← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Vítejte u mého pravidelného pořadu na rovinu, moc vás všechny zdravím. Omluvám se, že dnes nejedeme v tradiční čas, v 18.30, ale musel jsem to posunout už na 17.30, a to proto, že mám ještě další vědnání. Vzhledem k tomu, že se začíná lámat chleba v oblasti energetiky a že zítra bude velmi důležité projednávání vládního zákona energetického o tom, jak se podpoří, či spíše nepodpoří naše domácnosti a firmy v těch následujících měsících a možná dokonce I letech, tak na to ještě máme poměrně důležité jednání s celým našim týmem a s lidmi z energetické branže. A to je to, čím jsem se rozhodnul dnes I začít a nazval jsem to jako vládním šlendriánem. Je to nebytiční šlendrián, protože od začátku roku víme, že se řídíme do velkého problému a že ceny energii se budou vyvíjet velmi nepříznivě. Jedna věc. Od března slibuje ministerstvo průmyslu a obchodů a ostatní vládní čenitelé, že nenechají padnout domácnosti, že nenechají padnout firmy. Mezitím letí ceny nahoru, určitě to sledujete. Česk zvýšil ceny od 1.8. na úroveň 7,5 tisíc korun za megawatt hodinu. Pouze podotýkám, že před dvěmi lety to byla tisícovka. Stejně tak pražská energetika zvyšuje ceny přibližně na stejnou čásku. Dnes jsme se dozvěděli, že EON zvyšuje od 1.9. ceny jak plynu, tak elektřiny a letí vše o desítky procent nahoru. A to už to letí po několikátech v tomto roce. Ta horší zpráva je taková, že se to tež dá očekávat ještě na konci tohoto roku. To znamená opět o desítky procent vzrostou ceny jak elektřiny, tak plynu. To je věc jedna. Vláda samozřejmě nenese vinu za to, že roztou ceny na energetických burzách a že se to zvyšuje díky a ty jedna válce na Ukrajině, případně ještě v rámci nezvládnutého Green Deal. Vláda ale nezvládá to, že by měla na to adekvátně reagovat a alespoň částečně snížit ty dopady jak na domácnosti, tak na firmy. Ale k tomu se odhodlala v rámci změny energetického zákona, to je právě to, co se bude zítra probírat ve sněmovně, a schvalovat, a protože to jde ve zrychleném režimu, tak se předpokládá, že se to zítra schválí. A očekávalo se tedy, že vláda přijde skutečně s nějakým grandiozním velkým řešením. Je mnoho slibů a určitě jste zaregistrovali, že zde padají cifry 66 miliard a tak dále. A když se na to podíváme detailně, tak zjistíme, že to jsou čísla, která se v zásadě vůbec nedotknou tohoto roku. V lepším případě se tedy dotknou, když to dobře dopadne, zejména roku příštího, něco na konci tohoto roku, ale hlavně rok příští. Že v tom jsou naházeni úplně všechny, to znamená firmy, domácnosti. A že to je, a to je to, co vládě vyčítáme nejvíce, totální zmatek. Větší šlendrián, než přípravu tohoto zákona, jsem nezažil za posledních několik let. O co se tady vlastně hraje? O to, že se připraví něco pro domácnosti. Ale protože se připraví jakýsi úsporný energetický tarif pro lidi, kteří přímo odebírají plyn nebo elektřinu, tak se muselo vyřešit to, jak se to zvládne pro ty, kteří jsou v panelácích. Tak se to zvládlo tak, že se dá jakýsi příspěvek teplárnám, ty ho následně dají SVJ, a ty ho následně budou rozpočítávat po té, co si o to zažádají, na jednotlivé partaje. Každý to bude dělat trošku jinak. Já jsem strávil posledních několik dní opravdu setkáváním s největšími odborními v těch oblasti energetiky, s členy vedení nejvýznamnějších energetických firm. Všichni si z toho drží hlavu v dlaních a nikdo přesně neví, jak to bude fungovat. Protože se zítra nebude rozhovat o tom, kdo kolik dostane, ale udělá se takzvaný rámest. Ten se nakonec bude řešit nějakým takzvaným nařízením vlády, takže nikdo vlastně neví, jestli to bude procentuálně, jestli to bude jednorázově. Kolik to vlastně bude, to jsou zatím jenom náznaky vlády, které k tomu vedou. A co je to úplně nejhorší, tak to není vůbec dobře legislativně připraveno. Já vím, že vás nemusí třeba zajímat to, jak je to po té stránce zákone dáno dohromady, ale to je dost zásadní, protože každá takováhle zásadní změna se musí projednávat na úrovni všech připomínkových míst. Musí se projednávat na úrovni výboru ve sněmovni, na úrovni sněmovny. A právě proto, aby se vychytaly všechny chyby, pak to jde ještě do senátu. Toto se všechno ignoruje, protože se dělá všechno na poslední chvíli. Proč? Protože zítra zasedá sněmovna naposledy. Pak jsou z největší pravipodobností prázdniny, nebude-li nic mimořádného. Nechalo se to na poslední chvíli, připravilo se to špatně. To, co se dalo do zákonu, to byl totální paskvil, takže se to muselo měnit na poslední chvíli takzvaným pozměňovacím návrhem. Ten se předělává už asi po dvacáté, po třicáté. Každých několik hodin přijde nový pozměňovací návrh. Přijde to všem dotčeným osobám, které v tom mají totální zmatek. Takže výsledek je takový, že zítra to jde do sněmovny, a teď dobře poslouchejte, ještě není hotový finální pozměňovací návrh, který zcela mění ten zákon, který byl tím paskvilem. Takže tohle je ta hlavní podpora, která má padnout na rodiny, na firmy a tak dále. Jenom podotýkám, že celý slavný energetický taref se vůbec nedotkne firem, dotkne se pouze rodin. A to ještě jinak rodin, které bydlí v rodinném domku, jinak rodin, které bydlí v bytech například v panelácích. A bude se to rozdělovat podle trochu jiného klíče. Firmy mohou zapomenout na podporu, protože jediné, co se jich dotkne, je odpuštění obnovitelných zdrojů energie. Zaplať pámuk za to. Na to upozornujeme už od prosince minulého roku. A je pravda, že jsme konečně vládu dotlačili k tomu, že to udělá. Kdy? Pozdě samozřejmě. Od října tohoto roku. Jenže mezi tím stouply ceny energie do naprosto závratných výšin. Takže ta část těch obnovitelných zdrojů už nedělá 20%, co dělala na začátku roku, nebo 25%, ale už dělá třeba 6-7%. Takže to bude opět více méně I pro ty firmy pod rozlišovací schopnost. Stejně tak by to mělo dopadnout trochu částečně na některé domácnosti. Nevyslyšela vláda to, že jsme říkali, udělejme to takzvaným zápornou sazbou. To znamená umožnit, že se neodečtou jenom obnovitelné zdroje energie, ale více, než se za ně platí. Což by bylo nejjednodušší. Zjednodušeně řečeno, každá domácnost a firma by zaplatila nejenom méně za to, kolik platí za ty obnovitelné zdroje, ale ještě výrazně více. Méně, myslím tím, to znamená odečetlo by se jí více z běžného tarifu. Na to vláda nepřistoupila. Proč? No, protože to je náš návrh. Takže se na to jde tímhletím šileným komplikovaným způsobem. Ale to, co je to nejpodstatnější, I když se to nakonec nějak spytlíkuje a bude to přes sněmovnu protlačeno, což předpokládám nakonec, že je lepší schálet něco než nic, tak ten dopad na ty domácnosti bude naprosto minimální. Na Slovensku to zastarpovali na části 1500 korun za megawatt hodinu. U nás dneska platíme 7,5 tisíce, ale se předpokládá, tak už jsem říkal, že do konce roku to bude 8-9 tisíc. Ano, pár stovek se možná ušetří, takže můžeme slavně říct, naše domácnosti nebudou platit 9 tisíc, ale 8 tisíc 300. To je výsledek takzvaného úsporného tarifu, komplikovaného, který, jak říkám, přichází pozdě. A navíc ještě legislativně špatně proveden. Takže dobré ráno, pane ministře. Průmyslu. Karolina. Ale já si tady ještě nejdřív podívám, viděl jsem tam, že tam ještě padaly možná předtím zprávy. Ne, ta Karolina začíná jako první. Ještě mi dejte chviličku. Jestli jsem tady už viděl, je tady hodně těch dotazů. Tak, první dotaz. Jméno a dobrý den. Proč poslanci nemusí chodit do práce? Proč se smí omluvit z rodinných důvodů? Proměrný člověk to udělat nemůže. Proč nechcete sami po sobě totež, co po běžných lidech? Kdybychom se takhle chovali všichni, tak stát za měsíc kolabuje. Podívejte se na začátek dnešního jednání sněmovny. Snad chybila půlka sněmovny z rodinných důvodů. A tak dále. Myslím to obecně. Vy jdete na plno a vážím si vás. Ale ať se pak poslanci nediví, že si o nich ráno odmyslí, že jsou to příjíždějící korytáři atd. A my to platíme. Tak já se přiznám, že tu sněmovnu se snažím docela zodpovědně navštěvovat. Ta účast moje bude určitě k 90%. Je to můj hlavní job. Nemám žádné vedlejší zaměstnání. Zvím koustí nové vlády, ale to je samozřejmě s tím spojeno. Je teda pravda, že teď jsem byl omluven v těch posledních dvou dnech. Protože párujeme poslance jiné. Před panou jaké se pravedlo ve sněmovně. Nepsané, že pokud někdo je nadovolený, tak se to vypáruje. Takže teď jede sněmovna ve dnech, kdy je neměla. Jinak s vámi souhlasím, do té sněmovny by se chodit mělo. Máme za to nemalé peníze. Kolik chcete přidat důchodců, ptá se Bedřich. To není otázka, kolik my bychom chtěli. To je otázka, kolik bude přidávat tato vláda. Protože je to zcela v její odpovědnosti. Možná si vzpomínáte na dobu, kdy my jsme vládli. A zvedli jsme důchody někde z nějakých nepletů. Byly se necelých 11 tisíc na 16 tisíc. Takže byl to největší růst za posledních několik let. Plus, minus, pokud se nepletu, byla to přibližně tisícovka ročně. Nemám tady teď 16 čísla. Ale vzpomeňte si, že za dob těch vlád předcházejících, někdy mezi těmi lety 2010, 2012, 2013, byla ta slavná kalouzková éra, tak se důchodstvom třeba přidalo pár desítek korun za rok. Samozřejmě já rozumím tomu, že každá vláda se snaží šetřit. Ale pokud se začne šetřit na někom, kdo tady odpracoval 50, 60 let a kdo si má ve finále svého aktivního, nebo alespoň částečně aktivního života, nechci říct užívat, ale žít nějaký důstojný život, tak si asi shodneme na tom, že za 11 tisíc současných cenách je to v podstatě vyloučené. Já musím říct, že se potkávám dnes a denně a s obrovským množstvím lidí jezdíme dnes po republice. Za posledních 14 dní jsem navštívil možná 20, možná 30 měst. Už si to nevybavuji teď. Ale musím říct, že ty lidé jsou naprosto nešťastní. Chodí tam samozřejmě I seniori, kteří ukazují, že zaplať pánbůh, že dneska mají ten důchod třeba 16 tisíc, že jsme jim ho zvedli, ale současně nám říkají, že platili za energii 2000 a v současné době jim chodí faktory na čásku třeba 8-9 tisíc. A to, že se ještě bude zvedat, ta cena energie je na bíle dny. To znamená, oni de facto možná 60, možná 70% svého důchodu dávají jenom na energie. Pusť platí nájem, pusť musí platit něco za potraveny samozřejmě. A to se nebavíme o tom, že taky třeba někdo jede někam autem. A nebavíme se o tom, že musí využívat hromadnou dopravu, o kterou mimo jiné tato vláda zdražila a to na dvojnásobek, což jsme určitě zaregistrovali. Karolina. Dobrý den, pane Havlíčku. Bedlím v malém pronajetém bytě a platím zálohy za elektřinu 2,5 tisíce měsíčně. Za rok jsem vždy měla menší přeplatky ve vyučtování. Můžete odhadnout, kolik budu mít zálohy? Až. A tak, ať se chcete ještě něco dodat. Možná to bude v další správě. No, to samozřejmě nemůžu odhadnout, protože nevím, kdy vám končí smlouva, kdy vám končí fixace. Celý ten problém je v tom, že většina populace stále ještě jede za ceny, které byly nasmlouvány v roce 2020, respektive v roce 2021. To znamená, v té době ještě nebyly ty denní sazby, nebo říkejme ceny na burze, nebo ty ceny spotové, tak vysoké. To znamená, z jednoušní řečiny měli jsme, měli jste nakoupenou levnější elektřinu. Ale ty fixace končí a každý měsíc nám do ní padá, myslím tím, padá do těch vysokých cen další a další skupina zákazníků domácností, případně firmy. A to je ten průšvih. Protože pokud to srovnáváme s tím, co jsme mě zafixováno před rokem, tak je to, jenom abyste si udělali obrázek, v té době byla spotová cena elektřiny někdy na úrovni 40 euro, dneska je na úrovni 320, 330, takže je to třeba osminásobně víc. Zrovna dneska mi někdo psal, že platil 30 tisíc a teď bude platit 220 tisíc. Takže to je pro ty, kteří měli tu dobrou cenu ještě naslovovanou a teď spadnou do té ceny úplně nové. To je ten největší průšvih. Samozřejmě otázka, jak se to bude vyvidět v těch dalších měsících, jestli se to třeba nezlomí částečně a pak ještě by částečně těžili něco z těch starých fixací a ta nová už by nezasáhla tak zásadně. Ale já bych v tomhle tom byl velmi při zemi a spíš se připravíme na to, že to poroste zásadným způsobem. A to je to, co vyčítáme té vládě. Žalže, nebytyčným způsobem, nejenom o minulosti, co všechno se mělo udělat a tak dále, jak to jsou úplné bludy a to už většina veřejnosti prokoukla, že je naprosto cílené, ale lže se I s tím čerdzel tu minulost a to, na koho to svádí. Ale lže se o tom, co bude. Ta vláda musí říct to, že ta cena 7500 Kč za MWh za elektřinu zdaleka není konečná. Teď se vidíme, že dneska je cena na spotu někde 350-360 EUR, což je dneska víc, jak těch 7500 Kč. To znamená, že v těch dalších týdnech a měsících, kdy budou končit fixace, tak se to spíše bude zvyšovat. A že ty energetické firmy znovu přijdou na podzim nebo v zimě a znovu to zvednou. Jestli to bude na 9000 Kč, na 9500 Kč, těžko říct, ale podle mého názoru, jestli to může pohybovat někde na téhleté úrovni, což je devítinásobně víc, než bylo před dvěmi lety. A na to se musíme připravit. Za prvé tím, že lidé musí vědět, že tyhlety ceny budou. A za b tím, že ta vláda musí říct, jestli s tím bude nebo nebude něco dělat. A má dvě možnosti. Buď řekne ne, já v tom nechám lidi a firmy vykoupat a budeme tady mít tu letu nehoráznou cenu. A nebo to udělám, jako to udělali třeba na tom Slovensku, že se to zastropuje. Tam tady šli dost drstně na to a zastropovali to na ceně 1500 Kč za megahodinu. V Portugalsku, Španělsku to bylo přibližně podobné. A ostatní země, jako třeba Řecko, Itália a tak dále se k tomu začínají připojovat. A nebo se půjde nějakým kočkopsem něco mezi, to znamená nezastropujeme, ale budeme dělat různé tarify. Ale pak se musí říct, kolik tedy ta domácnost ušetří a kolik ne, respektivě kolik ta podpora bude či ne. Domácnost zajímá jednoduchá věc. Platil jsem 1000 Kč, teď mám platit 9 Kč. A díky vládní podpoře budou platit kolik? 8,5 Kč, 8,3 Kč, nebo 6 Kč, nebo 5 Kč. A to je to, co každý potřebuje vědět. Nic více, nic méně. A to je to, co ta vláda neumí vůbec dělat. Petr se ptá, já si to tady trošku posunu. Dobrý den, co víte o tom, že by na území Evropy, Evropské unie, je bředlicový plyn, který by se dal využívat na místo toho ruského, prý jsou zásoby dostatečné, co jsem slyšel, děkuji a tak dále. Jedna věc je, že jsou potenciální zásoby. Druhá věc je ta, že se musí zahájet těžba, což je náročná věc. Navíc se uvědomuje to, že Evropa v posledních letech se stavěla proti těžbě plynu v Evropě. A to je zase ta zelená ideologie. Takže my jsme si vlastně tady uzavřeli několik možných cest. Zaprvé Evropa spěla k tomu, že se postupně přestane těžit I zemní plyn, ze zelených důvodů. Orientovala se mimo jiné na dovozy. Orientovala se zejména na dovozy z Ruska, protože byly zaprvé levné, a zadalší to bylo dostupné, rychlé a je tady vybudovaná infrastruktura. A zadalší, co se týká skapelněného plynu, tak spíš na potenciální dovozy ze Spojených států, z Kataru a tak dále. Taky proto se tady začaly budovat terminály, nicméně se nebudovaly dostatečně rychle, protože ten skapelněný plyn byl zjednodušeně řečeno dražší. Takže teď se to dohání, protože hrozí nedostatek plynu. A mimo jiné se diskutuje I o tom, že by se mohlo začít těžit předlišně na tý plyn zde v Evropě, ale to je otázka opravdu několika let. Jinak těch zásob by tady podle těch základních informací mělo být celkem dostatek. Tak, lubomír. Pane Havlíčku, proč pořád říkáte, že filová vláda nemůže za inflaci, když může? No, abysme si rozuměli. Pravdu máte vy I já trošku. Filová vláda, buďme korektní, nemůže ovlivnit zásadním způsobem ceny energí na burzách. Včetně toho, že část té inflace nákladové, to znamená, nákladová inflace je dána tím, že se zvyšují ceny vstupu podnikům a ty zdražují, protože jim nic jiného nezbývá. A oni nenakupují, jenými slovy, nemají vstupy jenom v rámci českých dodávek, ale I zahraničních a tam skutečně neovlivní ta vláda to, že se sem dodávají drahé suroviny, drahé plodiny a drahé další komodity nebo důležité produkty, které jsou nezbytně nutné pro výrobu. Ale samozřejmě máte částečně pravdu v tom, že vláda může minimálně ovlivnit ceny energí v České republice, alespoň částečně, a může je srazit, například zastropováním nebo nějakým jiným opatřením. A tím, že je srazí, tak samozřejmě sníží se ten dopad těch vysokých vstupů na ty firmy, tím pádem ty firmy nebudou navízet ty výrobky tak draze, to znamená, ta inflace se částečně dá zkrotit. Takže pravdu máme asi oba dva. Máte pravdu v tom, že Fialová vláda může za tu inflaci, ale do určité míry. Mohla by jí zkrotit částečně, jenomže ta Fialová vláda saděla na Národní banku, to její ministři veřejně říkají, a sází na to, že Národní banka se s inflací poradí. To by byla pravda za předpokladu, že by se jednalo o poptávkovou inflaci, to znamená inflaci, která je způsobená tím, že lidé mají hodně peněz a hodně nakupují a obchodníci se přizpůsobují tím, že zdražují. Tohle to platilo ještě na podzim, protože vše bylo zavřené, pak se všechno otevřelo a byla velká poptávka. Na to, připusťme, platí například to, že CB bude zvyšovat úrokové sazby. Vím, že to se zlomilo na konci roku a teď je to jednoznačně nabídková nebo spíše nákladová inflace, způsobená právě vysokými vstupy. A vláda místo, aby činila od začátku roku a jenom si poslechla, co říkají někteří centrální bankéři, ne ti, kteří přemlátili čepicema nebo umlátili čepicema ten zbytek minoritní v čele Národní banky, kteří říkali, je to poptávková inflaci a budeme zvyšovat úroky. Tehdy už jeden z nejskušenějších centrálních bankéřů, pan dědek, kterýho se nesmírně vážím, 30 let je v CB, jeden z nejskušenějších CB. A přeštěte si jeho rozhovor, tuším, že je v Ledovkách, nejsem si jistý. Z ledna tohoto roku, kdy říkal, nemá cenu se honit za úrokovými sazbami, nezvládneme to už, je to nákladová inflace a ty firmy budou zdražovat nikoliv proto, že je velká poptávka, lidi mají hodně peněz, ale budou zdražovat proto, protože mají vysoké vstupy. A v tu chvíli vláda měla začít čenit. Neudělala nic a to je důvodem toho, že ta inflace dneska je utržená z řitězu a nedržíme už krok s tou Evropou. Na konci roku, kdy jsme ještě zatáhli zadručný brzdu, jsme jak čas vyrovnali inflaci a byli jsme na průměru EU. Dneska je průměr EU dvojnásobně nižší, myslím tím ta inflace. Tak, další dotaz. Zdraví, myslíte, že Rusko nezapne plyn? Byli by sami proti sobě, myslím, že chcou udělat jen paniku. To fakt nikdo neví. Nikdo nevidí Putinovy do hlavy a kdo tvrdí, že to bude tak, či ona, tak si myslím, že pouze jsou to jeho doměnky, trošku lakuje nebo se dělá trošku důležitým. Ale těch cenářů je v každém případě několik. Od toho, že se plyn pustí normálně, někdy potom 1,20, myslím tím do Nord Streamu 1, přestože se bude pouštět částečně nebo to bude po nějakých dávkách a vždycky se Rusko nevím, co vymluví, že tam chybí ta součástka, to a to atd. Mimo jiné, to bylo v těch posledních dnech a týdnek. A nebo, že se tady nechá stále vyplý a bude se dráždit Evropa spekulovat nad cenou, že to samozřejmě vyhoní ceny plynu nahoru a pak se to zapne nebo se zapne později. To je věc druhá. V každém případě země musí být připraveny na všechny cenáře. A to my nejsme. Průmysl není vůbec přizváván k těm klíčovým diskuzím o tom, jaké zde budou krizové cenáře. Respektive spíše je mu vždycky něco sděleno. A zatím mu vláda, respektive ministerstvo průmyslu, zjedilo pouze to, že jsou tady takové a takové regulační stupně. Ale vůbec neproběhla ta manažerská diskuze, jak se bude postupovat mimo regulační stupně. A regulační stupně jsou jasné. Brutálně se všechno vypne zejména průmyslu a jej se vůle boží. Ale ostatní země už jsou natolik gramotné, zejména Dánsko, Německo a další země, které už dneska připravují úplně jiné cenáře, které vlastně říkají, tady ušetříme něco, tady víc, tady do domácností pustíme jenom v určité hodiny, necháme část toho průmyslu. Současně dokonce někdy třeba se chystají I na distanční výuku, tak, aby se zase ušetřilo třeba ve školách atd. A současně někde naopak nechávají průmyslu víc, někde méně. To je věc druhá, ale v každém případě už se to řeší na té manažerské úrovni, s CITem se to dělá a hlavně si to konzultuje. Toto není možné udělat jenom tím, že někdo přijde a řekne, uděláme to tak, či onak. To se musí na týdny dopředu projednávat se zástupci firen, ze zástupci samozřejmě kritické infrastruktury, energetických společností atd. A toto vůbec v České republice nenastalo. Proč se vláda bojí, ptá se Ladislav? Šáhnou do Česu jako Francie. Kdo tajemný stojí za Čezem? Děkuji. Tak, kdo tajemný stojí za Čezem? Tak za Čezem stojí akcionáři, což je stát, což je necelý 70% a dále akcionáři minulitní, což je okolo 30%. Ty minulitní akcionáři jsou samozřejmě atd. Fyzické osoby, atd. korporace, společnosti nadnárodní, tuzemské atd. Ty mají jediný zájma, to je vydělávat na maximálních čáskách, maximálních benefitů, zisku profitu Česu. Proto si tam ty akcie kupovali a jsou to okolikrát subjekty, které nemají s Českou republikou nic společného. To je ten hlavní důvod, proč vlastně Čes dneska nemůže prodávat za ceny, které si učí stát, byť by to bylo samozřejmě ideální, protože musí brát ohled, bohužel, I na ty minulitní akcionáři. A teď říkám bohužel pro stát, ale samozřejmě z úhlou pohledu minulitních akcionářů ty si říkají bohu dík, to teď nehodnotím a jenom konstatují fakta. Chyba nastala v době, kdy se privatizoval Čes. Naprosto chybně se to udělalo. Stát se vůbec neměl zbavovat minulitního podílu v Česu a takový ten dojem, jak to budou ty minulitní akcionáři torpérovat, že tady bude kvalitní management atd. Ten management tam je dobrý v tom Česu a vydělávají se slušné peníze, ale stát bohužel v tuto chvíli má strašně malý maneurovací prostor. Prostě nemůže nařídit cenu jinou. To by mohl udělat, I tak to není úplně jednoduché, za předpokladu, že by měl 100% toho Česu. K tomu potřebuje dvě věci. Nebo jsou dvě způsoby, jak toho docítit. Buď vykoupí akcie všechny, respektive podíly, což bude vstát určitě přes 200 miliard korun, na to nemá v tuto chvíli. Nebo by musel Čes rozdělit a ponechat si kontrolu, alespoň nad Česem výrobou, zejména výrobu v jádře, v uhlí a v plynu. Otázka, jak by se udělali třeba fotovoltaika, obnovitelné zdroje. A pak by měl maneurovací prostor v tom, že by mohlo přes státního obchodníka nakupovat levněji energie. V tuto chvíli to udělat nemůže. Proč říkám rozdělit? Protože samozřejmě to znamená se vykoupit podíly od té části té výroby, od těch minoritářů, to musí tak jako tak vykoupit, ale to by jim ho vykoupit za prostředky, které utrží zase sprodeje té druhé části Česu. Je to relativně komplikovaná věc, ale ne úplně nelogická. Mimo jiné, Francie jede tedy tou cestou ze státnění francouzského Česu, což je EDF. Co říkáte, ptá se Kamila, na názor pana Vladimíra Štěpána na přímý odběr plynu z Ruska. Toto nás bude čekat, v těch následujících měsících, možná spíše letech. My neodebíráme napřímo z Ruska, respektive mi stát neodebírá vůbec nic. Stát se zbavil všeho v plynu. Takové ty pohádky, jak nám tady říká současná vláda, měli jste se více starat o tom, aby Česká republika byla méně závislá na ruském plynu. To je úplný nesmysl. Zaprvé stát v roce 2002 prodal přepravu plynu, distribuci plynu, obchod s plynem, co znamená odpovědi za to kompletně privátní, zejména nadnárodní společnosti. Představte si, že by přišel stát v roce 2017 nebo 19. době covidu a řekl by nějaké privátní společnosti nadnárodní. Prosím vás, nekupujte ten plyn od toho německého dodatele, co berete, protože on ho bere z Ruska a berte tady třeba skapelněný plyn, který je dražší, ale on nám vytvoří větší závislost nebo menší závislost na Rusku. Vás poslali do blázince, se vám nikdo nebavil. Asi tak stejný, jako kdybych přišel do Škodovky, mladá Boleslav, a řekl bych, pánové, a dámy, prosím, neberte tyhle součástky z Ruska, berte je, já nevím, z spojených států nebo z Mexika, protože bychom si měli vytvářet menší závislost na Rusku. Vám na to logicky řeknou, to jste si mohli řídit před rokem, já nevím, 89, nebo před dobou, kdy jste zprivatizovali Škodovku. Dneska to, prosím, pěkně nechte na nás. Tak to je první věc. A druhá věc je ta, že ať se to bude od německého nebo polského nebo, já nevím, norského rodavatele, vždycky sem poteče nebo bude proudit samozřejmě ruský plyn, protože ta trubka německá je jasná a do ní ustí samozřejmě ruské plynovory. To znamená, obchodní kontrakt můžu mít s norským, ale někdy jsem ten norský plyn fakticky netekl, vždycky sem proudil plyn ruský, protože se to v těch německých trubkách smíchalo, takže to zde bylo. Ale to už jsme si říkali mnohokrát. Věc druhá bude, až v nějaké době, kdy se třeba od toho ruska skutečně odřízneme, a ta evropa k tomu spěje, a bude se brát plyn, připusťme, že bude dražší, třeba zejména z Kataru a tak dále, ze Spojených států nebo od jiných dodavatelů zemní plyn, a pak přijde Rusko a začne nabízet ten plyn levněji, ruský plyn. A teď samozřejmě bude záležit na tom, jak se k tomu jednotlivé země v Evropě postaví, a která země, bude třeba ta první, která najednou řekne, ale já nebudu brát plyn za 80 eur za megawatt hodinu, budu si brát ten ruský za 15 nebo 20. Oni to neřeknou ty země, oni to řeknou obykle jejich obchodníci. No a pak bude docela zajímavé sledovat to, jestli tady bude nějaké embargo na ruský plyn, nebo nebude embargo na ruský plyn. Nedovedu si popravdě řečno dneska představit úplně, že by stát vytvořil nějakého speciálního obchodníka a začal by obchodovat ruský plyn na přímo. Myslím si, že je to politicky v dané chvíli neprůchozí. To je docela dobrý dotaz. Je to na hraně hodně. A je pravda, že vláda hodně tančí nad tankem ledě a se dívám na čas, ještě máme chvíli, kdy lavíruje nad tím, co ještě projde stavem legislativní nouze a co ne. Osobně si myslím, že třeba zítra ten energetický zákon je hodně na hraně. Na jednu stranu ono to zní dobře, musíme to rychle protlačit. Proč? No protože se na to vláda vyflajzla. Za půl roku neudělala nic vůbec. A teď na poslední chvíli, doslova dopísmené v řádech posledních hodin, rychle se protlažit legislativní zmetek na takzvanou podporu, která nám stejně nepomůže. Pomím toho, že to produktově blbě, je zdruhá, že to je legislativně blbě napsáno. Ale chce to udělat právě ve zrychleném režimu. No takže otázka je, jestli je tohleto správné, než to začne platit stejně až od října. Někteří právníci nad tím kroutí hlavou, ale my to nebudeme vládě schazovat. Protože chceme, aby aspoň něco bylo. Ale fakt mi se toho začíná trochu zneužívat. Tak, tady mám další dotazy. Proč mě podáte trestní uznámení na vládu pro nečinnost za správu státního majetku jako špatného hospodáře? Tak musíme mít přesný podnět. To, co říkáte, je trošku obecné, to znamená, musíme vědět konkrétně, o co by se jednalo. Mitra. Laštovičková se ptá. Pane Havlíček, proč, prosím vás, oni jenom pořád mluví a čeká se až ta pětikolika zrujnuje nás občany. Oni musí okamžitě pryč. Je mi 80, mám 10 tisíc důchodu, nevím, jak to všechno zaplatím. Děkuji. No, je to samozřejmě nesmírně komplikované. A já se vám nedivím, já se s tímhletím setkávám opravdu dnes a denně. Jak už jsem říkal, projeli jsme teď několik desítek měst za posledních 14 dní a zdaleka to nejsou jenom seniori, ale jsou to I středně příjmové domácnosti, které jsou úplně, úplně nešťastné. V rádě se to úplně vymklo z rukou, zcela. Podcenila jakoukoliv podporu. Dneska vidíme inflace na úrovni 17 procent. Vidíme, že energie není schopná vůbec, alespoň trošku nebo částečně, zkrotit. A že neskutečným způsobem roste naštvanost lidí. A nejenom naštvanost těch, kteří třeba když bych pochopil tu vládu, nevolili, ale ona roste naštvanost už I u příznivců vlády. My jsme nečekali od té vlády nic mimořádného a nečekali jsme žádné zázraky, ale to, co nastalo, tak to je opravdu masakr. A v dané chvíli už I příznivci této vlády začínají dost ostře vystupovat proti vládě. Ono se samozřejmě na těch sociálních cítích třeba nemusí být vědět, že každý tam žije trošku ve své boblině, ale když to vidíte mezi lidmi, se kterými se nesadeně potkáváte a nám jich tam chodí obrovské množství, tak mě to, nechci říct, překvapuje, ale je to zajímavé, že tam opravdu chodí lidé, třeba podnikatele, kteří čekali, že ta vláda bude trošku propodnikatelsky orientovaná vůbec. A hodně nám z nich říká, tak my jsme s vámi trošku válčili v době covidu, jsme se hndrkovali, že jsme třeba mohli dostat více atd. Ale na druhou stranu, vy jste komunikovali, vy jste nás padnoute nechali, tato vláda v oblasti energetické podpory pro firmy, pro živnostníky, nula, čistá nula. A bohužel samozřejmě na ty seniory to dopadá ještě výrazně více. Proč? Protože ta inflace, která je dneska přes 17%, tak ta je pochopitelně, inflace jakožto průměrná inflace, ale to zvýšení cen se těch nízkopříjmových domácností dotýká daleko více. Jinými slovy, tam není ten růst cen jenom v úzovkách 17%. On je třeba 30%, 45%, protože oni jsou závislí zejména, nebo to, co nakupují, jsou zejména produkty typu bydlení, energie, potraviny. A to jsou právě ty, které dostou třeba 40-50%. To znamená, jich si to dotýká daleko, daleko více. A to je to, co ta vláda nechce vidět. A když to vidí, tak vždycky pozdě. Já říkám, to jsou jak Zimmermanni, vždycky přijdou s nějakým řešením pozdě. To je typický příklad třeba toho tarifu teď. Tak, Petr, chtělo by to snížit všem politikům plat maximálně na průměr. Jasně, vedu jako názor, aby jsem s tím ten problém neměl. Já jsem do politiky nešel proto, abych na něčem rížoval. Já jsem byl zabezpečen a 30 let jsem tvrdě pracoval a měli jsme dobře fungující firmy a zabezpečil jsem svoji rodinu natolik, že jsem šel do politiky nikoli vydělávat peníze nebo si honit ego, ale to, že jsme chtěli pomoct, že jsem chtěl něco změnit a nikoli proto, abych byl závislý absolutně na tom, jestli dostanu něco více nebo o něco méně. Ale rozumím tomu, že tak nemá nastavení třeba každý. Patrik, dobrý den. Proč, když víme, že za inflaci může extrémní ceny za elektřiny, které můžeme olevnit, tím, že odejdem z burzy, jen přebytky na burzu a ceny za paliva, tak proč to nezatrhne v zárudku? Já už jsem to říkal zde mnohokrát. Z burzy nemůže odejít stát, z burzy může odejít Čes, ale ten z ní nemůže odejít, protože tam má 30% minoritních akcionářů. Takže cesta je vykoupení podílu, domluva s akcionáři, ostatními, nebo rozdělení Česu a tak dále. Markéta, proč, pryč s touhle vládou, včetně s paní Pekarovou, sme celému světu, prosmích, prosím, ať tato vláda podáde, my si vůbec tomu nerozumí. Konstatování beru. Stanislav. Dobrý den, pane Havlíček, mám dotaz. Je vláda připravena čelit tomu, co se stalo na Střídlance? Proč to k tomu spije? Díky za odpověď. Tak já bych Střídlanku úplně nesrovnával s Českou republikou, ale tato vláda po té hospodářské linii, podle mého názoru, není schopna čelit takřka ničemu. Je to směst nekompetence a arogance a každý si z toho musí udělat svůj obrázek a svůj závěr, ale když se podíváme na ty hospodářské výsledky, tak inflace je jedna z nejvyšších v Evropě, hospodářský růst naopak je jedna z nejmenších, s tím tím růst HDP ze zemí střední Evropy. Když se podíváme na úrokové sazby, za což tedy nese vinu vláda, ale freneticky tleskla České národní BAMSE, která zvyšovala úrokové sazby až na 7%, tak dneska lidé se diví, že budou mít hypotéky za 8-9%, to se nedá ustát. A pocenilo se to ten přístup k inflaci, jak jsem tady říkal, právě v tom svobodném smyslu, že to není inflace obtávková, ale nabídková. Tak Jiří, dobrý den, pane Havlíčku, při těchto všech událostech a problémech se v mé záležitosti ohledně řese stále nic neděje, už je to rok, což jsem tuto kdeční záležitost s vámi začal řešit a tak dále. Se mnou jste to začali řešit před měsícem, já se na to vzpomínám. Tuším, že jste to řešil z řese. Je tam jiný právní výklad z řese, jiný právní výklad váš. Já rozumím tomu, že dneska jste v nekomfortní pozici. Ředitelství světních záležitostí zase opírá o výklad toho, že když se jedná o strategickou stavbu, tak to může vést tou trasou, kterou se vytýčilo. Ale znovu říkám, dal jsem to řediteli světství světelných záležitostí, ale prověřím to, jestli se tomu věnuje nebo ne. Nemáme dneska vliv na řesadu. Zdeněk. Inflace je příliš 17%, jak se to vlastně vypočti, když přijdu třeba v Kauflandem, je to vše cirka o 50% vyšší a tak dále. Tak samozřejmě něco v tom má váhu. Je to o váze těch různých produktů, které jsou. Ono se to vždycky k tomu vypisuje, to znamená, nepletuli se, tak třeba ty energie jsou mezi 30 a 40% potreby. Některé 10%, některé 40-50%, tak záleží na tom, co se vlastně v uzovkách zváží a co je v tom, co se do toho počítá. Takže ten průměr je skutečně na těch 17,2%. Ale to, že se vlastně říká, jestli to začne teď měnit, no ano, někdy na podzim se to začne snižovat, protože ta základná srovnávací už bude vyšší, ale nezapomeňme na to, že to stále bude růst extrémně vysoký, to znamená, snížení míry růstu inflace neznamená, že by se začalo zlevňovat. Nebude se možná zdražovat takovým tempem v tom ročním srovnání. Ale samozřejmě čekají nás v tomhle tom nesmírně náročné měsíce a to doufám si tvrdit, že to bude celý příští rok takřka kritické. O to více vyčítáme vládě to, že tu situaci podcenila, že žene 30% lidí do chudoby a firmy, že toto neustojí. A možná byste mohli říct, ale ta vláda musí šetřit, je to liberální vláda, demokratická, tak dále, alespoň se tím honusila, kdyby to tak bylo I v jiných zemích. Pak se můžeme bavit o jednotém energetickém evropském trhu, o tom, že I v postatních zemích v úvozovkách třeba ty firmy musí platit ty a ty ceny. Ale I nepřípustné to, že v jiných zemích udělali opatření taková, která zásebně zvýhodňují tamní subjekty, ať už firmy, anebo třeba samozřejmě I domácnosti. Nevysvětlíme běžné české domácnosti, že má platit 5-6 násobně více za elektřinu, než na Slovensku. A nevysvětlíme tu zemskému podnikatelskému subjektu, že má platit 6 násobně více za energie, než jeho španělský konkurent. To je ta velká chyba a to se musí řešit jak na národní úrovni, tak na té úrovni evropské. Ani jedno vláda neřeší. Děkuju moc krát za dnešní vaše dotazy, budu se těšit opět v neděli a do té doby se opatrujte.Kopírovat text

Projednávání hlavní vládní energetické podpory provází totální chaos. Všechny dotčené instituce bijí v předvečer projednávání ve Sněmovně na poplach. Tak šlendriánsky připravená podpora dopadne velkou blamáží. Proč? Dozvíte se v živém vysílání pořadu NA ROVINU. Dnes výjimečně už v 17:30. Těším se na vaše dotazy.

Screenshot není k dispozici