byla dvouletá práce, začala v roce 2019. Byl to obrovský lobbyn, obrovská aktivita. Já jsem se na tom osobně podílel. Jednal jsem o tom smluva ministry. Pan premiér Babiš to otevíral na mnoha hlavních samitech. A nakonec se po těch dvůletech díky práci, díky práci premiéra a díky práce v ministerstvě průmyslu obchodů, ale zapojilo se I ministerstvo financí, zapojilo se I ministerstvo životního prostředí. Tak dohromady se nám podařilo to, že skutečně na posledním samitu v prosinci, to ještě nebyla vláda nová, tehdy předsedkyně prezidentka Uršula von der Leyen, sdělala, že do konce prosince bude vyhřečeno doporučení Evropské komise, jestli tady jádru a plyn budou udržitelným zdrojem. Což přesně splnila a I na 30. prosince doporučila uznat oba zdroje jakožto zdroje údržitelné. Takže to je naprosto jasné, že na tom nemohla mít ani technicky, ani časově vláda nová žádný vliv. S jedinou výjimkou, a to bylo potom ještě několik týdnů, se ještě dotahovaly některé a zpřesňovaly se některé parametry, zejména o plynu, a tam ano I některé země, včetně České republiky, dali nějaké připomínky, které částečně potom byly akceptovány. 95, možná 8 % na udržitelnosti jádra a plynu odpracovala naše vláda, a co se týká jádra, tak 100 %. Dagmar. Dobrý den, prosím, co by jste radil lidem, kteří bydlí v Paneláku a zatím nemají zafixovanou elektřinu? Děkuji. Tyhle těch dotazů mi tady, ne tady, ale obecně, chodí poměrně velké množství, ale kdybych to věděl, tak samozřejmě bych to rád poradil. Ono v tomhle případě, ale každá rada drahá a netroufám si být ten, kdo by měl říkat, jestli se má fixovat na rok nebo na dva roky. Je to naprosto turbulentní doba, ty ceny se vyvíjí naprosto nepředvědětelně, má na to vliv nejenom válka na Ukrajině, ale samozřejmě I zelená další koncepce, která bude tak, či onak naplňována. Má na to vliv celá řada dalších faktorů, jak se jednotlivé země budou stavět k úsporám a podobně. Takže já bych hrozně nerad teď tady něco vyřknul. Spíš bych fixoval na kratší dobu, ne za snad tak dlouhou dobu, ale to je spíš takový intuitivní ohled. Tak, Mirka. Dobrý večer, pane Havlíčku. Při minulá vláda může za to, říkal pan Staniura, že můdy zhoršila lítynk naší země, protože jsou narušené dodátky plynů. Co vy na to? No, klasika. Tato vláda umí naprosto briljantně jednu věc a to je všechno házet na někoho jiného. Já myslím, že už ji to nikdo příliš nebere. Protože tato vláda už tady není úplně nejkračší dobu, je tady 7-8 měsíců a tato vláda nese pochopitelně odpovědnost za celou řadu věcí. My jsme v době covidu neměli zhoršený lítynk. A to doufám si tvrdit, že doba covidová byla horší, co se týká dopadů a hlavně předvídatelnosti, než doba současná. Na ekonomiku nezatmíněme, že se muselo tenkrát prakticky vše zavřít, odizolovat. Nefungovaly fabriky nějakou dobu, ale hlavně nefungoval malý obchod služby a tak dále. Letěl domů hodobý domácí produkt. Absolutně nepředvídatelné ekonomické prostředí. Přesto jsme v tom nějakým způsobem kormidlovali tak, že se lítynk nezhoršil. V současné době se lítynk zhoršuje a vládne tato vláda. Jedním z těch hlavních důvodů, proč se zhoršuje rating, je vysoká inflace. Za nás byla inflace na průměru Evropské unii. Nyní je inflace třetí než čtvrtá nejhorší v celé Evropské unii a je na dvojnásobku průměru Evropské unie. Proč? Protože vláda nepochopila dodnes, že se jedná zejména o nákladovou inflaci a že pokud se nesrazí alespoň částečně ceny energii, tak tu inflaci neukočírujeme. Všechno nechala na bedrech České národní banky, která vsadila na inflaci obtávkovou a zvyšovala úrokové sazby až do nedávné doby. Výsledek vidíme. Dobrý večer přeji. Já vám taky přeji dobrý večer. Zdravím pane Laháři. Tak co, jaký máte další záměr? Uměli nás provokovat. Nemám důvod vás provokovat a pokud vás pořád nebaví, není vůbec žádný problém. Vypněte to, nedívejte se na to. Je to úplně to nejjednoduchší, co můžete udělat. Na skapelněný plyn, píše SAI, není technologie. Čím nás tady kremíš, chlapě, co furt zkoušíte, nevím, co tím myslíte, že na skapelněný plyn není technologie. Nedává to smysl to, co píšete. Skapelněný plyn je normální plyn, je on zajímavý. Skapelněný plyn je potom součástí té směstky. Skapelněný plyn už dneska využíváme v Evropě a když kupujeme plyn, jakožto Česká republika, a jde k nám z německých trubek, tak je to plyn jakožto směstka. A je tam směstka zejména ruského plynu, který to obvykle přebije, díky svému množství, které jde do Německa, ale je tam I norský plyn a je tam I třeba plyn skapelněný. Jan píše Zdravím. Je pravda, že ceny plynu na burze ovlivňují fermy s ruským pozadím? To se nedomnívám. Samozřejmě, že Rusku ovlivňuje ceny plynu už jenom tím, že je producentem, respektive, že těží plyn a že ho dodává, ale na burze je to otázka nabídky a poptávky a ten problém, který jsem se tady snažil popsat, Evropa si vytvořila dneska závislost na plynu, to je jedna věc, a závislost na dováženém plynu. A v době, kdy je plynu nedostatek, nebo v době, kdy je válka nebo jakákoliv stabilita, tak z toho Evropě vrací. Takže je to mix zelené politiky a chybné úvahy. Tak, Kamila. Zdravím nevítězda, se vláda rozhopala pro nákup zásobníků od RVE. Je možné nakoupit plyn například přes Maďarsko, který má s Ruskem napřímo odběr. Vláda se nedozhopala stále nakoupit zásobníky od RVE, velmi ji to vyčítáme. Ta možnost tady byla už od začátku roku, má vláda to promáhla a velmi se zahrává s ohněm, protože nechybilo mnoho a koupili to různý spekulanti. Nevím, jaký má vláda další plán, jestli ty zásobníky koupí nebo ne. V každém případě za nás to možné nebylo, protože nebyly k prodeji. RVE odchází z trhu, takže prodává ty zásobníky a vláda proto zatím neudělala vůbec nic. Jura píše, přeji krásný večer vám taky. František, proč se tak řeší úsporný tarif, když se zároveň upozorňuje na příspěvě k nabědlení? Ten úsporný tarif pokryje jen malé procentový deju. Většina stejně skončí na podpoře. Vadí, kdyby tarif vůbec nebyl. Já jsem toho názoru, že musí být něco mimo té sociální podpory. Ta sociální podpora zatím zcela se lhává. To, že se to tváří, že by to mohlo fungovat dobře, je fajn, ale výsadek je jasný. Podpora domácností je naprosto žalostná a zatím si toho lízlo nebo získalo to pouze 5% domácností. Jenomže do chudoby míří už 20% domácností a bude to skoro 30%. To znamená, že sociální podpora v tuto chvíli zalhává. Je pouze pro velmi, velmi úzkou skupinu domácností. O tom se vůbec mluvíme o firmách. Úsporný tarif je jakým se řešením, podle mě špatným řešením, plošným řešením, uznávám, že cesta správná, že už se jde víceméně plošně, ale je to tak komplikované, navíc to bude tak málo a navíc to bude tak pozdě, že je to řešení špatné. Tady s vámi souhlasím. Měl jste to udělat I jinou formou, my jsme to navrhovali, ať už zápornou sazbou přes obnovitelné zdroje, případně částečním zastropováním některých typů energii, případně těm DPHčkem pro domácnosti. Petr, co by bylo zapotřebí, aby se stát stal obchodníkem s energiemi? Založit společnost dnes snad není žádný problém. Doplnící dotaz, nebylo by moudřejší, než čekat na úsporný tarif, více dotovat úspory? Já s vámi souhlasím v té druhé části. Neříkám, že by to zase všechno hned vyřešilo, ale rozhodně ne hned. Ale v každém případě, ať už říkáte dotovat, já radši říkám motivovat. Motivovat k vyšším úspodám dává smysl. Stát nemotivuje absolutně žádným způsobem. Ten takzvaný energetický úsporný tarif je všechno možné, jenom ne tarif, který je úsporný. Protože naopak ten, kdo spoří, je na tom paradoxně hůř. A vytvořit obchodníka s energiemi? Ano, je to možné. Některé země to udělali. Musí se to jen za prvé učinit a za b. dohodnout na úrovni Evropské komise, která musí rozhodnout o tom, jestli se jedná o dovolenou či nedovolenou podporu. Pokud samozřejmě bude vám prodávat za jiné ceny. Ale ve finále je to zase o tom, že ten stát do toho naleje ty peníze. A pak je to ještě o tom, že pokud někoho dalšího z konkurentů poškodí, tak se s ním musí vyrovnat. Čili je to stále o stejném peníze. Buď ho dávám tomu, kdo prodává, nebo ho dávám tomu, kdo spotřebovává. Jan Frýr. Proč máme peníze na americké stíhačky, ale nakoupy zásobníku na plyn vůle není? Já nechci komentovat americké stíhačky. Nejsem v tom tak zběhlý, abych posoudil, jestli je lepší kupovat 35-ky nebo zůstat u Gripenu. Má to své plusy I mínusy. A musí o tom být v každém případě opravdu perfektně připravená diskuze, podložená fakty. Ale v každém případě je chybou, že stát v té plynové politice nevyužil to, že měl možnost zásobníky odkoupit. Minimálně proto, že tím se bude vítěz plachet spekulantům, kteří by to koupili. Já rozumím režimu těch zásobníků a chápu, že ten plyn stejně nepatří tomu státu, ale různým obchodníkům, kteří tam jsou. Ale je lepší ty zásobníky mít pod kontrolu. Když je to možné v této mimořádné době. Rajka. Máme zhoršený rejtingový výhled. Pan Staniura, je to účet za Babišovu vládu. Co vy na to, jak to teda je? Já už jsem to zde říkal, byl zde jeden dotaz. Klasická výmluva této vlády. Brillantně se umí dívat dozadu, brillantně umí najít věníka, jenom neumí najít řešení. Jenomže nejsme už v době předvolební, jsme v době, kdy oni nesou odpovědnost. Je to jejich věc. Radim. Včera jste schválil, že vaše dostálová z peněz od PSP splácla do dávku jejího odce. Vždy hají ty obchody vašeho majitele a jeho AGF. Cokoliv kolem súčasné vlády je, podle vás, marnost, panoptiku. Ne, já jsem jenom reflektoval to, co řekla policie. A policie to odložila. To znamená, myslím si, že v tomto případě, pokud člověk se překloní k názoru policie, tak to není nic špatného. Petr Horák. Takže postavíme další jádro a všechno zase půjde do Lipska. Jádro nás nemine. Musíme postavit dukovany a dokonce nás nemine ani to, že budeme muset stavět temelín. A forma, jakou se bude vykupovat, bude přes de facto státního obchodníka. To znamená, bude to jakýsi v úzovkách kontrakt for difference. Nechci tedy vám to úplně komplikovat, ale zapředem domluvenou cenu, která už dnes je součástí vlastně dohody mezi ČEZem a státem, se bude vykupovat a naopak ten model, který jsme připravili, bude garantovat právě výhodnější cenu z těch nově postavených bloků. My jsme to plánovali, že by to mohlo být někde na úrovni 50 až 60 eur za megawatt hodinu, což je zříšestnou, když se díváme na součástnou cenu, která je někde na úrovni skoro 400 eur za megawatt hodinu na burze. Je pravda, že do té doby se to snad otočí, protože to bude samozřejmě až někde od roku 2036. Nejen ve Francii nemají dost vody v řekách na chlazení jedených elektráren. Stále věříte, že jádro je naše záchrana. To lze dopočítat dobře. Chlazení na dukovany máme na 3200 megawatt bez větších problémů s velkou rezervou. To znamená, že bez problémů z těch 1200 nových megawatt vejde. A co se týká atmelína, tak tam bez problému dva nové bloky se ochladí. Je to trvalé, propočítané a není v tom problém. Zdravím, proč už nikdo neřekne narovinu, že Čes dělí dividendy všem osobám a stranám vyvolených. Jinak by neprošel žádný úvěr. Proč dělí dividendy všem osobám a stranám vyvolených? Tady se nedovnívám, že to takto je. Dividenda se platí podle ziskovosti a musí se na tom shodnout volná hromada, kde má stát 70% podíl. Tak, Dušan. Pan premiér a celá vláda může slavit konečně se Dočka Laplin. Z Ruska už nebude. Však se chtěl odtřihnout. Ruská Freda se to udělala. Zanět, doufám, že ní nebude brečet, že nemají plyn. To je konec ekonomiky. Tak, to je konstatování. Milan píše, pan Havlíčku, jste bodec. Moc děkuji Milanovi. Já vím, že už dneska přetahuji, ale těch dotazů je obrovské množství. Takže já už jenom dočtu pár posledních a skončíme to. Spousta lidí nedosáhne na zelenou úsporám, protože musí vzít půjčku na plnou částku. Po té část stát dá dotaci, lidé přičasně splácí. Spousta lidí to ani nezačne, nemají na tu plnou půjčku. Tak zase je to konstatování. Proč stát negarantuje bance tu částku? Lidem by banky dali půjčku až na tu poníženou částku. Tak to já musím promyslet. Já teď neumím takhle s fleku říct, jestli by to dávalo smysl nebo ne, ale je to docela dobrý námět zelenou úsporám. Já si na to sednu ještě s panem Brabcem, který se tomu hodně věnoval, až tak se tomu někdy budeme trošku věnovat. Tak a poslední dotaz. Proč nejdeme pryč z Lipské burzy? Kdyby mi to přeskočilo. A neprodáváme elektřinu my Německu. Tak zaprvé na té Lipské burze o tom nerozhoduje stát, o tom rozhodují obchodníci. V tomhle případě Čes. Čes tam má dlouhodobé kontrakty. Ale je třeba říct, že ta burza po určitou dobu umožňovala nákup naopak levnější energie. Teď se to otočilo, protože je jinak nabídka, je jinak optávka. Pokud bychom měli odejít z burzy, znamenalo by to, že musíme najít jiný model, což by znamenalo, že musíme vykoupit podíl v Česu. To znamená, nemohli by tam být minulitní akcionáři, kteří si samozřejmě hlídají to, aby ten Čes to uměstňoval za ceny, které jsou tržní. A odkoupit znamená, buď se musí vykoupit celý podíl v Česu, nebo rozdělit Čes na dvě části, třeba obchodní a třeba výrobní. A z té částky, kterou zinkesujeme za prodej obchodní části, vykoupit podíl minulitních akcionářů té části výrobní. Já vám moc krát děkuji. Ještě vím, že tady nějaké dotazy padejí, ale už bychom to fakt nezvládli. Už takhle jedeme skoro 3 čtvrtě hodinu. Jste skvělí. Mám I radost ze sledovanosti. Některé díly sledoval dokonce přes 200 000 lidí, samozřejmě potom ze záznamu. Ale I teď v létě, kdy je okůrková sezóna, tak když to sečteme YouTube a Facebook, tak se dostáváme kolem 50 000, což si myslím, že není špatné. Jsem za to hrozně vděčný a budu se těšit, že přijdete s dalšími tématy. Ve středu se opět sejdeme v pořadu na rovinu. Naschledanou.Kopírovat text

Proč máme v EU několikanásobně vyšší ceny za energie než jinde ve světě? Jak to dopadá na spotřebitele? Kde se udělala největší chyba? Kdo na tom vydělá nejvíce? Jaký vliv to má na inflaci? Srovnání cen plynu ve světě

Screenshot není k dispozici