← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Moc vás vítám opět u mého pravidelného pořadu. Na rovinu, jedeme opět živě, tak jako každý týden, dokonce dvakrát týdně jedeme, vždyť středy a neděli. Jsem v Praze, kousek od Vltavy, v zahradní kavárně, restauraci v Jezdoku. A děkuji moc za všechny dokazy, které už vidím, že mi sem průběžně badají. Přestupneme zvykopnout tématem, které jste si přáli. A je to opět téma, jak jinak, zdražování. My jsme už hodně hovořili o energiích. Depakto, co týden se jim věnujeme. Hodně jsme se věnovali pohoným hmotám. Věnovali jsme se, jak se budou vyvíjet možná pravděpodobně ceny vydlení. V důsledku zvyšování cen úvěru, stavbních materiálů atd. A dnes jste si vyžádali potraviny. Já se ani nedivím, protože zpotřebitelské ceny rostou nevěřitelným způsobem. Inflace je na úrovni 17,2%. Pojďme se podívat, jak vypadá meziroční růst cen potravin. Mouka 70%, chleba 29%, majéko 44%, máslo 56%, oleje 59%, drůbež 33%, cukry 41%, obecně zemědělské výrobky 42,5%. To asi není nic úplně nového, já myslím, že to všichni vidíme. Samozřejmě ta hlavní otázka je, jak dále. Protože inflace nebude se hned tak lámat, najdříve někdy od podzimu a teď spíš očekáme, že půjde ještě nahoru. Důležité ale je to, jak se jednotlivé služky nebo jednotlivé produkty budou cenově vyvíjet. A tady vládě vyčítám to, že opět mlží, protože ministr zemědělství tvrdí, že je důvod k optimismu, protože na světových trzích komodity začínají klesat. Komodity, které jsou tedy klíčové pro výrobu potravin. Tím pádem dříve či později se to projeví v cenách. To je sice pravda, ale proti tomu jde jiný faktor a to je růst cen energií a růst cen hnojiv. Původ je to oboví svázáno, provázáno, růst cen energií je naprosto enormní a když to teď hodně zjednoduším, tak počítejme s tím, že energie vzrostly téměř o jeden řád za poslední rok, rok a půl a vůbec nic nenacvičuje tomu, že by jejich cena klesala. Celozásadní pro výrobu potravin je plyn. A ten plyn je samozřejmě důležitý I pro hnojivo, protože bez plynu nejsme schopni vyprodukovat hnojiva a bez nich nejsme schopni vypestovat obilí. To je základem pro krmivo a pokud je méně obilí, logicky cena krmiva jde nahoru, v volším případě je toho méně a projeví se to samozřejmě chovu, prasat a tak dále. Takže to je celá jasná věc, že toto má na to vliv obrovský a proto ten optimismus toho, že se vše změní a budeme to mít záhyb výrazně lepší, není podle mě na místě. Spíš bych se připravoval na to, že bohužel I ceny potravin vedle ceny energii, vedle ceny pohovaných hmot a tak dále se příliš snižovat nebudou. Naopak očekáváme, že na podzim půjdou ještě nahoru. Proč? Protože půjdou opět nahoru ceny energii. Co je tou příčinou? Příčin je více, ale ty dvě hlavní jsou částečně provázány. Ad jedna je to příliš zbrklá cesta k úsaveným cílům v rámci Evropské unie. Evropa v kutečně udělala několik strategických chyb a na to dnes doplácíme, protože to je základem toho, proč jsou mimo jiné I vysoké ceny energii. Ono je dneska jednoduché všechno hodit na válku. Samozřejmě I to má na to obrovský vliv. Na druhou stranu, ale uvědomme si a nezapomínejme, že ceny energii šly nahoru už na podzim, respektivě zejména těsně před svátky. Ano, je pravda, že tam už byla I spekulace pravděpodobní Gazpromu v té době, ale když se podíváme, jaké tam tenkrát byly vlivy, tak to byly vlivy městných povolenek v počasí, zjednoušeně řečenoméně fokalový, tedy v Severním moři. Tím pádem se nevyrábělo tolik elektřiny v soumavitelných zdrojům, ale hlavně odstavování uhlí v Německu, odstavování jádra v Německu a celá ta část spojená s Green Dealem a energetikou. Uvědomme si, že třeba v Holensku už jste dokonce tak daleko, že jsem se tady poznamenal, že o třetinu chtějí snížit nožství počet chovného dobytka. Chtějí umezit hnojiva. A toto všechno jsou obrovské rány. A když k tomu připočteme to, že třeba Německo netěží již plejen, mimo jiné, rovněž I ze zelených důvodů, no tak jsme tam, kde jsme a té energie v Evropě je výrazně méně, což se tady samozřejmě projevuje tím, že jde cena nahoru. Samozřejmě je zde I vliv války. O tom není nejmenších pochyb. A to, jak v té oblasti energetické, kdy hrozí nedostatek energie, zejména z Ruska, což samozřejmě znervozuje trhy, což má za důsledek to, že ceny jdou nahoru. Takže se dnes pohybujeme na prosto neuvěřitelných čáskách, kdy za elektřinu platíme 360 euro za megawatt hodinu, ačkoliv ještě před rokem to bylo 90, a před dvěmi lety 30 euro. A za plyn platíme 160 euro za megawatt hodinu, ačkoliv před rokem to bylo někde na úrovni celých 40, 35 euro za megawatt hodinu. A před dvěmi lety dokonce na úrovni 6 euro za megawatt hodinu. A pochopitelný je tam ještě vliv toho, že je nedostatek pšenice. Ne, že by jí byl nedostatek, myslím si, že by se jí méně vypěstovalo, ale že jsou blokovány přístavy, jakožto důsledek války Rusko v tomhletom nekompromisně vydírá, a výsledek je ten, že cena pšenice jde nahoru, ono se to potom porjevuje ještě v celé řadě dalších produktů. Takže jak zelná politika, tak válka. No a teď co s tím? Ono popravit řečeno ceny potrebin nelze dělat úplně nic zásadního, pokud do toho stát nějakým zásadním způsobem nevstoupí. Máme dvě možnosti. Ta první je podpořit producenty, podpořit zemědělce, což se netýká samozřejmě jenom oblasti potrebin, to se týká celého průmyslu, protože mimo jiné I inflace je dána právě vysokými cenami energii, to nazýváme jakožto nákadová inflace, to znamená vstupy jsou extrémně vysoké, a to se samozřejmě překvápí do cen výrobků, samozřejmě I do cen výrobků v oblasti potrebin, zemědělství a tak dále. Takže regulace, tak jako to udělali některé ostatní země, už jsem to tady říkal několikrát, Španělsku, Portugalsku a tak dále, zastropovaly ceny energii, které jsou dnes několika násobně levnější než v České republice, což pomáhá nejenom rodinám, ale samozřejmě I producentům, tím pádem potom I ceny například potrebin nejdou tak brutálně nahoru, ale nejsou to jenom tyto země, je to například Francie, kde ten růst cen energii je pětinásobně nižší než v České republice. Myslím, že je to tempo toho růstu, a to proto, že opět zastropovaly ceny, ne tady úplně striktně zastropovaly, ale umožnili pouze určitý nárůst cenový. No a druhá možnost, pokud ani toto nepomůže, respektive dá se samozřejmě skombinovat, je snížení DPH pro spotřebitele. To samozřejmě se nějak nedotkne firem, ale v tomto případě si bavíme o koncové ceně pro koncového zákazníka. DPH dneska máme na úrovni 15%, profesní svazy, potravinářská komora tak dále navrhují, že by se mělo jít na mimořádnou sazbu 5%. Stát o tom nechce ani slyšet, nicméně některé země se k tomu jich přiklonili a faktem je, že DPH na potravinách je u nás jedno z nejvyšších. Takže když to celé sečteme a potrhneme, tak to nejsou úplně dobré výhlídky, protože máme, co se týká energích, dnes jedny z nejvyšších cen s ohledem na hrubý domácí produkt, pohoné hmoty, se pohybujeme někde na průměru. Evropské unie byť se teď maličko snížily, to je pravda, ale je to, řekl bych, zatím skoro pod rozvyšovací schopnost. Co se týká bydlení, tak to jde rovněž nahoru. Roztout ceny stavbních materiálů a co se týká potravin, tak Česká republika rozhodně už začíná patřit mezi velmi, velmi drahé země. To pochopitelně dopadá jak na domácnosti, 30% z nich jich míří do chůdoby, zatímco ještě před rokem to bylo 10%. Dopadá to pochopitelně I na firmě, dopadá to I na malé obchody, protože začíná klesa obtávka a mimo jiné, zejména menší koloniály v obcích budou mít obrovské problémy. My jsme mimilně nikdy z tohoto důvodu, ale z důvodu udržení malých koloniálu v obcích, udělali program, ještě za mého působení na NPO. Jmenoval se Obchudek 2021+, kdy se podporují tyto malé, nezávislé, drobné prodejny, spíše prodejničky bych řekl, a to částkou 100 tisíc korun. Ročně možná se to zdá jako částka malá, ale pro někoho, kdo tam je sám a v značné míry skutečně živoří, tak to není úplně zanedbatelná částka. Díky tomu jsme podpořili 400 koloniálu, dovolenou část z nich jsme zachránili před zavřením a já jsem hrozně rád, že se ten program chytil, protože je motivační, část peněz tam dá ministerstvo promyslu a obchodu, část peněz tam dají kraje a samozřejmě nezbytek si musí odfinancovat ti provozovatele, ať už to jsou ty drobní živnostníci, nebo v některých případech I obce, ono to je možná spíše sociálního charakteru, protože ta malá prodejnička v obci, to je pouze do tisíce obyvatel, tak je méně o biznisu, ale možná je to spíše místo pro sociální kontakt a samozřejmě je to důležité, protože si třeba starší lidé nemusí jezdit, nakupovat v domě, proč to říkám? Říkám to, protože letos už jede tady druhý provozovkáv ročník NPO a to je dobře, že ministerstvo v tom pokračuje, to zopakovalo a chytlo se to, všechny kraje na to slyší, přihazují tam svoje prostředky a zjednoušeně řečno můžeme říct, že tím zachráníme malé nezávislé prodejny až na jeden kraj, můžete se typnout, který, ano, střední Čechy stan, středočeský kraj, minulý rok to odmítnul, letos to odmítnul, celé evidentně musou malé koloniály, malé obchoutky, úplně šumák. Tak, pojďme ale na vaše dotazy. Už tady padají některé. Dobrý den, proč už plyn dávno nezlevňuje? Ptá se Karolina, když ho Putin po odstávce pustil a nic nenasvědčuje tomu, že by měl být zastaven. Jeho cena je absolutně mimo realitu. Tak máte pravdu v tom, že cena je mimo realitu. Ona je dnes na úrovni 160-170 EUR za megawatt hodinu, jak už jsem říkala před dvěmi lety, to bylo na úrovni 600 EUR za megawatt hodinu, ale ona je pravda I ta, že Putin to nepustil zcela, pokud jste to sledovala, tak Nord Stream 1 se částečně oživila, ale částečně znamená to, že je to na té úrovni před tou odstávkou a to už v té době bylo někde na 40%. Jenom, abysme si udělali obrázek, Evropa zpotřebuje přibližně 400 miliard metrů kubických plynů, doufám, že to říkám správně z hlavy, a z Ruska se proudí přibližně 160 miliard metrů kubických, přičemž plynovod Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard metrů kubických a Nord Stream 2, který se postavil a nakonec se nepustil, tak má kapacitu 55 miliard metrů kubických, takže pokud to jede na 40%, tak už je to docela citelný zásah, což pochopitelně znamená to, že je nervozita na trzích, a když je nervozita na trzích, tak ty ceny se drží extrémně vysoko, v tom s vámi souhlasím. No a ta špatná zpráva je v tom, že se to promítá I do cen elektřiny, protože se vlastně vypočítáva cena elektřiny z takzvaného posledního zdroje, zjednušeně řečeno je nějaká poptávka elektřině a je nějaká nabídka, to znamená elektráden, a ta se vyskládáva od nejlevnějšího k nejdražšímu zdroji. Nejlevnější obvykle jsou obnovitelné zdroje, pak je jádro, pak je uhlí a nakonec je plyn. A pokud se ta poptávka s tou nabídkou nepotká, to znamená, ta nabídka těch levných zdrojů je stále malá voči poptávce, tak se musí doplňovat I dražší zdroje a ten nejdražší je tedy ten plynový a potom ta celková cena se řídí právě podle toho posledního zdroje, což samozřejmě v tuto chvíli znamená to, že jadrné elektrárny a obnovitelné elektrárny na obnovitelné zdroje vydělávají neskutečné peníze, relativně slušně se dá řídit I uhelným a řídí se pouze cenou toho posledního plynového zdroje, který je samozřejmě velmi, velmi vysoko. Toto samo osobě je podle mého názoru dovněž obrovský námět pro celou Evropskou unii a v současné době vytvořit jiný mechanismus výpočtu I za cenu toho, že by se ty plynové zdroje dotovaly. A aby to bylo ještě komplikovanější, tak si můžeme říct, že u nás vlastně ten plynový zdroj není tak smrtelně důležitý ve smyslu výroby elektřiny, což je pravda, je to dokonce pod 10%. My jsme sobistační ve výrobě elektřiny. Problem je v tom, že se pohybujeme na jednotném energetickém Evropském trhu a Německo vsadilo na co? Ono vsadilo na plyn. Jakožto přechodový zdroj, protože se dalo svoje ambice zelené příliš vysoko a vlastně ten transitní zdroj měl být plyn. A samozřejmě se orientovalo na Rusko. To znamená ten problém, to, že středně východní Evropa dneska je závislá zejména na Rusku v plynu je samozřejmě dám tím tedy, že Německo vybudovalo Nord Stream 1, poté ještě chtělo vybudovat Nord Stream 2, pustí nám tam Jamal a vsadilo na plyn jakožto transitní zdroj. No a nyní v tuto chvíli ho nemá čím nahradit. Takže vlastně musí využívat ten nejdržší zdroj, který má ano, v rychlosti se tahá záruční brzdu a zkouší se uhlí, ale jádro už je zřejmě definitivně odstavené v Německu, což byla další chyba. Výsledek, který máme jasný. Německo svojí politikou, takzvanou Energiewende naprosto zásadným způsobem ovlivnilo ceny energii v celé Evropě. David, dobrý den. Pane Havlíčku, moc děkuji za to, co děláte a doufám, že se vrátíte zpět do vlády, I když je pravda, že mi přijde, že jste ani neodešel moc vázdravým a přeji vše dobré. Tak já moc krát děkuji. My jsme do toho dávali vše, co šlo. Měl jsem na starosti nejenom průmysl, měl jsem na starosti I dopravu samozřejmě, měl jsem na starosti vědu, ale snažili jsme se jít opravdu poctivě a neužívali jsme se naší pozici a co je důležité, myslím, že jsme kolem sebe poskládali skvělé lidi a jak na ministerstvu průmyslu, tak I ministerstvu dopravy jsem měl tu čest dělat opravdu špičkovými odborníky a věřím, že v nějaké době opět na to nalážeme. Pavel, dobrý den, pan Havlíčko, vítka. Pána Vystrčela, že jste jako minulá vláda měli vsadit na větrníky je totální masakr. Uvědomuje si ten pán, že u nás jak si nepouká od Světního moře jako v Německu. Zřejmě narážíte na dnešní party, prima party, kde jsem měl duel s panem předsedou Vystrčela, no mě to rovněž překvapilo. A mě tam překvapila celá řada věcí, protože celá vláda a samozřejmě celá pětikoalice neustále jako kolovrátek omílá minulost místo toho, aby se věnovala současnosti. Vytýkat nám dneska to, že jsme měli výrazně víc investovat do větrníků a do solárních elektráren o to nemůže nikdo myslet úplně vážně. Nedalo se víc zdrojů do solárních elektráren než za uplynulé roky, ať už to byla naše vláda, nebo ta předcházející, nebo ta předpředcházející. Já myslím, že to všichni sledují a vidí dokonce je ten největší solární tunel, který tady proběhnul mezi lety 2009-2010, kdy se podpořili investoři, a to v celkové částce do roku 2030, dobře poslouchejte, částkou 600 miliard korun. Výsledek toho bude, že budeme mít výrobu ze soláru pod 3%, neudobně 2,6%. Dobře, můžete říct, to je minulost, budoucnost by měla být I nás, budoucnost je samozřejmě I o solárek, ale nejde větší podpory v oblasti energetiky, než právě do solárních elektráren, ať už do malých, nebo do větších. Faktem je to, že nechceme už udělat tu chybu, a já doufám, že to ani to vláda neudělá, že se budou dávat peníze na provoz, ale stačí dávat podporu na investice, tak do toho šlo hodně peněz. No a to, že u nás máme geografickou polhu takovou, jakou máme, a že nemůžeme využívat v takovém množstvím větrníku, tak to je snad každému úplně jasné. Zajímavé bylo ještě to, co říkal pan předseda Vystrčil, ohledně bezpečnosti, dneska mají všichni bezpečnosti plná ústa, jak se to přesně mělo dělat, a jak jsme měli udělat kroky, které by nebyly závislé na Rusku, ale už se neřekne to B. A to B je jednoduché. Základní krok ku snížení bezpečnosti byla totální privatizace české energetiky. Rafinérie v letech 2006 až 2004 takovou jsme fakt nebyli. Komplet plynovody, distribuce, přeprava, obchod. V roce 2002, v roku nad národních vlastníků. Vzpomeňme si na privatizaci OKD, kdybychom my, respektivě tenkrát vláda Sobotkova, ale ministr financí Babiš, nevzali zpět pod křídla státu OKD, tak do dneska tady nemáme černé ohlí. To dopadlo úplným fiaskem. Vzpomeňme si na slavnou privatizaci Česu. Do dneška s tím máme problémy. Totálně spackaná privatizace. 30% privátních investorů, 70% stát. Ten stát nemá žádný maneurovací prostor, aby ovlivnil ceny a podobně. A nevšiml jsem si tedy, že by předchozí vlády tradičních stran, které reprezentuje mimo jiné I pan předseda Vystrčil, vystupovaly proti budování Nord Streamu 1. Proti rudskému Nord Streamu, samozřejmě, že to byla německá záležitost, ale nestršil jsem, že by někdo se proti tomu postavil. Naopak, tleskalo se tomu. A že nikdo nevystoupil proti Nord Streamu 2., když se budoval, taky jsem to nestršil. A že si nikdo nedal do svých programových prohlášení to, že se bude podporovat skapalněný plyn a že se bude ustupovat od zemního plynu a bude se investovat do skapalněného plynu. No logicky. Protože skapalněný plyn byl dražší. A jestli, že dneska někdo říká, že jsme měli před dvěmi, třemi, pěti lety, já nevím kdy, přijít a začít sdělovat lidem, že budou platit výrazně více za energie, protože jsme se rozhodli investovat do skapalněného plynu, tak si úplně nevedu, jak si představit, jak by se to dělalo. Nemluvě o tom, že to nešlo technicky. Ta infrastruktúra není v našich rukou. Je logické, že skapalněný plyn a všechny infrastruktury, zajímavé terminály mohou budovat akorát přímořské země. A proč se do toho nehrnulo Německo? Proč se do toho nehrnulo Polsko? No protože ten skapalněný plyn byl dražší. Byl býrazně dražší než zemní plyn. Proto od těch projektů ustupovali. Proto si nakonec neudělali ten Nord Stream jednička. Pardon, Nord Stream jednička. Štork dvojka. To je ten polský plyn, od který mohl jít do České republiky, když jsme tam zabezpečili peníze. Poláci to nechtěli. Zcela nekompromisně to odmítli. Takže on je třeba si tohleto vždy uvědomit. Zdraví nás, pane Havlíčku. Nepochopím, jakou cestou se dostal na ministerstvo průmyslu současný nestupný minister. Nemůžu se vám v ničem vyrovnat. Na průmyslových jste vykonával práci maximálně. Díky. Já teď nechci tvrdit o současný nestupný minister a tak dále. Faktem, že já jsem měl určité výhody, když jsem na tom rezortu byl. Měl jsem výhodu toho, že jsem 20 let s ministerstvem spolupracoval v rámci asociace malých a středních podniků, kde jsem byl předsedou. S tím rezortem jsem se potkával takřka na týdenní úrovni. Znal jsem tam nejenom ty lidi, ale znal jsem ty produkty. To znamená, věděl jsem, čím se zaobírá. A to samozřejmě byla moje velká výhoda. Byl jsem součástí připomínkového místa a jednali jsme nejenom tady s tímto ministerstvem, ale I s ostatními. Takže jsem tu agendu částečně znal. Druhá výhoda, která byla, byla v tom, jak byla uskupena naše vláda. Naše vláda byla řízena normálním způsobem. Aspoň z mého pohledu. To znamená, je tam premiér, byly tam ministři a pokud jsme cokoliv potřebovali prosadit, tak pokobitelně jsme se museli nejprve domluvit sami mezi sebou. To znamená například já s ministerstvem financí. Poté jsme udělali nějaký kompromis. Nebo taky třeba ne. A šli jsme za panem premiérem a ten premiér nám prostě řekl, ano, bude to tak, či onak. To znamená, nějakým způsobem se snažil nás můžete směřovat a nebo to ve finále rozhodnout. Bylo to rychle, bylo to velmi účinné a dávalo to podle mého názoru smysl. Prostě se dořídilo. Dneska je to tak, že premiér víceméně koordinuje. To není ten, kdo by rozhodoval. Už vůbec ne, kdo by řídil. A vše je v ruku. Já tomu říkám politbira. To je pětka. To znamená, to jsou předsedové jednotlivých partej, kteří jsou v pěti koalici. Paní Markéta Adamová-Pekarová, pan Rakušán, pan Jurečka, pan, kdo jsem zapomněl. Teď jsem řekl tři. Vidíte, teď mi to vypadlo z hlavy. Pan Jurečka, pani Adamová-Pekarová, pan Rakušán, pan samozřejmě Fiala a pan Bartoš. A když se podíváte, ani jeden z nich není ekonom. Ale pokud ministři něco potřebují, nejdřív se musí domluvit právě s tímhletím politbirem. Tam se to rozhoduje víceméně politicky. No a co neprojde tam, tak poté, podle mého názoru, neprosadí ani ti ministři, což se projevuje. Je to strašně nepružné a uvnitř je poměrně vysoká míra neschody. To samozřejmě se nějakým způsobem kryje dneska a vypadá to, že jakšak se dokáží schodnout. Ale to, co je podstatné, je to, že v tom není tedy ani jeden hospodářský ministr, takže to má daleko náročnější. Nesmím tím poměrným případě třeba pana ministra Sýkelu. No a poslední věc je ta, že přece jenom v čele vlády byl premiér, který měl ekonomické cínění, měl hospodářské cítění, to znamená ty hospodářské kroky se nám projevovaly nebo prosazovaly o něco lépe. Já tady mám ještě od vás z Facebooku pár dalších oblastí, na které jste chtěli, aby jsem reagoval. Byla to mimo jiné I vyplývející z dnešních diskuze v rámci partie záležitost se zásobníky. Jak vůbec bude fungovat režim zásobníků v České republice a režim zásobníků těch pronejatých v nízozemsku, což jste možná zaregistrovali. Tak nejdříve, co se týká těch zásobníků v České republice, ptali jste se hodně a tážíte se, jaká je jejich kapacita. Ta kapacita je někde okolo 3 miliard, tisně přes miliard metrů kubických plynů. Je důležité říct, že ty zásobníky nepatří státu, nepatří vládě, patří RVE, která je pronajímá jednotlivým obchodníkům, kteří tam uskladňují plyn. Tady je dobré říct, že ty zásoby vždycky byly tak, že na začátku topné sezóny tam bylo v řádově někde 80 až 90% plynů. No a poté se samozřejmě vyprazněvaly a někdy v březnu tam bylo toho plynu výrazně méně. Pak to stálo nějakou dobu, že nebyl důvod nakupovat ten plyn a začal se nakupovat zase až na tu sezonu, což se změnilo samozřejmě v tomhle roce. Je to dobře, že se dokupuje teď ten plyn, I když musím říct, že se zaspalo v březnu celé jednoznačně. Jenom pro informaci, my jsme měli 87% plynu v zásobnících a to bylo 1. října roku 2021. V průměr v EU bylo 77%, takže jsme měli o něco více. Pak se samozřejmě začali vyprazněvat a 15% tam bylo někdy na začátku března. Začala válka a tehdy vláda z mého pohledu zaspala. Vsadila hodně na evropské zásobníky, na evropské řešení. Ta prvé poté, kdy líteli všechny hrnce a kdy se o to zajímala média, tak vláda konečně začala to si činit a od dubna už to doplňuje docela slušně. Nedoplňuje to ta vláda, doplňuje to samozřejmě jednotliví obchodníci. Takže je šance, že by tam letos mohlo být plus-minus to, co jsme tam měli my. To samozřejmě ale nestačí, protože spotřeba na České republiky je přes 9 miliard metrů kubických, asi 9,3 miliardy. Takže vidíme, že bychom s tím vystačili možná na čtyři měsíce. Tak podle mého názoru vláda udělala správný krok a to je to, že se domluvila s ČEZem a ČEZ si pronajal kapacitu dvou plovoucích terminálu v Nízozemsku. Pronajla si tam kapacitu přibližně na 3 miliardy metrů kubických a k tomu, aby to mohlo fungovat, že se bude jednat o skapalněný plyn, tak samozřejmě potřebuje někde ten skapalněný plyn nakoupit. Tam se nakoupí pravděpodobně ze spojených států z Kataru, to se ještě uvědí odkud, ale to by měl být relativně menší problém a pak se samozřejmě musí nějaký kapacitusem zabezpečit doprava. Abychom si rozuměli, ta logistika, ta doprava není o tom, že k nám sem bude proudit ten skapalněný plyn, to se dělá trošku jiným způsobem, musí se vyaukcionovat, zjednoučeně řečeno ta cesta a samozřejmě k nám z těch trubek bude proudit plyn pravděpodobně opět ruský, což je dáno tím, že v Německu se molekuly plynu z nizozemská, říkejme to z kapalněného, přebíjí zase tím obrovským množstvím toho plynu z ruska. Zjednoučeně řečeno my si kupujeme směsku plynu a o tom, jak je ta směska plynu složená, o tom se rozhoduje v Německu souhledem na to, jaké všechny plyny o difuzovkách jsou v provozu. Takže jestli bude v provozu Nord Stream 1, tak to vždycky přebíje ten ruský plyn, samozřejmě nám tam do toho ještě ústí Jamal, což je opět ruský plyn, ústí nám do toho norský plyn a teď pokudbytelně I plyny z kapalněné. Takže to je jenom dovysvětlení toho, jak se to k nám bude dostávat. Druhá otázka, která tam u toho byla, byla cenová. Jak se to projeví v cenách? Tak okamžitě, I když kapalněný plyn není levný, tak se to v ceně nijak neprojeví, protože se to odebírá z burzy, kde se platí právě za směsku toho plynu. Takže ta hodnota současná, která je extrémně vysoká, 160 euro za megawatt hodinu, se platí se platí za směsku veškerého plynu, který nakupujeme. Samozřejmě velká otázka je, co se bude odehrávat do budoucna, protože kapalněný plyn sám osobně není nejlevnější a pokud by se mělo posilovat postavení Evropy v závislosti na kapalněném plynu, jakožto bezpečnostní akt, čím už bych částečně rozuměl, tak se musíme připravit také na to, že ten plyn bude poměrně drahý, I když třeba nebude stát tolik, co dnes, ale on mezitím klesne samozřejmě ten zemní plyn. A pak bude docela zajímavé sledovat, jak se jednotlivé země budou chovat, jak budou reagovat na to, když přijde nabídka třeba z Ruska, a ten plyn bude několikanásobně levnější, mezitím tím ten zemní plyn, než bude plyn skapalněný, respektive než bude směska plynu, který se bude aktuálně nakupovat. To z mého pohledu bude docela zajímavé a uvidíme, jak se s tím budou vypořádávat jednotlivé země a jestli to bude nástroj vydírání, jestli to bude nástroj obchodního boje, protože jedním z důležitých aktérů toho trhu jsou samozřejmě podniky a ty podniky si velmi dobře hlídají, zakolik nakupují jejich konkurenti elektřinu, zakolik nakupují plyn a jak funguje takzvaný jednotný energetický trh. A už jsme dneska zpátky u toho, co se odehrává, kdy evropský energetický trh je do značné míry rozhozen. Proč? Protože některé země už si zastropovaly ceny, některé země nakupují plyn třeba přímo z Ruska, což samozřejmě silně znevýhodňuje subjekty, které jim mají konkurovat a toto pochopitelně bude jeden z obrovských problémů, který se bude muset do budoucna vyřešit. Tak já jsem slíbil, že pojedeme 30 minut, udržíme to o těch 30 minut, I když tady vidím, že padejí další dotazy, ale toto byly celkem klíčové, které jste chtěli detalně vysvětlit, tak se zase budeme tomu věnovat ve středu, kde se budu těšit opět na setkání. Moc krát děkuji.Kopírovat text

Kam až vyletí ceny potravin? Co je příčinou? Může za to Putin nebo Fiala? Skončí malé koloniály? Jak z toho ven? Dnes v 18:30 opět NA ROVINU, opět živě. Těším se na vaše dotazy. Ptejte se na cokoliv.

Screenshot není k dispozici