← Mgr. Pavel Fischer

Ve čtvrtích a v celých teritoriích jsme svědky zápasu mezi těmi, kdo prosazují zákony republiky, a těmi, kdo dávají přednost zákonu džungle, kde platí právo silnějšího. Na jedné straně jsou představitelé státu, který má legitimní právo použít v případě nutnosti i násilí, na druhé straně jsou ti, kdo se zbraní v ruce usilují o to, aby tu pravidla diktovaly bandy, dealeři drog, organizovaný zločin nebo islamističtí radikálové. Problém je, že se o dlouhodobém nárůstu nenávisti ve společnosti nemluví – a přitom je jasně vidět. Během dvaceti let francouzští židé opustili celou oblast Seine-Saint Denis, kde patřili k tradičním obyvatelům. Z obav z rasově motivovaných útoků a projevů otevřené nenávisti ve školách nebo na ulici se postupně celé rodiny odstěhovaly jinam, do bezpečnějších území Francie. Problémy, které vyústily do této otevřené války s policisty, jsou smutným výsledkem působení ideologie, která namísto náročnosti poskytuje úlevu pro každého, kdo se ozve. Jsou výsledkem neúspěšných programů sociální pomoci a neúspěšných politik vzdělávání a školství. Ale policejními metodami nelze beze zbytku řešit selhání ostatních složek státu. I když bez policie nelze dobýt ztracená území zpět. Velmi důležitou roli musí sehrát vláda a prezident. Uvidíme, zda přijmou skutečně odvážná dlouhodobá opatření. Protože tento průšvih se nevyřeší tím, že jakmile trochu opadne napětí, přikryjeme pokličku zpátky a budeme se tvářit, že se vše vyřešilo. Francie potřebuje výraznou změnu systému i myšlení. A protože její vliv v Evropě je značný, tuhle změnu potřebují i občané dalších států EU. 2/2Kopírovat text

Screenshot není k dispozici