← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Příští význam, který přišel do mě, byl příští význam, který přišel do mě, byl příští význam, který přišel do mě, byl příští význam, který přišel do mě, byl příští význam, který přišel do mě, byl přiští význam, který přišel do mě, byl přiští význam, který přišel do mě, byl přiští význam, který přišel do mě, byl přiští význam, který přišel do mě, byl přiští význam, který při přišel do mě, byl přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiští význam, který přiš Dnes jsme navštívili 6, včera tuším 7 míst a teď přenocujeme v hluboké nad Vltavou. Zítra pokračujeme! Energetika hybe Českou republikou A samozřejmě se na to ptáte I na našich výjezdech Doslova do písmene dnes jedna rodina, její představitelka, mi řekla, to si s námi čert zase jednou vytřel hřiď. A myslela tím energetický úsporný tarif, který je tématem poslední dvou dní, nejenom v médiích, ale samozřejmě I mezi lidmi. Ano, myslela tímto, že slíbená energetická podpora, tak dlouho oddalovaná, která měla přijít na podzim, bude velmi, velmi, velmi malá. A já bych neřekl, že si čert vytřel hřiď. Vytřel si hřiď ale někdo jiný, a to vláda a pan ministr Sýkela. Co tím chci říct? Chci tím říct to, že vláda do posud neudělala prakticky nic v rámci energetické podpory. Za prvních sedm měsíců, nevím, kdo z vás dostal jakou podporu, ale rodiny až na výjimky typu vyšší příspěvěk na bydlení nedostali prakticky vůbec nic. A co se týká firm nebo živnostníků, tak těch nedostali rovněž vůbec nic. O to více se čekalo, co tedy přijde s takzvaný energetickým balíčkem, válečným balíčkem, či jak to vláda nazvala, který připravuje od února, možná od března tohoto roku. Neustále se připravuje jakési opatření, řešení, vláda neustále zmiňuje, že nenechá nikoho padnout. No a ve červnu, kdy mělo být představeno, tak samozřejmě představeno nebylo nic, posunul se to na červené, z červencí se přišlo s jakýmsi zákonným rámcem a ve finále vláda vyalokovala 66 miliard korun na energetickou podporu. Co je ale důležité říct, že to je podpora na rok 2022 a na rok 2023. Přičemž rok 2022 samozřejmě až jen na ten závěr, protože se to udělalo někdy od hřína. Aby jsme byli úplně přesní, a to zde mám vypsáno, tak těch 66 miliard korun čítá 27 miliard korun ten energetický úsporný tarif, potom to jsou 3,6 miliardy na byty nebo objekty, které mají vlastní kotelnu, což je důležité říct, to znamená, už se to tím trochu komplikuje. Dalších 10 miliard by mělo být pro ty, kteří bydlí v panelácích a 25 miliard by mělo jít na odpuštění obnovitelných zdrojů, což je to, k čemu jsme vládu vyzývali někdy od prosince minulého roku a nakonec to tedy udělala. Nicméně, když se na to podíváme detailně, tak zjistíme, že to zase až taková sláva není. Za prvé, energetický úsporný tarif jsme tvrdili od doby, kdy s ním vláda přišla, že je extrémně komplikovaný. Je to tarif, který přichází pozdě, který je, jak už jsem řekl, složitý ve smyslu distribuce zdrojů a je to tarif, který podle našeho názoru je extrémně ale extrémně nízký. Právě proto, když to rozložíme na ty dva roky. Ta komplikovanost počívá v tom, že je to rozškatulkované na několik různých segmentů učelej, jinak to bude pro paneláky, jinak to bude pro lidi v rodinných domcích, jinak to bude pro ty, co mají vlastní kotelnu. Nebudou tam živnostníci, nebudou tam firmy. Prostě je to jeden velký chaos. No a podpora obnovitelných zdrojů sice vypadá 25 letů docela zajímavě, jenomže bohužel to vláda neudělala tak, jak jsme chtěli. To znamená, aby se šlo I do zápodních sazeb, což by skutečně přineslo docela zásadní úspory. Udělalo to pouze na odpuštění obnovitelných zdrojů v té výši, ve které jsou. Výsledkem čehož je to, že to bude někdy od toho podzimu tak na úrovni možná 5, možná 6% cen energii. Proč? No, protože ty energie jsou extrémně vysoké a zvyšují se de facto každým měsícem. Jenom podotýkám aktuální sazby elektřiny, jsou na úrovni 10 000 korun za megavat hodinu. Před dvěmi lety to bylo 1000 korun za megavat hodinu. No a co se týká plynu, tak je to 5000 za megavat hodinu a před dvěmi lety to bylo 150 korun za megavat hodinu. A teď o co se hraje? O začátku jsme říkali, že tento rok není možné počítat s ničím větším. Nicméně vláda stále tvrdila, nebojte se nikoho padnout, nemecháme. Tento rok už bude zajímavá podpora. No a teď se to ukázalo v plné světle, v plné nahotě, protože ministerstvo podmyslu a obchodu vyšlo s pravdou ven. Ministerstvo financí jim stáhlo peníze na tento rok s tím, že tady mohou pustit do podpory pouze 10 miliard korun nezáležité k jaký. Novináři to vytáhli. A vytáhli to novináři z hospodářských novin, kteří to vypočítali a zjednodušeně řečeno, ta podpora bude někdy na úrovni plus minus 2000 korun. Takže to bylo obrovské téma celého včerejšího dne. Všechny noviny, všechná média o tom psali. Obrovská ostuda vlády, lidé vyděšení. Vláda pochopila, že šlápla vedle, tak rychle zatáhla zaruční brzdu a začala lavdírovat nad tím, že by tedy možná ještě na konci roku přihodila z toho balíčku těch 66 miliard korun o něco více. Teď se hovoří o tom, že by to nebylo tedy 10 miliard korun, ale možná 16 miliard korun. Takže by to nebylo 2000 korun, ale možná 3200, 3500 korun. Co je podstatné, je to, že to nebude podle spotřeby, ale bude to podle domácnosti. To znamená vždy na domácnost. Bude to komplikovanější o to, že se to bude ještě rozlišovat podle toho, na co se využívá elektřina a na co se využívá plyn. A hlavně bude to tak, že to vlastně nikdo ani nepozná, protože jestli se zaplatí o něco méně, což je zpráva relativně dobrá, že nemusí nikde o nic řádat, ale fakticky ti lidé vlastně vůbec neuvědí, kolik ušetřili. S jednoušení řečenou nebudou platit možná 8-9 násobně tolik, ale budou platit 8,5 násobně tolik, co platili před dvěmi lety. Takže to je výsledek energetického úsporného tarifu. Já tvrdím, že to je podvod. Je to podvod na lidech. A to se vůbec neuvíjí o firmách, které nedostávají vůbec nic. A je to samozřejmě obrovský chaos, protože v tuhle tu chvíli vlastně nikdo přesně neví, co bude. A dokonce to neví ani na Ministerstvu promyslu a obchodu, protože něco jiného tvrdí náměstek pan Třešňák, což je mimo jiné politický náměstek, kterého si tam pan minister síkel a přivedl, nebo který mu tam byl nominován od Pirátů, ale chci objektivně zrovna pan náměstek Třešňák energetice celkem rozumí, který celkem popravdě řekl, jak ta situace je. Na češtím zbudil samozřejmě rozdruh ve vládě, takže pan minister síkela to hned letoval a tvrdil, že to zase bude nějak jinak. Ale jak to bude, to nám bohužel neřekl, protože celý úsporný tarif se připravuje v kuchyni MPO. Nikdo přesně neví, jak to bude vypadat. Vláda má běnkošek od sněmovny, což si provsadili samozřejmě. Nám nic jiného nezbývalo, protože něco je lepší podpořit, alespoň něco než vůbec nic. A výsledek je ten, že vláda stále do posud neřekla, jaká ta podpora bude a jak bude strukturovaná. Takže toto je výsledek vládního snažení. Už jsem zde tuším říkal I minule, iž jsme poslední, nebo jsem spravedlivý, předposlední vesmestlu energetické podpory v celé Evropské unii. Za námi už je jen Dánsko a to Dánsko do toho tohle nepočítáme, protože to má velmi dobrý sociální systém. A když se podíváme na ceny energii, tak tam jsme druzí nejvyšší s ohledem na kupní sílu. Což tedy není vůbec dobrá správa, protože samozřejmě ty ceny energii mají obrovský vliv potom na ceny výrobku, to je ta nákladová inflace, to znamená, oni vstupují do klakulací firmy a ty firmy poté musí zdražovat. Takže to, že dneska máme potravený dražší, než v Německu a hlavné části Evropy, což je tady další nedobrý signál a další v uvozovkách vítězství této vlády. Když jsme opět jedni z nejhorších, tak je samozřejmě v důsledku toho, že ceny energii jdou extrémně nahoru, ale my s tím neděláme vůbec nic. Na rozdíl od ostatních zemí, které se snaží ceny energii alespoň částečně snižovat. A bojují s tím různými nástroji. Francie jinak, Španělsko jinak, Portugalsko jinak, Slovensko jinak. Ale já myslím, že teď není podstatné si znovu opakovat, jakými nástroji a jaká řešení nabízejí jednotlivé země. Já už jsem to říkal mnohokrát. Podstatné je jiná věc. A to zajímá každou domácnost, každou firmu. Kolik zaplatí za energie. A možná ještě by někdo snesl to, že zaplatí hodně, když tady platí všude jinde. Ale nevysvětlíme, proč platí na Slovensku šestinásobně méně, ve Španělsku, v Portugalsku, nevím, sedmi-osminásobně méně na jednotném energetickém evropském trhu, než platí naše domácnosti nebo naše firmy. Tak pojďme k vašim dotazům. Petr, dobrý den. V neděli jste řekl, že Norové prodávají ruský plyn. Netěží Norovsku svůj vlastní plyn na svém území? Je to bohatá země, proto není ani v EU. Tak jsem myslel, že mají svůj plyn, který prodávají. Možná jste to špatně pochopil, Petře. Já jsem říkal, že Norové prodávají ruský plyn. Já jsem řekl, že ať bereme plyn z Nizozemska, z Německa nebo z Norska, vždy k nám doputuje s největší pravděpodobností plyn ruský, pokud samozřejmě bude v provozu klíčový plyn, abo to je Nord Stream 1, a to proto, že Německo je zásadní vpůsobem závislé právě na ruském plynu. To znamená, do těch trubek se nakonec to smísí tak, že k nám jde plyn zejména ruský, protože právě v německých trubkách to přebije svým množstvím plyn ruský. Takže my si se zaplatíme fakturu do Nizozemska nebo do Norska, ale ve finále molekuly plynu, chceme-li to tak, k nám připutují prakticky vždy ruské. A takhle to bylo I v době transgasu, kdy byla uzavřena smlouva z Nory a někdo na to nostalgicky vzpomíná, že tehdy se Norové dodávali tolik a tolik plynu. Na faktuře ano, ale samozřejmě, co se týká těch molekul, to znamená toho typu plynu, který jsem plynul, tak to byla smyska plynu, která jsem všela z Německa. A samozřejmě se to v vůzůvkách ve prospěch Ruska zvýšilo v době, kdy se dobudovala noctrým jednička, což bylo v roce 2011 a od té doby víceméně bereme, ať už bereme od kohokoliv plyn, pouze ruský. Petr se ptá, Dobrý den, pane Havlíčku. Jakým způsobem se dá odejít z Lipské burzy? Z Lipské burzy neodchází stát, z Lipské burzy mohou odejít jednotliví obchodníci. Je třeba říct, že Lipská burza tady, abychom si rozuměli, je na elektřinu, Rotrdamská burza je zase na plyn. A odejít z ní znamená, že by ČEZ musel zrušit kontrakty, které tam má dlouhodobé, což by bylo určitě poměrně drahé, ale co je důležitější, je to, že dnes to ČEZ svým klusem udělat ani nemůže. Privatizace ČEZu dopadla špatně, je spadkaná, 30% má skupina minulitních akcionářů, což jsou fyzické I právnické osoby, hodně se zahraničí, 70% má Česká republika, ale to neznamená, jestli Česká republika může dělat, co chce, protože Čes je kotován na burze, myslím tím teď ve smyslu finančního kapitálového trhu. To znamená, že musí prodávat sej nejvyšší možné ceny a hlídejí si to právě ti minulitní akcionáři. To znamená, na přímou otázku, co udělat, proto aby jsme mohli odejít, musel by se vykoupit podíl minulitních akcionářů, buď jednorázově, což by stálo více jak 200 miliard korun, nedovedu si to představit dneska, nebo by se Česk musel rozdělit na dvě části, s tím, že by se třeba část obchodní prodala a z výnosu z toho prodeje by se vykoupili minulitní akcionáři v části výrobní. Pak by už stát měl skutečně určitý manévrovací prostor. Ale ať jsme byli se objektivní, ta burza měla po určitou dobu pro nás určité výhody. Je to takové, že ta burza stlačovala ceny dolů. Takže v minulých deseti, patnácti letech I díky burze jsme měli ceny poměrně dobré. Pravda je, že dnes se to otáčí a v současné době není výhodné, pokud dokážeme takhle levně vyrábět to brát z burzy. Bestex se ptá. Sektorové daní na energii by se také mohlo říkat, jak zdanit bezemistní stabilní zdroje jedené elektrány a firmu ČES. Postihne toto daní jak solární banony? Nemůže to být pro Českou republiku další diaghumen? Tak ono je otázka, jak by se ta sektorová daň vůbec připravila, na koho by byla mířena. Já jsem odpůlce sektorové daně, protože pokud by měla být mířena pouze na energetiku, tak poté to dává smysl v současné době pouze pro tři společnosti, což jsou výrobci. A jednou z nich je ČES a dokonce takový, který má téměř 70 % podílu na výrobě energí v České republice. Ostatní společnosti, obchodní společnosti, tam to nedává vůbec žádný smysl, protože ty na tom nějak nevydělávají. Ale ty výrobní společnosti samozřejmě na tom vydělávají v současné době. A proto tvrdím, že to nedává smysl. Je lepší si stáhnout dividendu z ČESu, případně nedozdělený zisk z ČESu a pracovat ze zdroje, které máme dneska v ČESu, než komplikovaně dělat sektorovou dáň, pustit do toho tři firmy, než ta sektorová dáň bude v platnosti, tak to bude stejně. Možná otázka několika měsíců, spíše se to projeví až někdy v příštím roce a zásem je to zbytečně komplikované. Navíc je otázka, jak byste mu postavili ti ostatní výrobci, jestli by se neoptimalizovali a jestli by vše nebylo na konec kontraproduktivní. Pokud by ta sektorová dáň měla být ještě širší, to znamená třeba na banky, pak už si zahráváme s ohněm, protože to nepochybně ty subjekty přenesou na svoje zákazníky, ať už malé a střední firmy, které to odbochnou vždycky nejvíce, což jsou jejich obchodní partnery, a nebo samozřejmě domácnosti, kterým se zjednoučně řečeno zdraží služby. Takže nejenom, že budeme mít vysoké úroky díky centrální bance, ale ještě budeme mít vyšší poplatky a dražší služby od bank. A pokud by se to mělo ještě dále rozšiřovat na firmy v volzovkách, už tedy pouze úspěšné, tak pak už je to daň z úspěchu, a to si myslím, že je kontraproduktivní, protože pak tady nebudeme mít žádné investice, pak firmy přestanou podnikat v České republice a nebluvím o tom, že začnou vytáhávat zisky do zahraničních společností. Takže toto cesta podle mého názoru není. I když se to tak na první pohled může zdá, ten investor řekne, tak tady získáme pár desítek miliard korun. Ve finále na to, jsem přesvědčen, doplatíme. Jestli by se to dotklo solárních baronů, to záleží na tom, jak by byla koncipovaná, ale pokud by to padlo třeba na Česk, tak samozřejmě Česk má silný podíl I v solární energii. Dobrý večer, pane Havlíčku. Myslíte, že Pražská Plynárenská dodrží přes zimu zafixované ceny plynu? Díky krachu Bohemia Energy máme relativně přijatelnou cenu, ale bojím se, že stejně bude zvýšena. To je docela zajímavý dotaz, protože je to tady paradoxní, ale klienti Bohemia Energy na tu dnes jsou de facto o něco lépe, než klienti, kteří nebyli u Bohemia Energy. Jakově to samozřejmě vypadalo na podzem s nimi špatně, protože do toho tzv. spadli, nejenom tady u nás, to byla tenkrát velna po celé Evropě, protože Evropa se v rámci jednotného energetického evropského tvrdu vytvořila prostředí pro obrovské množství tzv. alternativních dodavatelů, mezi nimi samozřejmě I Bohemia Energy a podobné firmy. A tak, jak se hýbly ceny energii, tak do toho začaly jednotlivé společnosti padat. A protože Evropská unie, Evropská komise nechtěla sprísněný dozor nad těmito subjekty, dokonce to strekně vylučovala, a jednotlivé energetické úřady neměly možnost tyto subjekty nějak extra kontrolovat, penalizovat a neměly nad nimi třeba ten dohled, jako je to na trhu bankovní, to je něco úplně jiného. No tak výsledek byl ten, že ty firmy postupně odcházely z těhu, protože neunesly tu tíhu toho závazku podo specifického režimu. V tom režimu mezi tím přišly na jiného dodavatele, ten je to obvykle zafixoval, no a protože ta fixovce proběhla někde mezi říjenem až relativně přijatelných cen, neříkám vůči současnosti, kdy jsme pořád v vyšších cenách, než to bylo před dvěmi lety, to je paradoxně cena ještě docela přiměřená, takže si myslím, že nedopadly drživa. Mělo nastat, ale samozřejmě ruku do ohňy zaniklo. Můžete vysvětlit, jak je to teď s dodávkami elektřiny do Evropské sítě z Ukrajiny? Neměla bych tady elektřina zlevňovat? A ne, jak Čes pořád zdražuje, myslím, že je elektřiny přebytek. Ne? Díky. Já se pokusím zjednodušeně vysvětlit, jak je to s cenotvorbou elektřiny. Představme si, že máme určenoství a vůči tomu je nějaká nabídka. Ta nabídka se takzvaně vyzdrojovává. Obnovitelný, poté je to zdroj. Jaderný, poté je to zdroj. Úhelný a protože ty zdroje nemusí vystačit na tu celkovou poptávku, tak se tam ještě musí doplnit zdroje plynové. A teď, aby to nebylo tak jednoduché, tak je to jednotný energetický evropský trh. To znamená, musíme na to dívat komplexně. A protože Německo odešlo od jádra, odešlo od úhlí, tak co nastalo, je tam výrazně méně zdrojů. To znamená, je tam velká poptávka a těch zdrojů, které by jsme potřebovali, je tam méně. A Německo udělalo co? Doplnílo to zdroj plynovými. A vsadilo tu kartu na to, že tady zavře úhlí, zavře jádro, vytvoří se na 10 až 20 let zdroje plynové a tím to bude doplňovat. Jenže teď ten plyn je drahý. Co vlastně nastává? Díky Německu se tam musí vlastně doplňovat ty plynové zdroje, které to vytáhnou strašně nahoru, protože to je drahý. A protože ta cena se vlastně určuje podle takzvaného posledního zdroje, nikoliv podle prvního. Kdyby bylo podle prvního, tak platíme podle obnovitelných zdrojů, nebo podle druhého, podle jaderných zdrojů, což by byla super cena. Ale musí se to platit podle toho posledního zdroje, což je ten plynový. A I když třeba to je jenom 10%, tak se to podle toho musí cenově řídit. No a to je ten proušvih. Takže co nastává? Ti, kteří mají zdroje obnovitelné nebo jaderné, vydělávají neskutečné peníze dnes. Docela slušně I ti, kteří mají úhelné zdroje, ale ty jsou zase limitovány platbami zájemnostní povolenky. A relativně méně vydělávají ti, kteří mají plynové zdroje, ale podle nich se ta cena musí řídit. Samozřejmě tohle je docela náročné a změna tohohle systému, která se vlastně odví od burzy, by znamenala, že bys to třeba řídil všemi zdroji s výjimkou těch plynových, což logicky celkem dává jaksi smysl, ale pak by nám samozřejmě chyběla kapacita, protože nikdo nebude vyrábět elektřinu, aniž by za to dostalo zaplaceno, nebo dostane méně, respektivě provdělá na tom, tak by se muselo udělat to, že těm výrobcům té elektřiny z plynu by se to z nějakých, a teď se bavím o nějakých evropských zdrojů, muselo dodotovávat. Podle mého názoru by to bylo spravedlivé, že ta cena by se snížila zásadním způsobem a těch zdroje plynové by dostávali specifické dotace. Samozřejmě je otázka, jestli by to mělo být z evropských zdrojů, z národních zdrojů, protože to je za mě otázka německa. Obecně ta tzv. německá energívende, německá energická politika a její zběsilá jízda za zelenými zdroji ve finále je jedním z hlavních důvodů, proč máme dnes vysoké ceny. Ono se to hodně spavuje na válku na Rusko, což je samozřejmě pravda, ta nejistota na Terzích je jedním z velkých důvodů, ale nezapomeňme, že ty ceny byly vysoké už v listopadu a v prosinci. To znamená, to bylo samozřejmě I z důvodu toho, že jsme zvládali tu tzv. zelenou cestu. Tak, Karolina, dobrý den, máte nějaký odhad, když se zase vrátíme ke schodkům 40-50 miliard, místo těch dnešních ořád větších? Tak to v tuto chvíli je strašně těžko predikovatelné. Na to není jen otázka ekonomická, je to otázka I politická. Je to otázka I toho, jaká zde bude vláda. My jsme přebírali, a teď říkám my, nebyl jsem u toho já, ale když končili ty tradiční vlády někdy v roce 2014, tak jsme přebírali Českou republiku zadluženou na úrovni 43%. Pak se v Prutce snížila ta zadluženost. To byl vlastně období, kdy byl ministrem financí pan Babiš, poté to byla vláda už tedy Andrije Babiše, na které jsem byl I já, já jsem musel napít. A v této vládě se to podařilo do roku 2019 dostat až na odoveň 29%. Samozřejmě bylo to I z důvodu, že byl slušní rozdruhého domáctví produktu, ale chovali jsme se celkem hospodárně a měli jsme čtvrtou nejnižší zadluženost v celé Evropské unii. Pak přišla krize, covid, my jsme pustili peníze do ekonomiky, tak jako ostatní země máme stále šestou nejmenší zadluženost v celé Evropské unii, poloviční než je na úrovni Evropské unii, ale samozřejmě ty schodky byly větší. Když se dneska podíváme na mandatorní výdaje, tak jsou velmi vysoké a bojovat s tím, uznávám, není jednoduchá věc. Není to jednoduché ani pro nás, ani pro Německo, ani pro Francii, pro jakékoliv země, které jsou daleko zadluženější. Tato vláda si zatím plánuje schodek do roku 2025, pokud se vydrží samozřejmě, já si myslím, že nevydrží, ale to je zdruha na úrovni 1200 miliard, čili 1 bilion 200 miliard, což by bylo v průměru nějakých 300 miliard korun ročně. V tom prvním roce už plánuje v tomto roce někde 330, podle mého názoru to bude I ještě více, třeba 350, 360. Což už se hodně přiblíží tomu, co jsme plánovali my. My jsme to plánovali se v době covidové, zase jsme nevěděli nic o válce. Takže samozřejmě ta vláda to nemá jednoduché a dostat se na ta čísla, která říkáte 40-50 miliard, podle mého názoru je to otázka nějakých pěti let. Pavel. Pan Havličku, co říkáte na útoky lepšolidí, co si říkejí demokrati na pana Babiše s karavanem? Nesvědčí to o inteligenci voličů Pětě Povlu? My teď jezdíme poměrně hodně, vštívali jsme už asi 140 míst, já jsem teda nebyl na všech, ale na většině z nich ano. A musím říct, že tak, jak a to je aspoň můj dojem, tak, jak se vládě daří hůře a hůře a se ká jedno minilu za druhou, což konečně vidíme. Minimálně v té energetické oblasti, hospodářské oblasti a tak dále. Prostě nedaří se jich, to vidíme. Tak bych řekl, že roste agresivita I jejich zastánců, kteří chodí samozřejmě na ty mítingy také, protože I když tam chodí tretivá většina těch, kteří jsou našimi fanoušky nebo přijdou si popovídat s námi, tak tam samozřejmě chodí I naši oponenti, poliči třeba spolu nebo pěrstanu a tak dále. A ty křičí, pískají a tak dále, to k tomu patří a to je prostě politická realita. Ale není možné nevidět to, že roste I jejich agresivita a že jsou hlasitější a řekl bych, že jsou I útočnější, což se projevilo teď třeba v Třeboni a nebo v českém Krumlově dnes. Tam dokonce napadly, ale to byly úplně fanatici, mi se zdá, že ty lidé byli zešlehaní úplně, napadly I městskou policii, což byly pánové, který mohlo být 65 a 60, kteří se snažili tam celkem fairově být nestraní. A pár lidí z těch, řekl bych, možná zkouřených, úplně spanatizovaných lidí se do nich pustilo a skutečně je fakticky napadli. Mimo jiné v tom Krumlově mě překvapilo I to, že na to nereagovala státní policie, která pokročila na meny a řekla, co s tím máme dělat, zjevně na to nebyly připraveni. Zase musím říct, že jsou jiná města, kde jsou ti policisté dobře připraveni a kde to mají docela dobře zkoordinováno a minimálně tím, že tam jsou a že se snaží to nějakým způsobem rozdělit ty tábory, takže to vychází poměrně dobře. Takže já nehodnotím jednotlivé lidi, kteří tam jsou, kdo a jak křičí, ať si o tom udělá každý obrázek sám, ale to, že se stupňuje jejich agresivita s ohledem na neúspěchy této vlády, je naprosto patrné. Řekl bych, že skoro nám dávají za vinu to, že my můžeme za ten neúspěch té vlády. Tak oni to vidí, oni jsou hloupí, aspoň někteří, a vidí to, že ta vláda to nezvládá a možná proto jsou naštvanější a mají ten pocit, že my jsme vlastně tu vládu přivedli do toho kouta a že jsme způsobili ten její neúspěch, ale my do toho neodpovídáme. To je pochopitelně odpovědnost zcela na této vládě. A ještě jedna poznámka, kterou si nemůžu odpustit. Představte si, že by nějaký příznivec Ano na nějakém meetingu, já nevím koho, třeba, nevím, je Rafiale, nevím, jestli by na ně někdo přišel dneska někam do města, ale připustme, že Ano, že by se choval tímhle tím způsobem. Že by takto emotivně, historicky reagoval, že by napadnul policisty. Dovolíte si představit, co by to bylo? Co by to bylo za mediální kauzu? Myslím si, že by to byla téma týdne. Dnes napadli a nikdo se o tom dvakrát nezmiňuje, tak to je jenom taková zajímavost. Dobrý den, vážím si toho, co pro Českou republiku děláte, píše Milan, a chci se zeptat na Instagramu, nabízí Agrofert, velice výhodné akcie proti inflaci, není na to nějaký fake, v dnešní době tolik pod vodu držím palce, vůbec nevím, o co se, o co se jedná, neznám tuto nabídku a ani nevím, jestli vůbec to někdo takhle, takhle, takhle nabízí. Dobrý den, pane Havlíčku, je pravda, že se EU dohodla na platbách za ruský plyn v rublech a že nakonec ruský plyn bude Evropská unie odebírat. Děkuji a faní mám. Rád bych vás viděl jako příštího premiéra. S premiérem nestražte, už jsem to zde říkal několikrát, do voleb není ještě krátká doba, tato vláda se nevypustí svůj rybník, respektivě sněmovna ji nevypustí svůj rybník a ano, máme na celou řadu I dalších lidí. A to, co se ptáte na ty platby za ruský plyn, tak nezaregistroval jsem, že by se Evropská unie rozhodla, tady píšete, nakonec ruský plyn bude odebírat a platit v rublech. Mám ten potřeb, že Evropská unie naopak nechce platit v rublech. Co se týká Gazpromu, tak to nabízí dnes tak, že se mohou jednotlivé země, spíše ale tady odběratelé, to znamená víceméně komerční firmy, rozhodnout. Buď tady budou platit v rublech, anebo můžou platit v dolarech a s tím, že jim Gazprom Banse zřídí účet dolarový a současně rublový a poté, co zaplatí v té dolarové měně, nebo v těch dolarech, tak jim to vlastně přehodí na účet rublový. Pokud vím, tak některé země, respektive někteří odběratelé na to přistoupily, někteří na to nepřistoupily a teď samozřejmě v značné míry záleží na tom, jak Gazprom bude postupovat, postupovat dále. Tak, jak jsme na tom časově, máme to úplně přesně. Myslím, že bychom to dneska ještě tady viděli. Dobrý den, pane Havlíčku. Proč vláda České republiky říká, že za všechno může Andrej Babiš, tady to vidím, přitom on nám hodně pomohl, pomohl občanům, proč to všichni říkají? No, to je třeba, abyste se zeptali těch, kteří to říkají, protože je to posadlost panem Babišem. Já jsem přesvědčen, že drtivá většina lidí, ale I firm, kteří třeba dneska očekávají nějakou službu od státu, možná dokonce nějakou pomoc od státu, tak toliko neřeší minulost. Ale dívej se do budoucnosti. Tato vláda není schopná předložit žádné kloudné řešení. A to, co předkládá, tak dopadá drtivě většině špatně. Typický příklad je ten energetický úsporný tarif. Mnoho povyku, mnoho slov, mnoho slibu. Výsledek je ten, že to je úplné fiasko. Takhle špatně si myslím, že to neočekávali ani členové vlády, že to dopadne. No ale aby odklonili pozornost, tak se snaží neustále ukazovat na takzvaného vyníka. To znamená, hledají, kdo za vše může. No a nejednoduše je to vždy hodit na tu předcházející vládu. Takže to, že vláda je energeticky úplně neschopná cokoliv vymyslet, s čímkoliv přijít, že máme druhou nejhorší podporu energetickou v celé Evropě, že máme druhém I vyšší ceny v Evropě předpočtou na kupní sílu. To přebíjí tím, že začíná mluvit o energetické bezpečnosti a o tom, kdo zde způsobil závislost na tom, či onom. Já už jsem to zde říkal mnohokrát, ale není špatné si to zopakovat. Akt kůj energetické nebezpečnosti udělali předchozí vlády zejména tím, že tady všechno zprivatizovali. To byl hlavní problém toho, nebo je hlavní problém, že dnes jsme závislí nebo závislejší, než bychom si možná představovali. A co je důležitější, že s tím nemůžeme prakticky nic dělat. Protože ano, opravdu nestálo u toho, když se privatizovaly rafinérie v 90. letech. Ano, nestálo u toho, když se na začátku milénia kompletně zprivatizovalo vše, co se týká plynu. Vše. Přeprava, distribuce, obchod. Ano, nestálo u toho, když se privatizoval chybně čes. Takže nemůžeme dneska ovlivňovat ceny elektřiny. Ano, nestálo u toho, když se prodávalo OKD. Ano, naopak bylo u toho, když se to dávalo do pořádku a zachránilo se OKD. Ano, nestálo ani u toho, když se tady budovala Nord Stream 1, posilovala se třeba ruská závislost, což samozřejmě budovalo Německo. Ale neslyšel jsem někoho ze současné vládní koalice, že by tenkrát proti tomu protestoval. Dokonce ani neprotestovali proti Nord Streamu 2, kdy se posilovala závislost na Rusko. Nikdo proti tomu nic neříkal. Takže mluvit o energetické bezpečnosti a házet něco na nás, tak to může současná koalice tak akorát stát v rohu a šoupat nohama. Tak, jak řekla paní přesetkyně poslanské střemovny Markéta Adamová Pekarová. To, že jsme dnes tam, kde jsme, ve smyslu toho, že o ničem nerozhodujeme a že se Oropě rozhoduje v Polsku, myslím tím Oropě v České republice o ropních produktech. A to, že se o plynu rozhoduje v Německu nebo v Maďarsku, myslím tím o plynu a jeho cena v České republice. A to, že se cenotvorba pro elektřinu rozhoduje v hrbě s privatizovaném Česu, tak to opravdu nejde za námi. Ale je jednoduché ukazovat na vyníky, než dokázat to, že něco umím sám řešit. A to je největší problém této vlády. Tato vláda nejenom, že je neakceschopná, ale stále žije v předvolební rétorice. Jí dobíhají vlastní marketingové stíny. Jí dobíhá to, že umí briljantně vysvětlovat, co by mělo být lepší, ale nedokáže to potom ve finále zrealizovat. Vzpomínáte si, jak se vysmívala někdy v září 2021 naší vládě, že se jedná o inflaci takzvanou babišovou drahotu, v které době byla inflace někdy srpem-září 3 až 4 %. Dneska máme inflaci na úrovni skoro 17 % a hovoří někdo o fialově drahotě? Teď se hovoří o putinově drahotě. Tak by si ta vláda teda měla ujasnit to, kdo za co to vlastně zodpovídá. Samozřejmě, že to není ani babišová drahota, ani fialová drahota. Inflace je napříč celou Evropou. Problem je v tom, že za nás jsme ji dokázali jakšak zkrotit. Byli jsme na průměru Evropské unie díky tomu, že jsme snížili ceny energií, ale spojna ty poslední měsíce, ale od začátku tohoto roku se na to vláda úplně vykašlala a ty ceny poté vstupují výrobcům do jich kalkulací výsledkem, čehož je to, že máme dražší výrobky, čili takzvaná nákladová inflace. To je dneska hlavní důvodem toho, proč nám tady všechno ujelo a proč máme čtvrtou největší inflaci. Takže to je výsledek toho, že tato vláda akorát dokáže vše svalovat na ostatní místo, aby byla schopna nabídnout nějaké vlastní řešení. Já vám moc krát děkuji. Už jsme maličko přetáhli. Budu se těšit v neděli na další setkání, na další vysílání. Píšte si o témata a uživejte léto na Skrmlu.Kopírovat text

V chystané energetické podpoře se už nevyzná ani ten, kdo ji připravuje. Vyvrcholením marnosti je aktuální spor ministra průmyslu s jeho politickým náměstkem pro energetiku, jak vůbec bude pomoc vypadat... Dnes v 19:00 v pořadu NA ROVINU se v tom pokusíme zorientovat. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici