← doc. Ing. Karel Havlíček

Mluvčí 0: Hezký nedělní podvečer, vítám vás opět v mém pravedelném pořadu na rovinu. Jedeme opět živě, jak vidíte jsme venku, nedaleko od poslanecké sněmovny jsme na malé straně. A já děkuji moc za všechny dotazy, už vidím, že mi se některé odpadají. A nemohu začít jinak, než tím, co jsem nazval velká plynová lež. Ale předtím ještě bych řekl to, že vláda neměla úplně nejšťastnější týden, protože mimo toho, že se jí vymyká z podkontroly celá Kauza stan, každý den vidíme další díl kolumbijské telenovely. Nepovedly se energetická opatření, to, co připravil ministr Sikila, opět byly jenom velké sliby. A nic konkrétního v rukou nemáme. Ale já to říkám hlavně proto, že pan premiér Fiala měl nepříliš povedené vystoupení v rámci silného sdělení národu. Všichni očekávali, s čím pan premiér přijde. Do značné míry se čekalo I to, že bude komentovat tu gigantickou kauzu hnutí stan. K tomu se ten nevyjádřil vůbec. Ale to teď nechci komentovat. Nechci každý udělat svůj obrázek o tom, jaký ten proslov byl. Já se chci věnovat tomu, co tam padlo. A tam se do značné míry pan premiér hodně věnoval energetice. A tam bohužel tedy tnul absolutně vedle. Byla to lež. A bohužel, podle mého názoru, už je to lež cílená. On zopakoval to, co říkal o plynu, tuším někdy v neděli, v rámci televizního vysílání. Tuším, že to bylo v partii. Ale připustme, že pokud člověk je konfrontován s moderátorem, tak čas od času někdy řekne něco, co by třeba potom vzal zpátky. Není to přesné a tak dále. Nad tím se dá povznést. I když si myslím, že by měl být dobře připraven. Ale pan premiér má špatné energetické reace. Pan minister průmyslu o energetice nerozumí vůbec. Nicméně, pokud mám projev k národu, a to na pícerostanicích všichni na to čekají, tak tam prostě se nemůžu takhle splést. Proto se domnívám, že se jednalo o lež. Co pan premiér řekl už několikrát? Předchozí vláda nás zbavila dodávek norského plynu. Naprostá lež. A je dobře, že na to reagují už ich nezávislí pozorovatele, protože když my budeme říkat, jakožto opozice, je to lež, je to špatně a tak dále, tak samozřejmě to bude bráno s určitou mírou nadhledu. Nicméně zde skutečně se začaly ozývat už nejenom energetičtí experti, ale v zásadě všichni, kdo alespoň trochu ví, o čem je řeč. On to totiž neřekl jenom pan premiér, řekl to pan ministr financí Staniura, stále to říká pan ministr průmyslu. A analitik Jiří Gavor, což je člověk, který je z mého pohledu asi nejschopnějším tuzemským energetickým analitikem, absolutně, a politický člověk, který, když vidí, že se odehrává něco špatného, řekne to stejně tak, pochválí, když je třeba, to znamená, není to typ člověka, který by se na tom uhrával politické body. Jasně řekl, že do kontraktu o norském plynu vláda zasahovat celé jasně nemohla. Nemohla. Proč do toho nemohla zasahovat? No protože v roce 1997, kdy se uzavřel kontrakt mezi státním transgasem a norským dodavatelem, tak uplynulo 20 let do roku 2017, kdy vypršel, ale to je podstatné, v roce 2002 došlo k absolutní privatizaci transgasu, prodal se za více jak 100 miliard korun, získal to RVE, no a od té doby stát nemá nejmenší šanci do toho jakokoliv zasáhnout. Zprivatizovala se přeprava plynu, distribuce plynu, obchodování s plynem, nemáme vůbec páky absolutně na nic. A je tedy zcela zjevné, že obchodníci, kteří to kupovali, tak se sami rozhodují, s kým případně obnoví nebo neobnoví znovu. Stát do toho nemůže vstoupit, jako kdyby jsme říkali, že po privatizaci Škodovky by stát měl mluvit do toho, jestli se má vyrábět takový model, nebo jiný model, nebo jiný model. O tom si rozhoduje logicky ten vlastník, který u toho je. Druhá nepravda, která je s tím spojená, je ta, že jsem vlastně tekl norský plyn. Další lež. Absolutní lež. Pardon, že jsem tekl norský plyn. Absolutní lež. On jsem totiž někdy fakticky ten norský plyn moc netekl. Ani dokonce v těch 90. letech. Proč? No, protože ten plyn k nám jde z potrubí v Německu. A do toho potrubí v Německu ústí zejména ruské plynovody, což se ještě navíc posílilo v roce 2001, kdy se vybudoval ruský plynovod Nord Stream 1. A zjednodušně řečeno v těch trubkách je směska plynů. No a protože tam jde v drtivé většině ruský plyn, tak nehledě na to, jestli to kupujeme z Norska, nebo jestli to kupují obchodníci z Německa, respektivě od německých dodavatelů nebo od norských dodavatelů, vždycky v těch trubkách je zejména ruský plyn. A v roce 2015, což je zajímavé, já jsem si to tady vytáhnul, David Trumba, což je jeden z těch, doufám si tvrdit, nejlepších novinářů, který rozumí energetice, tak v roce 2015 toto už vlastně on opsal a říkal, že v té době, což už bylo zjevné, je 99% plynu, který k nám jde, I když se nakupuje od různých dodavatelů, zejména z Německa, je plyn ruský. A reagoval tím na to, že se sice v roce 1997 uzavřela smlouva s Nory, ale co to vlastně znamenalo? Dohodnutá diversifikace dodávek byla obchodní, nešlo tedy o plyn vytěžený v Severní moři. Český Transgas, později tedy RVR, když se to zprivatizovalo, sice nakupoval norský plyn, reálně k nám z východního Německa proudil ruský plyn. A myslím, že to je jasné, že to je I logické, takže když to řeknu teď hodně zjednodušeně, ať už nakupně od německých nebo norských dodavatelů, vždy se bude jednat o ruský plyn. A to je dáno tím, jak se posilovala infrastruktura v Evropě směrem ku Rusku. My na to nemáme absolutně žádný vliv. Další nepravda, která padá, je nepravda týkající se takzvané polské cesty, to znamená vybudování toho Štorku 2. Ano, tento plynovod byl skutečně v přípravě, na polské straně ale byl zkračován, protože se musí vybudovat samozřejmě v Polsku. A proč byl zastaven? I když jsme my tam zajistili, společně tenkrát ještě s polskými kolegy, jsme tam zajistili financování z Evropské unie, což bylo v roce 2016, tak tenkrát Polsko z toho cuklo. A cuklo z toho proto, protože se právě dobudovával ten Nord Stream 1, kdy byl ruský plyn a hrozilo to, že nebude tento plynovod využit. Tenkrát se Evropská komisa hrozně naštvala, protože ty peníze byly připravené, Poláci z toho cukli, navzdory tenkrát na lehání České republiky. I když to trochu bylo pragmatické rozhodnutí, oni ten strach měli logicky, protože ten ruský plyn jasně přebíjel, ten plyn případně skapalněný, navíc ten skapalněný plyn byl poměrně drahý, takže měli dvojnásobnou obavu o to, aby se tenhle plynovod vůbec využil. Takže to je třetí nepravda. Poté tedy ještě, abychom to dořekli, v roce 2019 už Evropská komise vůbec nezařadila ten plynovod Štork 2 na seznam strategických projektů, důsledku čeho už na to neposkytla ani euro, takže Poláci už vůbec neměli zájem do toho, jakkoliv jít. A čtvrtá nepravda je to, co tvrdí pan ministr Sikila, další léž. My jsme zajišťovali, nebo on říká, my zajišťujeme plyn do zásobníku. Stát nezajišťuje vůbec nic. Zásobníky plynu nejsou ve vlastnictví státu a plyn, který v nich je uložen, rovněž není států. S výjimkou na prosté malé části, kterou teď snad vláda nakupla přes právu hmotných rezerv, ale to je pod rozlišovací schopnost. Ale to, co je podstatné, ty procenty, kterými se dnes pan ministr chlubí, ty vůbec nejsou rukou České republiky. V zásobnících bylo před sezonou, ještě za naší vlády, 87 % plynu. To byla zásluha naší vlády. To byla zásluha těch obchodníků, kteří si každý rok před sezonou nakoupili dostatečné množství plynu, aby s tím tu sezonu vydrželi. A po sezóně tomu vždycky nechávali volnější průběh, to znamená nenakupovali a až vždycky v létě nakoupili na další sezonu. Takže plynu jsme měli dostatek, ale znovu říkám, to nebyla zásluha naší vlády, to byla zásluha těch obchodníků. Na začátku března, to už začala válka, tam bylo přibližně 15 % plynu, což nebyla chyba té nové vlády, kdyby jsme tam měli úplně stejně. Ale pozor, v tu chvíli už se mělo začít motivovat, měli jsme začít motivovat obchodníky k tomu, aby začali rychle kupovat. Vláda to naše měsíc nechala úplně volně ležet, poté se o to začala starat, ale poprvé v dětičnou v tu chvíli už ti obchodníci nepotřebali být motivováni, bylo jim jasné, že hrozí to, že zde bude nedostatek plynu, tak začali sami dokupovávat do zásobníku plyn. A dneska už je tam ten plyn docela solidně, respektive zásobníky se naplňují docela slušně plynem, takže lze předpokádat, než nenastane nic mimořádného, že by zase před sezonou tam mohlo být plus-minus to, co tam bylo za naší vlády. Ale znovu, vláda to nedoplňuje, není to žádná její zásluha. Zásobníky si doplňují nezávislé firmy. Jediné, co vláda může udělat, a k tomu se nerozoupla dodneška, a to doufám si tvrdit, že pokud to neudělá, tak to bude tady velké fiasko, a to je pokusit se nakoupit ty zásobníky. Ono tu ani není o pokusu, protože RVE je prodává, za nás tomu tak nebylo, RVE odchází z trhu a nabízí zásobníky k prodeji. Proč by je měla nakoupit? Je to bezpečnostní krok, protože pokud to nenakoupí naše vláda, hrozí to, že to koupí nějaký spekulant a samozřejmě může toho využívat. Takže doufám, že vláda těch několik týdnů, co totálně zaspala a nechtěla to koupit, tak nakonec se k tomu rozoupe a zásobníky koupí. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Pojďme na vaše dotazy, už tady vpadají, zase vidím velké množství jich je. Hezký podvečer, pane Havlíčku. I když se blíží předsednictví České republiky, tak jsem pro odvolání této neschopné a prolhané vlády bez ohledu na Brusel. A nebo nám Brusel na zimu zajistí plyn a levnější potraviny? Brusel nám nezajistí levnější potraviny, popravdě nezajistí nám ani plyn, I když je pravda, že v rámci nějaké kritické situace by asi k nějakému předozdělování v rámci Evropy došlo, takže tam bych tohleto úplně kategoricky netvrdil. Ale nemyslím si, že by bylo dobré, aby vláda padla v době předsednictví. Už to tady jednou nastalo, byla z toho gigantická ostuda a I když ta vláda, to všichni vidíme, ta kritická situace, protože nezvládá vůbec nic, přesto si trufám tvrdit, že by v těch následujících měsících si vláda předsednictví měla uhrát sama. Dobrý den, pane Havličku, ptá se Aleš. V čem je, prosím, pro lidi výhodnější varianta převzetí klíčových elektráren Česu, jak navrhuje premiér, než rozdělení na zpět celkové dividendy Česu občanům. Já myslím, že třeba udělat obojí. Jedna věc je ta, že dividenda bude velká, zejména z roku 2022, což by se vyplácilo v roce 2023 a my doporučujeme stáhnout si z gigantického narozděleného zisku peníze už dřív a použitý na podporu. Tak vláda nejdříve tvrdila, nenene, nyní už se k tomu rovněž kloní, to jako vždycky nejdřív se nám vysměje, pak to podle nás udělá a co se týká toho dalšího kroku, to je strategický krok, jak případně rozdělit Čes nebo jak získat kontrolu nad Čezem, tak podle mého názoru je nejjednodušší, no to není jednoduché, ale asi nejlepší model, takový, aby se Čes rozdělil na část výrobní a část obchodní. V té výrobní části by si stát ponehal stoprocentní kontrolu nad Čezem výrobou, zejména z uhlí, samozřejmě z jádra, z plynu. Otázka, jak by se to udělalo ještě u voltajky a část obchodní by mohl prodat. Co by to vlastně znamenalo, že to, co utrží, by mohlo použít na vykoupení podílu právě pro tu klíčovou výrobní část. Tím bychom se dostali vlastně do situace, že bychom měli daleko lepší prostor pro vytváření cen, protože v současné chvíli Čes bohužel nemůže si určit parametry například toho, zakolik bude kam prodávat, respektivě musí elektřinu prodávat za ty nejvýhodnější možné ceny, což třeba v tuto chvíli je burza, takže minutní akcionáři by nepřistoupili na variantu, že by se to prodávalo třeba za nižší ceny. V momentě, kdy tam bude stát stoprocentně, tak tuhle tu možnost má. Takže nejdříve využij dividendu Čezu, použitý pro podporu domácnosti a firem, tak jako to dělají I v jiných zemích, a zabije prvé udělat tuhle tu transakci. Dobrý den, ptá se Petr. Včera se objevila správa, že se Německo staví proti zákazu spalovacích motorů. Není to začátek, konce této kapitoly a nakonec celý tento projekt krachne s tím, že elektrická auta budou dobrovolná. Je dobře, že se Německo postavilo dost kategoricky proti návrhu Evropského parlamentu a divím se naší vládě, proč není stejně kategorická a razentní, protože rovněž máme automobilový průmysl jako pilíř dneska naší ekonomiky. Tím spíše, když víme, že to brutálně dopadne, zejména na země východní Evropy, daleko víc paradoxně, než na to Německo, a to zejména na spotřebitele, má to okamžitý dopad na ceny aut, a to se vůbec nebavíme na hospodářskou průmyslovou infrastrukturu, kterou zde máme a kterou v této době si vůbec nedovedu představit, jak bychom převelékali, protože firmy jsou vyštěvené díky energetické krizi, díky covidu a podobně. Ale to je věc druhá. Já se nemyslím, že to bude mít dopad na to, že by se přestalo dále investovat do elektromobilů, ale bude to mít, podle mého názoru, víc tržnější průběh, což myslím, že je správný. Všechny tyto cesty, to znamená zákaz a nějaká direktiva, ať už z Evropy nebo z nějaké země, nikdy v minulosti nevedly k úspěchu. Opak nastane, to znamená, o to více lidé budou naštvaní na to, že mají využívat tyto vozy místo, aby se motivovali k tomu, aby se elektromobily kupovaly různými cestami, zejména budováním infrastruktury. Tady je role státu, to znamená, aby bylo dostatek dobíjecích bodů, aby byli, připustme, podpořeny v nějaké míře třeba I firmy, které by si to pořizovaly, zejména teď tím myslím, ty firmy, které hodně ty auta využívají, to znamená různý řemeslníci a tak dále, aby to mělo dopad na ty, kteří to prostředí znečišťují nejvíce. Tam si nějakou minimální podporu představit dovedu, ale určitě ne, plošná podpora, aby jsme tady přespívali na vozy, na vozy úplně každému. No dá se toho řešit odpisy, to znamená motivovat na bázi odpisů rychlejších, samozřejmě různé další poplatky, ti, kteří budou mít čistší vozidla v uvozovkách, to si myslím, že je správná cesta, ale rozhodně ne tato. A naše vláda to na to řekla, no nám se to sice úplně nelíbí, ale bylo by dobré, aby jsme tam měli nějakou možnost prodávat stále tedy vozy se spolovacími motory, myslíme nové, ale sponě 10%, no 10% není nic, to je hrozně málo. Takže naše vláda ruce pryč od toho dává. John Hlavačka. Já jsem také na malé straně, ale už budu. Tak děkujeme Johnovi za sdělení. Patrik. Eský večer. Z jakého důvodu se vláda bojí jednat čest, tak jak do toho praštily na Slovensku, kde se dočkali snížení cen energie. Na tom Slovensku, jak jsme objektivní, to měli trošku jednodušší, protože tam mají jediného akcionáře, ze kterým se domluvili, I když to bylo trošku pod tlakem, protože tam byla diskuze, jestli ho zdanit, či nezdanit, ale v každém případě čest je v jenom postavení. Čest má tisíci akcionářů, zase zpatskaná privaty z 90. let a v zjednoučení on se nedomluví s těmi minuletními akcionáři. Ty nikdy nepřipustí, aby nastalo to, co nastalo na Slovensku, pokud nedojde k nějakému výkupu akcí, anebo pokud nebudou žádné kompenzování. No a pak už je to jenom o tom, že se jim zase ty peníze doplatí. Tak Tady nám píše Czech CIT, myslím, že z Eurosazu je třeba I hned vystoupit, tak jak s energií, to je zdroj všeho. Tím se zvyšuje inflace a životní náklady. Teď nevím úplně, jak myslíte v tu inflaci, ale máte samozřejmě pravdu, že na inflaci má obrovský vliv právě cena energií, taky proto my dneska už hovoříme o tom, že to je hlavně nákladová inflace, která vstupuje do cen výrobku, respektivě do kalkulací výrobních virem, ty to následně promítají do cen výrobku. Není to už daleka ta obtávková inflace, kdyby se zvedaly ceny díky tomu, že lidé mají hodně peněz v peněženkách a hodně nakupují a logicky firmy se tomu přizpůsobují a zvyšují ceny. Toto mohlo platit krátce, někdy na podzim a to v post-covidové době, kdy všude ve světě bylo celá markantní to, že jak se otevřeli obchody a lidé měli úspory, tak okamžitě vyrazili a nekupovali předtím samozřejmě, tak vyrazili nákupy, tím pádem se začali zvedat ceny, protože na to reagovali ti obchodníci. To byla obtávková inflace od sklonku roku nebo od začátku tohoto roku je to inflace nákladová, na tom už se schodují dneska víceméně všichni a celojasně se prokazuje to, že ČNB z rady měl pravdu, ať už pan dědek nebo pan Michal, kteří byli proti tomu honu za zkrocení inflace přes zvyšování úrokových sazeb. Dobrý večer. Nevřešilo by vysoký státní důh, kdyby stát začal podnikat? Tak to nevím, jak by stát začal podnikat. Stát samozřejmě má některé firmy, které se musí chovat podnikatelsky, mimo jiné má 70% včezu, ale má I jiné subjekty a uvědomi si to, že stát musí dělat určitou činnost, která není vždy a za každou cenu jen benefitní, to znamená musí udržovat určité služby. Řeknu typický příklad, je doprava. Veřejná doprava. Víte, že jsem hodně bojoval nejenom za moderní vlaky, vysokorychlostní trati, korydorové trati, což byl vždy kdo na železnici, ale nenechával jsem pozadu ani lokálky regionální trati a na který se podíváte, tak v podstatě žádná z nich není výdělečná. Všechny jsou provdělečné. Ono v podstatě je to tak I u těch dálkových tratí, pokud se nejedná o ty komerční trati, třeba Praha ostreva. Co to vlastně znamená, že ten stát musí do té veřejné dopravy neustále sypat peníze. A nemůžeme tedy tím pádem říct, že zrušíme to, co nám nevychází. Takže stát se na to nemůže dívat jako podnikatel. Stát může celou řadu ale procesů řídit v uvozovkách jako by podnikatel. To znamená dívat se na to z nějakého hospodářského úhlu pohledu, z nějakého racionálního úhlu pohledu. To znamená snižovat administrativu, zjednodušovat procesy, digitalizovat, ale nikoli proto, že se má digitalizovat, ale proto, že to pomůže a že nám to někde ušetří a hlavně, že to taky těm zákazníkům, čili občanům nebo firmam pomůže v rámci jejich činnosti. Takže není tak úplně jednoduché říct, že stát by se měl chovat jako podnikatel, ale některé prvky, a já říkám zejména z rodinných firm, kde si myslím, že to podnikání funguje nejlogičtěji a dává to hlavu a patu, není to typická korporace, tak si myslím, že tam by se rozhodně mohlo inspirovat. Pane Havličku, hřipě hlavou té mafie na pražském magistrátu píše Lubomír. Já nevím, jestli je hlavou nebo není hlavou, ale v každém případě je zodpovědným za řízení Prahy. Tečka. Nic víc, nic méně. A to, co se mu v Praze odehrává, tak je něco nebývalého. Čili dneska tvrdit Jánic, já muzikant, já jsem dokonce něco věděl, já jsem oznámil, já jsem činil. Tak činil tak, že rozebírali pražský dopravní podnik pod rukama. A on za to zapovídá. To je prostě vcela jednoznačné a on má páky na to, aby si v každém případě určil svoje náměstky a to, že jeden náměstek dává trestního známení na druhého náměstka, no to je přece jeho vizitka. A dneska utíkat od stanu, když spolu vytvořili značku Pyrstán, když spolu vládli čtyřidoky v Praze, když spolu řádili a řádí ve středočeském kraji, tak je to podle toho vypadá. A když spolu vytvořili svazek pro volby a v těch volbách uspěli jako pěti kvalice, mimo jiné možná I díky tomu, že Pyrstán do toho šel dohromady a dneska říkat já ze stanem nechci nic mít, no to je neskutečný ale biznes. Petr, to je začátek zdravého rozumu, asi reagujete na něco, co tam padlo. Pane Havlíčku, myslíte, že je možné, že ptá se Petr, než prezident Zeman skončí svůj mandát, že by ještě vstihli jmenovat úřednickou vládu, myslím, že s těma to neschopnýma zhrodějskýma nýmandama se ženeme do záhuby. Nemyslím si, že něco takového nastane. Aby vláda přestala fungovat respektivy, aby jí byla vyjádřena nedůvěda, tak to může udělat sněmovna a sněmovna v nejbližší době podle mého návzoru vládě nedůvědu nedá. To myslím, že je velmi, velmi pravděpodobné a doufám si tvrdit, býží to téměř jistotě. Radim. Ze státních česk, jak si těšíte až česk? Národní podnik bude fungovat jako česká pošta, či české dráhy? Stráky nespolehlivé, nutnost subvence od státu, nestavit rádro a tak dále. To byste popřel I jiné podobné společnosti ve světě. Podívejte se ve Francii. Ve Francii je EDF, to je obdoba českého ČESu, akorát, že výrazně větší. Pokud se nepletu, tak tam mají reaktoru 56 nebo 58, teď se nejsem jistý. A funguje to, funguje to dobře. Navíc ČES rozhodně dneska nefunguje minimálně profitabilně dobře, protože tam je 30% minulitních akcionářů. To rozhodně není tím důvodem. ČES funguje dobře, protože je to dobře poskládaná společnost, má dobré portfolio, dobré produkty, má dobrý management a navíc dneska, to je taky pravda, využívá té situace na energetickém trhu a vydělává extrémní zdroje. Takže rozhodně se nedomnívám, že když ČES bude pod kontrolou státu, myslím tím teď třeba ta výrobní část, jako je jádro, vlastně nebudu představit, že bychom jádro zprivatizovali. To je naprosto brutální, jestli tohleto myslíte. Takže pokud jádro bude 100% pod kontrolou státu, je to jedině dobře. A pokud bude pod kontrolou státu, I ten zbytek té takzvané špinavé výroby, ať už se bavíme o uhlí nebo o plynu, rozhodně se nemyslím, že je to něco špatného. Diskutujeme o tom, jestli neprodat skutečně třeba ty fotovoltaiky, jestli je nutné, aby stát měl pod kontrolou fotovoltaiky. S tím bych asi souhlasil. Radim. Je vidět, že vaše obrovská radost z uniku z policejních složek. Je vidět vaše obrovská radost z uniku z policejních složek. Proč nyní neuniklo nic ohledně babšových průšvihů, zloděje, náhoda? Nemyslím si. Já myslím, že unikalo vždycky z policejních složek. To není vůbec pravda. A kdo to vytahuje, to bůh suď, to já posoudit neumím. Já čerpám pouze z toho, co se sklonňuje v médiích, tak jako opozice čerpala z toho, když kritizovala nás. To je naprosto normální. A popravě řečeno, z tahleté kauzy já nemám radost. Tak to opravdu ne, protože tahleta kauza je možná největší od revoluce. Každý den se objevují nějaké nové skandální příběhy, co se tam odehrávalo a myslím si, že už je toho příliš. Ale samozřejmě, že hnutí stan, které se tvářilo, že to jsou rychlé šípy, tak v dané chvíli naprosto selhalo. Selhalo tam řízení, selhalo tam vedení, selhalo tam kontrolní mechanizmu. Z každé strany se čas od času objeví nějaký problém. Vždycky vám tam může selhat nějaký jedinec. To nikdy stoprocentně asi neukočírujete. Ale to, co se odehrávalo v hnutí stan, notabene v situaci, kdy se o tom dost beřejně hovořilo, minimálně posledních několik měsíců, kdy na to spolustraničtí aktéři upozorňoval jako paní Marvanová, tak to je naprosto něco nevýdaného a myslím si, že všechny ty šifrované telefony atd. ještě zdaleka neskončily a bude to pokračovat. Takže radost z toho nemám, ale je to vizitka hnutí stan, ať si každý udělá o tom svůj obrázek. Tady máme Zdeňka. Je to banda neschopných šašků, tak to je konstatování. Propagujete zestátění ČEZu. Nesto bude stát 185 až 220 miliard, proč jste s tím nepřišel před rokem dvěma, když to bylo méně než polovinu, když jste takový velmistr, jak se tváříte. Tak zaprvé, já nepropaguji, to opět se mýlíte, nepropaguji zestátění ČEZu ve smyslu, že by se měl vykoupit podíl. To je velký omil. My už jsme s ČEZem začali někdy před dvěmi lety, to bylo ještě těsně před covidem, připravovat model. Diskutovali jsme ho alespoň a byly to různé varianty, jak udělat to, že by se ČEZ rozdělil na dvě části. Varianta byla špinavá část a čistá část. Varianta byla obchodní část, výrobní část. A byl to popravdě řečeno model, který představoval představenstvo ČEZu, který byl ve Francii aplikován, v EDF. Mně se ten model docela líbil, protože právě byl založen na něčem úplně jiném, než jak radíme píšete a to je na tom, že by stát zaplatil tyhle brutální peníze, třeba těch 220 miliard za vykoupení. Ale my jsme ČEZ neprivatizovali hlavně. To je třeba říct. My jsme u toho nebyli. ČEZ se nešťastně zprivatizoval v 90. letech, od té doby se to táhne a samozřejmě vydat 100, 150, 200 miliard byly extrémní částky. To znamená, žádná vláda se do toho nepouštěla. Nicméně, teď jsme v nějaké nové situaci. Ta situace je taková, že vidíme, že celá ta privatizace nejenom ČEZů, ale I plynovodů a samozřejmě ta spackaná privatizace rafinérií. Nemyslím tě teď finančně, za to jsi nějaké peníze dostali, ale ta chybná úvaha toho, že ty rafinérii nebudeme nikdy potřebovat. A dnes se díváme na to, jak se vlastně o benzínu a naftě rozhoduje. V České republice, v Polsku nebo v Maďarsku rafinérii mají rafinérskou marži 10 až 12 násobně vyšší než minulý rok. A my tady lítáme po trhu někde vláda chaoticky a kontroluje marži, kdy jakého prodejce. No to je to, co nastalo špatně. A teď se to nějakým způsobem dává dohromady. Takže teď je nějaký model na stole, který my už jsme začali připravovat. Nová vláda ho buď dotáhne, nebo ho pozmění a tak dále, ale teď je racionálnější řešit to, co s tím bude. A můžeme se bavit o tom, proč se to před těmi 25 lety, nebo kdyby to bylo v 90. letech, takhle špatně zprivatizovalo. Tak Míra, to budou určitě železnice, jinak za chvíličku už budu končit, teď zvládneme čas. Já mám navíc ještě od sedmi hodin videokonferenci tady ve sněmovně. Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli nezačíná malé politické zemitřeseň. Dovedete si představit, že budou troje volby za sebou, tady parlamentní, prezidentské, komunální. Budou komunální určitě, pak budou prezidentské, to je hotové. A já si nemyslím, že budou parlamentní volby tak rychle, jak si možná mnozí myslí. Když chápu naštvanost, každý den se snažím jezdit do regionu, nebo když ne do regionu, tak třeba do nějaké části Prahy. Každý den se setkávám s desítkami lidí, podnikateli, běžnými občany, živnostníky, jezdím do průmyslu a ta naštvanost je opravdu gigantická a zvýšuje se každým dnem. I přesto si ale domnívám, že budou rychlé volby. Jan, zdravím, tak já vás taky zdravím. Veolia u nás vydělává na vodě a není již, je tu I Veolia Energo. To si toho nikdo nevšímá tak opět. Je to narážka samozřejmě na privatizaci, jakožto privatizaci v 90. letech, která měla logiku, protože se muselo samozřejmě privatizovat, ale nemyslím si, že se mělo zprivatizovat zcela vše. A teď hovoříme zejména o energetice. Země, které si ponechali, ať už zcela pod kontrolou energetiku, anebo částečně třeba zlatou akcí a tak dále, což některé země docela chytřě udělali, tak dneska v době krize mají daleko lepší možnost alespoň částečně tu situaci ovlivnit. Tak se podívejme. Španělsko-portugalsko na iberském trhu, co se odehrává, zastropovali si cenu a mají tam sedminásobně ničí, než v České republice. Jak má česká firma, která si kupuje energii, dejme tomu na spotu dneska elektrickou, což je 7 tisíc korun, konkurovat svým španělským konkurentům, kteří si ji kupují za tisíc korun. A samozřejmě logicky se to odráží potom v cenách a v nekonkurenceschopnosti českých firm. Podívejme se do Francie, kde právě díky tomu, jak mají ten francouzský čest, čili EDF, koncipován, tak neumožnili nárůst cen tak, jako třeba u nás. Takže, nepletulis, doufám, že to řeknu správně z hlavy, tak v květnu byl nárůst cen energii elektřiny u nás přes 30%. Zatímco ve Francii byl 6%. A je to právě díky tomu, jak to tam mají skoncipováno. Tak, Orbán. Elektromobilita je neproveditelná rovnice zpotřeba benzínu v České republice za rok vs. trévat hodiny vyrobené elektrické energie. Nevyjde. Za 13 let nepostavíme 12 mln. Já myslím, že to postupně k té elektromobilitě půjde, ale myslím, že to nebude tak rychle. Navíc, není to jenom elektromobilita, ale bude to I o vodíku. A jsem toho názor, že to mají v tržním způsobem, ať se snaží výrobci, ať ty tlačí cenu dolů, a ne, aby stár do toho dával peníze, ten má podpořit infrastrukturu. I kdyby se zvládnul ten ambiciozní cíl v České republice v roce 2030, což je nepletuly se kolem 300 tisíc elektromobilů, dneska jich máme 10 tisíc, takže já jsem hodně při zemi, že to v roce 2030 bude tolik, ale připustme, že ti výrobci budou čím dál tím více mít ve své nabídce elektromobily, tak by to nebyl zase tak obrovský nápor na přenosovou soustavu, respektivě na spotřebu elektrické energie, a nepletuly se, kdyby to bylo plus-minus jeden-dva terawaty, což když dneska máme někde okolo 70, tak to je věc, která se ustádá. Samozřejmě ale máte pravdu, že kdyby se přišlo na plnou elektromobilitu, a z 5,5 milionů vozidel, které dneska jsou našich silnicí, byly všechno vozidla na bázech elektromobility, to znamená několik 300 tisíc, ale 5,5 milionů, takže nevím, 15 násobně víckrát, tak to samozřejmě už by mělo zásadní dopad a v tu chvíli by nám to nestačilo, ale než k tomuhle dojdeme, tak to si myslím, že k tomu bude hodně ještě dlouhá, dlouhá doba. Tak, Monika, dobrý podvečer, prosím o odhad, kolikrát bude držtí plyn elektřina pro příští topnou sezonu. Já tady nechci takhle střílet, ale rozhodně neočekávejme, že dojde k nějakému zlepšení. Teď od července ČES zvýší ceny, což už anoncoval a to všichni tuší, je o to, že zůstat potom bude odvíjet I u ostatních, že oni musí reagovat. Podle mého odhadu na předhlednou roku dojde k dalšímu zvýšení, protože už dneska vidíme, jak se nakupuje na příští rok, jak se fixují ceny a stále si uvědomujeme, že ceny, které platíme dnes, jsou z válné části fixované ještě v roce 2021. Takže očekávám, že může nastat ještě další zvýšení cen na konci roku a pak uvidíme, jak se bude vyvíjet situace. Jaká bude cena plynout, které se všechno odvíjí, to znamená, bude se válčit, nebude se válčit, budeme mít ruský plyn, nebo budeme sázet už na jiné zdroje, tím pádem by ho bylo málo, tím pádem by cena letěla nahoru a to jsou všechno zatím neznáme, takže tady si to netroufám takhle odhadnout. Komposteor. Ano, narovinu, zbláznil jste se, to nejde, jste samálež. Díky za názor, vidíte, já sponžiteličtu, tak jak mi to sem postupně padá. Každý na tom může mít názor jiný, ale jsem rád, že se na nás díváte klidně, klaďte otázky. Jan, měl by stan Arakušan odejít z vlády, Kovářová prohlásila, že jde o ojedinělý případ korupce, když jde přitom o organizovaný zločin. Není to ojedinělý případ, to tu je skutečně chobotnice, to, co se odehrává v rámci korupce, v rámci konspirace, v rámci všech těch dýchánků a tak dále, které už nebudu tady zmiňovat, tak a to, že to zasahuje skutečně do těch nejvyšších pater politiky, včetně vládních činitelů a to, že minister vnitra nekonál, I když měl indicie, že se odehrává v Praze, co si vysoce nekalého, tak je neomluvitelné a teď je jenom otázka, kdo o tom věděl a co se všechno zatím skrývá. Lubomír, proč si mě neposlechl, babiš a tak dále, všechno jste věděl dopředu, chceš být jen zvolený, tak tomu nerozumím úplně. Milan píše, stanodobná se mafie a Urban, dobrý den, marně, hledal jsem na stránkách EU vyjednané výjimky k šestiletému balíku sankcívů ČRF, jak to tedy bude od prvního první s naftou v České republice, od prvního první v roce 2022. K té naftě je důležitá jedna věc. Tak jedna věc je to, že k nám bude moci ropovodem družba ještě průdět ropa a to navzdory sankcím, které budou. Druhá věc je, a to je důležité, že motorová nafta je hotový produkt a ten hotový produkt nejenom Česká republika, nebo nejenom tuzendřití obchodníci, ale I evropští, nakupovali zvalné části z Ruska, jakožto hotový produkt. A my jsme to potom nakupovali od nich, my jsme to nekupovali z Ruska, ale kupovali jsme to u obchodních partnerů v Polsku, tuším, že ve Francii, v Německu atd., v Beneluxu růvněž. Dnes to bude tak, že nebudou moci tu motorovou naftu nakupovat z Ruska tento produkt a u nás jsme na těch nákupek toho hotového produktu byli vázaný z 50%. Takže teď je velká otázka, jak se to vlastně bude vyvíjet a logicky, jak se budou chovat jednotlivé rafinérie, které to zřejmě nebudou moci úplně přeprodávat v rámci Evropy, pokud se samozřejmě bude jednat o ruský produkt, to znamená ruskou ROPu. Čili rozlišujíme ROPu a rozlišujíme hotový produkt. Myslím, že to je stále ještě nedomyšlené a popravdečně nikdo neví, co bude od 1. rvní 2022. Tak, já vám moc krát děkuji. Mě zatím už začal online přenos kousek odtud ve sněmovně. Budu se moc těšit, že se potkáme opět ve středu. Zase si připravte otázky, pojedeme opět živě a do té doby se opatrujte. Mějte se moc hezky. Na shledanou.Kopírovat text

Nedostatek a cena plynu. Velkou energetickou hrozbu řeší evropské země různě. U nás vláda pomáhá minimálně, pozdě a navíc cíleně šíří dezinformace. Jaké? Kdo při nich vládu usvědčil? Dnes v pořadu NA ROVINU, živě v 18:30.

Screenshot není k dispozici