← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Zelená politika, zelená energie ukázala jako kontraproduktivní, to zejména odstavování jaderných zdrojů, uhelných zdrojů v Německu, emisní povolenky šly nahoru, tak už začalo Rusko spekulovat, minimálně Gazprom v té době už neplnil zásobníky, jak by měl, v každém případě ceny energii šly nahoru, to znamená začal stop projevovat v nákladech firm a ty firmy začaly postupně zvyšovat svoje ceny nikolik proto, že by byla vysoká poptávka, ale hlavně proto, že jim rostly jejich náklady. V té době jsme my jako vláda, ještě stará vláda, zatáhli za ruční brzdu a snížili jsme DPH, energii, na nulu, což mělo pozitivní vliv na inflaci, protože jsme I díky tomu končili rok s relativně solidní inflací, ten prosinec byl někde na úrovni 6%, což byl průměr Evropské unie. Centrální banka dále zvyšovala úrokové sazby a od začátku roků to byla jednoznačně inflace nákladová. Tak, jak ještě byl běh následujících týdnů začátku roku a zahájilo válku na Ukrajině, tak se to úplně zlomilo, protože v tu chvíli byla nejistota na trzdích, opět šly nahoru ceny energií, ale I pohoných hmot, šly nahoru ceny nerostu, plodin, začalo se spekulovat a v tu chvíli podniky začaly prožívat krušné období a extrémně se jim začaly zvyšovat vstupy. Takže v té době už to jednoznačně nebyla inflace obtávková, která by třeba vznikla z toho, že lidé mají hodně peněz a nakupují, ale už to byla jednoznačně inflace nákladová. Nicméně Česká národní banka stále jela svoji hliny, saděla na zvyšování úrokových zazeb a snažila se v úzovkách dohnat tu inflaci. V té době už člen České národní banky, rady České národní banky, pan děde, kterého si nesmírně vážím, podle mého názoru možná nejskušenější centrální bankéř, který hlasoval proti, tak varoval před tímhletím přístupem a jasně řekl, že zvyšování úrokových zazeb už nepovede k tomu kýženému cíli. Naopak, že to bude mít velmi negativní vliv na ekonomiku. Jeho slova se naprosto přesně potvrdila. Jeho prognoze byla správná. Jsme v polovičce roku 2022. Výsledek je ten, že inflaci 17,2%, což je dvojnásobně více, než jak je dneska průměr Evropské unie. Podotýkám, že na konci roku jsme byli přibližně na průměru Evropské unie. Máme jednu z nejvyšších inflací vůbec v celé Evropské unii. Úrokové zazby, reposazba je na úrovni 7% a je vidět, že tahle politika nebyla zvolena správně. Pokud někdo má argument takový, že kdyby se nezvyšovaly úrokové zazby, tak by ta inflace byla ještě výrazně vyšší a starší se třeba 30%. Potom se nedomnívám, že to tak je, protože není na to žádná analýza a stačí se podívat na baltské země. Litva, Hlotišskou a Estonskou, které mají ještě vyšší inflaci než máme my, pak už jsme my hned za těmito zeměmi a jejich úroková zazba, protože jsou v eurozóně a platí eurem, je 0. To znamená, při 0 urokové zazbě mají přesto závratně vysokou inflaci. Stejně tak není možné říct, že kdybychom měli euro, tak by u nás inflace taková nebyla. A zase jako příklad uvádím tyto baltské země. Centralní banka nevsadila na správnou kartu. Je to předem prohraný boj a vláda bude muset vystřízlivět podobně, jako vystřízlivět bude muset I centralní banka. Protože vláda nejenom, že tleskala České národní bance, když zvedala urokové zazby, říká, že to je nejenom v její odpovědnosti, což je pravda samozřejmě, ale že to je správná politika, ale navíc absolutně nereagovala od začátku roku na to, že už jsme v situaci, kdy převládá nákladová, nebo říká nabídková inflace a že musí I vláda, co si činit. Mimo rozpočtové odpovědnosti, tam bych rozuměl určité míře zdržanlivosti, tak současně by měla začít tlačit ceny energii, alespoň částečně dolů, tak jako to udělali všechny ostatní země v Evropě. Respektivně ne všechny, ale 24 zemí ze sedma dvaceti. My nikoli. To znamená, ať už zastropovali ceny, nebo snížili DPH, nebo odpustili plaby za obnovitelné zdroje, bylo celá řada, celá řada nástrojů. Naše vláda neudělala vůbec nic, díky čemuž ceny energii jsou extrémně vysoké u nás. V přepočtu na koupní sílu jsme dokonce druzí v celé Evropě. A to samozřejmě drtí firmy, protože ty na to musí reagovat. Takže když se dneska díváme, čeho je složená inflace, tak to jsou samozřejmě energie, jsou to potraviny, no ale ty potraviny jsou drahé mimo jiné proto, že se musí vyrábět a ty energie v tom se reagávají na prostou klíčovou klíčovou roli, zejména plyn. To znamená, jsme v situaci, kdy tím, že se nereagovalo na ceny energií, tak to má pochopitelně negativní vliv na roztoucí inflaci. A to je to, co vláda musí v každém případě změnit. Není možné čekat dále. Současně vláda musí vytvořit průžnější trh práce. A tady to jde I za námi. Vyčítám si jednu věc, že jsme v době, kdy jsme vládli, příliš podléhali té sociální politice našemu koaličnímu partneru, což byla sociální demokracie, která tenkrát byla velmi rigidní v tom, aby jsme uvolnili trh práce. Měli jsme se vzít tříkat ze Slovenska a mohli jsme to dělat jako oni, kdyby byly daleko přívětivější ve smyslu zejména zahraničních pracovníků, ať už byly soukrajiny nebo třeba s Balkánou, výstatkem čehož je to, že se tam nečeká tak dlouho na víza atd. V podstatě zprůžnili ten trh práce. My nikoli, a to považuji I za naší chybu. A centrální banka? Centrální banka teď nezačne, jak možná někteří očekávají, razantně sněžovat reposazbu. Nemůže si to dovolit. Spíš očekávajíme, že ten podzim bude na úrovni přibližně těch sedmi procent a pak se postupně začne pomalu sněžovat. Mimo jiné I proto, že už ta inflace se začne rovněž lámat, protože to srovnávací období na podzim v uči podzimu 2022 už je vyšší, ale v každém případě celý příští rok ještě bude extrémně vysoká úroková zasba, byť se bude sněžovat. Na to se musíme připravit domácnosti, firmy, ale I vřejné instituce, jak už jsem říkal, možná I banky. Centrální banka má v ruce ale další nástroj, a to je nástroj intervenční, to znamená, může začít, a ona už začala, prodávat divizi. Je třeba si říct, že mezi lety 2014 až 2017, dokonce 2013 až 2017, se rovněž intervenovalo, ale opačně, to znamená, jednomuštěně řečeno, tiskly se koruny a prodávali se, nakupovali se divizi a vytvořili jsme si tady naprosto gigantickou zásobu diviz, někde na úrovni více jak 3 biliony korun, asi 150 miliard euro stále máme divizových rezerv. Ty můžeme nyní začít měnit na koruny, což už tedy centrální banka začala. Cílem by nemělo být osilování koruny, to je trošku boj světlými vlíny, ale mělo by být zabránění oslabování koruny. Mělo tomu, že zní velmi podobně, ale není to úplně stejné, ale v každém případě, pokud se to bude dělat v nějaké přiměřené míře, pokud se už nebudou dále zvyšovat úroky a sazby a půjdou lehce dolů a pokud vláda udělá ty kroky, o kterých jsem hovořil, naprosto zásadní je strážet ceny energii, alespoň nějakou přiměřenou úroveň, jako dělají ostatní země, uvolní se trh práce, tak bychom se z toho mohli v čase dostat a mohli bychom opět se připlížit k těm pozicím, možná ne úplně v premianté Evropě, což jsme byli v oblasti hospodářství, ale rozhodně bychom poté neměli skončit jako absolutní poražení, protože ta politika centrální banky a vlády, která je dnes nastavená, nás spolehlivě vede k tomu, že budeme v té Evropě za chvíli skutečně nejhorší. Tak a teď pojďme na vaše otázky, je jich tady opět velké množství. Milan, dobrý den. Jak přinutit vládu, aby dala na experty Štěpána Aspul a udělala vlastní kontrakt s Ruskem ohledně plynu? Ty ceny zničí průmysl I Česko. Nemohlo by ano zorganizovat manifestaci lidé půjdou? Já si nemyslím úplně, že pan Štěpán je tak velký odborník, on to sice umí šikovně popsat, ale v zásadě neříká nic úplně mimořádného. On říká vlastně to, že pokud v současné době se začnou udělat přímé kontrakty s Ruskem, tak to bude levnější. To pravda je, ale uvědomme si, kdo bude dělat ty kontrakty. My jsme plynovou infrastrukturu celou prodali. Prodali jsme přepravovou plynu, distribuci plynu a prodali jsme obchod s plynem někdy v roce 2002. Česká republice nepatří vůbec nic. V tuto chvíli se nedomnívám, že by byla úplně v Evropě nálada, aby se začaly uzavírat přímé kontrakty s Ruskem. Spíše očekávám, že evropské společnosti a státy se budou klonit k tomu, že budou postupně ustupovat od ruského plynu. Co by byly zajímavé, tak to bude situace možná za několik měsíců, možná za rok, možná za dva, kdy se bude snižovat podíl ruského plynu. Bude se přecházet třeba na skapalněný plyn z Ameriky, z Kataru. Bude se koupat plyn z Alžíru, možná někde z Kaspického moře, z Norska atd. A bude na určité cenové úrovni, která může být poměrně vysoká, protože skapalněný plyn rozhodně není levný plyn. A pak přijdou rusové a začnou nabízet pod cenou plyn. A teď je otázka, jak se zachovají některé společnosti, možná některé země a jestli se tady ten jednotný evropský trh udrží či neudrží. Já to říkám proto, protože tohle už nastalo v Ropě. Například PKN Orlen nakupuje Ropu z Ruska. A rusové jich nabízí pod cenou. A protože PKN Orlen vlastní naše rafinéria, Decpínov a Kralupy, tak se můžeme tak akurat dívat, protože jsme zprivatizovali, že tam vzniká desetinásobně větší rafinérská marže, než byla před rokem. Jinými slovy, nepromítá se to do cen výrobku, produktu, zůstává to v těch rafinériích, z jednoušeně řečeno zůstává to u polských investorů. Hlavním důvodem je to, že mají extrémně vysokou marži, protože nakupují levně Ropu z Ruska. Oni vědí, že to v nějaké době pravděpodobně přestane, ale v každém případě dneska to do cen nepromítají. www.arkance-systems.cz.Kopírovat text

Růst úrokových sazeb srazí v brzké době na kolena domácnosti, podniky i některé veřejné organizace. Kde nastala chyba? Kdo všechno vsadil na špatnou kartu boje s inflací? Hrozí recese? Dnes v 18:30 opět živě v pořadu NA ROVINU. Těším se na vaše dotazy. Ptejte se na cokoliv.

Screenshot není k dispozici