Marek Houser

Před pár minutami jsem mluvil na demonstraci na podporu prezidenta Petra Pavla v rodném Zlíně, kam jsem nakonec spontánně vyrazil na poslední chvíli rovnou z "postele". Přivezl jsem dobrovolnicky (píšu to schválně takto, aby někoho nenapadlo štěkat "a kdo to jako platí?!") také zdroj elektřiny a zvukovou aparaturu od UH PROduction, která byla velmi k užitku. Dorazilo několik stovek lidí. Pronesl jsem zhruba toto: Díky všem, kteří dorazili, i když by jistě jinak měli na nedělní odpoledne příjemnější plány. Já sám jsem byl včera na injekci proti bolestem do zad, je mi hrozně a měl bych ležet v posteli nebo být maximálně s dětmi za barákem. Ale to, co se nyní v naší zemi děje, mě přinutilo přijet a přiložit i ruku k dílu. Tuto demonstraci neberu pouze jako podporu prezidenta, ale i jako boj za ochranu demokracie, kterou nám vláda demontuje před očima a už se to ani nepokouší zakrývat. Je to i ukázka toho, že chceme slušnou politiku namísto vulgární a čestné politiky namísto lhářů, prospěchářů a populistů. Vydírání hlavy státu nebo oklešťování nezávislých médií jsou jen poslední perly a špička ledovce. Přenesme si, prosím, tuto energii i domů, do rodin, mezi přátele i kolegy. Jsou tam nejspíš voliči Motoristů a podobných partají, kteří se teď možná drbou za ušima a dají se přesvědčit o tom, proč to nebyla šťastná volba a nejpozději za tři roky by mohli uvažovat jinak. Můžeme mít různé názory na spoustu věcí. Někdo by chtěl podporovat Ukrajinu více, někdo méně. Jeden chce jezdit elektroautem, druhý dieselem. To ale neznamená, že bychom měli volit lidi, kteří vyhovují našemu názoru, ale současně jsou schopní tolerovat (či přímo praktikovat) hajlování, vydírání nebo otevřené pohrdání svobodou a základní etikou.