RNDr. Luděk Niedermayer

„Chlubit“ se tím, že při převedení unijního pravidla, které má podporovat větší sbližování platů žen a mužů, zvolí pouze „minimalistickou variantu“, aby se podle jeho slov omezila „zbytečná byrokracie“, je (slušně řečeno) málo chytré. Určit přesný důvod toho, proč je podle statistik u nás jeden z největších rozdílů mezi odměnou za práci žen a mužů, není snadné. Vzhledem k tomu, že zákon zakazuje diskriminaci ve mzdě podle pohlaví (tedy na stejné pozici musí být plat mužů a žen stejný), odpověď bude nejspíš v tom, že se ženy k „lukrativním pozicím“ jaksi nedostávají. Důvody proč lze najít v mnoha textech. Snad nikdo nepochybuje o tom, že dnes ženy dosahují nejméně stejně dobrého vzdělání jako muži. A snad nikdo nebude tvrdit, že v praxi nemají pro zastávání různých pozic (až na několik málo výjimek) stejné předpoklady. Pokud u nás ženy nadprůměrně často končí na méně placených pozicích, je něco špatně. A především se tím připravujeme o možnost využít kvalifikovanější a schopnější pracovní sílu – což je prostý logický důsledek výše uvedeného. Pokud se pan ministr nad tím není schopen zamyslet a reagovat o něco inteligentněji, možná by neměl být ministrem. A zjevně by měl být nahrazen – logicky, v duchu výše uvedeného – ženou. K MDŽ tak ženám hlavně přeji, aby jich na důležitých pozicích bylo více (koneckonců si to přeje i mnoho lidí). A pokud na nich jsou muži, ať mají v této věci více jasno než ministr vlády, který za tuto oblast zřejmě nese největší odpovědnost.