← Ing. Marian Jurečka

Tohle rozhodnutí soudu mi udělalo radost! K živému venkovu prostě patří, že ráno zakokrhá kohout, zaštěká pes, občas po silnici projede traktor nebo kombajn a v nejednom stavení najdete slepice, krávy, kozy, ovce, králíky nebo jinou zvířenu. Ano, nese to s sebou i pro řadu lidí méně příjemné stránky – typickou vesnickou vůni, hluk, těžší předjíždění zemědělské techniky nebo bláto na silnici. Pokud ale chceme mít venkov, kde se žije a farmaří, abychom měli každý den co dát na talíř a aby z něj nebyl jen skanzen pro turisty, kam občas jezdí na víkend, musíme ho chránit, neomezovat a nechat lidi žít. Pro fungování rodinných farem, kde ve většině případů můžete vidět úctu, s jakou tu lidé přistupují k půdě, vodě, lesům, zvířatům i odkazu generací před námi, je to opravdu důležité. Věřím, že to půjde a že lidé jsou většinou rozumní a v rámci dobrých sousedských vztahů se dokážou domluvit. Sám to znám. Třeba při nedávných žních, a vlastně každý rok je to stejné, se při jízdách kombajnem po silnicích snažíme řidičům vyhovět, jak jen to jde, a naprostá většina to vrací zpátky ohleduplným chováním k nám, kdo úrodu sklízíme. Takhle to má podle mě vypadat.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici