← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám hezký středečný podvečer, jsem v Praze v kavárně na Chodově a nejdříve bych se chtěl omluvit za neděli, kde jsme vysílali od Vltavy v Praze a přibližně v polvině pořadu, jak začaly padat otázky, tak nám selhala bohužel technika a nemohl jsem tím pádem odpovědět na poměrně velké množství otázek, které jste mi dávali. Zvládli jsme tady tu první část, kdy jsme se věnovali jednomu tématu, ale bohužel tu druhou už jsme neudělali. Takže ještě jednou omluva, posílíme naši techniku, děláme to trochu amatérsky, dělám to jenom s jedním kolegou a v tomto případě nám to tady nevyšlo. Nicméně dnes věřím, že nám technika neselže a já se zase po několika týdnech vrátím na základě vašich námětů k průmyslu. Protože celou dobu řešíme, jak dopadá energetika, doprava a tak dále, na domácnosti řešíme různé formy podpory a trochu pozapomínáme na to, že ránu za ránu dostává naše výstavní odvětví, nebo jsme měli tedy sektor a to je právě průmyslový. Proč je pro nás zcela zásadní? Pracuje v něm 36% naší populace, tak to je jedna věc. Druhá věc, generuje nám 30% hrubého domácího produktu plus stavebnictví dalších 6%, takže ještě to dáme dohromady, je to 36% naší výkonnosti naší země. A navíc jsme vysoce exportně orientovaná země, když se podíváme na HDP a podíváme se, kolik vyexportujeme, tak přibližný 80% z našeho HDP je náš export. Ne, že by tedy byl HDP či nic, 80% je exporty, tam musíme ještě započítat import, ale jenom, aby jsme si dokázali představit ten objem našeho vývozu. A toto všechno je dnes zásadním způsobem ohroženo. Jsme jednou z nejprůmyslovějších zemí v Evropě, je to Jirsku, je to Německu, je to Česká republika. A do určité doby, kdy můžeme říct, že jsou na tom všechny průmyslové země, nebo všechny průmyslové firmy v Evropě přibližně stejně, tak můžeme akceptovat to, že rostou vstupy. Ať už je to doprava, ať to jsou suroviny, ať to jsou případně nějaké další komodity. Ano, pokud rostou stejně u nás v Německu, v Prakousku, ve Španělsku, poté můžeme říct, ano, nijak to nesráží naší konkurenceschopnost, zjednoučně řečeno všechny firmy musí zdražit. To nicméně už v poslední době neplatí. A týká se to dvou naprosto klíčových nákladů vstupu pro průmyslové firmy. První je energetika nebo energie. To je skutečně rána za ránou, protože si uvědome, že naše vláda pro průmysl, pro firmy neudělala vůbec nic. Ona mimo jiné neudělala nic ani pro domácnosti, ale připustme, že alespoň pro nějakou velmi omezenou část domácností udělala lepší režim ve smyslu příspěvku nabydlení, a připustme, že od podzimu začne platit ten nešťastný úsporný tarif, který sice moc nepomůže, možná z deseti procent, takže nebudou domácnosti platit devítinásobně víc, ale osminásobně víc, ale alespoň co bude. Ale pro firmy, pro průmysl vůbec nic. Jediné, co vláda udělala, tak zahájila jakési záruční programy, to je totální fiasko, vůbec o to není zájem, to jsou jednotky zájemců, jenom podotýkám, že my, když jsme dělali záruky v době covidu, tak to bylo tisíc řízených záruk za měsíc. Odbřezna slibuje, že firma pomůže, odbřezna funguje jakýsi evropský rámec podpory, který vláda slíbila, že dovněž uvede u nás v život, neudělala vůbec, vůbec nic. Jediné, co by pro firmy mohlo platit, je od podzimu snížení plateb za obnovitelné zdroje, čili zase s ročním spožděním, je to to, na co jsem upozorňoval mnohokrát I v našich pořadech, vlastně mou něco měsíc, a nakonec se tady skutečně ty obnovitelné zdroje odpustí, nicméně nikoli tak, jak jsem navrhoval, to znamená, že by se šlo I do záporů, ale pouze čistá platba z obnovitelných zdrojů, takže přeloženou češtiny všichni ušetří někde kolem 6%, čili řekl bych, že poměrně, poměrně málo. A to ještě jenom v oblasti elektřiny. Takže jsme v situaci, kdy vláda nezajistila vůbec nic. Jediné, čím se honosí, že od podzimu, respektive opět, zavede podporu v rámci vysoce energeticky náročních odvětí. Abychom si rozuměli, jedná se o 800 milionů, naše vláda tam dávala 1,2 miliardy a jedná se předližně o několik desítek firm, v řádově asi 50 firm, které jsou opravdu extrémně energeticky náročné, ale to vůbec nemá co do čínění s energetickou podporou. To je podpora za vysoké ceny emisních povolenek, které tím kompenzujeme trochu a to jsme zavedli už za naší vlády. Takže tady to není vůbec nic nového, to jenom se pokračuje v něčem, co už fakticky funguje. Takže to je jedna věc. Ten problém je v tom, že dneska v jiných zemích už ta opatření jsou zavedena, například za stropování nebo nějakou míru podpory a výsledek je ten, že ve Španělsku dneska platí za elektřinu šestinásobně méně. Strop je tam na úrovni tisíc korun za megawatt hodinu, u nás dneska platíme 7,5 tisíce a pozor, blíží se to už k čátce 9 tisíc, to odhadujeme, že bude na podzim. Takže na podzim budeme platit devítinásobně víc, než ve Španělsku, jak mají naše firmy konkurovat španělským nebo portugalským subjektům, to je stejné. Takže to je obrovský problém a naše firmy ztrácí konkurenceschopnost, nebudou schopny na světových trzích konkurovat evropským subjektům. Druhý problém, který je, jsou úrokové sazby. Díky zbrklé politice centrální banky, která dohání inflaci tím, že zvyšuje úroky, ačkoliv už se jedná o inflaci nákladovou, to je to, co jsme měli možnost diskutovat v neděli, nebo alespoň to, co jsem představil v neděli, než tady nám se lhala technika, tak jsme v situaci, kdy máme nejvyšší úrokové sazby v celé Evropě. Ačkoliv už se jedná nikoliv o poptávkou inflaci, na kterou by platil recept zvyšování úroků, protože lidé mají hodně peněz, tam bych rozuměl tomu, že se zvednou úroky, aby se lidé motivovaly k tomu, aby si třeba peníze ukládali v bankách, několiv aby utrácili, jenomže to se zlomilo na přelom úroku. Dnes už je to víceméně čistě nákladová inflace, která není způsobená tím, že by lidé měli hodně peněz, naopak ty jim ubývají, ale je dána tím, že firmy mají vysoké vstupy, to znamená, platí se extrémně mnoho za energie, případně za dopravu, za suroviny a tak dále, což promítají do cen a to se samozřejmě potom projevuje v inflaci. Takže paradoxně to, že se zvyšují úroky a sazby má ještě dopad na ceny ve spekte na jejich zvýšení, protože vysoké úroky znamená, že ty firmy mají vyšší náklady a opět zvyšují ceny. Tím chci ale říct to, že v každém případě naše firmy si dnes počují za jeden z největších úroků v celé Evropské unii, jestliže reposazba České národní banky je na úrovni 7%, no tak je jasné, že v čase komerční banky budou dávat větší úroky, než je 7%, což znamená zastavení investic. Nebudu si představit, že by se firma dnes brala investiční desetiletý úvěr na úrokovou sazbu 8%, to je té sebevražda pro tu firmu. Samozřejmě se dostávejí do problému vstávející rozpracované projekty, které musí splácet z úvěrových zdrojů. Samozřejmě dotýká se to I provozu firy. Mimo to, že se to samozřejmě dotýká domácnosti, ale teď řešíme pouze firmy. A ten, kdo řepne o to, každý firma vezme úvěr v eure, kde, tak jako ostatní evropské firmy, může získat třeba 1,5% úrokovou sazbu, čili pětinásobně třeba menší. To zní hezky, ale to pro tu firmu nemusí být vůbec žádné řešení, protože potom musí ty eura zase převíst na koruny. A jestliže dneska ČNB, což ale je správná cesta, to podporujeme, intervenuje, to znamená snaží se zabránit oslabování koruny. To znamená prodává revizi a nakupuje české koruny, tak tím samozřejmě měnu posiluje a poté, pokud se to zase bude převádět z eure na koruny, například na výplaty ty firmy, no tak na tom prodělají, to znamená to, co si vezme v úvěrech v eurech, tak nakonec může ztratit na to, že bude zpátky převádět na koruny. Takže to pro firmy je poměrně vysoce rizikové. Ale v každém případě jsme dneska v situaci, že firmy platí několik násobně víc za úroky, platí několik násobně víc vůči některým zemím, neříkám vůči všem, za energie. A to může znamenat velký problém. Nejenom v poklesu výkonnosti země hrubého domácího produktu, jak už jsem říkal, jsme na tom závislí, ale současně I v rostoucím sociálním nesmíru, jednodušeně řečeno, začne se propouštět a začne zde být velký problém. Takže k těm všem problémům, které domácnosti dneska mají, drahé energie, drahá doprava, drahé potraviny, inflace, která je taková nejvyšší nebo jedna z nejvyšších v Evropě mezi čtyřmi nejhoršími zeměmi jsme, tak do toho ještě pokud by nestalo to, že by měla růst míra nezaměstnosti na nějakou opravdu nebezpečnou úroveň, tak v tu chvíli zde máme obrovský sociální nesmír. A to ještě musím říct to, že vláda přesipává sůl do rány tím, že otevřeně deklaruje, že bude dávat méně zdrojů na investice. Řeknu, o co se jedná, naše vláda v době krize, v době covidové krize nejenom, že nenechala podniky padnout. A vzpomínáte si, jak nás opozice tepala, že dáváme málo podniků? Jak do nás střílela? Aby následně po té, co přijde k moci, tak řekla, vy jste dávali mnoho. No to je úplně panoptikum. A to jsme dávali méně, než tenkrát oni chtěli. Ale co I důležité, nenechali jsme ty podniky padnout. Díky nám přežily živnostníky, živnostníci díky nám přežil průmysl, nezavřeli jsme ho, odpořili jsme ho. Vzpomeňte si na ty programy, které byly v stálo nástup stovky miliard korun. Přesně 370 miliard korun odpora podnikatelů, ať už příjma nebo nepříjma. A mimo jiné jsme podpodovali průmysl tím, že jsme jako stát investovali a na dopravě, když jsem tam přišel, tak jsem zvednul výdaje na dopravní infrastrukturu do silnic, železnic, dálnic a tak dále o 50%. Na skutečně ty nejdůležitější stavby, to znamená korydorové tratě v železnici, kdy dálnice se budovaly na neskutečný tempen. A zvedli jsme to v roce 2020, kdy jsem nastoupil jenom v tom daném roce téměř o 50% z 83 miliard na 120 miliard. Pak jsme to ještě zvedli na téměř 130 miliard, přišla nová vláda, už začala snižovat, ale zatím o jednotky miliard. A na příští rok, dobře poslouchejme, kdy je třeba do investic dát 145 miliard korun, a jsou to investici AVD na údržbu a opravy, což požáduje zpráva Železnice a ředitelství silnice a dálnic. Aby se udržela výstavba dálnic, silnic prvních tříd a hlavních železničních korydorů, tak vláda dneska pytlíkuje dohromady s odřejnýma ušima kolem 100 miliard, chybí 45 miliard. Možná, že ještě něco uhraje, ale v každém případě to vypadá, že se sníží výdaje na investice na dopravu. No a v tu chvíli to znamená to, že opět to dopadne na stavební průmysl a logicky na všechny dodavatele, subdodavatele, takže zase to bude další rána, byť samozřejmě už je to nějaký sekundární problém. Ten hlavní je to, že se nebude stavit a že nebudou silnice a dálnice a železnice, ale ten sekundární problém je v tom, že se to dotkne samozřejmě našeho průmyslu, tím pádem opět zaměstnanosti a výkonnosti celé země. Tak, pojďme na vaše otázky. René Renie. Dobrý den, pane Havlíčku. Myslíte si, že vláda pro rozdělení ČES prodá ČES distribuci, ten distribuční vedení, rozvodny. Zprodaje ČES ESCO, ČES prodej nemůže jístka dostatek financí pro odkup elektrárem. Míříte na to, že dojde nebo může dojít k rozdělení ČESu a že by se stát ponechal 100% kontrolu nad výrobou a ostatní část prodal a z toho, co prodá, tak zase bude mít zdroje na to, aby vykoupil minoritní akcionáře. Neumím říct, co všechno z toho prodá, či neprodá. Velká diskuze bude I to, jestli by se stát měl či neměl ponechat solární elektrárny, čili fotovoltaiku. Těch scénářů je několik, připravili jsme to ještě my v době, kdy jsme byli u vlády, ale samozřejmě byl covid a to už je na rozhodnutí vlády nové. Takže těch modelů bude více. Co já kritizuji je liknavost vlády. Zatímco francouzská vláda, která dělá podobný akt, to znamená dochází k výkupu minoritních akcionářů EDF, což je obdoba českého ČESu, tak to učení a rozhodla o tom teď, do konce tohoto roku, tak naše vláda, I když už má ty modely od ČESu a od nás, nechci říct předpřipravené, ale ty modely jsou na stole, konečně na tom není úplně nic mimořádného, tak se vzala rok na laborování nad tím, který z těch modelů zvolí. A teprve od polovičky příštího roku chce mít jasno, jakou cestou půjde. Tak to, jestli to takhle udělá, tak jsme v polovičce roku 2023 a manévrovací prostor nad cenami ČESu bude mít vláda nejdříve na konci roku 2024, spíše v roce 2025, což už tedy mimo jiné může být po krizi, nechápu. Jana. Dobrý den, pane Havlíčku. Kdyby v nejbližších měsících padla vláda, máte nějaký vypracovaný plán, jak inflatiční situaci sklidnit a usměrnit ceny energii, aby to lidem alespoň částečně pomohlo? Určitě bychom bojovali s inflací tím, že bychom se pokoušeli srážet ceny energii daleko intenzivněji, než dělá současná vláda, protože ceny energii jsou motorem inflace a to nejen v rámci cen energii, jakož to napřímo, když si je kupují firmy nebo domácnosti, ale samozřejmě I nepřímo, protože jestli říkáme, že inflace je mimo jiné I díky vysokým cenám za potraviny, tak si uvědomujeme, že ty potraviny se nějak vyrábí. Vyrábí se rovněž tak, že ty firmy využívají nějaké energie, takže se to samozřejmě promítá do cen potravin. Takže jednoznačně za tím průšvihem inflačním jsou vysoké ceny energii, což je samozřejmě všude v Evropě, ale jak vidíte, nám se inflace utrhla za řitězu a od začátku tohoto roku roste nebývalým tempem a zatímco na konci roku jsme byli na průměru EU, tak dneska už jsme třetí čtvrtí nejhorší. A ten problém je v tom, že ostatní země s těmi energiemi něco dělaly. Tak to je první věc a podle mého názoru už dnes není jiné cesty, než dojít k nějaké formě zastropování. Podle mého názoru k tomu nakonec budou přistupovat všechny ostatní země, dneska už k tomu přistoupilo Slovenskou, Španělskou, Portugalskou, chystá se Řecko, Itálii, Francie do značné míry. Má nechtějíc zastropováno, ale má režim, který není úplně dalek od zastropování. Tak to je jedna věc. Druhá věc je rozdíbat trh práce, což je nesmírně důležité, protože je u nás velmi nepružný a to si I vyčítám, že jsme měli být daleko aktivnější v době naší vlády a neměli jsme přistupovat na požadavky našeho kvaličního partnera ČSSD, který trh práce bránil zbytečně úzkostlivě, výsledkem čehož je to, že dneska chybí pracovníci, zaměstnanci a je jednoduše řečeno velmi, velmi nepružný. Třetí věc, kterou neovlivníme celámi, ale ovlivní to Česká národní banka, je intervence a to zabránění oslabování koruny, ale to musím říct, že Česká národní banka dělá, tak jako s ní nesouhlasíme v jejím ztraceném závodě zvyšování úroku, který nemůže dopadnout dobře, což konečně vidíme, akorát to devastuje naše hospodářství a inflace to už nijak nepomůže, tak je správný krok České národní banky, že se snaží zabránit oslabování koruny a to tím, že prodává divizi. Nemusíme mít obavu těch diviz, máme obrovské množství, více jak 100 miliard euro a to proto, že jsme mezi lety 2013 až 2017 zase intervenovali opačně, to znamená, prodávali jsme koruny, tiskli jsme je, možná si vzpomínáte, potřebali jsme oslabit měnu tenkrát, Česká národní banka se tak rozhodla, udržovala je někdy na úrovni 27 korun za euro a nakoupila naprosto mimořádné množství divizových rezer, takže dneska pokud po jednotkách procent se jich zbavujeme a kupujeme za to koruny, tak se nestane vůbec nic a té inflaci to částečně rovněž pomůže, ale to je v rukou centrální banky. Richard. Dobrý den, pane Havlíčku. Mám dotaz na znovu obnovení těžby uranu v České republice a hlavně na nové ložisko na Vysočině. Teď by to mohla být pro nás velice zajímavá rudná komodita na export I pro naše elektrárny. Chápu, že exploatace rudy ze starých uranových důlů neměla ekonomický smysl, to tahat z té hloubky, ale teď určitě cena vystříhne nahoru, pokud bude jádro protěžováno. Děkuji. Já teď zalovím v paměti, ale pokud vím, tak u nás se ruda těžila hlavně na třech místech, což byl natuším Jáchymov, Příbram a to, co zde zřejmě píšete vy, tak byla dolní rožínka na Vysočině. Ten poslední důl, je to hlubiný důl, tedy na té rožínce, já jsem tam byl, tak nepletuli se dokonce poslední hlubiný důl v celé Evropě. Tak o ukončení těžby se diskutovalo někdy od přelomu milénia, ale protože tenkrát ještě bylo ekonomicky výhodné, ceny šly nahoru, tak se ještě pokračovalo. A pokud se nepletu, tak se ukončilo někdy před pěti lety, rok 2016-2017. A definitivně se ukončila těžba, mimo jiné tady hlavně proto, že už se vše vytěžilo. Těžilo se to někdy z loupky, já nevím, tisíc metrů, takže pokud to říkám správně a dobře se to pamatuje, tak už se vše vytěžilo, to znamená, není mi úplně jasné, co by se případně těžilo dál, nebo jestli by byla nějaká šance, ale můžu to třeba I ověřit, ale podle mých informací už by nebylo co těžit. Dobrý den, psá se Basvas. Pane Havlíčku, pomohlo by české ekonomice, pokud by vláda nařídila platit za českou elektřinu v korunách? Jako to udělali v Rusku? No, podle mého názoru nikoliv. Když se tý většosti uvědomuji, co vlastně chtěli rusové, rusové chtěli, aby se za komodity, to znamená za ropu a plyn, platilo v rublech, ale pro Rusko je export těchto komodit naprosto zásadní. Je to, napletuli se, dělá více jak 50% z celého exportu, to znamená pro ně to je naprosto zásadní věc. A oni tím, že nutili platit v rublech, sledovali to, aby se rubl posíl. Pokud si vzpomínáte, tak jedny z těch prvních sankcí směřovali k tomu, že se oslabil rubl, to bylo ráno tím, že se zmrazily ty divizové rezervy a že se o značné míry omezilo obchodovat přes banky, což samozřejmě měl negativní dopad na rubl, tenkrát z nějakých 80 rublů za dolar to kleslo až na nějakých 130-140. A rusové potřebovali rubl posílit, tak jedním z těch nástrojů bylo to, že se bude platit od obrovského množství zdrojů za roku a za plň právě v rublech. V České republice to není nějaká extra vývozní komodita, to znamená, neměl by to žádný fatální vliv a my máme dostatek nástrojů pro to, abychom udrželi korunu dostatečně stabilní, měli silnou a tím nástrojem, který jsem před chvílí říkal, to znamená, máme velké zásoby devizových rezerv, takže v případě nutnosti můžeme prodávat části v zásob a nakupovat za to korunu a udržovat jí v nějaké přeměřené míře. Centrální bankéři tvrdí, že bychom neměli jít k tomu, abychom posilovali korunu, ale abychom zabránili oslabování koruny. To může vypadat jako podobné, ale to posilování koruny by do značné míry bylo dost kontraproduktivní, protože bychom schodešně utrácili devizi za něco, co asi nemůžeme úplně zvrátit, protože globální trhy si úplně neuvlivníme, ale to, abychom zabránili jejím oslabování, tak to v moci centrální banky v tuto chvíli je. Já, když poslouchám vyjádření pana Třešňáka, náměstka MPO, tak jenom zvažují hledat možnosti, jak řešit energickou krizi, tak se toho občané vůbec nedočkají, jiné státy to řeší, vláda hledá jen složité řešení. Já myslím, že jsou z toho pánové trošku nešťastní I pan Třešňák. Pan Třešňák je politický náměstek, já jsem velmi kritický ku politickým náměstkům, já jsem neměl politického náměstka žádného, dneska moje práce dělají tři ministry a vzali si šest politických náměstků, takže na cásku můžu říct, že devět lidí dělá to, co jsem dělal já, ale zrovna u pana Třešňáka bych byl smířil vější. Pan Třešňák je sice bývalý poslanec, ale pokud vím, tak je z energetické branže, je to docela rozumný člověk, dá se s ním komunikovat a myslím si, že je dnes z toho nešťastný, protože jsou politicky nuceni dělat něco, co by energetik nikdy neudělal. Já se scházím pravidelně s vedoucími představiteli energetiky, minister se s nimi moc neschází, tak já se s nimi potkávám docela často a diskutuju s nimi všechny varianty, chci slyšet jejich názor, že nikdo učený z nebe nespadnul, ale musím říct, že nad energetickým tarifem si všichni drží hlavu v dlaních. Je to komplikované řešení samozřejmě I pro obchodníky energetické firmy, lidé se v tom příliš nevyznají, I když je pravda, že lidé to nebudou mít komplikované ve smyslu žádosti, to zase musím uznat, ale to, co je podstatné, tak jinak to budou mít lidé v panelácích, a to ještě se neví, jaká varianta pro ty paneláky nakonec bude, jestli to bude přes SVJčka nebo přes teplárny a snížení cen, jinak to budou mít lidé v rodinných domcích, jinak to budou mít lidé s vlastní kotelnou, jinak to budou mít v různých pásmech spotřeby elektřiny, pokud jí používají na to, či ono, a stejně tak různě v oblasti plynu. Že v nosnici je vůbec nic, v firmi možná někdy, ale neví se ještě, co. Takže ještě se tu potrhnu, je to chaos a zmatek, ale to, co je to nejdůležitější, je to, že ta podpora bude velmi, velmi malá. I když uznávám, že to nějaké miliardy, možná desítky miliard stát bude, ale to bude až hlavně v příštím roce. A když se podíváme, kolik ta vláda dá v tomhletom roce, a podíváme se na ostatní země, tak je to tařka pod rozlišovací schopnost. Tak Petr. Dobrá zpráva na zprávě z Moravy. CZ vyšel článek Děti země, prohráli soud o D1. Upředová řesady chce do stavbu začít ještě letos. Znamená to tady, že je vše v ruku řesady, nebo musí ministerstvo dopravy něco ještě udělat. Je to v rukou řesady, ministerstvo dopravy určitě bude mít zájem na tom, aby se to zahájilo co možná nejdříve. Já jsem tu zprávu měl už v těch posledních dnech, že skutečně je šance, že by se letos mohlo začít stavit. Tak já budu držet palce, protože tohleto je skutečně velký problém. A Děti země, které vím, že se na nás pravidelně dívají, vždycky poté se rozčilují taky tímto zdravím. A musím říct, že opravdu díky nim se tady zablokovalo obrovské množství staveb. A na jejich triko jde to, že se spožují některé stavby. Bohužel. Vážený pane Havlíčku, mohlo byste se prosím vyjádřit k výroku pana Skopečka o vyšší spoluúčasti pacienta? Jaký je váš názor na tuto formu financování zdravotnictví a na formu financování zdravotnictví obecně? S tímhle tím zásadně nesouhlasíme. Je to něco, co přes nás nemá šanci projít a uděláme vše pro to, aby toto nenastalo. Já vůbec nechápu uvažování pětikvalice. A to musím říct, že zrovna s panem Skopečkem se na celé řadě věcí dokážu shodnout. Protože podle mého názoru je to asi jediný či věc pětikvalice, který rozumí hospodářství, rozumí ekonomice. Máme třeba stejný názor na to, aby se nezvyšivaly daně a podobně. Podobný názor I máme na zbysilou cestu ku zeleným cílům. A vidíme ty dopady do ekonomiky, do energetiky. Ale s tímto s ním zásadně nesouhlasím. A to panoptikum spočívá v tom, že vláda odebírá zdravotnímu systému miliardy korun. Dneska si protlačila brutálně 108. To, že odebere ze zdravotnímu systému 14 miliard korun. To jsou ty státní pojištěnci. A současně vlastně říká, není tam dostatek peněz a musíme si připlácat. Nebo budeme si muset připlácat. A nebo alespoň minimálně ty názory si začínají objevovat. Pane Havličku, z jakých peněz půjčuje stát Česu? Tak jsou to zdroje, které má stát disponibilní. Já si nejsem úplně jistý, že to je správná cesta. Zaprvé si myslím, že to je politicky špatně. Uvědomujeme si dneska jednu věc. Čes začíná být pro mnohé tvrdem v oku. Protože vidí, že mu roste extrénní klusovem zistovost. Což ale není chyba Česu. Čes se do značné míry musí chovat tržně a nemůže si dovolit dávat za ceny, které jsou pod tržními cenami. Stát není schopen si stáhnout dividendu nebo nerozdělený zisk, který v tomto roce bude naprosto mimořádný. Není schopen vykomunikovat to, že řekne lidem. Čes bude mít letos místo 20 miliard zisku 100 miliard zisku. A těch 80 miliard my dáme na podporu domácnosti a firm. To by každý pochopil. Nejenom, že není schopen to říct, ale současně Česu půjčí přes 70 miliard korun na to, aby Čes si zajistil obchody na burze, které jsou v trhnem okup zbytku společnosti. Takže normální člověk podle mého názoru toto úplně nepochopí, ale chyba je na straně státu, že to neumí vůbec vysvětlit. Druhá věc je ta, že mi není jasné, proč mu půjčuje hotovost. Stát mohlo vydat určité garance a ten Čes mohl jít na trh a půjčit si to. Komerční banky by mu rádi ty peníze půjčily. Navíc pokud se napletu, tak stát si za to neřeklo úplně málo. Tuším, že to jsou 3% a nejsem teď úplně jistý. A pokud se to půjčuje v eurech, tak ty banky by to možná půjčily za tu samou cenu možná ještě levněji, navíc když by tam vyděli třeba státní záruku. A stát by neprovokoval lidi v tom, že jim nedá žádnou podporu a současně půjčuje Česu 75 miliard korun. Takže to je můj názor. Tak, náčelník LKPR nám píše Bešedujeme.cz Ivan, dobrý den, Polsku devalovalo svoji měnu, aby podpořilo exportéry. Jaký názor máte na tuto měnu o politiku, v případě jaké je to má nevýhody, mějte se pěkně. Tak my jsme taky devalovali naši měnu, což byl krok na centrální banky mezi lety 2014 až 2017. Možná si vzpomínáte, tenkrát se nakoupilo extrémní množství zdrojů devizových, přes 3 biliony korun, myslím, že 3,3 biliony, to je těch 150 miliardů euro, o kterých jsem hovořil, ještě něco navíc. A v té době to samozřejmě exportéru pomohlo, dnes jsme ale v jiné situaci, kde to není oslabování koruny, dnes potřebujeme, aby se koruna naopak neoslabovala a to z důvodu toho, aby jsme úspěšně nebo alespoň částečně úspěšně bojovali s inflací. Petr, dobrý večer. V prýbude ač rozdělní akademie nebo armáda České republiky kupovat americké stíhačky. Máte podnětí, kde na to naše vláda vezme peníze? Děkuji. Bude o tom obrovská diskuze, je to čerstvá informace. Vláda chce odejít od Gripenu a jít k jiným typům stíhaček. Tuším, že to jsou F-35. Jsou výrazně dražší, pokud se napletu dvojnásobně dražší, znamená to dobudovat rovněž pouzemní infrastruktury a vše, co je s tím spojené, přeškolit všechny. Zatím já na to neumím říct objektivní pohled, tak, jak jsem se bavil s našimi odborníky, ať už je to pan ministr Metnar nebo pan poslanec Růžička, kteří k tomu rozumí, jsou k tomu poměrně skeptičtí, ale nemám v rukou data, nemám přesné argumenty, takže bude to určitě diskuze v dalších dnech. Náčelní velké PR se ptá, jestli budeme kupovat Ponorku jako Slováci. Tím si úplně jistý nejsem, ale čím jsem si jistý, že nám by pršel čas a to naprosto přesně, máme 18.59 a jsem svýbil, že budu dodržovat ten čas na 30 minut. Takže děkuji moc za všechny dotazy, které jste poslali. Budeme samozřejmě pokračovat v neděli. Napište si, jaké téma by vás opět zajímalo a užívejte si dny letní a hlavně se opatrujte v neděli opět na Sférnu.Kopírovat text

Konec jakékoliv tolerance. Průmysl, který je základem našeho hospodářství ztrácí každým dnem konkurenceschopnost. Není možné dále akceptovat, že v jiných zemích EU nakupují tamní firmy energií 6 x levněji a půjčují si 4 x levněji. Více dnes v 18:30 v pořadu NA ROVINU. Opět živě.

Screenshot není k dispozici