← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Přeji vám všem krásný nedělní podvečer a zdravím vás opět živě z malé strany v rámci mého pravidelného pořadu na rovinu. Děkuji za všechny otázky, které už vidím, že mi sem průběžně padají. Nicméně vykopnu tématem, které je navíc uzdůležité a to jsou ceny energí. A je třeba, abychom si přestali lhát. Je třeba, aby začala vláda všem vzdělovat, co nás bude čekat v následujících měsících. Pokud se podíváme na vývoj cen v elektřině a v plynu, tak je to naprostá apokalypse. Já jenom dám do srovnání pár čísel, jak to bylo před dvěma lety, letos a jak to bylo před rokem. Co se týká elektřiny, budu to říkat v eurech, tak cena elektřiny byla před dvěmi lety na úrovni 30 euro za megawatt hodinu. Přesně před rokem, říkám červencové ceny, 90 euro za megawatt hodinu. A nyní se pohybuje mezi 300 až 330 euro za megawatt hodinu. Říkám cenu tzv. spotovou, nebo chceme-li denní trech, burzovní cenu, to je jedno, ale myslím si, že každý si z toho udělá obrázek, je to desetinásobně více, než jsme platili před dvěmi lety. Co se týká plynu, tak v červenci se před dvěmi lety na plynu za megawatt hodinu pohybovala na úrovni 6 euro. Před rokem to bylo na úrovni 35 euro, nyní se pohybuje někde na úrovni 150-160 euro. To znamená, tady je to dokonce 25 násobně více krát, než tomu bylo před dvěmi lety. Co se týká našich peněženek, abychom se nedívali jen na ty burzovní ceny, tak jsem si tady vypsal, jak se vyvíjí ceny a jak se teď budou vyvíjet v těch následujících týdnech u klíčových společností dodavatelů. Čas. Zvednou cenu už po několikáté ze 6 000 nyní na 7 500, což je od 1. srpna, jsou to tzv. fixované ceny, to znamená, komu končí fixace, tak už jede za cenu 7 500. Pouze podotýkám, že před dvěmi lety to bylo někde na úrovni tisíc korun, teď už to říkám v korunách, takže 7 500 korun za megawatt hodinu, sedmi, osmi násobně více krát, než tomu bylo před dvěmi lety. Pražská energetika zvedá ze 4 900, opět to už je po několikáté, na cenu 7 500, čili přibližně plus mínus podobné jako česká, ještě jsem si vypsal Centropol, ten to zvednul už od 1. července z čásky 5 200 na čásku 6 400. Co tím fakticky chci říct, každý měsíc končí určitá skupina zákazníků, ať už rodin nebo firem, kterým končí fixace a začínají jim tyto ceny. Jedna věc, to znamená, každý měsíc se nám bude zvětšovat ta množina těch, kteří do toho takzvaně spadnou, nemluví o tom, že dodavatelé společnosti budou zvedat na podzem, nebo někdy na přelomu podzemu a zemi, opět ceny. To znamená, stále se nám bude zvětšovat množina těch, kteří budou platit extrémní částky za plyn a za elektřinu. Jak to vypadá v okolních zemích? Slovensko zastropovalo na částce 61 EUR za megawatt hodinu, takže přepočtuje to přibližně 1 500 Kč. Takže my platíme 7 500 Kč, a Slovensku přibližně 1 500 Kč. Španělé, Portugalsky, to už jsem zde říkal několikrát, to zastropovali rovněž, vláda to dotuje na ceně dokonce pod těmi Slováky. To znamená, někde je to mezi tisícovku až tisíc pětset, tam záleží na tom, jaká je jejich regulovaná složka na té neregulované, takzvané silové složce, to zastropovali na částce 1000 Kč za megawatt hodinu, ale něco k tomu ještě přibude v rámci distribuce a tak dále. Ale podle mého názoru to nebude daleko od toho Slovenska, spíše lehce pod tím. A o co se teď vlastně hraje? Co se týká elektřiny, nemusíme mít obavu, že by byl nedostatek elektřiny, ale se předpokládá, že stále poroste, přibližně k těch intenzích, o kterých jsem říkal. Jsme soběstační v rámci výroby elektřiny a nemusíme mít obavu, že by jsme jí měli nedostatek. Co se týká plynu, tam je to něco úplně jiného. Na plynu jsme závislí, jako dretěvá většina zemi v Evropě, dovážíme 98% plynu a tam hrozí at jedna cenové zvýšení, at dva I nedostatek plynu. Určitě sledujete to, že v tuto chvíli se spekuluje nad tím, jestli rusové poté, co v pondělí se začne udržba na Nord Streamu 1, tak jestli se desední poté opět otevřou kohouty nebo ne. Dokonce se spekulovalo, jestli tam Kanada dodá zímens. Mluvčí 1: V produ, Mluvčí 0: Který je nesmírně důležitý pro to, aby se vůbec mohlo spustit. Bylo to pod sankcemi, Kanada pokud se nepletu, tak to uvolnila. Takže jsou tam spekulace ze všech stran, ale v každém případě, ať už rusové budou utahovat kohouty, více či méně, tak lze předpokládat, že cena plynu půjde rovněž nahoru. Takže nejenom, že hrozí nedostatek plynu, a to celé Evropě, ale rovněž další zvyšování cen plynu. A pokud se budou zvyšovat ceny plynu, I když se to bude doplňovat různě, velmi komplikovaně, například s kapelněným plynem, ale musíme si uvědomit, že na něj nejsou kapacity, terminály a tak dále, nemluví o tom, že je poměrně drahý, tak samozřejmě půjde cena rovněž nahoru. A pokud půjde cena nahoru v plynu, včase půjde cena nahoru I u elektřiny, protože je na tom závislá. Proč to všechno říkám? Protože ta opatření, která vláda dělá, jsou zaprvé pozdě, zadalší jsou nesmírně komplikovaná a zadalší jsou takřka pod rozlišovací schopnost toho, co lidé budou muset platit. A záměr díkám, co budou muset platit, protože to hlavní zvýšení nás ještě bude čekat, alespoň drtěvou většinu odběratelů. Proč je to pozdě? Od prosince upozorníme na to, co je všechno třeba zavést, od odpuštění pladeb za obnovitelné zdroje a tak dále. První jakýs takýs pokus o energetickou podporu zašel teprve v těch posledních dnech a bude až někdy na konci roku, respektive od října. Například v této diskutované odpuštění pladeb za obnovitelné zdroje. Pán ministr průmyslu sice říká, já si od vás nenechám radit, ale nakonec přistoupil na náš požadavek a ty nesmyslné platby za obnovitelné zdroje se skutečně odpouští, nicméně takřka s ročním spožděním. My to říkáme od prosince 21. Bude to platit od října 2022, ale bude to relativně malá částka. K tomu se připravuje energetický úsporný tarif, který je hrozně komplikovaný. Tak, jako jsme říkali, že je komplikovaná ta cesta Ministerstva práce a sociálních věcí. Vzpomínáte si někdy v únoru, to jsou ty příspěvky pro ty chudší domácnosti, přes bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Říkali jsme, že to bude komplikované, že o to nebude tak velký zájem. Bohužel se to naplnilo a těch 10, 12, 13, 14 formulářů, I když se to teď zjednodušuje, tak samozřejmě bylo pro celou řadu domácností stopkou pro to, aby vůbec se o něco pokoušeli. No a že to bude pod rozlišovací schopnost, všechno, to už je teď zřejmé, protože I když se teď velmi komplikovaně zavede nějaký energetický úsporný tarif, který navíc nebude platit pro všechny, protože to zase nebude platit pro lidi z paneláku, tam se těstá další speciální program a pro firmy další speciální program. Takže je to opravdu velmi komplikované a I lidé z ministrstva promyslu a obchodu s toho mají hlavu v dlaních, protože musí připravovat něco, co nikdy nedělali, není to vyzkoušené a v dané chvíli to bude extrémně nízká pomoc. Proč? Uvědome si, že jestliže lidé platili tisíc korun za megawatt hodinu, dneska mají platit 7,5 tisíce za megawatt hodinu a připustme, že to nakonec tedy bude, dejme tomu, mezi 10 až 15 % sleva, tak budou platit, dejme tomu, 6 600, 6 500, 6 800, no to bude různý. Takže nebudou platit 7,5 násobně víc, ale budou platit třeba 6,5 násobně víc. A to je to, co já říkám, že bohužel v tuto chvíli už je nedostatečné. Toto by dávalo smysl, kdyby se udělalo někdy v lednu, fůnodu, březnu, tak jak jsme říkali, to znamená mix obnovitelných zdrojů, DPHčka, připustme I nějakého tarifu, když už tedy se k tomu pan minister promyslu odhodlala, když se k tomu pan minister promyslu odhodlala, a jednotlivé evropské země začínají zavstropovávat. A to podotýkám, že to jsou země, které jsou výrazně více zadlužené, než jsme my. Jak můžeme dnes dopustit to, že u nás budeme platit 7,5 tisíce, a možná po všech těch opatřeních 6 600, 6 800 za MWh, když ve Španělsku, na Slovensku a tak dále se to bude pohybovat mezi tisícovkou až 15 000 Kč za MWh. Nejenom, že to je strašně nespravedlivé, a lidé tady nebudou věřit jednotnému energetickému trhu v Evropě, ale za B, je to konečná pro firmy. Firmy nebudou schopny konkurovat subjektům, které vyrábí třeba ve Španělsku, nebo třeba v těch zemích, o kterých jsem říkal, a budou se k tomu připojovat postupně další země. Už dneska se k tomu chce připojit Itália, Řecko a tak dále. Nemluví o tom, že Francie má rovněž svým způsobem trochu zastropované ceny, respektive nebyly možné, aby rostly tak jako v jiných zemích. Takže v tuto chvíli už není doba na to, aby jsme se s tím hráli po těchto čučkách, ale pokud chceme pomoct, budeme muset přejít na systém zastropování a pak samozřejmě řešíme to, z jakých zdrojů se bude případně ta podpora dotovat, nebo kde se ty peníze na to vezmou. Mnohokrát jsme to říkali, ať už je zysku čezu, nebo z vyšších zdrojů v modernizačním fondu, kde bude výrazně více a tak dále, těch variant je více. Tak a pojďme na vaše dotazy, už tady pade jejich velké množství. Bartolomě, zdravím vás, pane Havlíčku, a děkuji za vaši činnost opozičního politika, já moc krát děkuji, že se díváte, nebo že sledujete tyto pořady, nebo případně I naše aktivity. Já mám velkou radost, že na Rovinu je velmi sledované. Otuším, že před 14 dny, kdy jsem tady točil ten díl, který jsme nazvali velká plynová lež, když jsem vysvětloval, jak pan premiér Fiala a ostatní členové vlády vůbec nepochopili základních podstatů toho, jak funguje plynová infrastruktura a matu lidi, tak ta sledovanost byla skoro 50 tisíc, což bylo slušná, měli jsme už I větší. Pavel, dobrý den, jak je možné, že tak předlužené státy, jako Itálie, Řecko, Francie, a dokonce I Belgii, jsou v pohodě a o nás pětikulka tvrdí, že jsme pomalu před bankrotem. Nenechte si vnutit to, že naše veřejné finance jsou ve špatném stavu. Máme šestou nejnižší zadluženost v Evropě. Ta zadluženost je na úrovni 42%. Mimo jiné je nižší po té gigantické covidové krizi, kde jsme museli samozřejmě pustit peníze na podporu domácnosti, ale zejména firem, nemocnic, infrastruktury a tak dále, tak je stále nižší, než jak byla v roce 2014. To bylo někdy na úrovni 43-44%. A ty země, které jste tady jmenoval, jsou všechny výrazně zadluženější, než my. Píšete tady Itálie, ta má polkus NPT uklon 150%, říkám to přibližně, nemám tady teď přesná čísla, Řecko dokonce 200%, HDP, vůči HDP Francie někde přes 100%, Belgie tuším taky 120-130%. Takže rozumně nejsme před bankrotem a můžeme se dovolit přiměřenou míru podpory, tak jako jsme si to dovolili I v rámci covidu. A tehdy na nás opozice tlačila, že dáváme málo, že máme dávat víc. Dneska sami nejenom, že nedávají nic, ale dokonce říkají, vy jste dávali příliš mnoho. On je padlé na hlavu. Dobrý den. Pokud Putin za 10 dní opět nezapne Evropě plyn, není to pravý čas na to, uhodit Ukrajinu přes palubu. Nemůžeme přece být životně závislí na Rusku. A zároveň s Ruskem bojovat. Ukrajinu nemůžeme hodit přes palubu. Ukrajin je v kritické situaci a je dobře, že evropské země, a nejenom evropské, Mluvčí 1: Se. Mluvčí 0: Rozhodly podpořit Ukrajinu, zejména tedy ekonomicky, přes úprchlíky a tak dále. Myslím si, že I ta jednota, která dnes je, tak je nesmírně důležitá. Na druhou stranu samozřejmě máte pravdu, že závislost Evropy na ruském plynu je obrovská. To je zde dáno historicky a podobu několika desítek let se zde budovala infrastruktura tak, že evropské země jsou napojeny na plynovody, zejména ruské. A vzpomeňme si, že se před 10-11 lety spustil s velkou slávu Nord Stream 1, 55 miliard metrů kubických. Samozřejmě ruský plyn přes Německo do zemí celé střední a východní Evropy. Dokonce se dobudoval Nord Stream 2, opět závislost na ruském plynu, I když se nakonec v těch posledních měsících nespustil, tak jak se spustit měl. Nezrealizoval se plynovod Nabuko, což měl být plyn nezávislý na rusku. Naopak se začal budovat z jehu Turkstream, to znamená, zde se systematicky budovala závislost na rusku, pragmaticky proto, protože ten plyn byl dostupný, byl levný a o to se hrálo. A jednotlivé zemi na to neměly prakticky žádný vliv. Česká republika už vůbec žádný, protože jsme všechno zprivatizovali, všechno jsme prodali a plyn zde nakupují už posledních 20 let soukromý subjekt nebo soukromé subjekty. A ty pochopitelně kupují ten nejlevnější plyn. Takže ve finále v těch následujících letech se bez ruského plynu neobejdeme, I když je možné, že se bude snižovat množství toho odběru, takže ve finále to bude o určité nezbytně nutné dohodě. Konečně vidíte I dneska, že Německo si to velmi dobře uvědomuje. Snaží se, aby se Nord Stream 1 opět zprovoznil po té, co tady bude ta desetidení odstávka. Monika. Dobrý den. Kde je havarejní plán? Monika Váňová, čili jiná než byla před chvílí. Kde je havarejní plán? Vytápění domácností na 17°C, teplá voda pouze v určitou dobu, online výuka, omezení výroby, neplacené volno, na co a jak máme být připraveni nebo nic z toho nám nehrozí. Máte absolutní pravdu. Všechny země, gramotné země, už v tuto chvíli připravují rizikové nebo krizové scénáře. De facto to, co jste tady vyjmenovala, tak to už postupně dokonce I někde spouští. Anebo alespoň jsou připraveni, že v určitý moment jsou připraveni to spustit. U nás jsem zatím žádný plán neviděl. Abych zase byl objektivní, nepletuli se, tak na ministerstvu prodmyslu a obchodu zasedá nějaký krizový štáb. Ale jestli to má připraveno do této úrovně, jsem si téměř jistý, že nikoliv a že to zase budou chytat jako kočka za vodcas někdy na poslední chvíli. Míle. Dobrý den, pane Havličku. Moc vás zdravím a děkuji za vaše videa, kde s předhledem odborníka umíte vše jasně vysvětlovat, což chápe I obyčejný občan, jen ten, kdo by měl chápat, nechápe a žije úplně jinde. Tak míle, moc krát děkuji. Já se snažím, aby naše pořady byly zrozumitelné. Já uznávám, že třeba pro odborníky v energetice je to příliš zjednodušené, ale se na druhou stranu na nás se nedívejí odborníci v energetice. Dívá se na nás běžná populace a ta musí vědět, na čem je. Nesmí se jí lhát ve smyslu toho, co nás čeká a musí pochopit základní soustažnosti. Je obrovskou chybou vlády způsob komunikace. Jakým dnes informuje o tom, co se děje. Oni jsou tak zaujatí tím, co zde bylo v minulosti a tím, že nejsou schopni řešit aktuální situaci, že neustále se vrací, co kdo udělal špatně, vysvětlují to chybně, mají tam energetické obrovské mezery. Pan premiér Fiala má vysloveně špatně servírované podklady, ať už cíleně nebo necíleně, to nevím, kdo mu to tam dává, ale v každém případě lidé jsou potom z toho zmateni, takže jsem rád, že si to můžeme říkat, ale spouň touhle formou, a to množství lidí, kteří se na nás dívá, svědčí o tom, že to snad zaujalo, takže z toho mám docela radost. Děkuji. Patrik. Dobrý den. Když v Německu už mají zákony I příručky na září a problémy s plynem, v České republice nic, to se Fiala stojí na hlavě, to už je jednání proti zájemům občanů, tady I proti ústavním. Tak to je podobné, co se před chvílí ptal jiná tazatelka, je to takzvaný krizový plán, co nastane, když nastane, případně I to, co už dokonce v některých zemích fakticky nastalo, možná I u nás mohly některé kroky už začít, tak stále vláda komunikuje jenom na ten marketingové úrovni. Co všechno jsme vytvořili, co všechno nás bude čekat ve smyslu podpory, ale myslím, že lidé jsou dostatečně kremotní na to, aby viděli, že dopust a podpora není žádná, no jí to přece vidíme. My neustále říkáme, že ten stát bude dávat desítky a desítky miliard korun, ať už na podporu v rámci inflace, nebo na podporu vyslovaní spojenou s energetikou. Vzpomínáte na ta čísla 100 miliard, 66 miliard, dokonce česká televize odchytila vládu přilží, když ze 100 miliardu udělala 11 miliard, ale to je věc jiná. Ale s tou energetikou je to velmi podobné. Takže dneska se zde lakuje vše na růžovo. Říká se, jak se pouští 66 miliard do ekonomiky, respektivě do podpory v oblasti energetiky. Když se na to podíváme detailně, tak zjistíme, že první čásky půjdou na konci roku a že to bude hlavně o příštím roce. První otázka, co bude v tomhle roce? Vůbec nic. Zatímco ostatní země už třeba zastropovaly a dávno podporují. A věc druhá je, co dál, když se to bude dále zvedat. Proč se neřekne na tvrdo to, že ty ceny 7,5 tisíce korun za megawatt hodinu se budou ještě zvedat? Lidé s tím musí počítat. Já vím, že to je nepříjemné, že špatné zprávy se říkají, jak se neradi. Ale věc druhá je ta, že prostě nemůžeme si v tomhletom vymýšlet a nemůžeme to hrát na to, že se ta situace nějak zlepší. Ta podpora, která přijde, je pozdě a vůči tomu, co nás bude čekat, ve smyslu píše cen, bude opravdu pod rozlišovací schopnost. To mělo nastat před pár měsíce. To je ta chyba, která v tom je. Tak, Michal. Dobrý den, pane Havlíčku. Prosím, věřte, že nám vláda pomůže. Já myslím, že se budeme muset pomoct si sami. Děkuji paním vám. Já tomu moc nevěřím. Já netvrdím, že vláda z toho nemá klidné paní. Nebo že se nebude snažit nic dělat. To si nemyslím. Ale věc druhá je tak, že jdou na to hrozně komplikovaně. A hlavně, jak už jsem říkal několikrát, strašně pozdě. Takže ta opatření, která přijde, se v podstatě nás dotknou naprosto minimálně. A tu už se vůbec nebavím o tom, jak komplikovaně se to bude celé vyřizovat. Neříkám ten tarif. Snad nakonec bude tak, že nikdo nebude muset o nic žádat. Ale otázka je, jak to dopadne na ty lidi třeba z paneláků, protože se to bude platit přes různé prostředníky, kteří to zase budou muset dále předozdělovat. Uvidíte, co s tím bude za zmatek. Proč vládě vadí zvyšování platů, ptá se Basfas? Předpoptávkovou inflací nás chrání vysoké úrokové sazby a na nákladovou inflaci to nemá vliv. Navíc bez zvýšení nebudeme mít ani na jídlo, ale že by přišla deflace. Samozřejmě vláda musí nějakým způsobem bojovat s tou inflací a máte pravdu v jedné věci, že poptávková inflace v tuto chvíli je, když se podíváme na to, s čím je ta inflace složena, už naprosto minimální. Vše je přebyto inflací nákladovou a to je to, co vláda nepochopila za včasů, vsadila na kartu České národní banky, která vsadila na to, že bude dohánit vše zvyšování úroků a vsadila tedy na to, že tím poptávkou inflaci dostane pod kontrolu. Kdyby to byla poptávková inflace? A přepustíme, že na podzim to byla poptávková inflace. Zjednodušeně proto, že poptávka byla velká, lidé nemohli v době covidu nakupovat, hromadili se jim nějaké zdroje, poté se všechno otevřelo, lidé začali rychle nakupovat, byla velká poptávka, na což reagovali obchodníci, výrobci atd. a zvyšovali ceny. To se změnilo na konci roku a přebylo se to nákladovou inflací a to na základě toho, že začaly růst mimořádně vstupy výrobním firmám, zejména energetické vstupy, díky čemu už tedy museli začít zdražovat výrobky. Takže firmy zdražují výrobky dneska nikoliv proto, že je velká poptávka, ale proto, že jim nic jiného nezbývá, protože se jim mimořádně zvýšily vstupy. Toto mimo jiné velmi dobře prognozoval I člen Rady České národní banky pan Dědek, který byl ale vždycky umlácen čepicí ostatními členy Rady Národní banky, zvýmku tady pana Michala. A bohužel vláda v klidu čekala na to, že Česká národní banka si s inflací poradí. Neporadila. Co se týká mest, tak samozřejmě Rus by měly přiměřeně. Hlavně by vláda měla začít podporovat průžnější trh práce, což je mimo jiné dědním z důvodu, proč ta inflace u nás roste. Ale hlavně musí začít srážet ceny energii. Samozřejmě se jí to nepodaří zcela, ale to, že to nechala naprosto volně. Že neudělala vůbec nic. A já znovu říkám. Na Slovensku 1500 korun za megawatt hodin zastropováno. U nás dneska 7500 korun. To není normální. A samozřejmě, když si pak podíváme, tak v té inflaci ty energie se hrávejí naprosto zásadní roli. Tohle to vláda promáhla a teď to těžko, těžko bude dohánět. Foxment a tak dále. Dobrý den, pan Havlíčku. Nejsem voličem ANO, ale poslouchám názor všech stran, abych si dokázal udělat vlastní názor. Chci se zeptat, je ANO ochotno uvolet spojicílu například s panem Reichlem a jeho stranou? To v túhletu chvíli je naprosto, naprosto předčasné. My jsme I dovolepšli jako strana. Samostatně nevytvářili jsme žádné takzvané švindlkoalice. I když je to možné, na tom není nic trestního, nic špatného. Je to taktika všech stran, ale my jsme chtěli prezentovat sami sebe se všemi plusy I mínusy, které máme. Každý si mohl vybrat. To, že jsme po době covidové, naprosto brutální, neuvěřitelné, nejhorší, která zde byla za posledních několik desítek let, přesto jako samostatná strana, I když jsme samozřejmě v té vládě byli dominantní, získali přes 27% hlasu a jako strana jsme vyhráli, I když jsme na koalice samozřejmě tady prohráli, tak považuji za velmi dobrý výsledek a považuji za správné, aby jsme opět šli do všech dalších voleb samostatně, což ale neznamená, že po volbách se vytváří koalice podle výsledků, které jsou. Takže pokud strana, to všetuším trikolora, bude v poslanecké sněmovně. Mluvčí 1: A budou. Mluvčí 0: Podmínky takové, že se budou dát vytvářet koalice, potom my dopředu definitivně říkáme nikomu ne. Ale to samozřejmě je hodně, hodně, hodně předčasné. Mirka. Dobrý večer. Nezvedejí ty ceny dodavatele zbytečně? Nezvedejí si vlastně zisky? V té energetice úplně, úplně ne. Samozřejmě, že se to v tom rovněž porojeví, když se podíváme na ziskovost Česu, tak je jasné, že Čes bude mít extrémně vysokou ziskovost za tento rok, ale bude mít zejména té výrobní stránce, to znamená Čes výroba, několik potom Čes obchod. Ale ten hlavní důvod zvyšování, zvyšování cen je skutečně celosvětový nárůst cen komody a to zejména plynu, od čeho se potom odvíjí cena elektřiny. Ale je pravda, že energetické společnosti se s tím svezou a vydělávají rovněž enormní peníze. Ale zase musíme vidět, jak, které není, to samozřejmě neplatí to pro všechny a záleží na tom, jestli to jsou společnosti výrobní anebo jenom společnosti obchodní. U těch výrobních je to výrazně více. A ještě záleží na tom, jaký mají mix té výroby, to znamená ten Čes vydělává hodně. Proč? No protože je hodně závislý na jádru, má velkou výrobu z jádra a mimo jiné I hodně vyrábí v obnovitelných zdrojích a na tom se vlastně dneska ta ziskovost dělá největší, protože potom cena elektřiny se odvíjí, nechci vám to komplikovat teď, od takzvaného posledního zdroje, to znamená je nějaká poptávka po elektřině, je nějaká nabídka, ta se vyskládává ze všech zdrojů, přičemž začíná se na obnovitelných, poté jadrné a to čistě proto, protože to jsou zdroje dneska nejlevnější, poté je uhlí a poté, když se nevyskládá ta nabídka, respektive ta nabídka v určité poptávce a je stále méně, tak se tam musí doplnit plynové zdroje a protože ty jsou dneska nejdražší, tak se vlastně ta celková cena řídí tím takzvaným posledním zdrojem. A to je právě to, co podle mého názoru je třeba změnit, musí se to změnit na úrovni Evropské unie a musí se vybalancovat to, že ten poslední zdroj nemůže být z tohoto chvíli tak dominantní, respektive nemůže se to řídit podle té ceny u toho posledního zdroje a musí se to více vyvážit, protože potom se strašně vydělává na těch obnovitelných a na tom jádře a bohužel ty ceny pro spotřebitele, ať už v domácnosti nebo firmy, jsou takhle extrémně vysoké. David. Dobrý den. Moje klasická otázka. Omlouvám se, jestli jsem už otrevný, ale nám předověz to nedá spát. Jak to vypadá zde jedna říkovice předov, když se vydá rozhodnutí o rozkladech atd. Hezký den. Byl jsem na dozorčí redě v státním fondu dopravní infrastruktury, tak pokud mám informace správné, ale teď nechci, nechci, nechci, abych neřekl něco nepřesného, tak se to tam snad pohnulo. Užím, že tam jsou dvě poslední oponenty a radši vám to zjistím do příští. Pokud mám správné informace, tak se to pohnulo a moji otázku, jestli se začne stavět v příštím roce, tak dokonce možná, že by byla šanci začít stavět I v tomto roce ještě. Ale to uvidíme, když teď vám to zjistím do příští radši přesněji. Jonny Jonny. Jaký vliv má polská vláda na PKN Orlen a jaký vliv má maďarská vláda na MOL? Nešlo by toto aplikovat I u nás, potom by zastropování cen výrazně méně zatížilo státní kasu. Vliv těch vlád je poměrně výrazný v obou těchto případech. Teď se tady bavíme ale o rafinériích. Samozřejmě, že to, jak jsme zprivatizovali rafinérie a to, že to skončilo v rukách polského PKN Orlen, I když to bylo tenkrát za regulární tržní cenu, protože tomu člověk nemůže říct nic, než tuším, že tenkrát se to prodalo za 15 miliard korun, tak dneska se nám hrubě vymstilo. Proč? Protože oni vydělávají neskutečné peníze na takzvané rafinérské marže. Na čem oni vlastně vydělávají? Mimo jiné, meziročně je to desetinásobně víc, než před rokem. Oni vydělávají na tom, že kupují stále ruskou ropu, vědí, že v určité době bude stopstavstvou ruskou ropou, ale protože rusové potřebují, aby se ta ropa prodávala jich, tak jdou pod cenu. Takže dneska je ropa takzvaná Brentová někde mezi 100 a 115 dolary za barel. V jednu chvíli to bylo dokonce I 130. Tak ti rusové to prodávají výrazně pod touto cenou. Například PKN to kupuje za tuto cenu a ve finále má extrémní ziskovost. On to nepřinese totiž do těch cen těch rafinérských produktů nebo těch ropných produktů, například motorové nafty, a ponechává si to. A to je ta chyba, která vlastně nastala při privatizaci těch rafinérií. I když jsme na to tenkrát dostali slušné peníze, tak při současné ziskovosti je to pářka směšné, co jsme na to tenkrát dostali. A můžete říct, nikdo nemohl tušit, jak se bude vyvíjet situace. Ano. Ale když se privatizuje, tak se musí taky pracovat s rizikovými scénáři. My jsme zprivatizovali úplně vše. Jestli dneska někdo říká, že jsme měli být více či méně orientovanou zemí na ten či onem zdroj, to je naprosto směšné. Protože my nedozvodujeme o nákupu plynu, my nedozvodujeme o rafinérských produktech a dokonce ani ten Čes si nemůžeme řídit, jak potřebujeme, protože tam jsou minulitní akcionáři a ti logicky tam nemají zaparkované svoje podíly pro to, aby podporovali českou energetiku. Takže bohužel rafinérie nám nepatří a vydělává na tom někdo jiný. Kdybychom dneska ty peníze vydělali my, tak jsme minimálně mohli vzít a použít je například na podporu. Nemluvě o tom, že bychom se mohli nastavit třeba jinou cenu produktů, jinou cenu v třeba té motorové napty a podobně. Zdeněk. Dobrý den, pane Havlíči, pojívám se na čas. Už pomalu na chvílinku budem končit. Lze z nacistické direktivy Evropské unie, co se týká spalovacích motorů, ještě vydoupat pro Českou republiku nějakou výjimku. Pořídil jsem si auto a mám obavy. Zdenatou vůbec budu mít krásný den. Tak to, že jste si pořídil auto, je řekl bych spíše lepší zpráva, protože lze očekávat, že po této změně půjdou ceny aut na spalovací motory nahoru. To je logické, s něčou se musí zaplatit ty elektromobily a vycouvat z toho podle mého názoru nelze. Zase, vláda balamotí. Ona sice říká, bude to v roce 2035, ale v roce 2026 bude šance, když se to nebude zvládat, z toho ještě vycouvat. Nebude ta šance z toho vycouvat. Proč? Protože o tom nerozhoduje ve finále už potom ta vláda. O tom rozhodují producenti. A ty dneska dostali jasný signál. Vláda má ráda to slovo signály a oni přijali ten signál. To znamená, musí se přejít na elektromobily. Oni dneska nastaví výrobu tak, že začnou utlomovat spalovací motory, začnou připarovat elektromobily případně auta na vodík a podobně. A v roce 2026 už je pozdě. To znamená, ty automobilky na to najedou a ve finále, podle mého názoru, je to už hotová záležitost. Bohužel, totálně jsme to promáhli. Bylo to katastrofální zahájení našeho předsednictví v rámci Evropské unie, protože ještě pár hodin předtím byla, nechci říct dohoda, ale bylo to tak, že by jsme těsnou těsně měli projít, to znamená, bylo domluveno s jednotlivými zeměmi tak, že budou hlasovat, že by se mělo zabránit tomu, aby to nebylo v roce 2035. Naše vláda nakonec se nepřipojila ani k těm několika zemím, k těm statečním, které to navrhovali na rok 2040. I když už je pravda, že to bylo spíše symbolické připojení, ale my jsme opravdu odsouhle celý rok 2035. Zdeněk, vůli inflacitná energii a tak dále, to bylo vlastně to, co jste se ptal. Johnny Johnny, druhý dotaz, jak je to s vládním zmocnincem pro dezinformace? Má to vůbec oporu v zákoně? Já se přiznám, že nevím, na to asi nepotřebuje být opora v zákoně, ale celý vládní boj s dezinformacemi, to je velká šaškárna akorát. To je panoptikum, to, co nastává. Za prvé, zřizovat hlavního státního cifršpiona, říkejte mu cenzora, nebo zmocnince pro boj s dezinformacemi dělá pouze ta vláda, kde se lží její komunikace, pokud vláda neumí vysvětlit to, co se odehrává. Mluvčí 1: A. Mluvčí 0: Není schopná lidi přesvědčit, ačkoliv na to má nástroj jako nikdo jiný. Má na to personální kapacity, má na to finanční kapacity. Tak se uchýlí k tomu, že začne ukazovat. Tenhle server vyplneme, tenhle ten server necháme. To je něco neuvěřitelného. Dokážete si představit, že bychom toto zavedli my jako vláda, která zde byla v době covidu? Kolik zde bylo dezinformací? To bylo denně stovky, možná tisíce dezinformací. Každý to říkal jinak. Každý říkal, že si to máš ještě jiným způsobem. Celazivně zde vyplouvaly na povrch stovky dezinformací denně. Nikdy jsme ani na minutu neuvažovali o tom, že bychom ukázali na ten či onenweb nebo server a vyplneme ho. Nezřídili jsme žádného cifršpiona pro boj ze zinformacemi. Vůbec to nechápu a je to jedno z největších pochybení této vlády. Vláda si říká, že je pravicová, že je liberální, je demokratická, nevím co všechno. Kontroluje marže, kde jakého točeníáku, kde jakého prodejce. Chce zvyšovat daně, což jsme zaregistrovali, nejednou tady u firm, ale chce zvyšovat daně už I u fyzických osob. Pravicová vláda, jak se ho nosila a do toho tedy cenzura vládní. Jak rozumíte tomu, že vláda poskytne půjčku ČESu? Podstata spočívá v tom, že ČES musí alokovat obrovské zdroje, jsou to desítky a desítky miliard, do toho, aby vůbec byl schopen fungovat na burze. Je to jakási jistina, kterou tam musí vkládat a ČES, I když má vysokou ziskovost, tak nemá dostatek hotovosti na to, aby tam ty peníze dával, tak toto vláda de facto musí udělat. Tam asi jiné cesty není. Musím objektivně říct, že to dělají I jiné vlády s jinými subjekty napříč Evropou. Dnes na primě paní Kovářová tvrdila, že stát, ptá se Jan, dost lidem pomáhá, ale nikdy to není vidět. Příspěvek na bydlení atd. Vaše rady je pro ně jak červený hadret. Skopeček je prý ekonom, ale mimo míso. Já musím říct, že pan Skopeček je podle mého názoru možná jediný člověk z pěti kvalise, který ekonomy se opravdu rozumí. Čímž neříkám, že se s ním shodnou úplně na všem. Neshodneme se třeba na příčinách inflace a podobně, ale musím říct, že ty diskuze s ním jsou docela korektní, I když jsou velmi tvrdé. A to, že jsme jak červený hadr, no možná, že jsme červeným hadrem pro vládu, ale zaprvé je to naše práce. Je to opoziční práce. Za další ano je dneska souverénně nejsilnější stranou v České republice. A to nejenom podle výsledků voleb, neříkám koaličních potenciál, ten jsme neměli, ale I podle preferenci. A navíc osilujeme za tím, co vládní strany spíše oslabují. No tak pochopitelně musíme být slyšet, musíme být vidět. A že se to vládě nelíbí, je fajn, ale to nás popravě řečeno tolik netrápí. My to tvrdit budeme a budeme nekompromisní a tvrdí. Protože to, jak se vláda vyrovnává, ať už s inflací, s energetickou krizi, nebo s ostatními hospodářskými problémy, které jsou, to je opravdu katastrofa. My jsme nečekali žádné zázraky, ale to, co se odehrává v té hospodářské oblasti, to si myslím, že překvapilo I fanoušky této vlády. Samozřejmě negativně. Moc se vás vážím, vy situujete zrozumitelně a je vidět, že víte, o čem mluvíte. V komunikaci nahrazujete neviditelného pana Sýkelu. O něm není ani vědu, ani slechu. Aby řekl, že to je obecně o vládních činitelích, pan ministr Sýkel opravdu nevystupuje prakticky nikdy. Potom vždycky přijde s nějakým řešením, ale je vidět, že to je nedomyšlené. A já bych mu nevyčítal to, že udělá nějaké chyby. My jsme jich v době covidu udělali desítky, možná stovky. Ale vždycky jsme se to snažili vysvětlovat. Vždycky jsme se snažili, aby to lidé pochopili. A hlavně, když jsme něco udělali blbě, tak jsme se omluvili. Kolikrát se omluvili oni. Kolikrát se omluvil pan ministr Sýkel. Od začátku roku podpora nula. V záruky firm mám katastrofa. Jednotky firm, které o to projevili, zájem. Slyšeli jste někdy nějakou omluvu? Já teda vůbec. Míra Morávek, dobrý večer. Jak myslíte, že bude probíhat naše předsednictví? Budete se účastnit otvírání úseků dobí u tábora Soběslav? Tak naše předsednictví, to uvidíme, jak bude probíhat. Zatím start nebyl úplně šťastný. Zase na druhou stranu dopadlo dobře to Jádro. I když to je pravda, že jsme připravili komplet my, ale vláda tomu sice dvakrát nepomohla, ale ani to nebojkotovala. A naštěstí se Jádro uznalo jako udržitelný čili zelený zdroj plus plyn. Takže to je zase na druhou stranu dobrá zpráva. Nikoliv tedy zasluhou této vlády, ale obecně v těch posledních dnech a týdnech. A jestli budu na tom úseku dobí u tábora Soběslav, vím, o co se jedná. Jedná se o čtvrté koridovou trať železniční, do které jsme vkládali obrovské úsilí a samozřejmě peníze. Z Prahy do českých Buděvic se pojede díky tomu za hodinu 38-39 minut. Je to jedna z nejmodernějších traťí z kapacitní lase a je to skutečně nádhera. Jedna z nejlepších středevropských traťí. Jsou tam dva tunely, byl jsem tam mnohokrát na té stavbě na kontrole. Věřte mi, kolegové, pozvou rád tam přijedu, ale zase nechci nikde nikoho otrevovat. Chápu, že se to možná chce nový pan ministr užít sám, I když na tom zasluhu nemá žádnou, ale to k tomu patří. Já jsem si taky někdy užil něčeho, co vybudovali třeba moji, nebo co zahájily ty stavby moji předchůdci. Neli. Kroky a opatření naší vlády jdou v ruku se s Německem. Teď jsem poslouchal rozhovor s ministr prezidentem Zojderem z CSU. Mluvil o nesmyslných nápadech z hora EU. Tak vy to konstatujete. Zojder je pragmatik a nepochybně v celé řadě věcí má pravdu a celý ten problém, který není dneska dán v oblasti energetiky není jenom ukrajinskou válkou, ale je dál I velkou energetickou krizí. A jednou z příčin té krize, já neříkám jedinou, ale jednou z příčin té krize je špatně zvládnutá zelená politika. O tom není nejmenší pochyb. Mohl bychom se bavit o nesprávně nastaveném jednotem energetickém trhu, o emisních povolenkách a podobně. A samozřejmě odstavování jadra a uhlí v některých zemích. Tak, Luboš. Zdá se, pane Havlíček, že naše vláda pětěkolice vlastní národ nenávidí je, kde ně představuje. Sobčanem České republiky prostě nepočítá důležitější pro ně povalečná obnova Ukrajiny nedíky za názor. Já rozumím povalečně obnovy Ukrajiny, ale nejdřív se musí válka ukončit. Jedním z cílů, které se naše země dala v rámci přesednictví EU je povalečná obnova, ale jaksi tam se ještě stále válčí. Mluvčí 1: Takže. Mluvčí 0: Důležitějším cílem je dnes ukončit válku. A poté se pochopitelně musí Ukrajina obnovovat. A já jsem pro, že se musí společnými silami obnovit, ale stejně tak se musí dbát na to, I co se děje v jednotlivých zemích. A to na úrovni hospodářství, na úrovni sociální oblasti. Prostě ve všech těch oblastech, které dnes a denně sklonňujeme. Což česká vláda brutálně podcenila. A paradoxně, pokud se takhle v tom bude pokračovat, tak se to otočí určitě Ukrajincům. Což samozřejmě bude nefér, protože to nebude chyba těch Ukrajinců, bude to chyba vlády, že se úplně vyflajzla nejakoukoliv podporu. A argument rozpočtový je argument lichý. Já mu rozumím do určité míry, ale v mimořádné situaci je třeba dělat mimořádné věci. Jakou my jsme museli dělat v covidu, taky vláda musí dělat v této naprosto svízelné situaci v oblasti energetiky, která zde historicky pravděpodobně nebyla. A vláda to nedělá. Já jsem žádný krizový plán neviděl a obávám se, že ani žádný ucelený není. Ano, ale to není úplně otázka. Zřejmě na mě chladák je podzemně a tak dále. To je spíš o těch, kteří investují. Pavel. Tak oni by v té době nedávali vůbec žádný smysl, protože by tam nebylo co skladovat, pokud zde fungoval komerční subjekt. Tam to funguje několik na bázi, že rozhoduje ten, kdo vlastní, ale je tam určitá regulatorika a pochopitelně ten plyn nepatří tomu, kdo vlastní zásobníky, ale patří těm, kteří si je tam skladují. Nicméně, pravdu máte I jiné věci. Je lepší, když je stát vlastní a ta možnost se tady teď otevřela. Po mnoha a mnoha letech RVE odchází z trhu a nabízí zásobníky k odprodeji. Nechápu, proč vláda od ledna stále lavíruje, nepořídila je a nevím, jestli se čeká na to, že koupí nějaký spekulant a ve finále vláda přijde o tu možnost zásobníky vlastnit. Já neříkám, že to všechno rozhodne, ale je rozhodně lepší, když je vlastní vláda, než nějaký spekulant. Tak a už budu končit. Když tady vidím ještě asi tři čtyři otázky, tak jenom to v rychlosti sjedu. Ještě pracuji v budově Orlen, Unipetrol a tak dále. Na jednu stranu nakupují ruskou ropu, na druhou vozí humanitární pomoc úprchlíkům Sukrény. Pod svým snem je největší tma. Tak já to nechci komentovat, protože to nevím úplně takhle detalně, ale co vím je to, že PKN Orlen samozřejmě nakupuje ruskou ropu a tu marži si nechává, rafinářskou marži, zatímco ceny produktů jdou extrémně nahoru. Zajímavé je to, že když si podíváte, tak dneska cena na burze už není zase tak vysoká, pohled bude někde na úrovni 100 až 105 dolarů za barel, či není to těch 130, ale ty ceny benzínu a nafty se stále drží nahoře. Proč? Rafinářské marže jsou extrémně vysoké. My na to bohužel věk nemáme, protože jsme rafinárie zprivatizovali. Já myslím, že to je vše. Ještě tady poslední otázka. Kdo to podepsal energie na burzu? Kdo, která osoba vláda? Energie na burzu, aby jsme si rozuměli, to neobchoduje vláda, to obchoduje komerční subjekt, mimo jiné ČES. Ten je obchoduje historicky už dlouhou, dlouhou dobu na burze. No a mimo jiné proto, protože ČES je zprivatizován tak, že je tam třetina privátních společností nebo vlastníků, spoluvlastníků. No a ty logicky mají jediný zájem a to je to, aby ČES vydělával maximální zdroje. Pokud je možnost umistňovat energie na burzu, respektivě je možný za ní dostat tyto částky, no tak tam je, bude umistňovat. To je přirozený tržní příběh. A logický poždavek minulých vlastníků. Problem je v tom, že stát to nešťastně zprivatizoval a že na to dnes má pramalý vliv. Nemůže se stát určit to, že v současné době se to bude prodávat mimo burzu. Pokud nedojde k rozdělení ČESu nebo vykoupení podílu ČESu a stát nezíská 100% kontrolu nad ČESem výrobou. Mimo jiné, to je cesta, kterou dneska jde Francie s EDF. Já vám moc krát děkuji za všechny dotazy. Trošku jsme to přetáhli, ale v každém případě drtivou většinu z nich jsem zodpověděl. Užívejte si léto a budu se těšit ve středu, že se vám to připomůže.Kopírovat text

Konec vládních pohádek. Je třeba začít lidem i firmám sdělovat pravdu. Jak se budou vyvíjet ceny energií ve druhé polovině roku? Na co se musíme připravit? Dnes v 18:30 NA ROVINU. Opět živě. Ptejte se na cokoliv

Screenshot není k dispozici