← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Vás moc zdravím, vítejte u mého pravidelného pořadu. Na rovinu, opět vysíláme živě a zdravím vás z Vrchlabí. Proč z Vrchlabí? Poslední dva dny jezdíme s panem Babišem Sobitňákem a jezdíme město od města. V tomto týdnu máme Hradecký kraj a Liberecký kraj. Teď jsme navštívili asi 12-13 měst v těch posledních dvou dnech v Hradeckém kraji. My jsme se přesunuli tedy už do Vrchlabí a zítra po zítří jezdíme po kraji Libereckém. Je to skvělé, setkáváme se s obrovským množstvím lidí a já mám radost, že vás zajímají I naše témata. Je faktem, že se hodně zajímáte právě o energetiku, o podporu, o situaci, která vědne se možná I o tom, co nás čeká v těch následujících týdnech a měsících. No a protože stále slycháme o energetické bezpečnosti, tato vláda, když jí dochází střelivo a když se lhávají její energetické nástroje, podpory, tak má tendenci stále se vrátit do minulosti a tvrdit, co všech jsme podcenili v oblasti právě energetické bezpečnosti. Tak jsem se rozhodl I po vašich námětech, mailech a tak dále, že si to trošku zrekapitulujeme, tady tu energetickou bezpečnost, protože ta je založená na dostatku energii, na ceně energii a pokud možná nějaké diversifikaci zdrojů energetických. Tak pojďme to vzít postupně a začněme třeba ropou. Tak ropu nám předchozí vlády z tradičních stran zprivatizovaly, respektivě zprivatizovaly, rafinérie Litvínov a Kralupy. A to v letech 1996 a 2004. Prodalo se to ten kráz za 15 miliard korun. Od té doby nerozhodujeme nic o produktech ropných. O tom rozhoduje nový vlastní polský vlastník PKN Orlen. Mezitím se zprivatizoval Česk. Naprosto nešťastná privatizace. 30% vlastní minulitní akcionáři, různé fondy a tak dále, 70% stát. Výsledkem čehož je to, že v oblasti elektřiny stát má tak říkat nulový maneurovací prostor ve smyslu ovlivňování cen. To je to, co nás dneska trápí, to je to, co píšete, Lipská burza a tak dále. Spackaná privatizace. Takže to byla ropa, elektřina, no a pak plyn. Tak plyn se taky zprivatizoval, respektivě plynová infrastruktura a to přenosová, respektivě vše, co se týká přepravy plynu, distribuce plynu, obchod s plynem. V roce 2002, tenkrát to nebyla špatná cena, co jsme obdrželi za Transgas, více jak 100 miliard korun. Bohužel o plynu u nás tedy rozhodně nerozhodujeme. Tenkrát to koupil všechno RVE, později se to ještě přeprodávalo dále a dále, ale to není podstatné. Podstatné je to, že stát na to nemá vliv prakticky žádný. No a můžeme se bavit ještě o další energetické komoditě, o dalších zdrojích a to je uhlí. Tak uhlí jsme se taky pokoušeli privatizovat v předcházející tradiční strany. Jak dopadlo OKD, všichni víme, nepletuli se, tak se za to dostalo tenkrát 13 miliard korun. Tehdejší vlastník pan Bakala si z toho vytáhnul 70 miliard korun. Jak to dopadlo všichni víme a kdyby to stát nenakoupil za doby sobotkové vlády, tehdy ministr financí Babiš a nevzal to opět pod křídla státu, tak dnes nemáme ani černé uhlí. A jaké máme další zdroje? Obnovitelné zdroje. Tak co zde udělali tradiční strany v letech 2006 až 2010? Největší tunel ve historii České republiky, alespoň hospodářský tunel, bude nás stát solární tunel, o kterém samozřejmě hovořím, 600 miliard korun. A vyrobíme 2,6% energie z fotovoltajky. Každý rok nás stojí tahleta spackaná podpora fotovoltajky, která nám nepřináší žádnou novou energii, nebyly roli tedy tyhle 0,3%, tak nás stojí skoro 30 miliard korun. Tak to byl další tedy krok ku bezpečnosti. No a jádro, toliko diskutované nám, vyčítá současná koalice, že jsme měli tu drzost, že jsme chtěli Rosatom pustit do tendru, abychom stlačili cenu všech ostatních dodavatelů na pokud možno minimum, což znamená Rusko, Francie, Jižní Korea, Spojené státy. A jak si pozapomněli na to, že tradiční strany v letech 2010 až 2013, tehdy to byla platforma podobná jako je dneska spolu, tak když se připravoval tehdejší nový blok nebo nové bloky v temelíně, tak výběrové řízení na prvním místě skončil Westinghouse a na druhém místě, hádejte kdo, ano, Rosatom, respektivě skupina Rosatom a firmy na ní napojené, takže Rusko. A můžeme spekulovat, jestli tam nechali ten krát proto, aby stlačili cenu dolů, což bych asi si I celkem pochopil, nebo to bylo z jiných důvodů. A v té tehdejší vládě, která stáhla u toho a byla u toho, když skončil Rosatom na druhém místě, byl, hádejte kdo, no byl tam pan premiér Fiala, byl tam pan ministr Stanjura, to jsou ti, kteří mimo jiné křičí dneska poměrně silně. No a ještě se můžeme pobavit o jaderném palivu. Tak kdyby my jsme v minulé vládě neudělali to, že jsme ziniciovali výběrové řízení na dodavatele, alternativního dodavatelu jaderného paliva do temelínu, tak dodneška tam bude jediný dodavatel a to je ruský Tvel. My jsme tehdy zahájili, ne zahájili, ale Čes zahájil po našem impulzu to, že se začalo připravovat řízení, že by tam byl I jiný dodavatel, což není tak úplně triviální, musí se tam udělat určitý vývoj, testuje se to a tak dále, ale po dvou, třech letech se dospělo do finále a vedle Tvelu ruského tam může dodávat ještě frematon francouzský a americký Westinghouse, byť tedy ten frematon de facto není nic jiného, než ten ruský Tvel, ale to je věc jiná. Takže já jsem chtěl na tomhletom demonstrovat to, že když někdo káže vodu, neměl by pít víno. My jsme zdědili energetiku, která byla totálně zprivatizovaná a to bylo v tom lepším případě, v tom horším případě, ještě vytoutnilo na, což jsou třeba ty obnovitelné zdroje. Takže tak, jak řekla paní předsedkyně poslanecké sněmovny, stát v rohu a šoupat mohama, to může současná vláda v rámci energetické bezpečnosti. Vše, co šlo tak, nebo co se hýblo energeticky, tak se v minulosti zprivatizovalo. A to byl základní akt a krok k tomu, že dnes nemáme takový vliv na ceny, na zdroje, odkud se bude ta či ona energie brát a že jsme málo diverzifikovaní. A to jsou, znovu opakuji, právě praktiky, nebo charakteristika energetické bezpečnosti. Tak a teď pojďme k vašim otázkám, je jich tady už obrovské množství a já dneska, když dovolíte, tak kledu klidně díl, abychom všechny otázky zvládli. Dobrý den, Karle. Jakou vizi a ambice má ANO do nadcházejících komunálních voleb? Mají starostové šanci udržet své pozice na komunálních úrovni? Naše strategie, naše ambice, vize je jasná. Chceme v každém kraji, v každé oblasti, v každé obci přesvědčit voliče, ať už naše skální, nebo ty, kteří třeba váhají, abych nás volili. My se za nikoho neskrýváme, neděláme žádné dopředu X koalice. My jsme sebevědomá nejsilnější strana v České republice, která konečně vyhrála I parlamentní volby. Byť jsme neměli potenciál na to udělat koalici, tak z tohohle úlohu pohledu jsme samozřejmě prohráli. Myslím si, že každý si může udělat obrázek nejen o černích představitelech ANO, v čem jsou dobří a nebo co jim zase nevyhovuje, stejně tak o svých lokálních kandidátech, kteří pokud sehráli dobrou úlohu v těch posledních pár letech, tak věřím, že vás přesvědčili k tomu, abyste je volili. V každém případě jsme stranou, která je neskorumpovaná a neskorumpovatelná. Jsme ti, kteří pracují a jsme ti, kteří mají určité výsledky. Být neprdím, že všechno, co jsme tady udělali v minulosti, bylo ideálně, bylo správně. Ale taky jsme se rukázali za celou řadu věcí omluvit. Zpomeňte si, že v době covidové to opravdu nebylo jednoduché a rozhodně nejsme arrogantní, nejsme přezíraví. Martin. Dobrý den. Proč odmítat Lipskou borzu, jestliže Čes exportuje elektřinu, tak jak ji nám, českým spotřebitelům, zaplatí ten bohatý Němec? Jestliže Čes exportuje elektřinu, kterou nám, českým spotřebitelům, zaplatí ten bohatý Němec? To není o tom, jestli stát či nestát odmítne Lipskou borzu. To je dneska vcela v pravomoci společnosti ČES. ČES je 30% vlastně na minulitními akcionáři a ČES musí umistívat elektřinu za maximální možné ceny. To se nám nemusí líbit, ale faktem je to, že pokud se s ČESem neudělá opatření toho charakteru, že se buď vykoupí podíly minulitních akcionářů anebo se třeba dozvědají na dvě části a vykoupí se alespoň část ČESu výroba, tak do té doby stát nebude mít prakticky žádné možnosti Tím pádem bude se muset brát nejvyšší nabídka, která je buď Lipská burza, anebo ceny, které doznačně na míry odpovídají tzv. transparentní ceny právě Lipské burze. Ta burza, ať jsme objektivní, nám celou řadu vyhovovala, že ona stlačovala ceny. Ano, v současné době nám nevyhovuje, ty ceny jsou vysoko, ale zjednoušeně řečeno, bez té transformace v ČESu, o které jsem před chvílí hovořil, není možné udělat prakticky nic. Nešťastná, velmi nešťastná privatezace ČESu. A pokračuje opět Menzeslen. A co usporný tarif? Je 23 miliard dostatečný budžet pro pomoc domácnostem? Vystačí pro všechny? Rozhodně není. A celý usporný tarif, poměnu toho, že vůbec není usporný, protože absolutně nemotivuje k usporám, každý dostane úplně stejně, ať spoří nebo nespoří, tak je dnes skutečně už s křížkem po funuse. A to se ještě, berme to, že on ještě nefunguje, v lepším případě bude fungovat někdy od října, to znamená na poslední tři měsíce v tomto roce, a možná ještě v příštím roce. A v každém případě ta pomoc, nejenom, že je pozdě, nejenom, že je dost komplikovaná, možná ne pro toho koncového odbědatele, ale v každém případě pro celou distribuci toho, ať už říkám, teslevi, nebo toho tarifu, nebo toho příspěvku, to je jedno, jak to budeme nazývat. Zvlášť to budou mít lidé z paneláku, zvlášť ti, kteří mají svůj kotel, zvlášť lidé v rodinných domcích, pro firmy o tom ještě není rozhodnuto, respektive ti určitě nebudou součástí toho tarifu, bude se připravovat něco jiného, ale stát ještě neví. Co bude připravovat pro živnostníky? Vůbec nic. A to se vůbec nebavím o tom, když je jedno odběrné místo, je tam třeba několik rodin, které tím pádem potom dostanou pouze jednu slevu. Ale to, co je na tomto nejdůležitější, je to, že to bude žalostně málo. Já nevím, jestli to trochu sledujete, tak současná cena, jsem si to tady vypsal dneska, dnešní cena energie na burze je, dobře poslouchejte, myslím tím u nás, to znamená takzvaná denní sazva. 483 euro, to je v přepočtu 12, více jak 12 tisíc korun. Před rokem a půl to byla částka na úrovni 30 euro, před rokem to byla částka na úrovni 90 euro. Takže je to před, když to srovnám s tím rokem a půl, je to přibližně, mám to tady vypsáno, asi 15x, nebo 16x, 16x tolik, a plyn, další prušvy, dnešní cena, mám zde napsáno 217 euro, což je někdy kolem 5 tisíc korun 400, jenom podotýkám 217 euro. Takže před rokem to bylo 30 euro, a před rokem a půl, před dvěmi lety to bylo 6 euro. Takže je to 35x tolik cena plynu na denní sazvě, než před dvěmi lety. To se nedá ustát. V tomto případě, jaký se taref, který nám to zlevní, dejme tomu o 10%, a to ještě nevíme přesně pro koho, tak ono to opravdu nebude tak, že zaplatíme 10x víc a zaplatíme možná 9x víc. To v dané chvíli už skutečně je něco, co lidé nepocítí, firmy vůbec ne. Nevysvětlíme firmám, že mají platit několika násobně víc, než jejich zahraniční konkurenti, kteří mají cenu zastropovanou a nevysvětlíme našim domácnostem, že mají platit třeba pěti, šesti násobně nebo sedmi násobně více, než mají slovenské domácnosti. Takže 27 miliard, to by byla částka sprůměrovaná na 16 tisíc a to si vůbec nebudu představit, že by mělo být dostatečné. Martin, investoři se při zavedení sektorové daně dvakrát rozmyslí, zda budou investovat do nových elektráren. Jak se má pak dostat cena elektřiny do normálu, pokud bude energetika podinvestovaná? Já nevěřím tomu, že se nakonec sektorová daň zavede, protože když se podíváme do oblasti energetiky, kdyby byla jenom v energetice, tak význam by měla pro tři společnosti. To jsou tři výrobci, to jsou tři firmy, které skutečně dnes vydělávají velké peníze. Zniž jedna, a to je ta největší, a to je ČES, je pod 70% kontrolou státu a ten ČES vyrobí u nás energie přibližně necelých 70%. Takže jestli se bavíme o třech firmách, protože obchodníci nevydělávají takovéhle peníze, bavíme se o výrobcích. V té výrobě vzniká ten biznis a ten samozřejmě dnes těží z těch naprosto mimořádných cen, které jsem tady před chvílí říkal. Zniž jedna z těch firm je pod kontrolou státu a ten stát si může získat v ty zdroje, prostřednictví dividendy z této společnosti. On sice neovlivní ceny, ale může si vstáhnout v nějaké formě dividendu a za tento rok bude mít tak vysoký zisk ČES, že by to bez problému pokrylo veškerou podporu pro domácnosti a pro firmy, kterou my požadujeme a která by byla aspoň trochu zrovnatelná dneska s Evropou, protože máme druhou nejhorší pomoc v oblasti energie, energetické pomoci z celé Evropy. Pokud to vezmeme v rámci hrubého domácího produktu ku hrubému domácímu produktu. No a když se na to ještě podíváme, tak máme současně druhou nejvyšší cenu v rámci parety kupní síly, no tak prostě úplná katastrofa. Tak, takže si myslím, že u těch investorů, že k tomu nedojde nakonec. Tak, Martina píše a píše v jednom z těch tazetelů, co zde psal. Náš rodinný dům má nové učin za elektřinu a palivo ve výši 20 tisíc Kč a to ještě není konec zvyšování cen. Tak na to já nemůžu reagovat úplně, protože nevím, kolik jste měli předtím a v jakém jste třeba, jak jste to měli fixováno a podobně. Martin, je potřeba osvícovat stolik tisíc billboardů? Proč se stále staví nové obchody jeden vedle druhého? Já nepotřebuji mít čtyři obchody v jedné ulici. Pan Fiala nabádá občany šetřením, teplem a sprchou. Co se týká těch obchodů, to těžko může ovlivnit stát, to je otázka trhu. I když vám rozumím, že nepotřebujete mít čtyři obchody v jedné ulici. Co je ale důležité, třeba je ta druhá část toho vašeho sdělení. Nabádá nás pan premiér k tomu, ať šetříme teplem a sprchou. Samo o sobě nic proti tomu. Může inspirovat vláda, premiéry, kdokoliv. A může říkat, že šetřeme. Když jsem přesvědčen, že dneska lidé jsou natolik ramotní, že šetří sami nikoli, protože jim to říká pan premiér. Ale protože je cena za energie mimořádně vysoká. Když se podíváme například na spotřebu plynu, tak meziročně je o 20% nižší. A je naprosto logické, proč tomu tak jest. Protože ten plyn je extrémně, extrémně drahý. Ale opět, je to o tom, že vláda místo, aby činila, aby se snažila najít nějaký kompromis mezi podporou a rozpočtem, nebo zdroji, které by na tom mohla mít, třeba z toho ČEZu, tak jenom vysílá signály ve smyslu šetřte, šetřte. To samo o sobě není tedy úplně příliš motivační. A kdyby chtěla opravdu fakticky něco udělat, tak třeba ty programy, které chce od podzimu zavést, jakkoliv tvrdím, že jsou nedostatečné, to je ten tarif slavný, tak se podívejte, tam není ani náznak toho, že by se motivovalo k nějakým úsporám. Prostě je to plošná záležitost, tak konečně už vláda dospěla k tomu, že se budou udělat plošné programy. Popravit většinou nic z něho ani nezbývá, jestliže tady je 80% obyvatel, kteří se dostávejí do problému, 15, až 30%, já říkám až 30%, protože k těm 30 se blíží skutečně ty domácnosti na té hranici energetické chůdoby a dalších do těch 80% jsou středně příjmové domácnosti, no tak už nic jiného nezbývá. Ale na bárat k tomu by se šetřilo, aniž by se zavedla jakákoliv motivace a teď se hovořím v tuto chvíli zejména o tom biznes sektoru, o tom ekonomickém, protože tam by jsme měli motivovat firmy, aby se snažili přecházet na jiné zdroje, aby se staly méně závislými na plynu, aby třeba šli do nějakých alternativních zdrojů, ale logicky ty firmy jsou vycucané z peněz. Když si vezmeme, tak máme post-covidovou dobu, tam jsme tady naštěstí zatáhli zaduštní brzdu a ty firmy jsme nenechali padnout, dali jsme do podpory firm 360, 370 miliard korun a udrželi jsme průmysl, malé a střední firmy, živnostníky, 700 tisíc firm. No ale dneska jsou v situaci, že se nadechly po covidu, přišla rána energetická a oni nemají zdroje na to, aby si začali pořizovat alternativní zdroje. Stojí určité peníze a to se ještě vezmeme, že máme nejvyšší úrokové sazby, nebo jedny z nejvyšších, možná druhé, třetí v celé EU, protože CB razí politiku zvyšování úroků, bojuje s inflací, což je už v tuto chvíli ztracený boj, protože nech se připustit to, že už to není poptávková inflace, ale návkadová, že ty firmy to budou zdražovat, ty výrobky nikoliv proto, že je velká poptávka, ale proto, že musí zdražovat, protože mají vysoké vstupy, tak to už je věc další, že to ta česká národní banka nezvládá, ale v každém případě máme vysoké úrokové sazby a dneska si nikdo nebude brát dlouhé investiční úřady se sazbou 7-8%. Toto je smrtnicí pro ty firmy. Tak, Pavel. Pane Havličku, dnešní realita. Cena garzonky 45 metrů čtvrdečných v Brně je 5,5 milionů, hypotéka 4,5 milionů na 30 let, splátka 29 tisíc. Tohle je konečná nejen pro mladé rodiny, ale I pro střední třído. V podstatě jste navázal nevědomky na to, co jsem říkala před chvílí, a to jsou úrokové sazby. Úrokové sazby dnes logicky vycházejí z té tzv. reposazby z České národní banky. To je na úrovni 7%. K tomu si musí připočít banky ještě nějakou částku. Je pravda, že ještě celá řada rodin to má fixováno, takže jich dojíždí ty úvěry, ale jde samozřejmě I o firmy. A nepočítejme s tím, že se ta reposazba České národní banky nějak zlomí. A teď na podzim, když tam přišlo nové vedení, které se zdá, že je v tomhletom rozumnější a už přestává věřit té pohádce centrální banky a všem analytikům, kteří se snaží zachránit kůži a ukazují, že to byla nejlepší možná cesta. Nebyla to nejlepší možná cesta. Zvyšování úrokových sazet v dané chvíli devastuje hospodářství a nedožene tu inflace. Je to nákladová inflace. Opakuje nákladová inflace, která je způsobená vysokými vstupy podniků a oni to budou zdražovat v svoje zboží, protože jim nic jiného nezbývá. Oni ho nezdražují, protože mají lidé hodně peněz v peněženkách. Nesmysl. Tak to to říkal člen centrální banky. Pan Oldřich Dědek, jeden z nejskušenějších centrální bankářů u nás už od ledna. On byl tém, kdo stále hlasoval proti. Ale zbytek ho přebyl čepicema a jeho prognózy z ledna se naprosto přesně potvrdili. Máme 17% inflace, 7% úrokové sazby. Evropská centrální banka drží už ne tedy nůlu, ale 0,5%, ale evropské firmy si počují dnes za 1,5-2-2,5% a naše firmy si počují za 8-9%. Stejně tak, když se podíváme tak domácnosti. Takže tomu rozumím to, co píšete a bude trvat minimálně rok, rok a půl, než se to začne lámat, protože centrální banka teď bude spíše stabilizovat ty úrokové sazby a možná v příštím roce, že to začne postupně snižovat. Štěpánka, dobrý den. Pane Havlíčku, ne, pardon, ještě Basfas, abych nenikdo nezapomněl. Dobrý večer, pane Havlíčku. Nedal by se z dnešního pohledu říci, že byla chyba nespustit Nord Stream 2. Mohli jsme rychleji naplnit zásobníky a navíc I levnějším plynem. Pojďme se zrekapitulovat čísla, doufám, že je to dobře říkat správně. Evropa zpotřebuje 400 miliard metrů kubických plynů. Z toho ruského je to nějakých 160 miliard metrů kubických. A z toho 55 miliard metrů kubických je relativně nový zdroj, a to je Nord Stream 1. Já říkám relativně nový, protože je to dobudováno někde kolem roku 2011. A pak se začal budovat ještě druhý zdroj a to byl Nord Stream 2, mimo jiné, rovněž s kapacitou 55 miliard metrů kubických. Tím hlavním cílem bylo samozřejmě posílit plyn v Evropě, logicky tedy ruský v tomto případě. A tím hlavním cílem, mimo jiné, bylo to zbavit se Ukrajiny jakožto transitní země. Nord Stream 2 se dobudoval, to asi všichni vědí, nicméně nespustil se a nespustil se kvůli válce. Takže zjednoučně řečeno, když nebude Nord Stream 2 a využijí se všechny ostatní zdroje, mimo jiné tady I ruské zdroje, tak se to ustát dá. Konečně I do dneška jsme Nord Stream 2 neměli a ustát se to dá. Pokud ale samozřejmě budou odstávky Nord Stream 1, ať už odstávky technicky odůvodněné, anebo odstávky, které jsou spíše vydíráním, to znamená, bude se hledat nějaká záměnka, proč to tam nebude proudit. Jednou tam bude chybět turbína, pak tam nebude chybět šroubek A, šroubek B, šroubek C. No tak v tom případě samozřejmě může být I nepřímý tlak na to, aby se Nord Stream 2 spustil, což z pohledu Ruska není nepochopitelný akt, ale osobně si myslím, že dneska je tak řkavě učeno, že by se Nord Stream 2 pustilo. Německo se rozhodlo, že tak neučení, je to fakt odvety. Ale faktem je na druhou stranu to, že Německo zde způsobil do značné míry ty obrovské problémy, které jsou a to tím, že vyplo jádr, vyplo uhlí a logicky tím pádem má málo zdrojů. Mezitím vsadilo na plyn, což měl být transitní zdroj na dobu, dejme tomu, 15-20 let, než se dobudují zdroje zelené, orientovalo se na Rusko a výsedek vidíme. Rusko dodává méně, tím pádem chybí ty zdroje, tím pádem jde cena nahoru. A Česká republika, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, v podstatě střed Evropy, je fatálně závislí na Německu z jednoduchého důvodu, plynovody k nám vedou z Německa. Takže my nerozhodujeme o tom, jestli plyn, který kupujeme, bude ruský nebo norský, nebo jakýkoliv jinak, my kupujeme plyn z Německa nebo od různých dodavatelů, třeba I norských, ale protože to je plynovodem z Německa, tak tam vždycky bude směska zejména ruského plynu, s tím neuděláme vůbec nic, to opravdu není v naší moci ovlivnit. I když zde budeme třeba kupovat skapelněný plyn, tak kontrakt bude s někým, dejme tomu v Nězozemsku, nebo s někým, kdo nám dodá ten skapelněný plyn a zase k nám poteče nebo bude proudit ten plyn ruský, protože to v těch trubkách přebije ruský plyn. Za předpokladou, že Nord Stream 1 bude funkční samozřejmě. Tak, to je Čtěplánka, dobrý den pane Havličku, prosím, jaký je váš názor na nákup nových F-35? Já na to nemám nějaký definitivní názor v tuto chvíli, na jednu stranu musí se to velmi dobře zanalizovat, musí se k tomu připravit skutečně kvalitní zdůvodnění se všim všude, co k tomu patří, má to svoje plusy I mínusy. Plusem je nepochybně to, že by to byly nejmodernější stroje, je to posílení vztahu vůči Spojeným státům a do značné míry těm budeme plnit náš závazek vůči NATO, což jsme tady I my plnili v rámci naší vlády. My jsme z 45 miliard to dotáhli na nějakých 85-90 miliard, myslím tím roční rozpočet na armádu, takže v tomhletom jsme docela byli aktivní, opak to jsou samozřejmě ale mínusy. Je to drahé, neznám teď ty detaily těch cen, ale podle první předpokladu by to mohlo být dvouňásobně dražší než jsou současné Gripeny. Je otázka, jestli bychom využili takhle kvalitní produkt nebo takhle kvalitní techniku. Je to spojeno samozřejmě I s investicemi do pozemní infrastruktury, do nového výcviku a samozřejmě trochu ztratíme pozicivu či švédsku, která je z toho velmi nervózní a chce, aby jsme spolupracovali na bázi Gripenu. Takže musí se říct, jestli na to máme, musí se říct, jestli je to nezbytně nutné v danou chvíli investovat, jestli nejsou důležitější investice, to se musí dobře zdůvodnit. A musí se rovněž zdůvodnit to, že jsme schopni to zvládnout I s těmi ostatními investicemi, s tím spojenými, to znamená infrastruktury atd. Pane Havličku, proč nás řeknete na rovinu, že Česk ovládají minulitní akcionáři, například americké fondy, Martina Doman atd.? Tak já bych neřekl, že ho ovládají. Ovládá ho přece jenom stát ze 70%, ale to neznamená, že si může dělat, co chce. Jedna věc je, kdo jsou ti minulitní akcionáři. Tam je celá řada těch minulitních akcionářů od českých privátních investorů až po velké právnické subjekty ze Spojených států atd. Ale v každém případě minulitní akcionáři tam mají určitá práva a povinností Česu je v dané chvíli mimovné I proto, protože je kotována na burze a je obchodována na burze, tak dosahovat maximálních možných hospodářských výsledků. To znamená, že on, z jednomštěně řečeno, nemůže prodávat levněji, než kolik dostane na trhu nabídku. Pokud by to udělal, tak bych prohrál veškeré soudy s minulitními akcionáři a ten stát si nemůže dupnout a říct, že budeme to dělat za toliči tolik, protože tím by se stratila podstatna akciové společnosti obchodované na burze. Bohužel ta privacita Česu se zpatkala a dnes se musíme chovat tím způsobem, jak se chováme. To znamená, nemůžeme tu energii dodat, respektive umístit na trh levněji. Takže svým způsobem to ti minulitní akcionáři spolu ovládají. Neřeknu, že chcela by ovládají, ale jejich práva musí být naplněna. Petr, pane Havličku, je podle vás možné, aby se cena benzínu po krizi vrátila na dřívějších ca. 27 Kč za litr? Velká část mého okolí tvrdí, že ne, ale neumím si dlouhodobé fungování společnosti takto představit. Obávám se, že velká část vašeho okolí má pravdu. Proč se domnívám, že se nemůže vrátit? Protože zaprvé mezi tím všem těm mezičlánkům, které jsou v tom řetězci od rafinérii až po finále, po prodej, tak rostou ostatní náklady. Rostují náklady na energie, rostují náklady dopravní, rostují náklady všechny, které si dokážeme představit pro vozního charakteru. Mimo jiné I díky vysokým cenám energií, nebo zejména díky vysokým cenám energií. A zadalší nezapomeňme, že tady klíčovou roli se hrávají rafinérie. A rafinérie vydělávají dnes neskutečné peníze. My bohužel jsme rafinérie zprivatizovali, takže PKN Orlen vlastní dneska Litvinov a Kralupy a rafinérská marže vzrostla meziročně o deseti násobek. Ano, slyšíte dobře, o deseti násobek. A to samozřejmě zůstává v ruku polského vlastníka. Proč vzrostla o deseti násobek? No, protože kupují ruskou ropu. A rusové prodávají ropu dnes levněji, než jaké jsou ceny na burze, na trhu, protože u nich přestává být takový zájem, oni se potřebují dostat prostě na trh, to znamená podráží tu cenu, nebo řekej mi tomu jakkoliv, jestli podráží, to je jedno, ale prodávají to levněji, třeba o 30-40%. PKN Orlen ale I ostatní zatím ještě není embargo, to bude až třeba od nového roku, nebo tuším někdy od konce roku, tak ji nakupují, ale nepromítejí to do cen, nechávejí si tu marže, vydělávají. Ano, oni mají svým způsobem svoji obchodní pravdu a říkají, v době covidu, kdy jsme zase prodávali, tak to nikomu nezajímalo, dneska zase můžeme vydělat, tak prostě my si tu marže necháváme. Takže polský vlastník vydělává extrémní peníze a do značné míry vlastně se tu cenu všichni na trhu trochu hlídají. Druhá věc, na co mohou dělat jednotlivé země, tak náš balíček, myslím tím naší vlády, nemyslím naší, ale vlády současné, který měl trošku pohnout s cenami, tak který opravdu úspěch neslaví, protože biosložky, to byla uhůrá akce, namířená proti Babišovi s cílem, pokud možno, ochromit firmy, které biosložky dodávají, nebo ti, kteří pěstují řebku, no tak to se úplně nepodařilo, protože samozřejmě ty distributoři musí tu biosložku přemýchávat, nikoli pro to, že by sami chtěli, ale protože to nařizuje Evropská komise a oni nemají jinou možnost, než tam ten extrakt z té řebky, případně benzínu, což je biolích dávat. Takže to vládě nevyšlo vůbec, tam se to nezlevňilo ani o padesátník, ani o kačku, o nic. No a další aktivita, nebo další nástroj pro snížení cen, to byla ta legendární kontrola marži, takže pravěcová vláda kontrolovala marži kdy jakého prodejce a zjistila ku podivu světe divce, že tam k ničemu nedochází a další bylo zrušení silniční dáně, což tady nemá s tím, co společného, to popravě řečeno nějak ani úplně motoristé nevyžadovaly, samozřejmě každá dání, která není, tak zaplať pán Buh za ní. A to asi někoho neúrazilo, ale na druhou stranu přišlo se o 5 miliard korun, které v podstatě nějakým způsobem úplně neovlivnily ty firmy tak dobře, když nemusíme zaplatit jako podnikatele silniční dáně, to dobře, ale když si vezmeme, kolik to je pro někoho 12, 15, 17 korun za rok, je to dobře, ale rozhodně s tím to nemá co společného. Co ostatní země? Dobrá, můžete říct, nedívejme se na Polsku, nedívejme se na Maďarsku, kde tady vám to udělali dost razantním způsobem, ať už zastropováním nebo snížením DPHček a tak dále, tak se podívejme na Francii. V Francii přišla s novým návrhem, teď to jde do senátu francouzského, a to takovým, že od září stráží cenu o přibližně 750, já to říkám už v korunách, je to o 30 centů, a pokud to takto projde, tak na září a na říjen dostane cenu, teď samozřejmě září na tom, jaká v té době bude cena na trhu, ale kdybychom to srovnali za dneškem, tak tím opatřením ji dostane na cenu 630 korun Francii. Jenom podotýkám, že Francie je skoro trojinásobně nebo dvou a půlnásobně víc zadlužená, než je Česká republika. Mimo jiné, Francie si docela dobře vede v boji s inflací. Drží docela dole, někde na čtyřnásobně nebo trou a půlnásobně nižší úrovni než Česká republika, a to jsme na konci roku nebyli úplně daleko od sebe. A drží ji mimo jiné tím, že velmi dobře pracuje v rámci energetické podpory, neumožnila energetickým společnostem, aby zdražovali takovým způsobem, jakým zdražovali jinde v Evropě například u nás, to znamená, nezastrpovala úplně ty ceny, ale držela tu míru toho důstupu celkem pod kontrolou, velmi pomáhá s pohonými hmotami a dokonce ještě v této krizové době cíleně podporuje firmy, aby je zmobilizovala a aby nepřestali investovat. Úplně přesně pravý opak, než dělá naše vláda. Naše vláda demotivuje firmy, firmy logicky nebudou investovat, ať už z důvodu toho, že mají absolutně nepredikovatelné prostředí v rámci ceny energií, a to je to, po čem voláme. Kdyby se to zastrpovalo aspoň na nějaké vyšší úrovni, ať ty firmy vědí za rok, za dva, nebo aspoň za rok, jak budou vypadat ceny, tak si mohou dovolit investovat, že se to propočítají, ale v tuhle chvíli ty firmy neinvestují, mimo jiné taky, protože jsou vysoké úrokové sazby, ale současně I proto, protože absolutně netuší, jak se ceny budou vyvíjet. Na těch cestách, co jsme tady teď projížděli, tak jsem setkával s obrovským množstvím podnikatelů, a jeden z nich je velmi výdezný, významný zaměstnavatel, dva a půl tisíce zaměstnanců má ve Dvoře Králové, dělá obrat kolem 9 miliard korun, platil za energii 130 milionů, teď platí za energii 1,2, 1,3 miliardy korun. Jeho největšími konkurenty jsou Španěli a Portugalci. A ty se mu smějí. Posílají mu fakturu, zesmejí líkama, kdy platí za elektřinu v přepočtu tedy tisíc korun za megavat hodinu. On platí dneska, protože kupuje na spotu, a už jsem to říkal, dnešní cena je 483 euro, takže kupuje přes 10 tisíc. Takže má to desetinásobně dražší. S tím se nedá konkurovat. To se nedá ustát, tohle nedopadne dobře, a pochopitelně se to podají potom v nezaměstnanosti, v sociálním směru a tak dále. Tak. Já myslím, že už jsme si to neskrekli hodně. Jedeme už pět minut přes. Takže já vám mockrát děkuji za všechny dotazy. Ještě jednou vás zdravím z Vrchleby. Budu se těšit, že se v neděli opět potkáme. Pište si o témata, která byste chtěli probrat. Uživejte hezké letní dny, opatrujte se, a budu si zase brzy těšit. Na shledanou.Kopírovat text

Kdo dnes v Česku rozhoduje o energiích? Proč tradiční strany vše prodaly? V čem spočíval největší tunel? Jak privatizace ohrozila energetickou bezpečnost? Dnes v 18:30 opět živě. NA ROVINU. Těším se na vaše dotazy. Ptejte se na cokoliv.

Screenshot není k dispozici